Kód CZ 6922

Komňa

(Komna)

Kostel sv. Jakuba st. ^{Zdroj A)}

jednolodní empírová stavba s pravoúhlým závěrem a obdélnou sakristií na severní straně kněžiště. Stavba pochází z první čtvrtiny 19. století.

Fara

 …

Morový hřbitov ^{Zdroj C)}

pro 49 obětí cholerové epidemie během let 1831–1836

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Před kostelem

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na morovém hřbitově, Děkovný kříž z roku 1831. Nápis na zadní straně kříže: KE CTI A CHWALE PANNI MARIE ZA ODWRÁCENI KOLÉRI 1831 NAWRATIL MARTIN FUN

Památníky amerických pilotů bombardérů B-17G ^{Zdroj A)}

V úterý 29. srpna 1944 brzy ráno vzlétlo ze základny v Itálii množství amerických bombardérů B-17G. Úkolem bylo bombardovat nádraží ve Vítkovicích. Jedna ze skupin však byla napadena německými stíhačkami a bylo sestřeleno 10 bombardérů.

Socha J.A.Komenského ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Zřícenina hradu Zuvačov ^{Zdroj A)}

Zuvačov byl gotický hrad, již roku 1517 jmenovaný jako pustý. Zbytky zřícenin hradu se nachází asi 1,5 km východně od obce na samostatně stojícím kopci - kóta 418,7. Na temeni kopce je plošina o průměru asi 30 m, která má na svém západním okraji nad přístupovou cestou asi o 6 metrů vyvýšené místo - zbytek po věži. Průměr věže byl asi 9 metrů, zbytky zdiva jsou viditelné jen v kořenech stromů prorostlých, jinak je vše zasypáno hlínou. Druhá, o 5 metrů nižší velká plošina hradu je v terénu zvlněná, pozůstatky po stavbách nejsou jasné, půdorys se nedá jasně identifikovat.

Kolem celého hradiště o 17 metrů níže prochází příkop, který je na severu a na jihu dost zanesený spadlým kamením, takže jeho hloubka není velká (2 - 3 metry). Na západní straně je příkop vytesán ve skále a je široký asi 12 m, dále následuje užší část (asi 6 metrů) a přístupová šíje, která se stáčí směrem k hradu. Hrad byl postaven z lomového kamene.

Sýpka - Památník J.A.Komenského ^{Zdroj A)}

V roce 1992, kdy se konaly oslavy 400. výročí narození J.A.K. byl slavnostně otevřen památník J. A. Komenského v památkově chráněné sýpce. Sýpka z roku 1774 je jednopatrová kamenná stavba, omítnutá a obílená. V průčelí je stěna s pavlačí ze dřeva, se vstupem a dvěma okénky v přízemí. Štíty jsou vyzděny až do hřebene sedlové střechy kryté břidlicí. Pavlač je krytá prodlouženou střechou. V sýpce je umístěna stálá expozice historie obce a J. A. Komenského.

Sokolovna ^{Zdroj C)}

…

Dům zvěrokleštiče ^{Zdroj C)}

památkově chráněný domek z roku 1850, který se nachází se v obci Komňa ve Zlínském kraji. V domku je umístěna expozice, která přibližuje dnes již zaniklé řemeslo zvěrokleštičství, a současně slouží jako ukázka bydlení ve 2. polovině 19. století. Jeho světnice je zároveň využívána ke kulturním a folklórním účelům.

Původním majitelem domu, který dnes nese číslo popisné 6, byl drobný zemědělec František Toman, po jehož smrti hospodářství převzal jeho syn Karel Toman s manželkou Terezií. Karel Toman během 1. světové války bojoval jako rakousko-uherský voják na ruské frontě, a protože po válce hospodářství k obživě rodiny nestačilo, vyrážel do světa jako zvěrokleštič. Toto řemeslo bylo v Komni mnohem rozšířenější než jinde – v době jeho největšího rozmachu zde žilo až 220 zvěrokleštičů, označovaných také jako miškáři.

Karel Toman měl pět dětí, z nichž dospělosti se dožily jen dcery Emilie a Marie. Hospodářství po něm převzala Emilie, která se provdala za Martina Mlčůcha a měla dva syny, Františka a Bohumila. Marie s nimi žila ve společné domácnosti a zemřela neprovdaná ve věku 42 let. Zemědělské hospodaření zde skončilo roku 1955, kdy rodina byla nucena odevzdat dobytek do jednotného zemědělského družstva.

Dům měl obytnou a hospodářskou část. Obytnou část tvořila světnice a s ní sousedící malá kuchyň. Ve světnici byla dřevěná podlaha a v jednom rohu stála po strop vysoká kachlová kamna. Spávalo se na režné slámě, která se přikryla hrubým prostěradlem. Hospodářská část sestávala z komory, kde se skladovalo nářadí a zásoby brambor a řepy, dále z chléva a tzv. „mlatevni“, kde se mlátilo obilí a bylo uloženo hospodářské nářadí s povozem. Pod střechou byla půda, kde se skladovalo seno pro dobytek, které současně tvořilo tepelnou izolaci. Před domem byla malá zahrádka se studnou, zeleninovými záhony, několika ovocnými stromy a s hnojištěm.

V roce 2006 dům zakoupila obec Komňa a s ohledem na jeho zchátralý stav ho nechala za použití tradičních stavebních materiálů a technologií zrekonstruovat. Roku 2008 pak byl rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky prohlášen za kulturní památku. Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům vybaven dobovým nábytkem, zčásti přemístěným z depozitářů místního Památníku J. A. Komenského. Veřejnosti byl otevřen roku 2009 a ještě téhož roku zvítězil v soutěži Zlínského kraje Lidová stavba roku.

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Uherský Brod, s.o.Bojkovice

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

leží v chráněné krajinné oblasti na úpatí Bílých Karpat. Počátky Komně sahají do přelomu tisíciletí. První dochovaná písemná zpráva o existenci obce je z roku 1261 ve vztahu k opevněnému sídlu zvanému Zuvačov. Zuvačov se rozkládal na kopci Hrádek a někdy na počátku 15. století byl zničen pravděpodobně husitskými vojsky. Od počátku 16. století byla Komňa v držení majitelů světlovského panství. Komňa je známá jako pravděpodobné rodiště J.A. Komenského. Právě po ní se mu dostalo příjmení. Je původním místem jeho rodu - Segešů.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1186
1930
1947
1961
1970
2001

www.komna.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) komna.cz

C) cs.wikipedia.org (10.12.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 10.12.2016