|
panství
1850 politický i soudní okres Uherský Brod
1961 Okres Zlín
2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Svůj
název odvozuje od rytířského rodu Hřivínů, kterým vesnice dlouho patřila
(1391-1492). Nejstarší historické zprávy o obci pocházejí z r.
1373. Obec byla samostatným statkem až do roku 1515, kdy ji Hynek ze Zástřizl
připojil k Prakšicím. Po jeho smrti připadl Hřivínův Újezd
k velkoořechovskému statku. S ním náležel až do roku 1848
k uherskobrodskému panství. Obec byla několikrát postižena velkými povodněmi,
např. r. 1812 nebo 1910, což donutilo její obyvatele stavět svá obydlí ve
stráních.
Ves
existovala již ve 14. století. První zmínka o existenci osady (původně jen
Újezd, později též Blatný nebo Hřivný Újezd).
Po
názvu vesnice se tituluje vladyka Janáč s Újezda, předek pozdějších Hřivínů.
Poprvé
se jmenuje roku 1371 Újesd. Potomci prvního majitele vsi drželi ves do roku
1483. V letech 1483 až 1492 byl zde Vilém Hřivín.
Roku
1493 prodal ves Vlašček z Petropimě Hynkovi ze Zástřizl. Ten roku 1515
přikoupil od Jana Důně z Újezda část vsi se mlýnem a dvorem. Roku 1587 prodal
ves Jan Prakšický ze Zástřizl Janu Ostratickému z Ostratic. Ten ji roku 1603
prodal Janu Cedlarovi z Hoffu. Roku 1608 koupil statek ořechovský s Hřivín.
Újezdem Havel Kurovský z Vrchlabí. Za dva roky jej prodal Václavu Kokorskému
z Kokor a ten roku 1614 zase prodal Marii Magdaleně ze Žerotína, vdově po
Joachimu Haugvicovi z Biskupic. Roku 1652 koupil Hřivínův Újezd s ořechovským
statkem Lev Vilém hrabě z Kaunic z Uherského Brodu. V rodě Kauniců zůstala ves
až do 20. století.
Hřivínův
Újezd byl vždy převážně zemědělskou osadou, což také dokládá stará obecní
pečeť, mající v pečetním poli pluh-hák.
Roku
1695 byly tu 3 lány, 18 půllánů, 2 čtvrtlány s podsedkem, 5 čtvrtlánů, 5
podsedků a 1 mlýn, který byl dříve panský, ale tehdy již prodán Jurovi
Beňovskému, kdežto bývalý pustý poddanský mlýn byl proměněn na hospodu.
Vrchnosti náležel tu les Kamenec směrem k Veledoubravám (dnešní
Doubravy) a V kopcích k Ludkovicům (dnešní Ludkovice). Faráři ořechovskému
dávali poddaní celkem 28 kop 15 snopů ovsa a tolik i žita. V polovině 18.
století robotovalo tu 12 sedláků dvouspřežně s voly 3 dny v týdnu, 24
čtvrtláníků a 1 podsedek po 3 dnech pěšky.
Dříve
patřila ves do okresního hejtmanství uherskobrodského, od roku 1949 je v
okrese Zlín.
Roku
1587 měla ves jména Hrziwinu Augezd, roku 1671 Hřžiwny Augezd, roku 1718
Hriwnovy Augezd, roku 1751 Hržiwni Augezd, roku 1846 Hřivný Aujezd, roku 1872
Hřivný Újezd, roku 1981 Hřivínův Újezd. Za protektorátu dostal i jméno
německé Aujest bei Nussdorf.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
478
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2001
|
|
|
www.hrivinuvujezd.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
A).hrivinuvujezd.cz
C) cs.wikipedia.org (24.12.2016)
D) slovacko.cz
|
