|
panství
1850 politický i soudní okres Uherský Brod
1961 Okres Zlín
2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Svůj název odvozuje od
rytířského rodu Hřivínů, kterým vesnice dlouho patřila (1391-1492). Nejstarší
historické zprávy o obci pocházejí z r. 1373. Obec byla samostatným
statkem až do roku 1515, kdy ji Hynek ze Zástřizl připojil k Prakšicím.
Po jeho smrti připadl Hřivínův Újezd k velkoořechovskému statku. S ním
náležel až do roku 1848 k uherskobrodskému panství. Obec byla několikrát
postižena velkými povodněmi, např. r. 1812 nebo 1910, což donutilo její
obyvatele stavět svá obydlí ve stráních.
Ves existovala již ve 14.
století. První zmínka o existenci osady (původně jen Újezd, později též
Blatný nebo Hřivný Újezd).
Po názvu vesnice se
tituluje vladyka Janáč s Újezda, předek pozdějších Hřivínů.
Poprvé se jmenuje roku
1371 Újesd. Potomci prvního majitele vsi drželi ves do roku 1483. V letech
1483 až 1492 byl zde Vilém Hřivín.
Roku 1493 prodal ves
Vlašček z Petropimě Hynkovi ze Zástřizl. Ten roku 1515 přikoupil od Jana Důně
z Újezda část vsi se mlýnem a dvorem. Roku 1587 prodal ves Jan Prakšický ze
Zástřizl Janu Ostratickému z Ostratic. Ten ji roku 1603 prodal Janu Cedlarovi
z Hoffu. Roku 1608 koupil statek ořechovský s Hřivín. Újezdem Havel Kurovský
z Vrchlabí. Za dva roky jej prodal Václavu Kokorskému z Kokor a ten roku 1614
zase prodal Marii Magdaleně ze Žerotína, vdově po Joachimu Haugvicovi z
Biskupic. Roku 1652 koupil Hřivínův Újezd s ořechovským statkem Lev Vilém
hrabě z Kaunic z Uherského Brodu. V rodě Kauniců zůstala ves až do 20.
století.
Hřivínův Újezd byl vždy
převážně zemědělskou osadou, což také dokládá stará obecní pečeť, mající v
pečetním poli pluh-hák.
Roku 1695 byly tu 3 lány,
18 půllánů, 2 čtvrtlány s podsedkem, 5 čtvrtlánů, 5 podsedků a 1 mlýn, který
byl dříve panský, ale tehdy již prodán Jurovi Beňovskému, kdežto bývalý pustý
poddanský mlýn byl proměněn na hospodu. Vrchnosti náležel tu les Kamenec směrem k Veledoubravám (dnešní Doubravy) a V
kopcích k Ludkovicům (dnešní Ludkovice). Faráři ořechovskému
dávali poddaní celkem 28 kop 15 snopů ovsa a tolik i žita. V polovině
18. století robotovalo tu 12 sedláků dvouspřežně s voly 3 dny v týdnu, 24
čtvrtláníků a 1 podsedek po 3 dnech pěšky.
Dříve patřila ves do
okresního hejtmanství uherskobrodského, od roku 1949 je v okrese Zlín.
Roku 1587 měla ves jména
Hrziwinu Augezd, roku 1671 Hřžiwny Augezd, roku 1718 Hriwnovy Augezd, roku
1751 Hržiwni Augezd, roku 1846 Hřivný Aujezd, roku 1872 Hřivný Újezd, roku
1981 Hřivínův Újezd. Za protektorátu dostal i jméno německé Aujest bei
Nussdorf.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
478
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2001
|
|
|
www.hrivinuvujezd.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927
A).hrivinuvujezd.cz
C) cs.wikipedia.org (24.12.2016)
D) slovacko.cz
|
