Kod CZ

Bystřice pod Lopeníkem

Kaple sv. Josefa >> ^{Zdroj A)}

2002, u hřbitova

Kaplička Nanebevzetí P. Marie ^{Zdroj A)}

na nejvyšším místě lesa zvaného Kopce. Postaveny byly v polovině 18. století Janem Dielcem, občanem bystřickým.

Pověst vypráví, že Dielec se živil tkalcovstvím. Jednou mu při tkaní na stavu vypadl člunek a nešťastnou náhodou smrtelně zranil jeho vedle něj sedící manželku. Z lítosti nad svým činem se pak stal poustevníkem. Jiná verze příběhu vypráví, že vlastní ženu zabil úmyslně v hádce a za pokání mu byl uložen život kajícníka.

Každopádně si za místo asketického působení zvolil nedaleký les Kopce a zde z darů, jež mu lidé nosili, postavil uvedené dvě kapličky a boží muka. Sám bydlel v jeskyni u cesty vedoucí do Bánova, kde také v roce 1772 zemřel.

Jeskyně se bohužel do dnešních dnů nedochovala, neboť musela ustoupit těžbě kamene. Kaplička sv. Anny sloužila během nacistické okupace členu parašutistické skupiny BIOSCOP Josefu Bublíkovi jako tzv. mrtvá schránka. U kapličky P. Marie se 15. srpna sloužívá bohoslužba.

Kaplička sv.Anny ^{Zdroj A)}

Pol.18.stol.

Zvonice ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Výklenková kaplička ^{Zdroj C)}

Na Kopci

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na Kopci

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Železný kříž ^{Zdroj A)}

U uličky

Boží muka ^{Zdroj C)}

Na Skalkách

Památník padlým ^{Zdroj A)}

…

Škola ^{Zdroj A)}

1907, V naší obci byla první škola založena v roce 1796, byla v „Chalupách“ čp. 87. Prvním učitelem byl František Vakrčka z Bánova. Není známo jaké měl vzdělání, protože v těchto dobách mohl být učitelem kdokoliv gramotný. Povinností obce bylo mimo jiné zabezpečit řádný chod vyučování, materiální vybavení a plat učitele. Budova byla o jedné místnosti, bez lavic a jakýchkoliv pomůcek. Pokud si děti nepřinesli stoličku z domu, museli stát.

1820-1857 nastal obrat k lepšímu s příchodem kvalifikovaného učitele Václava Fertha z Horních Daňovic. Tento působil v obci dlouhých 37 let. Změnil se názor rodičů a představitelů obce na vzdělání, zlepšily se podmínky vyučování.

1857-1882 provizorní učitel Antonín Čech z Valašských Klobouk. V roce 1875 byla postavena nová školní budova, čp. 46, dnes bývalá Mateřská škola. Jednalo se o jednotřídku s bytem učitele. Ve školním roce 1877-1878  se zvýšil počet dětí na 125. Od tohoto školního roku musely všechny děti od 6 do 14 let navštěvovat celodenní vyučování.

1882 – 1900 dvoutřídní obecná škola. Ustanoven definitivní učitel František Kremel ze Bzové. Jeho zásluhou byla povolena výnosem zemské školské rady přístavba školy o jednu třídu. Zvýšil se počet žáků a touha po vzdělání.

1900 – 1901 učitel Jan Ficek

1901 – 1916 nadučitel Jan Humpola. Od roku 1908 byla škola trojtřídní. Nová školní budova byla postavena na místě zdejší školy čp. 173. Finanční náklady byly dotovány zemskou školní radou a škola nesla název „Jubilejní škola císaře a krále Františka Josefa I“. Od roku 1908 zde působil velmi oblíbený učitel František Tomášek, zakladatel obecní kroniky.

1916 - 1919 řídící učitel František Bumbálek. Období I.světové války, období bídy a útrap. Učitel František Tomášek musel na vojnu.

1919 – 1926 nadučitel Josef Mlejnek. Ve školním roce 1921-1922 chodilo do trojtřídní školy 231 žáků. V nové školní budově, dolní škole, byl zrušen byt pro učitele, byla zřízena další třída a kuchyně pro děvčata pro výuku vaření. Obec uvolnila pozemek v Zelnicích pro pěstování ovocných stromků.

1926-1928 správce školy, učitel František Tomášek. Učitelé dostávaly peníze od státu. Zlepšilo se jejich vzdělání. Vyžadovala se bezúhonnost, při sebemenším přestupku byly překládání na jiné působiště.

1928 – 1929 řídící učitel Josef Šustek

1929-1933 řídící učitel Bedřich Hofman ze St. Hrozenkova. Zemřel v koncentračním táboře r. 1944. Hospodářská krize snížila návštěvnost žáků ve školo, nejpřednější bylo zajištění holé existence. I přesto byla provedena přístavba dolní školy.

1933 – 1934 správce školy Vincenc Nesvadba. Byl znám jako odborník na domácí práce, kdy k tomuto vedl i své žáky.

1934 – 1945 řídící učitel František Hanák. Škola byla pětitřídní, tím se obec zařadila mezi obce, které měli dostatek učeben. Učitelé patřili mezi vážené občany.  Řídící učitel František Hanák byl přísný pedagog, zahrádkář, včelař a za okupace pomáhal v odboji

1945 – 1946 řídící učitel Jan Beníček z Bánova. Po roce 1946 začali žáci 6 ročníku navštěvovat měšťanskou školu v Uh. Brodě, od roku 1953 v Bánově.

1946 – 1953 řídící Ludvík Burián rodák z Hluku, přišel do Bystřice z Vyškovce. Byl velmi dobrý pedagog, zavedl promítání kina v horní škole. Propagoval kulturu na vesnici. Od roku 1953 inspektor v Uh. Hradišti.

1953 – 1954 řídící učitel Martin Baránek, poté odešel do Bánova.

1954 – 1966 řídící učitel Karel Doseděl, rodák ze Slovenska. Vedl školu v době, kdy bylo školství velmi sledované, aby se na studium nedostali žáci „politicky nespolehliví“. Od roku 1962 měla naše škola, na základě dopisu  ředitele, že nemohou sehnat obaly na sešity,  družbu s Fatrou Napajedla.

1966 – 1968 řídícím učitelem se stal opět Jan Beníček. Bylo to však jenom do srpna 1968.

1968 – 1976 ředitelka Viera Bezděková, původem ze Slovenska. Jako učitel byla u dětí velmi oblíbená, snažila se školu po materiální stránce  vylepšit. V roce vznikla družba se ZŠ Bobot v okrese Trenčín. Tato družba trvala přes 30 let.

1976 – 2001 ředitelka Antonie Petrášová, rodák ze Šumic. Ve školu učila již za doby ředitele Karla Doseděla. Vedla školu nejdelší období ve dvacátém století. Za jejího ředitelování škola prodělala mnoho změn, byla zřízená tělocvična, obřadní síň, plynofikace školy a jiné. Ředitelka organizovala různé kulturní akce vhodné pro žáky nižších tříd, besídky, oslavy MDŽ, divadla, výlety a jiné.

2001 – 2002 ředitelka Blažena Grulichová z Březové. Nastoupila jako výpomoc do doby konkurzu v listopadu 2002

2003 – doposud ředitelka Jarmila Mahdalová z Bánova. Učila v obci již za ředitelování Viery Bezděkové. Proběhly velké změny ve škole, snížil se počet žáků, došlo k integraci s Mateřskou školou, proběhla generální oprava školy, přistavena kuchyně, jídelna, soc. zařízení. Z obřadní síně byla vytvořena učebna. V roce 2007 byla provedena oprava střechy školy a vybudovány nové prostory mimo jiné pro počítačovou učebnu a školní družinu.

Dvůr Ordějov ^{Zdroj A)}

Dvůr Ordějov stál na bánovském katastru asi 1 km jižně od silnice Bánov - Bystřice pod Lopeníkem, v údolí potoka Bystřičky na trati Skalky.

Původně se v těchto místech podle objevů Josefa Klvani z r. 1886 rozprostíralo hradisko s mohutnými valy. Později tu pravděpodobně existovala vesnice, za jejíž pozůstatek se pokládá právě dvůr Ordějov a ordějovský mlýn, prvně připomínaný r. 1513. V písemných pramenech však vesnice uváděna není, stávala údajně asi na pravém břehu Bystřičky v místech, kde byla v letech ^{Zdroj A)}vybudována vodní nádrž v trati Spláv.

Dvůr Ordějov patřil katastrálně k obci Bánov a měl číslo popisné 80. Jeho výměra činila 114 ha a stejně jako dvůr v Bánově (347, 50 ha) byl součástí Pálffyho velkostatku, přičemž oba měli pronajaty bratři Mayové. Za pozemkové reformy v r. 1923 vznikl z Ordějova zbytkový statek o výměře 37, 50 ha podobně jako ze dvora v Bánově (157, 50 ha) přidělený do správy Syndikátu řepařů v Hodoníně. Od něho dvůr Ordějov pronajali postupně až do roku 1945 nájemci Minář, Silák, Běhal a Sobotka. Po dvou posledně jmenovaných, kteří odešli do pohraničí, zde až do nástupu ,,socializace zemědělství" hospodařili František Jankůj, čp. 201, Jan Paníček, čp. 445. a Rudolf Vystrčil, čp. 338, všichni z Bánova.

V době socialistického hospodaření tu pak působilo JZD Bystřice pod Lopeníkem a později sloučené JZD Bánov (obce Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz). Spojením družstev význam Ordějova poklesl, sloužil převážně jako sklady, provoz zde byl minimální. Dvůr postupně chátral, protože nebyl udržován.

Původně měl Ordějov dvě nádvoří a obdélníkový půdorys 120 x 65 metrů. Hlavní přístup byl ze silnice od Skalek na první nádvoří, kde se na západní straně nacházely stáje pro dobytek. Střední trakt tvořily obytné budovy, oddělené průjezdem od kovárny. Na druhém nádvoří byly sklady obilí, slámy, sena a v severovýchodní části byty pro deputátníky. Výjezdy ze dvora byly umístěny v jižní a východní části dvora. Budovy spojovaly kamenné obvodové zdi, brány byly jednoduché, jejich pilíře čtvercového tvaru se stanovými stříškami, krytými pálenými taškami, pouze východní brána byla vysoká a klenutá. Nádvoří pokrývala kamenná ,,kočičí" dlažba.

Definitivní konec dvora je spojen s vybudováním vodní nádrže Ordějov. Jeho zánik je nutno připsat nedodržování vodohospodářského režimu v ochranném prostoru, který byl stanoven po výstavbě. V důsledku špatného hospodaření a nerespektování režimu přečerpání vody z chráněného prostoru došlo k protržení hráze, a tudíž zatopení celého objektu. Vzhledem k havarijnímu stavu byl dvůr v roce 1986 zbourán. Dnes po něm není ani památky.

Chalupa ^{Zdroj A)}

Upravená na muzeum

Zpět na okres

panství

1850 politický i soudní okres Uherský Brod

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

Obec se nachází jihovýchodně od Uherského Brodu v podhůří Bílých Karpat, v nadmořské výšce 365 metrů. Je rozložena v úvalu řeky Bystřičky. Nejstarší písemné záznamy sahají do roku 1374, kdy však byla osada ještě součástí sousedního Bánova a od roku 1405 je, spolu s tvrzí Ordějov, samostatnou obcí. Na celkové rozloze obce 1 343 ha se podílí téměř 700 ha (52%) zemědělská, 537 ha (39%) lesní půda, 12 ha zabírají vodní plochy. Nyní je většina zemědělské půdy obhospodařována zemědělským družstvem se sídlem v Bánově. V obci je několik drobných podnikatelů, hlavně v oborech zámečnictví a stolařství, kteří zaměstnávají některé osoby z obce a okolí. V současné době je v obci 388 popisných čísel, z toho 95 chalupářů a 277 trvale obydlených bytů. Dále je na katastru obce rekreační oblast "Troják" s 65 chatami. V současné době v obci trvale žije 810 obyvatel. Obec má vodovod a částečnou kanalizaci, v roce 1997 byla plynofikována. Obyvatelé naší obce byli v dávných dobách převážně malozemědělci, i když nepříliš úrodná půda nedávala záruku větších výnosů, ty stačily pouze na obživu ", říká starosta Milan Bauka.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1008
1930
1947
1961
1970
2001

www.bystricepodlopenikem.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) bystricepodlopenikem.cz

C) cs.wikipedia.org

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 25.12.2016