Kod CZ Bystřice
pod Lopeníkem
2002, u
hřbitova Kaplička Nanebevzetí P. Marie Zdroj A) na nejvyšším místě lesa zvaného Kopce. Postaveny byly v polovině
18. století Janem Dielcem, občanem bystřickým. Pověst vypráví, že Dielec se živil tkalcovstvím. Jednou mu při
tkaní na stavu vypadl člunek a nešťastnou náhodou smrtelně zranil jeho vedle
něj sedící manželku. Z lítosti nad svým činem se pak stal poustevníkem. Jiná
verze příběhu vypráví, že vlastní ženu zabil úmyslně v hádce a za pokání mu byl
uložen život kajícníka. Každopádně si za místo asketického působení zvolil nedaleký les
Kopce a zde z darů, jež mu lidé nosili, postavil uvedené dvě kapličky a boží
muka. Sám bydlel v jeskyni u cesty vedoucí do Bánova, kde také v roce 1772
zemřel. Jeskyně se bohužel do dnešních dnů nedochovala, neboť musela
ustoupit těžbě kamene. Kaplička sv. Anny sloužila během nacistické okupace
členu parašutistické skupiny BIOSCOP Josefu Bublíkovi jako tzv. mrtvá
schránka. U kapličky P. Marie se 15. srpna sloužívá bohoslužba. Kaplička sv.Anny Zdroj A) Pol.18.stol. Zvonice Zdroj C) … Hřbitov Zdroj C) … Výklenková kaplička Zdroj C) Na Kopci Kamenný kříž Zdroj C) Na Kopci Kamenný kříž Zdroj C) … Železný kříž Zdroj A) U
uličky Boží muka Zdroj C) Na Skalkách Památník padlým Zdroj A) … Škola Zdroj A)
1907, V naší obci byla první škola založena v roce 1796, byla v
„Chalupách“ čp. 87. Prvním učitelem byl František Vakrčka z Bánova. Není
známo jaké měl vzdělání, protože v těchto dobách mohl být učitelem
kdokoliv gramotný. Povinností obce bylo mimo jiné zabezpečit řádný chod
vyučování, materiální vybavení a plat učitele. Budova byla o jedné místnosti,
bez lavic a jakýchkoliv pomůcek. Pokud si děti nepřinesli stoličku
z domu, museli stát. 1820-1857
nastal obrat k lepšímu s příchodem kvalifikovaného učitele Václava
Fertha z Horních Daňovic. Tento působil v obci dlouhých 37 let.
Změnil se názor rodičů a představitelů obce na vzdělání, zlepšily se podmínky
vyučování. 1857-1882
provizorní učitel Antonín Čech z Valašských Klobouk. V roce 1875
byla postavena nová školní budova, čp. 46, dnes bývalá Mateřská škola.
Jednalo se o jednotřídku s bytem učitele. Ve školním roce
1877-1878 se zvýšil počet dětí na 125. Od tohoto školního roku musely
všechny děti od 6 do 14 let navštěvovat celodenní vyučování. 1882 – 1900
dvoutřídní obecná škola. Ustanoven definitivní učitel František Kremel ze
Bzové. Jeho zásluhou byla povolena výnosem zemské školské rady přístavba
školy o jednu třídu. Zvýšil se počet žáků a touha po vzdělání. 1900 – 1901
učitel Jan Ficek 1901 – 1916
nadučitel Jan Humpola. Od roku 1908 byla škola trojtřídní. Nová školní budova
byla postavena na místě zdejší školy čp. 173. Finanční náklady byly dotovány
zemskou školní radou a škola nesla název „Jubilejní škola císaře a krále
Františka Josefa I“. Od roku 1908 zde působil velmi oblíbený učitel František
Tomášek, zakladatel obecní kroniky. 1916 - 1919
řídící učitel František Bumbálek. Období I.světové války, období bídy a
útrap. Učitel František Tomášek musel na vojnu. 1919 – 1926
nadučitel Josef Mlejnek. Ve školním roce 1921-1922 chodilo do trojtřídní
školy 231 žáků. V nové školní budově, dolní škole, byl zrušen byt pro
učitele, byla zřízena další třída a kuchyně pro děvčata pro výuku vaření.
Obec uvolnila pozemek v Zelnicích pro pěstování ovocných stromků. 1926-1928
správce školy, učitel František Tomášek. Učitelé dostávaly peníze od státu.
Zlepšilo se jejich vzdělání. Vyžadovala se bezúhonnost, při sebemenším
přestupku byly překládání na jiné působiště. 1928 – 1929
řídící učitel Josef Šustek 1929-1933
řídící učitel Bedřich Hofman ze St. Hrozenkova. Zemřel v koncentračním
táboře r. 1944. Hospodářská krize snížila návštěvnost žáků ve školo,
nejpřednější bylo zajištění holé existence. I přesto byla provedena přístavba
dolní školy. 1933 – 1934
správce školy Vincenc Nesvadba. Byl znám jako odborník na domácí práce, kdy
k tomuto vedl i své žáky. 1934 – 1945
řídící učitel František Hanák. Škola byla pětitřídní, tím se obec zařadila
mezi obce, které měli dostatek učeben. Učitelé patřili mezi vážené
občany. Řídící učitel František Hanák byl přísný pedagog, zahrádkář,
včelař a za okupace pomáhal v odboji 1945 – 1946
řídící učitel Jan Beníček z Bánova. Po roce 1946 začali žáci 6 ročníku
navštěvovat měšťanskou školu v Uh. Brodě, od roku 1953 v Bánově. 1946 – 1953
řídící Ludvík Burián rodák z Hluku, přišel do Bystřice z Vyškovce.
Byl velmi dobrý pedagog, zavedl promítání kina v horní škole. Propagoval
kulturu na vesnici. Od roku 1953 inspektor v Uh. Hradišti. 1953 – 1954
řídící učitel Martin Baránek, poté odešel do Bánova. 1954 – 1966
řídící učitel Karel Doseděl, rodák ze Slovenska. Vedl školu v době, kdy
bylo školství velmi sledované, aby se na studium nedostali žáci „politicky
nespolehliví“. Od roku 1962 měla naše škola, na základě dopisu
ředitele, že nemohou sehnat obaly na sešity, družbu s Fatrou
Napajedla. 1966 – 1968
řídícím učitelem se stal opět Jan Beníček. Bylo to však jenom do srpna 1968. 1968 – 1976
ředitelka Viera Bezděková, původem ze Slovenska. Jako učitel byla u dětí
velmi oblíbená, snažila se školu po materiální stránce vylepšit.
V roce vznikla družba se ZŠ Bobot v okrese Trenčín. Tato družba trvala
přes 30 let. 1976 – 2001
ředitelka Antonie Petrášová, rodák ze Šumic. Ve školu učila již za doby
ředitele Karla Doseděla. Vedla školu nejdelší období ve dvacátém století. Za
jejího ředitelování škola prodělala mnoho změn, byla zřízená tělocvična, obřadní
síň, plynofikace školy a jiné. Ředitelka organizovala různé kulturní akce
vhodné pro žáky nižších tříd, besídky, oslavy MDŽ, divadla, výlety a jiné. 2001 – 2002
ředitelka Blažena Grulichová z Březové. Nastoupila jako výpomoc do doby
konkurzu v listopadu 2002 2003 – doposud ředitelka Jarmila Mahdalová z Bánova. Učila v obci
již za ředitelování Viery Bezděkové. Proběhly velké změny ve škole, snížil se
počet žáků, došlo k integraci s Mateřskou školou, proběhla
generální oprava školy, přistavena kuchyně, jídelna, soc. zařízení.
Z obřadní síně byla vytvořena učebna. V roce 2007 byla provedena
oprava střechy školy a vybudovány nové prostory mimo jiné pro počítačovou
učebnu a školní družinu. Dvůr Ordějov Zdroj A)
Dvůr Ordějov stál na bánovském
katastru asi 1 km jižně od silnice Bánov - Bystřice pod Lopeníkem, v údolí
potoka Bystřičky na trati Skalky. Původně se v těchto místech podle
objevů Josefa Klvani z r. 1886 rozprostíralo hradisko s mohutnými valy.
Později tu pravděpodobně existovala vesnice, za jejíž pozůstatek se pokládá
právě dvůr Ordějov a ordějovský mlýn, prvně připomínaný r. 1513. V písemných
pramenech však vesnice uváděna není, stávala údajně asi na pravém břehu
Bystřičky v místech, kde byla v letech Zdroj A)vybudována vodní nádrž v trati Spláv. Dvůr Ordějov patřil katastrálně k
obci Bánov a měl číslo popisné 80. Jeho výměra činila 114 ha a stejně jako
dvůr v Bánově (347, 50 ha) byl součástí Pálffyho velkostatku, přičemž oba
měli pronajaty bratři Mayové. Za pozemkové reformy v r. 1923 vznikl z
Ordějova zbytkový statek o výměře 37, 50 ha podobně jako ze dvora v Bánově
(157, 50 ha) přidělený do správy Syndikátu řepařů v Hodoníně. Od něho dvůr
Ordějov pronajali postupně až do roku 1945 nájemci Minář, Silák, Běhal a
Sobotka. Po dvou posledně jmenovaných, kteří odešli do pohraničí, zde až do
nástupu ,,socializace zemědělství" hospodařili František Jankůj, čp.
201, Jan Paníček, čp. 445. a Rudolf Vystrčil, čp. 338, všichni z Bánova. V době socialistického hospodaření tu
pak působilo JZD Bystřice pod Lopeníkem a později sloučené JZD Bánov (obce
Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz). Spojením družstev význam Ordějova
poklesl, sloužil převážně jako sklady, provoz zde byl minimální. Dvůr
postupně chátral, protože nebyl udržován. Původně měl Ordějov dvě nádvoří a
obdélníkový půdorys 120 x 65 metrů. Hlavní přístup byl ze silnice od Skalek
na první nádvoří, kde se na západní straně nacházely stáje pro dobytek. Střední
trakt tvořily obytné budovy, oddělené průjezdem od kovárny. Na druhém nádvoří
byly sklady obilí, slámy, sena a v severovýchodní části byty pro deputátníky.
Výjezdy ze dvora byly umístěny v jižní a východní části dvora. Budovy
spojovaly kamenné obvodové zdi, brány byly jednoduché, jejich pilíře
čtvercového tvaru se stanovými stříškami, krytými pálenými taškami, pouze
východní brána byla vysoká a klenutá. Nádvoří pokrývala kamenná
,,kočičí" dlažba. Definitivní konec dvora je spojen s
vybudováním vodní nádrže Ordějov. Jeho zánik je nutno připsat nedodržování
vodohospodářského režimu v ochranném prostoru, který byl stanoven po
výstavbě. V důsledku špatného hospodaření a nerespektování režimu přečerpání
vody z chráněného prostoru došlo k protržení hráze, a tudíž zatopení celého
objektu. Vzhledem k havarijnímu stavu byl dvůr v roce 1986 zbourán. Dnes po
něm není ani památky. Chalupa Zdroj A)
Upravená na muzeum |
panství 1850 politický i soudní okres Uherský Brod 1961 Okres Uherské Hradiště 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
Obec se nachází jihovýchodně od Uherského Brodu v podhůří Bílých
Karpat, v nadmořské výšce 365 metrů. Je rozložena v úvalu řeky Bystřičky. Nejstarší
písemné záznamy sahají do roku 1374, kdy však byla osada ještě součástí
sousedního Bánova a od roku 1405 je, spolu s tvrzí Ordějov, samostatnou obcí.
Na celkové rozloze obce 1 343 ha se podílí téměř 700 ha (52%) zemědělská, 537
ha (39%) lesní půda, 12 ha zabírají vodní plochy. Nyní je většina zemědělské
půdy obhospodařována zemědělským družstvem se sídlem v Bánově. V obci je
několik drobných podnikatelů, hlavně v oborech zámečnictví a stolařství,
kteří zaměstnávají některé osoby z obce a okolí. V současné době je v obci
388 popisných čísel, z toho 95 chalupářů a 277 trvale obydlených bytů. Dále
je na katastru obce rekreační oblast "Troják" s 65 chatami. V
současné době v obci trvale žije 810 obyvatel. Obec má vodovod a částečnou
kanalizaci, v roce 1997 byla plynofikována. Obyvatelé naší obce byli v
dávných dobách převážně malozemědělci, i když nepříliš úrodná půda nedávala
záruku větších výnosů, ty stačily pouze na obživu ", říká starosta Milan
Bauka.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) bystricepodlopenikem.cz C) cs.wikipedia.org |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 25.12.2016 |