Kód CZ 1308

Březová

Kostel sv. Cyrila a Metoděje ^{Zdroj A)}

V Březové stávala původně kaple, o jejíž existenci svědčí zápisy v děkanské kronice z roku 1662. Za významné finanční pomoci Maxmiliána Kounice, na jejím místě vyrostl v roce 1747 malý kostelík. Obec Březová se v těchto letech zalidňovala a velikost kostelíka již nevyhovovala. Díky iniciativě a energičnosti tehdejšího faráře Františka Černoška začal v 2. polovině 19. století vznikat současný kostel. Traduje se, že místní kostel patřil do Březové nad Svitavou a tamější do naší Březové. Základní kámen nového kostela byl položen 19. července 1865.

Práci na kostele velice ztěžovaly nepříznivé okolnosti, jako krupobití, květnové mrazy, požár, který zničil devatenáct domů, onemocnění dobytka. Průběh stavby ohrozila i rakousko pruská válka. Přesto všechno se díky tvrdé práci dělníků z Březové, Olšovce a Lopeníka podařilo kostel dokončit a zasvětit jej sv. Cyrilu a Metodějovi. Stal se nejvýznamnější dominantou obce a hodnotným dokladem architektonické tvorby konce 19. století.Od roku 1987 patří kostel sv. Cyrila a Metoděje mezi kulturní památky.

Fara

1854

Kaplička

Na návsi

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Hřbitovní

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Poblíž rozhledny

Železný kříž ^{Zdroj A)}

…

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.115 ^{Zdroj C)}

…

Rozhledna Lopeník ^{Zdroj A)}

Na česko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech, na vrcholu Velkého Lopeníka, byla 16. července 2005 slavnostně otevřena nová dřevěná rozhledna, která je symbolem přátelství mezi Čechy a Slováky. Na stavbě se podílela jak moravská, tak slovenská strana a je realizována včetně turistického a kulturního zázemí v okolních obcích – naučné stezky, minikempy a infocentra. Rozhledna, 20 metrů vysoká, postavená z dubových trámů na kamenných základech, vám nabídne krásný výhled jak do širokého okolí Moravského Slovácka, tak i na doliny a pahorky Západoslovenského kraje.

Rozhledna U křížku ^{Zdroj C)}

…

Kyselka ^{Zdroj A)}

Obec byla dříve známá svými asi šesti prameny sirovodíkové vody. Dokonce tu kdysi byla stáčena pod názvem Blumenbašská kyselka. V roce 1576 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku ve svém díle o léčivých vodách uvádí jeden z těchto pramenů jako léčivý. Tato historie zdejších pramenů ale bohužel již upadla v zapomenutí. Dva prameny zde však zůstaly. Prvním z nich je silně železitý pramen, vyvěrající v travertinovém podlaží, uložený v dřevěném soudku. V dnešní době již není vhodný k pití. Druhým pramenem je silně železitá voda, tzv. březovská kyselka. Toto místo několikrát navštívil i jeden z našich hudebních skladatelů Leoš Janáček, aby se zde inspiroval v tvoření svých skladeb. Slavného skladatele táhla na Březovou rozmanitost krajových lidových písní. O obci Březová Janáček říkával, že bohatství zdejších písní rozehrává i holé lopenické vršky. Odtud vzniklo i jeho dílo O březovské písni. Naposledy zavítal Janáček do Březové v roce 1919. Dnes je toto místo jedno z oblíbených turistických cílů.

Cestiska, Dubiny a Kalabová ^{Zdroj A)}

Jedná se o bývalé pastviny na okraji obce Březová, které jsou významné svým geologickým, zoologickým a především botanickým složením. Všechna tato území spadají pod Správu Chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat. Mezi významné botanické druhy v těchto lokalitách patří např. vstavač vojenský, hořec křížatý, vzácné druhy orchidejí, ostřice ptačí nožka, atd. Ze zoologického hlediska zde žijí významné druhy teplomilného hmyzu, motýlů, jako např. perleťovec kopřivný, žluťásek barvoměnný, atd.

Zpět na okres

panství

1850 politický i soudní okres Uherský Brod

1961 Okres Uherské Hradiště

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

První zmínky o obci pochází z roku 1492. Našly se zmínky o cestě vedoucí z Uher přes Brzezowů. Od té doby se název této osady měnil z Brzezowé přes Bržezovú až k dnešní Březové.

K osidlování této oblasti přispělo založení cisterciáckého kláštera Smilheimu, vybudovaného v roce 1261. Cisterciáci byli v té době oblíbení u vysoké šlechty pro své hospodářské metody a feudálové je používali k realizaci svých kolonizačních záměrů.

Toto přispělo i k vytváření kolonií v oblasti Studeného vrchu. První chalupy na tomto území byly roztroušeny po okolí. Sloužily jako obydlí lesnickým dělníkům , kteří vykonávali náročnou a důležitou práci, jelikož zajišťovali potřebný stavební i palivový materiál pro město.

Březová tvořila porost, který byl vysekáváním dřevin zčásti přeměněn na louku a zčásti na porostlý les v pohraničním prostoru. Zdejší lidé měli těžký život nejen díky přírodním vlivům, ale především díky lidským faktorům. V roce 1606 po vpádu sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje byla obec zničená. V roce 1615 založila městská rada uherskobrodská Novou Březovou. Prvními obyvateli této obce byli měšťané a poddaní z Korytné. Dne 8. října 1616 byly stanoveny hranice nového březovského katastru. Obec musela i tady neustále čelit neshodám s okolními obcemi, především se Suchou Lozí, Stráním nebo Horním Němčím. Boje a rozepře o pozemky byly tak velké, že dne 23. června 1617 Vavřinec Vrabec, fojt březovský doporučuje, aby se osídlenci březové odebrali na jiná panství, což ovšem neučinili.

V roce 1621 zažila Nová Březová jeden z největších nájezdů pod vedením Gabora Bethlenema, a zanechali po sobě pouze zbídačenou spálenou pustinu. I po nájezdech a totálním zničení tohoto místa byla v letech 1627 – 1641 zbudovaná další Nová Březová. Bylo to období, kdy kraj pod Lopeníkem prožíval léta oddechu od válečných hrůz.

Název Nová Březová se dlouho neudržel a zlidověl název Březová, který přetrval do dnes.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	928
1930
1947
1961
1970
2001

www.obecbrezova.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) obecbrezova.cz

C) cs.wikipedia.org (19.12.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 19.12.2016