|
Kód CZ
Bánov
Kostel sv. Martina >> Zdroj A) Zdroj E)
barokní
stavba ze 17. století vznikla přestavbou středověkého kostela
Fara
...
Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj A)
Zdroj E)
Chráněná kulturní památka, nyní po rekonstrukci. Barokní, neznámý autor.
 
Tři dřevěné kříže Zdroj A)
Zdroj E)
v místě bývalého hradu, obnoveny po 2007
[Hrad] Zdroj A) Zdroj E)
zanikl za
českouherských válek. Pozůstatek sopky, na níž byl od 12.
století hrad, zbořen v 15. století, od 17. století zde stávaly tři kříže
Dům č.p.97 Zdroj C)
…
Dům č.p.98 Zdroj C)
…
Komora u č.p.73 Zdroj A)
Zdroj E)
Chráněná kulturní památka, původně sloužila k uskladňování obilí a
potravin.
Na Skaličkách Zdroj A) Zdroj E)
Lomové jezírko bez přítoku a odtoku, obývané raky, čolky a vzácnými druhy
žab.
Lomové jezírko Ordějov Zdroj A) Zdroj E)
Jezírko bez přítoku a odtoku. Žijí zde chráněné druhy živočichů, jako raci či
čolek velký.
Vodní nádrž Ordějov Zdroj A) Zdroj E)
Původně byla budována pro závlahy a rekreace, ale dnes slouží hlavně
rybolovu.
|
Panství
1850 politický i soudní okres Uherský Brod
1961 Okres Uherské Hradiště
2003 Pověřený městský úřad
Historie obce
Obec Bánov leží v malé kotlince
v podhůří Bílých karpat asi 7km od Uherského Brodu směrem k česko-slovenské
hranici. Obcí prochází hlavní silnice E50 z Brna na Slovensko. Podle
posledního sčítání lidu žije v Bánově 2100 obyvatel. Bánov, který byl
Maxmiliánem II. povýšen na městečko, má velmi bohatou historii.Archeologický
průzkum z roku 1941 a později z počátku padesátých let dokázal podle nálezů,
že zde žil lid t.zv. maďarovsko-větéřovské kultury.V době Velkomoravské říše
zde stála součást velkomoravského opevnění.Stával zde hrad, který zanikl za
česko-uherských válek.
První písemnou zprávu o tom
můžeme číst v Kosmově kronice české. Po sporech českého panovníka Vratislava
se synem Břetislavem, odchází Břetislav do Uher ke strýci Ladislavovi a ten
početné družině vykazuje za sídlo právě Bánov. V roce 1091 a v roce
následujícím je tedy Bánov a blízké okolí sídlem budoucího českého panovníka.
Majiteli Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce
13.století se stal Bánov trvale majetkem českým. Co špatného mohlo v historii
obyvatelstvo potkat, to obec neminulo.Vpád Tatarů na Moravu, divoké tlupy
Kumánů, Matouš Čák Trenčanský se svým vojskem,boje mezi Husity a vstoupenci
Zikmundovými, Matyáš Korvín, Bočkajovci, Kuruci, válka Marie Terezie s
pruským králem Bedřichem II., dlouhá léta poddanství a robot-to vše přinášelo
bánovským smrt, utrpení a hlad. První obcí na Moravě postiženou morem byl
opět Bánov. Zlé si užili obyvatelé Bánova i ve dvactátém století. NA různých
frontách I.světové války padlo 42 bánovských občanů. Obětmi II.světové války
se stali bánovští občané v bojích s fašisty na frontách, v partyzánských
bojích i v koncentračních táborech. Obyvatelé Bánova se živili převážně
zemědělstvím. Nepříliš úrodná půda je donutila odcházet za prací do světa.
Sezonní dělníci a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a
později do větších českých měst. Bánov se tímto stával pověstným a dá se
říci, že bohatl.
Dnešní obyvatelé si našli svá
zaměstnání částečně v blízkém Uherském Brodě a část odchází za prací do
Ostravy, Prahy, Brna, nebo jiných míst České republiky. Domů přinášejí nejen skromné
výdělky, ale především zkušenosti z jiného prostředí. Nové poznatky pak
uplatňují v životě svých rodin obce. Dnešní Bánov patří k nejupravenějším
obcím Slovácka. Obec je plně elektrifikována, má svoji vodu a nechybí ani
plyn v jednotlivých domácnostech. V obci je zdravotní středisko, lékárna, dům
péče o staré občany, moderní škola, vyrostly 2nové ulice pro mladé(třetí je
rozestavěna), obchody s potravinami a zeleninou zásobují v dostatečném
množství obyvatelstvo a je zde postavena nová víceúčelová sportovní
hala, jenž je centrem činnosti sportovní, kulturní a společenského dění
v obci.
Nově vzniklé firmy stavební,
výroba nábytku, výroba a prodej mysliveckých potřeb, výroba vozíků pro
postižené, firma pro zavádění či opravy vodovodů, topných zařízení a plynu
jakož i drobní řemeslníci skýtají řadě obyvatel pracovní příležitosti a
uživatelům uspokojení a klid. V oblasti sportovních zájmů fungují v obci TJ
SOKOL a FC Bánov, které mají tradici(Sokol založen v roce 1922, FC v roce
1940). V roce 1998 byl schválen obci znak a obecní prapor, jehož dominantou
je kohout. Bánov je rodištěm Josefa Bublíka, padlého v kostele sv. Cyrila a
Metoděje v Resslově ulici v Praze v souvislosti s Heydrichiádou. Narodil se
zde i prof.Štěpán Zálešák, známý svým sakrálním uměním z chrámů
sv.Víta,sv.Petra a Pavla na Vyšehradě, chrámu sv.Barbory v Kutné Hoře a
dalších. O Bánově píše B.Haluzický v knížce "Ubozí a radostní".
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
1918
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2006
|
2100
|
|
www.obec-banov.cz
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927
A) obec-banov.cz
(27.10.2009)
C) cs.wikipedia.org (19.12.2016)
D) farnost.katolik.cz/banov (27.10.2009)
E) banov.zl-kraj.cz (27.10.2009)
|
#/media/File:B%C3%A1nov,_kostel.jpg)
