Kód CZ

Suchovršice

(Saugwitz)

Zvonice ^{Zdroj 2)}

Dřevěná 1730

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

1776

Železný kříž ^{Zdroj F)}

U mlýna č.p.26

Pomník padlým ^{Zdroj C) Zdroj E)}

1. a 2. světové války. Nápis: 1914 – 1918 / PADLÝM HRDINŮM / V 10. VÝROČÍ NAŠÍ SAMOSTATNOSTI / CELBA FRANTIŠEK, DYTRYCH KAREL, GRULICH BEDŘICH, JARÝ JOSEF, KROUŽEL JOSEF, KARÁSEK RUDOLF, KUBEC VOJTĚCH, KUBÍČEK RUDOLF, MATĚJKA JOSEF, NOSEK FRANTIŠEK, NEČAS ANTONÍN, PODANÝ JOSEF, PETERKA JOSEF, PETERKA JAROSLAV, PROUZA JOSEF, ROSA FRANTIŠEK, REH JAN, ROTTER ADOLF, ŠREJBER FRANTIŠEK, ŠPELDA FRANTIŠEK, ŠKLÍBA JOSEF, UNRG JAN, VÁGNER JOSEF, ZÁRUBA JOSEF, HETFLEJŠ LADISLAV, ŠAFÁŘ KAREL

Dolní deska: KVĚTEN 1945, PETERKA JAROMÍR *17.5.1925 + 11.5.1945 / VEJDRYCH LADISLAV *20.9.1908 + 17.5.1945 / MY DALI JSME VLASTI ŽIVOTY / VY DEJTE JÍ LÁSKU

Dřevěná krytá lávka ^{Zdroj C) Zdroj D)}

přes Úpu. most postavil Josef Macek, tesařský mistr z České Skalice, v roce 1922. Převádí místní komunikaci ze silnice Úpice-Trutnov do tzv. Zlaté jámy (posměšně je také nazývaná Velká Strana). Jde o originální kombinaci zdvojených podélných i příčných lichoběžníkových věšadel. Podélná věšadla jsou zavětrována ve středních polích ondřejskými kříži. Rovněž mostovka je ze spodní strany zavětrována 5 ondřejskými kříži, 3 ondřejské kříže jsou umístěny i ze spodní části krovu nad mostovkou. Tento most je tedy celkem zavětrován 10 ondřejskými kříži. Zdvojeny jsou rovněž sloupky čelních portálů, jejichž bednění má půlkruhové vyříznutí. Most je dlouhý 26 metrů, 4 metry široký, hřeben střech je 8 metrů nad hladinou řeky a 6 metrů nad mostovkou. Zábradlí je 0,8 metru vysoké. Jméno zhotovitele je uvedeno na plechové tabulce nad vchodem na most.

Dřevěná krytá lávka ^{Zdroj C) Zdroj D)}

přes Úpu, lávka o celkové délce 25 metrů a šířce 1,5 metru. Lávka, která vede na tzv. Malou Stranu, pochází z roku 1942 a její stavbu si vynutila nová zástavba rodinných domků na pravém břehu Úpy. Lávku nesou dvě podélná věšadla o třech lichoběžníkových polích: 9 metrů, 8,5 metru a znovu 9 metrů, ale také dvě příčná věšadla. Pod mostovkovou lávkou je dlouhý ondřejský kříž. Střecha má celkem 27 krokví a je nesena deseti kolmými sloupky. Výška hřebene střechy nad mostovkou je 4,8 metru a střecha má barevnou krytinu.

Dřevěná krytá lávka ^{Zdroj C)}

přes Úpu, novodobý

Nádraží ^{Zdroj C)}

…

Škola

…

Prouzův mlýn^{Zdroj A)}

Č.p.26. Léta 1696 Mikuláš Ludr, mlynář úpický, vystavěl sobě na obci s dovolením vrchnosti a obce suhovršické nový mlýn o dvou složeních. Z mlýna dávati měl ročně jednu kopu míšenskou obci Suchovršice, mlynáři dolnímu Smolikovskému 8 korců vejmelného za chalupníky suchovršické, mlynáři velkoúpickému za obec Suchovršice neb za osm sedláků 6 korců obilí sypáni a na panská prasata témuž mlynáři 5 kop peněz ročně odvozovati. Berní a robot byl prost. Jeho syn Jan nejprve mlynářem v Suchovršicích (léta 1696), potom v Bohuslavicích (léta 1706) byl. Léta 1714 Jiřík Kejzlar koupil ten mlýn a verštat od tchána svého Mikuláše Ludra za 680 kop míšenských. Léta 1737 ujal tento mlýn s pilou Jakub Kejzlar od Jiříka Kejzlara, otce svého, za 550 kop míšenských. Léta 1745 Jakub Kejzlar s Josefem Náklíčkem, mlynářem tráckým, svůj mlýn prohandloval. Léta 1747 koupil ten mlýn Josef Luder za 1.885 kop. Velkému mlýnu v Úpici odváděly: Suchovršický mlýn o dvou složeních na obilí 6 korců, prase dvouleté, z toho na penězích 5 fr. 50 kr. Kdyby mlynář v Suchovršicích mlýti nemohl, měli osadníci suchovršičtí mleti ve velkém mlýně v Úpici. Dolnímu Smolikovskému mlynáři odvozovati měl ročně osm korců vejmělného za chalupníky suchovršické. Dle urbáře z roku 1737. Později Pálenka. Bohatě štukovaná fasáda 1922.

Malý mlýn ^{Zdroj A)}

u mostu k Suchovršicům

Dům č.p.70

…

Dům č.p.5

…

Usedlost č.e.7 ^{Zdroj F)}

Chráněná památka

Dům č.p.86

…

Dům č.p.91

…

Zlatá jáma ^{Zdroj F)}

Na území obce byl zřejmě vyhlouben první zlatý důl ve střední Evropě. Tento důlní komplex se nazývá Zlatá jáma. Jeho součástí je i Stříbrný důl, což je ojedinělá památka svého druhu na Trutnovsku - navržena na zápis do seznamu kulturních památek. Hornická činnost v důlním komplexu je ovšem doložena až v 17., 19. a 20. století.

Lípy ^{Zdroj C)}

dvojice památných stromů