Kód CZ

Rtyně v Podkrkonoší

(Hertin)

Kostel sv.Havla Zdroj 2) Zdroj C)

Barokní 1579, rozšířen před 1850. Původní dřevěný gotický kostel byl založen na počátku 14. století některým z pánů na Vízmburku. Roku 1350 je uváděn jako plebánie, v roce 1367 patří pod boušínskou faru. Roku 1421 byl dřevěný kostelík vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven znovu jako dřevěný. V roce 1624 byl kostel filiálním k Náchodu. Roku 1679, kdy hrozil zřícením, byl zásluhou patronky Náchoda kněžny Marie Benigny Piccolomini nahrazen stávající barokní stavbou. Od roku 1709 byl kostel filiální k Červenému Kostelci. V roce 1768 byl kostel opraven a byl přistavěn chór s varhanami. V roce 1786 byl zřízena lokálie, farní se stal kostel roku 1854. Do nynější podoby byl kostel rozšířen v první polovině 19. století. Jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem, s jižní a severní sakristií a vstupní předsíní na západní straně. Presbytář a sakristie jsou sklenuty valenou klenbou, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnoven byl roku 1908. Oltářní obraz patrona kostela od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách lodi je moderní křížová cesta z lipového dřeva od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed lodi je zavěšen velký skleněný lustr.

Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Zvonice Zdroj 2) Zdroj C)

1.pol.17.stol., dřevěná, 16tiboká přízemí. Z let 1592-1594 (dendrochronologické datování). Uvnitř zvonice jsou 3 zvony, nejstarší umíráček je z roku 1471

 

Fara

…

 

Hřbitov

Kolem kostela

 

Husův sbor

Kostelecká ul. 459

 

Kaplička Zdroj A)

Kaplička z roku 1679 stojí na kopci nad Rtyní v Podkrkonoší. V 15. století zde stával husitský kostelík, který byl postaven na počest krále Jiříka z Poděbrad. Z tohoto místa se naskýtá obdivuhodný pohled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu, lemovanou Jestřebími horami s mohutnou hradbou Krkonoš v pozadí. Okolo kříže je napsáno: „Jéžíši z výšiny, chraň nás ve Rtyni!“. Autorem kované mříže rychetské kapličky je akademický sochař a medailér, rtyňský rodák Antonín Kulda, jehož díla zdobí např. předsálí Vladislavského sálu Pražského hradu nebo Rudolfinum.

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7519

 

Socha sv.Jana Nepomuckého  Zdroj C)

U kostela 1862

 

 

Kamenný kříž

U č.p.53

 

 

Kříž Zdroj C)

s reliéfem P. Marie na podstavci 1797

 

Kříž Zdroj C)

1794, u lesa Krákorka

 

Železný kříž

Hronovská ul., na konci obce

 

Socha krále Davida Zdroj C)

1730, z dílny Matyáše Bernarda Brauna, před vchodem na hřbitov. kopie podle originálu z roku 1730 z dílny Matyáše Bernarda Brauna, který je umístěn v lapidáriu v Jaroměři.

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7604

 

Socha Ant. Nývlta

rychtář a vůdce selského povstaleckého guberna v r. 1775. Zhotovil ji sochař František David v roce 1975

 

 

Památník padlým Zdroj C)

1.a 2.světové válce

 

Památník osvobození Zdroj C)

…

Rtyně_v_Podkrkonoší_pomník_osvobození.jpg

 

Památník  Zdroj A)

…

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7564

 

Pamětní deska Viléma Nývlta  Zdroj A)

Na rychtě

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7529

 

Rychta č. p. 1 Zdroj C)

zděná, z roku 1748, bývalá konírna rychty, Památník nevolnického povstání

Rtyně v Podkrkonoší bývalá konírna 02.jpg Rtyně_v_Podkrkonoší_bývalá_konírna_01.jpg

 

Rychta č. p. 10 Zdroj C)

…

Rtyně_v_Podkrkonoší_venkovská_usedlost_01.jpg

 

Suchánkův mlýn č.p.11 Zdroj 2)

1762

Fotka uživatele Libor Wrona. Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Dům č.p.15 Zdroj 2)

Na kraji obce

Rtyně_v_Podkrkonoší_venkovský_dům.jpg

 

Dům č.p.22

…

 

Dům č.p.24

Zv.u Šimánků, Úpická ul. počátek 19. století

Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Dům č.p.36

…

 

Dům č.p.53 Zdroj C)

Hronovská ulice, dendrochronologicky datován 1547-8

Fotka uživatele Časopis Krkonoše - Jizerské hory. Fotka uživatele Časopis Krkonoše - Jizerské hory.

 

Dům č. p. 54

…

 

Dům č. p. 60

Hronovská ul.

 

Dům č. p. 125 Zdroj C)

1841

 

Dům č. p. 182

…

 

Dům č. p. 205

…

 

Dům č. p. 215

…

 

Dům č. p. 231

…

 

Dům č. p. 241

…

 

Dům č. p. 263

…

 

Dům č. p. 277

…

 

Dům č. p. 314

Klasicistní, s výklenky na bocích zapuštěného vstupu

 

Dům č. p. 350

S výklenkovými sedátky v zapuštěném vchodu

 

Dům č. p. 372

…

 

[Velkostatek]  Zdroj A)

stál v místě pozdějšího č.p. 6. Měl nejlepší pozemky z celé Rtyně. Dvůr ten, spíše zemanská tvrz, stál na vyvýšeném místě. Podnes statek č. 6 nad okolní stavení vyniká. Proti tvrzi prostíraly se ohrady pro dobytek. Tomu místu ještě dnes říká se "na ohradách". Roku 1381 nepatřil tento dvůr vízmburským pánům, nýbrž Hynkovi z Dubé a na Náchodě, který roku 1363 Náchod prodal a koupil Adršpach. Tento Hynek roku 1381 listem ze 6.7. daným na hradě Adršpachu prodal dvůr jakémusi Machkovi ze Sovřic /?/. Osvobodil jej ode všech robot. V listě stojí : "Povinen je sloužiti s 1 kuší, kdykoliv by zámek /tj. Vízmburk/ od nepřátel obtížen byl, jiných však robot, aby prázden byl"

 

[Velkostatek]  Zdroj A)

byl na dolním konci tam, kde je dnes čís. 21. Říká se stavení tomu "na Vyšehradě" , protože také nad ostatní vyniká. Tohoto dvora se asi týká zmínka Sedláčkova v V.dílu Hradů na str. 53., kde píše, že roku 1466 dne 6.2. prodal Jeník z Kostelce /Červeného/ svůj svobodný dvůr ve vsi Rtyni K23 Michalovi z Batňovic. Z toho je vidět, že dvory ty měnily často své majitele. V pozdější době byly oba dvory rozděleny. Vznikly z nich dva svobodnické statky číslo 6 a 21 a dalších 8 statků, které byly prosty všech robot a odváděly jen poplatek a naturální dávky. Jsou to tyto statky číslo 10 - Adolf Baudyš u lípy, číslo 12 - Josef Šedek, číslo 14 - Josef Pavel, v zákoutí, číslo 19 - Antonín Hanuš, u Srbeckých, číslo 22 - dříve Lelkův statek, číslo 23 - Robert Friede, číslo 24 - Antonín Volhejn u kříže, číslo 29 - Adolf Nývlt na ohradách

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Trutnov s.o. Úpice

1961 Okres Trutnov

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Rtyně v Podkrkonoší

Historie obce

Město od 1978

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová - Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

A) rtyne.cz (12.3.2017)

 

C) cs.wikipedia.org  (12.3.2017)

 

 

40 – 33 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.3.2017

Předchozí editace: 18.3.2013