Kód CZ

Rtyně v Podkrkonoší

(Hertin)

Kostel sv.Havla Zdroj 2) Zdroj C)

Barokní 1579, rozšířen před 1850. Původní dřevěný gotický kostel byl založen na počátku 14. století některým z pánů na Vízmburku. Roku 1350 je uváděn jako plebánie, v roce 1367 patří pod boušínskou faru. Roku 1421 byl dřevěný kostelík vypálen Slezany. Po skončení husitských válek byl opraven znovu jako dřevěný. V roce 1624 byl kostel filiálním k Náchodu. Roku 1679, kdy hrozil zřícením, byl zásluhou patronky Náchoda kněžny Marie Benigny Piccolomini nahrazen stávající barokní stavbou. Od roku 1709 byl kostel filiální k Červenému Kostelci. V roce 1768 byl kostel opraven a byl přistavěn chór s varhanami. V roce 1786 byl zřízena lokálie, farní se stal kostel roku 1854. Do nynější podoby byl kostel rozšířen v první polovině 19. století. Jednolodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem, s jižní a severní sakristií a vstupní předsíní na západní straně. Presbytář a sakristie jsou sklenuty valenou klenbou, loď je plochostropá, kruchta dřevěná. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 17. století, obnoven byl roku 1908. Oltářní obraz patrona kostela od Gustava Vacka pochází z roku 1864. Ranně barokní dřevěná polychromovaná kazatelna je z konce 17. století. Pod kazatelnou stojí renesanční cínová křtitelnice. Na stěnách lodi je moderní křížová cesta z lipového dřeva od Jiřího Prouzy z let 1981–1982. Uprostřed lodi je zavěšen velký skleněný lustr.

Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Zvonice Zdroj 2) Zdroj C)

1.pol.17.stol., dřevěná, 16tiboká přízemí. Z let 1592-1594 (dendrochronologické datování). Uvnitř zvonice jsou 3 zvony, nejstarší umíráček je z roku 1471

 

Fara

 

Hřbitov

Kolem kostela

 

Husův sbor

Kostelecká ul. 459

 

Kaplička Zdroj A)

Kaplička z roku 1679 stojí na kopci nad Rtyní v Podkrkonoší. V 15. století zde stával husitský kostelík, který byl postaven na počest krále Jiříka z Poděbrad. Z tohoto místa se naskýtá obdivuhodný pohled na rtyňsko-svatoňovickou kotlinu, lemovanou Jestřebími horami s mohutnou hradbou Krkonoš v pozadí. Okolo kříže je napsáno: „Jéžíši z výšiny, chraň nás ve Rtyni!“. Autorem kované mříže rychetské kapličky je akademický sochař a medailér, rtyňský rodák Antonín Kulda, jehož díla zdobí např. předsálí Vladislavského sálu Pražského hradu nebo Rudolfinum.

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7519

 

Socha sv.Jana Nepomuckého  Zdroj C)

U kostela 1862

 

 

Kamenný kříž

U č.p.53

 

 

Kříž Zdroj C)

s reliéfem P. Marie na podstavci 1797

 

Kříž Zdroj C)

1794, u lesa Krákorka

 

Železný kříž

Hronovská ul., na konci obce

 

Socha krále Davida Zdroj C)

1730, z dílny Matyáše Bernarda Brauna, před vchodem na hřbitov. kopie podle originálu z roku 1730 z dílny Matyáše Bernarda Brauna, který je umístěn v lapidáriu v Jaroměři.

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7604

 

Socha Ant. Nývlta

rychtář a vůdce selského povstaleckého guberna v r. 1775. Zhotovil ji sochař František David v roce 1975

 

 

Památník padlým Zdroj C)

1.a 2.světové válce

 

Památník osvobození Zdroj C)

Rtyně_v_Podkrkonoší_pomník_osvobození.jpg

 

Památník  Zdroj A)

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7564

 

Pamětní deska Viléma Nývlta  Zdroj A)

Na rychtě

http://www.rtyne.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=14314&id_obrazky=7529

 

Rychta č. p. 1 Zdroj C)

zděná, z roku 1748, bývalá konírna rychty, Památník nevolnického povstání

Rtyně v Podkrkonoší bývalá konírna 02.jpg Rtyně_v_Podkrkonoší_bývalá_konírna_01.jpg

 

Rychta č. p. 10 Zdroj C)

Rtyně_v_Podkrkonoší_venkovská_usedlost_01.jpg

 

Suchánkův mlýn č.p.11 Zdroj 2)

1762

Fotka uživatele Libor Wrona. Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Dům č.p.15 Zdroj 2)

Na kraji obce

Rtyně_v_Podkrkonoší_venkovský_dům.jpg

 

Dům č.p.22

 

Dům č.p.24

Zv.u Šimánků, Úpická ul. počátek 19. století

Fotka uživatele Libor Wrona.

 

Dům č.p.36

 

Dům č.p.53 Zdroj C)

Hronovská ulice, dendrochronologicky datován 1547-8

Fotka uživatele Časopis Krkonoše - Jizerské hory. Fotka uživatele Časopis Krkonoše - Jizerské hory.

 

Dům č. p. 54

 

Dům č. p. 60

Hronovská ul.

 

Dům č. p. 125 Zdroj C)

1841

 

Dům č. p. 182

 

Dům č. p. 205

 

Dům č. p. 215

 

Dům č. p. 231

 

Dům č. p. 241

 

Dům č. p. 263

 

Dům č. p. 277

 

Dům č. p. 314

Klasicistní, s výklenky na bocích zapuštěného vstupu

 

Dům č. p. 350

S výklenkovými sedátky v zapuštěném vchodu

 

Dům č. p. 372

 

[Velkostatek]  Zdroj A)

stál v místě pozdějšího č.p. 6. Měl nejlepší pozemky z celé Rtyně. Dvůr ten, spíše zemanská tvrz, stál na vyvýšeném místě. Podnes statek č. 6 nad okolní stavení vyniká. Proti tvrzi prostíraly se ohrady pro dobytek. Tomu místu ještě dnes říká se "na ohradách". Roku 1381 nepatřil tento dvůr vízmburským pánům, nýbrž Hynkovi z Dubé a na Náchodě, který roku 1363 Náchod prodal a koupil Adršpach. Tento Hynek roku 1381 listem ze 6.7. daným na hradě Adršpachu prodal dvůr jakémusi Machkovi ze Sovřic /?/. Osvobodil jej ode všech robot. V listě stojí : "Povinen je sloužiti s 1 kuší, kdykoliv by zámek /tj. Vízmburk/ od nepřátel obtížen byl, jiných však robot, aby prázden byl"

 

[Velkostatek]  Zdroj A)

byl na dolním konci tam, kde je dnes čís. 21. Říká se stavení tomu "na Vyšehradě" , protože také nad ostatní vyniká. Tohoto dvora se asi týká zmínka Sedláčkova v V.dílu Hradů na str. 53., kde píše, že roku 1466 dne 6.2. prodal Jeník z Kostelce /Červeného/ svůj svobodný dvůr ve vsi Rtyni K23 Michalovi z Batňovic. Z toho je vidět, že dvory ty měnily často své majitele. V pozdější době byly oba dvory rozděleny. Vznikly z nich dva svobodnické statky číslo 6 a 21 a dalších 8 statků, které byly prosty všech robot a odváděly jen poplatek a naturální dávky. Jsou to tyto statky číslo 10 - Adolf Baudyš u lípy, číslo 12 - Josef Šedek, číslo 14 - Josef Pavel, v zákoutí, číslo 19 - Antonín Hanuš, u Srbeckých, číslo 22 - dříve Lelkův statek, číslo 23 - Robert Friede, číslo 24 - Antonín Volhejn u kříže, číslo 29 - Adolf Nývlt na ohradách

 

 

Zpět na okres

Panství

 Politický okres Trutnov s.o. Úpice

1961 Okres Trutnov

2003 Pověřený městský úřad

 

znak obce Rtyně v Podkrkonoší

Historie obce

Město od 1978

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová - Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957

 

A) rtyne.cz (12.3.2017)

 

C) cs.wikipedia.org  (12.3.2017)

 

 

40 – 33 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.3.2017

Předchozí editace: 18.3.2013