Podolí
Kostel
sv.Jana Nepomuckého C) z let 1896–1899. Kostel v Podolí byl postaven podle plánů
Václava Dvořáka a Karla Welzla, profesorů české
průmyslové školy v Brně, v letech 1896–1899, přičemž základní kámen byl
posvěcen 23. srpna 1896 šlapanickým farářem Janem
Hudcem. Samotný kostel byl vysvěcen 7. května 1899 za přítomnosti za
přítomnosti brněnského biskupa Františka Saleského
Bauera
Kamenný
kříž C) Před kostelem
Pomník
padlým 1914-18 C) jižně od kostela Zámek
C) z let 1792–1795. postaven
mezi lety 1792 a 1795, možná na místě bývalé tvrze. Patřil petrovským
kanovníkům. Jedná se o jednopatrovou budovu s půdorysem obráceného písmene L,
stojící ve svahu s průčelím obráceným do obce. V rohu stavby se nacházela
věž, která byla vyztužena pilíři. Kvůli nestabilnímu podloží ale musela být v
roce 1869 stržena, její hodiny byly v roce 1887 instalovány na zvýšenou věž
kostela ve Šlapanicích.[2] Za zámkem býval dvůr a
zahrada. Dnes je sídlem obecního i poštovního úřadu a Galerie Rudolfa Březy. V galerii je sbírka plastik na téma
československých legií z pozůstalosti místního rodáka, legionáře Rudolfa Březy.
Zájezdní
hospoda Pindulka C) na samotě jižně od obce, kde 29. listopadu 1805 povečeřel Napoleon.
Vznikla původně jako zájezdní hostinec při nové císařské cestě z Brna do
Olomouce a spolu s dalšími sloužila k přepřahání koní, občerstvení a
odpočinku cestujících. Na úseku mezi Brnem a Rousínovem
to byly ještě Maxlovka, Rohlenka,
Holubská či Stará pošta Připomínána je od roku
1594. Název pochází od vulgárního slova „pina, pinda“ a často se používal pro vykřičené hostince na
samotě. Byla zde i kovárna a zdejší přípřeží koně pomáhali těžkým povozům
překonat stoupání přes kopec Žuráň. V předvečer bitvy u Slavkova, 1. prosince 1805, zde údajně
povečeřel císař Napoleon. V roce 1907 zde byla z tehdejších archeologických nálezů v okolí
Podolí uspořádána první archeologická výstava na Moravě. Ostatně to byl právě
tehdejší majitel hostince Vencl Pestic, který
učinil nález prvního hrobu. V roce 1910 se zde, spolu s budovou podolské
školy, konala Hospodářsko-živnostensko-průmyslová
výstava. S rozvojem automobilismu a s přeložením silnice roku 1930 ztratil
zájezdní hostinec na významu a v roce 1947 byl jeho provoz ukončen.[2] Budova
se stala objektem správy silnic.
Archeologická
lokalita Cihelna C) V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno
žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145
hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových
polí na Moravě - podolská kultura. Návrší Žuráň C) byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech
1948-1950 komplexně prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která
ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich
byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5.
století (podle některých historiků herulského krále
Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho). |
panství 1850 politický a soudní okres Tišnov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (1.2.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 1.2.2015 |
