Kód CZ viz

Těrlicko

Horní a Dolní

Samostatná stránka horní T????

Archivní

Zpět na okres

Slezsko

Panství

Politický i soudní okres Těšín

1964 Spojeny Horní a Dolní Těrlicko v obec Těrlicko

1975 připojeno Hradiště

1961 Okres Karviná

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >> ^A)

Těrlicko patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Podle některých materiálních nálezů by Těrlicko mohlo být staré kolem tisíce let. První písemná zmínka o Těrlicku pochází z roku 1229, Cierlitzko se připomíná spolu s obcemi Orlová, Doubrava, Chotěbuz, Záblatí a Žukov. Děje se tak v souvislosti se statky kláštera orlovských benediktinů, založeného roku 1227.

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2006	4162
2012	4278 (13%P)

www odkazy

www.terlicko.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) terlicko.cz 

B) …

C) cs.wikipedia.org (14.5.2015)

 fotografie

Kód CZ 29172

[Horní Těrlicko]

(Górne Cierlicko)

[Kostel Nejsv. Trojice] ^A)

Zbořen v roce 1962 při stavbě přehrady

[Fara]

…

Kaple ^C)

Na hřbitově

Hřbitov ^C)

…

Historie

Zatopená

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1405 34% P
1930
1947
1961
1970
2001

Kód CZ 2927

Dolní Těrlicko

(Dolne Cierlicko)

Kostel sv.Vavřince ^{A) C)}

Kostel sv. Vavřince byl vystavěn na vrchu Kostelci během let 1889 - 1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 000 věřících. Každoročně na svátek sv. Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť.

Když byl v roce 1962 při stavbě přehrady zbořen těrlický kostel sv. Trojice, stal se kostel sv. Vavřince sídlem farnosti.

Vstup ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů na hřbitovní bráně. Sochy vznikly ve 2. polovině 19. století. Jsou vysekané z hrubozrnného pískovce, asi 1 metr vysoké. V kostele je část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby a řada plastik z poloviny 18. století. Z původního zařízení je nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659 a barokní obrazy Ukřižování a Sv. Trojice.

Ke kostelu sv. Vavřince se váže vznik legendy o Černé kněžně spadající do 16. století. Pověst vypráví o vdově Kateřině - Sydonii, která se po smrti manžela oblékala jen do černých šatů. Protože měla také černé oči, lidé ji nazvali Černou kněžnou. Podle vyprávění se odjíždějící kněžna propadla na kostelecké skále s povozem do hlubiny země.

Hřbitovní brána ^C)

Se sochami

Lutheránský kostel ^C)

…

Socha sv.Jana Nepomuckého ^A)

Na rohu zámeckého parku je barokní. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem stojí na oblacích s andílky postava světce. Plastika je dílem regionálního sochaře a pochází pravděpodobně z roku 1778.

Socha apoštola ^A)

Na sloupku brány ke kostelu na hřbitov

Socha apoštola ^A)

Na sloupku brány ke kostelu na hřbitov

Památník letecké tragédie ^{A) C)}

V neděli 11. září 1932 se v Kostelci zřítilo letadlo RWD-6. V troskách zahynuli vítězové největšího leteckého závodu na světě Chalenge - pilot poručík František Žwirko a letecký konstruktér Stanislav Wigura. Polští letci, pozvaní jako čestní hosté na letecký den do Prahy, nechtěli zklamat české přátele, a proto neustoupili před vichřicí, která řádila nad Těšínskem. Vichřice jim utrhla křídlo a letadlo se zřítilo do lesa na kopci Kostelci.

Krátce po tragédii se v roce 1932 utvořil výbor pro vybudování pomníku. Projektantem a autorem se stal akademický sochař Julius Pelikán z Olomouce. V den prvního výročí tragické události bylo na místě havárie vybudováno mauzoleum. Uctění památky se zúčastnilo několik tisíc obyvatel. Poláci uspořádali sbírku na památný zvon, který měl být zavěšen v kostele sv. Vavřince. 

V době německé okupace byl zvon přechovávaný v muzeu v polském Těšíně odvezen Němci. Německá vojska zbořila mauzoleum a celý park poničila. Veliký kámen s nápisem a datem měl být také zničen, ale obyvatelé Kostelce ho zakopali. Po skončení 2. světové války byl kámen vykopán a položen na původní místo. Pomník uschovaný po dobu války autorem byl v roce 1950 přivezen z Olomouce. 

Na podstavci z pískovcových bloků se zvedá čtvercový pylon vyzděný z kvádrů pískovce.V horní třetině je přerušený kamenným prstencem s plastickými znaky českého lva a polské orlice. Sedmimetrový památník je ukončený nadživotní postavou letce. Muž drží v pravé ruce ratolest vítězství, levou rukou se opírá o vrtuli letounu.

Mausoleum ^C)

…

Larischův zámek ^A)

Larischův zámeček je skromné šlechtické sídlo ze začátku 19. století, empírový objekt bývalého zámku. Jádro budovy je o něco starší.

V letech 1971 - 72 byla uskutečněna generální oprava celého areálu. Interiér byl přizpůsoben rekreačním účelům, v zámeckém areálu byly postaveny tenisové kurty a účelové zařízení pro vodní sporty.

Jaškovská krčma ^{A) C)}

Jaškovská krčma je nejstarší dochovanou stavbou v obci. První zmínka o krčmě pochází z roku 1268. Stála na tzv. Jaškovském kopci nad říčkou Stonávkou u cesty vedoucí k Těšínu. Traduje se, že byla útulkem všelijakých lapků a lupičů. Později byla opevněna a opatřena stálou stráží dbající o bezpečí cestujících a o vybírání mýta.

Budova byla podle potřeby přestavována a rozšiřována. Po požáru roku 1682 byla dostavěna do dnešní podoby. V některých místnostech je původní žebrová klenba, ve sklepích zdivo ze 13. století. V roce 1954 byla objevena podzemní chodba, která zřejmě sloužila jako úniková cesta. Jaškovská krčma dnes slouží jako rekreační zařízení a restaurace.

Larischův letohrádek ^A)

Larischův letohrádek byl zbudovaný pravděpodobně v letech 1801 - 1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě jako byt zahradníka a je ojedinělou ukázkou drobné empírové venkovské architektury. Jádro tvoří centrální válcovitá stavba o dvou podlažích, zakrytá plochou nízkou helmou. Na stavbu navazují dvě krátká křídla o jedné místnosti, vzadu pak schodiště vedoucí na poschodí věže. Všechny místnosti jsou zaklenuté a prostorově vyvážené.

Na Larischův letohrádek navazuje tzv. hladová zeď, vystavěná za hladomoru v roce 1847 jako ohrada kolem ovocné zahrady. Zeď vyzděná z lomeného kamene dosahovala původně až dvoumetrové výšky. Roky 1845 - 1848 byly léty velké bídy a neúrody. Zeď dal postavit hrabě Larisch, aby pomohl lidem vydělat si nějaké peníze. Dnes je hladová zeď z velké části zničena, zachovalo se z ní pouze malé torzo dlouhé několik desítek metrů. Letohrádek je dnes užíván jako soukromý majetek.

Větrný mlýnek ^A)

...

Nádrž Těrlicko ^A)

Původní Těrlicko se rozkládalo kolem řeky Stonávky. V roce 1953 bylo rozhodnuto o vybudování přehradní nádrže, která měla zásobovat okolní doly a hutě užitkovou vodou. Se stavbou bylo započato 1.7.1955, práce skončily v roce 1961. Velká část obce musela být zatopena. Současně se stavbou přehrady probíhala výstavba sídliště, které se stalo novým centrem. V době výstavby patřila její 617 m dlouhá a 25 m vysoká sypaná hráz mezi největší svého druhu v Evropě. Přehrada je dlouhá 6,5 km a má plochu 227 ha. V současné době má Těrlická přehrada funkci zásobní, hygienickou, rekreační a retenční. Vodní nádrž Těrlicko zaujímá plochu 227 hektarů. Hloubka nádrže dosahuje až 24 metrů, kapacita je přes 27 milionů m3 vody. Hladina dosahuje průměrné nadmořské výšky 270 m.

přehradaV blízkosti nádrže se nacházejí tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb. Největší atrakcí se stal vlek pro vodní lyžování, který je jediným zařízením svého druhu na Moravě a ve Slezsku. Kromě klubu vodního lyžování provozují na přehradě svou činnost dálkoví plavci a dva oddíly jachtařů. Rozšířeno je zde rovněž rybaření a sportovní rybářství na mimopstruhové vodě a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění. V okolí přehradního jezera je řada ubytovacích a stravovacích kapacit - veřejná tábořiště, autokempy, dětské chatové tábory, rekreační zařízení a desítky soukromých chat.

Historie obce

…

Rok	obyv.	domů
1850
1927	669 35% P
1930
1947
1961
1970
2001

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 14.5.2015

Předchozí editace: 29.11.2014