|
Kostel sv.Jakuba st. Horní Domaslavice, bývalý politický
okres Český Těšín |
|
První kostel v Domaslavicích stál
snad už v roce 1305, tento letopočet
se údajně nacházel na kovovém víku staré křtitelnice. Z toho roku také
pocházejí první zmínky o dvojích Domaslavicích.
Kolem roku 1350 je doložena samostatná farnost a stavba dřevěného kostela.
Podle lidové tradice stál původní dřevěný kostel pod vrcholem kopce Vidíkov, časem však ztrouchnivěl a byl vyvrácen silným
větrem. Nyní na tomto místě stojí kříž, na němž je uveden letopočet Zděná loď dnešního kostela
byla postavena v letech 1739-1745
podle projektu neznámého autora v pozdně barokním slohu. Držiteli
Horních Domaslavice byli v těch letech Harasovští z Harasova,
kteří mají na starém hřbitově u kostela svou rodinnou hrobku. Kostel byl stavěn tak, že podél všech čtyř stran
dřevěného kostela byly vykopány základy a vzneseny stěny vzhůru, zatímco
v dřevěném kostele, uvnitř zdí, se konaly stále bohoslužby. Kostel
byl zasvěcen sv. Jakubovi staršímu. Vysvětil jej 12.8.1759 vratislavský kníže biskup Filip Gotthard Schaffgotsch. 30.3.1773
kostel nešťastně vyhořel. Byl zasažen požárem sousední dřevěné fary, která se
údajně vzňala poté, co slepý kůň kopl do zapomenuté petrolejové lampy. Shořel
i farní archív včetně matrik. Věž
kostela byla postavena
dodatečně v letech 1803-1806. Její báň, podle zápisu ve věžní báni, měla být měděná a pozlacená
a též kříž měl být ozdoben a pozlacen. V letech 1824-1836
byl kostel vydlážděn, byl obezděn hřbitov a na obou stranách
presbytáře byly zbudovány oratoře pro patrony farnosti - tj. pro pány na
Horních a Dolních Domaslavicích a Horních a Dolních
Tošanovicích. Nad sakristií byla zbudována oratoř
z fundace rytíře Janušovského, na opačné
straně pro rytíře Harrasovského a rytíře Gromanna. R. 1828 zemřel rytíř Gromann
a vdova po něm mu zde nechala zbudovat na hřbitově velký kamenný kříž. Kolem
roku 1860 byl vybaven domaslavský kostel novými
zvony. V 70. letech byly provedeny
četné opravy a úpravy kostela, byla zbudována nová křtitelnice, pavlač,
postavena brána k hřbitovu, opraveny lavice, opraven velký lustr
a věž byla ozdobena hodinami. Kostel byl dovybaven novými sochami
a obrazy, včetně hlavního obrazu nad oltářem (od malíře Vaška z Kaňovic). 25.8.1892 vyhořel kostel i farní budovy. Ale již „v roce 1893 přes různé překážky
postavena nová fara, kostel, věž znovu opravena, kostel krásnější se skvěje než
kdy před tím, k čemuž nová vkusná malba nemálo prospívá.“ Podobu,
kterou tehdy získal, si uchoval dodnes. Z té doby pocházejí
i lavice a varhany. Na opravy podle dochovaného seznamu přispěl
i sám císař František Josef I. Dne 30.9.1893 byly posvěceny nové
zvony a byl vyzdvižen nový kříž na kostelní věž. V noci z 9.2. na 10.2.1921
byla uloupena monstrance a ciborium farního kostela. Protináboženská zášť a
štvaní vyvrcholily v noci z 1.8. na 2.8.1921 povalením 6 křížů a
soch ve zdejší farnosti, mezi nimi byla i socha sv. Jana Nepomuského. V roce 1923 byla provedena celková
oprava kostela, fary a hřbitovní zdi. V r. 1929 byl kostel
vymalován, v červnu 1931 se opravovala věž. V roce 1943 bylo
zavedeno první elektrické osvětlení, které bylo pak předěláno a doplněno
v roce 1947. V domaslavské
farní kanceláři byla v 60. letech umístěna kancelář místního JZD,
v hospodářské budově byli chováni býci, později koně. Výstavbou
Žermanické přehrady byl kostel téměř odříznut od lidských příbytků, obklopen
téměř ze tří světových stran vodní plochou. Na protějším břehu vznikla nová
obec Lučina a silnice původně vedoucí těsně kolem kostela byla přeložena
jinudy. Ke kostelu vedla jen blátivá cesta rozrytá traktory a kolem
kostela se v létě pohybovali rybáři a výletníci často jen
v plavkách. V těch letech se konal II.
Vatikánský koncil a nastupovaly změny v životě katolické církve.
V tom byly Domaslavice v popředí před
jinými farnostmi, měly první obětní stůl a mši svatou „tváří k lidu a
v mateřské řeči“ v širokém okolí, poprvé na Zelený čtvrtek roku
1968. Setkalo se to s nepochopením u řady farníků, objevily se
četné anonymní dopisy a odrazilo se to na zdraví faráře P. Mikulce. Poslední celková rozsáhlá restaurace kostela proběhla
v letech 1975-1985 za faráře Emila Aleše Gwuzda,
OSB. Předělal původní zděný hlavní oltář (z r. 1745) – vytvořil z něho
vkusný obětní stůl s obrazem Krista padajícího pod křížem
a svatostánek posunul dále dopředu pod obraz sv. Jakuba. Přiváží
i varhany ze zbouraného kostela z Valštejna,
vyrobené v roce 1896, které instaluje místo původních již poškozených.
V kostele je udělána nová elektroinstalace – zakoupeny 2 nové lustry
a dány zvony na elektrický pohon, zaveden mikrofon s rozhlasem a
dochází k vymalování kostela. Kolem chrámu zhotovena betonová podlaha
o šíři V listopadu 1990 byl kostel vykraden, byl zcizen obraz
P. Marie Karmelské, který byl umístěn
v presbytáři nad vchodem do boční kaple. Během dvou týdnů byly osazeny
mříže – již dříve objednané – na hlavní i boční vchody do kostela.
V roce 1995 byla do presbytáře, kde bylo do té doby okolo obětního stolu
dřevěné bednění se třemi schody, položena dlažba a schody z godulského hlazeného pískovce. Dále bylo opraveno
parkoviště, vnitřní vybavení fary a kostel byl v noci osvětlen
třemi reflektory. Byla opravena a natřena střecha, bylo instalováno
bezpečnostní zařízení v kostele i na faře. V roce 1999 byl
farní kostel sv. Jakuba Staršího prohlášen rozhodnutím ministerstva
kultury ČR za kulturní památku. Drobnější opravy byly prováděny před primiční mší svatou
v červnu 2004. V roce 2005 byly opraveny věžní hodiny včetně obnovy
nátěru všech čtyř ciferníků a bylo upraveno okolí fary – nové oplocení dvora
včetně betonové podezdívky, úprava terénu a vysázení okrasných dřevin.
V letošním roce byly zahájeny práce na opravě střechy kostela. Byly
vyměněny poškozené trámy střešní konstrukce, vyměněna konstrukce malé věžičky
s pokrytím měděným plechem a dokončuje se pokládka nové krytiny
části střechy nad presbytářem. V příštím roce bude oprava pokračovat nad
hlavní lodí. Zdroj
www.cmail.cz/hornidomaslavice |
|
Jaromír Lenoch © Aktualzace
8.9.2014 |