Kostel sv.Jakuba st. v Horních Domoslavicích

Kostel sv.Jakuba st.

Horní Domaslavice, bývalý politický okres Český Těšín

První kostel v Domaslavicích stál snad už v roce 1305, tento letopočet se údajně nacházel na kovovém víku staré křtitelnice. Z toho roku také pocházejí první zmínky o dvojích Domaslavicích. Kolem roku 1350 je doložena samostatná farnost a stavba dřevěného kostela. Podle lidové tradice stál původní dřevěný kostel pod vrcholem kopce Vidíkov, časem však ztrouchnivěl a byl vyvrácen silným větrem. Nyní na tomto místě stojí kříž, na němž je uveden letopočet 1863, a je snad památkou vstupu na hřbitov u původního kostela. V roce 1430 při vpádu spojených husitských vojsk na Těšínsko došlo ke zkáze Domaslavic. V roce 1447 jsou Domaslavice zapsány v soupisu vratislavských farností, je zde zaznamenána pustá farnost. Tehdy snad došlo k přemístění kostela z Vidíkova níže na současné místo, na terénní vlnu nad řekou Lučinou. Za časů reformace byl kostel v rukou protestantů. Dne 15.3.1654 byl opět vrácen katolíkům. Před r. 1677 byla ke kostelu přistavěna dřevěná kaple sv. Filipa a Jakuba.

Zděná loď dnešního kostela byla postavena v letech 1739-1745 podle projektu neznámého autora v pozdně barokním slohu. Držiteli Horních Domaslavice byli v těch letech Harasovští z Harasova, kteří mají na starém hřbitově u kostela svou rodinnou hrobku. Kostel byl stavěn tak, že podél všech čtyř stran dřevěného kostela byly vykopány základy a vzneseny stěny vzhůru, zatímco v dřevěném kostele, uvnitř zdí, se konaly stále bohoslužby. Kostel byl zasvěcen sv. Jakubovi staršímu. Vysvětil jej 12.8.1759 vratislavský kníže biskup Filip Gotthard Schaffgotsch.

30.3.1773 kostel nešťastně vyhořel. Byl zasažen požárem sousední dřevěné fary, která se údajně vzňala poté, co slepý kůň kopl do zapomenuté petrolejové lampy. Shořel i farní archív včetně matrik. Věž kostela byla postavena dodatečně v letech 1803-1806. Její báň, podle zápisu ve věžní báni, měla být měděná a pozlacená a též kříž měl být ozdoben a pozlacen.

V letech 1824-1836 byl kostel vydlážděn, byl obezděn hřbitov a na obou stranách presbytáře byly zbudovány oratoře pro patrony farnosti - tj. pro pány na Horních a Dolních Domaslavicích a Horních a Dolních Tošanovicích. Nad sakristií byla zbudována oratoř z fundace rytíře Janušovského, na opačné straně pro rytíře Harrasovského a rytíře Gromanna. R. 1828 zemřel rytíř Gromann a vdova po něm mu zde nechala zbudovat na hřbitově velký kamenný kříž. Kolem roku 1860 byl vybaven domaslavský kostel novými zvony. V 70. letech byly provedeny četné opravy a úpravy kostela, byla zbudována nová křtitelnice, pavlač, postavena brána k hřbitovu, opraveny lavice, opraven velký lustr a věž byla ozdobena hodinami. Kostel byl dovybaven novými sochami a obrazy, včetně hlavního obrazu nad oltářem (od malíře Vaška z Kaňovic).

25.8.1892 vyhořel kostel i farní budovy. Ale již „v roce 1893 přes různé překážky postavena nová fara, kostel, věž znovu opravena, kostel krásnější se skvěje než kdy před tím, k čemuž nová vkusná malba nemálo prospívá.“ Podobu, kterou tehdy získal, si uchoval dodnes. Z té doby pocházejí i lavice a varhany. Na opravy podle dochovaného seznamu přispěl i sám císař František Josef I. Dne 30.9.1893 byly posvěceny nové zvony a byl vyzdvižen nový kříž na kostelní věž.

V noci z 9.2. na 10.2.1921 byla uloupena monstrance a ciborium farního kostela. Protináboženská zášť a štvaní vyvrcholily v noci z 1.8. na 2.8.1921 povalením 6 křížů a soch ve zdejší farnosti, mezi nimi byla i socha sv. Jana Nepomuského. V roce 1923 byla provedena celková oprava kostela, fary a hřbitovní zdi. V r. 1929 byl kostel vymalován, v červnu 1931 se opravovala věž. V roce 1943 bylo zavedeno první elektrické osvětlení, které bylo pak předěláno a doplněno v roce 1947.

V domaslavské farní kanceláři byla v 60. letech umístěna kancelář místního JZD, v hospodářské budově byli chováni býci, později koně. Výstavbou Žermanické přehrady byl kostel téměř odříznut od lidských příbytků, obklopen téměř ze tří světových stran vodní plochou. Na protějším břehu vznikla nová obec Lučina a silnice původně vedoucí těsně kolem kostela byla přeložena jinudy. Ke kostelu vedla jen blátivá cesta rozrytá traktory a kolem kostela se v létě pohybovali rybáři a výletníci často jen v plavkách.

V těch letech se konal II. Vatikánský koncil a nastupovaly změny v životě katolické církve. V tom byly Domaslavice v popředí před jinými farnostmi, měly první obětní stůl a mši svatou „tváří k lidu a v mateřské řeči“ v širokém okolí, poprvé na Zelený čtvrtek roku 1968. Setkalo se to s nepochopením u řady farníků, objevily se četné anonymní dopisy a odrazilo se to na zdraví faráře P. Mikulce.

Poslední celková rozsáhlá restaurace kostela proběhla v letech 1975-1985 za faráře Emila Aleše Gwuzda, OSB. Předělal původní zděný hlavní oltář (z r. 1745) – vytvořil z něho vkusný obětní stůl s obrazem Krista padajícího pod křížem a svatostánek posunul dále dopředu pod obraz sv. Jakuba. Přiváží i varhany ze zbouraného kostela z Valštejna, vyrobené v roce 1896, které instaluje místo původních již poškozených. V kostele je udělána nová elektroinstalace – zakoupeny 2 nové lustry a dány zvony na elektrický pohon, zaveden mikrofon s rozhlasem a dochází k vymalování kostela. Kolem chrámu zhotovena betonová podlaha o šíři 1 m a nová omítka na kostele. Pro příjezd je zhotoveno parkoviště před chrámem.

V listopadu 1990 byl kostel vykraden, byl zcizen obraz P. Marie Karmelské, který byl umístěn v presbytáři nad vchodem do boční kaple. Během dvou týdnů byly osazeny mříže – již dříve objednané – na hlavní i boční vchody do kostela. V roce 1995 byla do presbytáře, kde bylo do té doby okolo obětního stolu dřevěné bednění se třemi schody, položena dlažba a schody z godulského hlazeného pískovce. Dále bylo opraveno parkoviště, vnitřní vybavení fary a kostel byl v noci osvětlen třemi reflektory. Byla opravena a natřena střecha, bylo instalováno bezpečnostní zařízení v kostele i na faře. V roce 1999 byl farní kostel sv. Jakuba Staršího prohlášen rozhodnutím ministerstva kultury ČR za kulturní památku.

Drobnější opravy byly prováděny před primiční mší svatou v červnu 2004. V roce 2005 byly opraveny věžní hodiny včetně obnovy nátěru všech čtyř ciferníků a bylo upraveno okolí fary – nové oplocení dvora včetně betonové podezdívky, úprava terénu a vysázení okrasných dřevin. V letošním roce byly zahájeny práce na opravě střechy kostela. Byly vyměněny poškozené trámy střešní konstrukce, vyměněna konstrukce malé věžičky s pokrytím měděným plechem a dokončuje se pokládka nové krytiny části střechy nad presbytářem. V příštím roce bude oprava pokračovat nad hlavní lodí.

Zdroj www.cmail.cz/hornidomaslavice