Dolní Lomná a Horní Lomná ( včetně Přelače - kdysi samostatné dělnické kolonie ) tvořily až do roku 1899 jednu společnou obec - Lomnou. Podle zákona z 27.12.1899 pak byla Lomná rozdělena od 1.1.1900 na dvě samostatné obce.O tom, kdy vznikla obec Lomná, nemáme určitých zpráv, ani nejsou dosud známy všechny starší prameny o historii vzniku této obce. Faktem je, že Lomná je jednou z nejmladších obcí na Těšínsku, která vznikla na vyrubiskách, postupně přeměněných v pastviny, na nichž se popásal dobytek po salašnicku. První lidé, kteří se objevili na území dnešní Lomné, byli pastevci, kteří popásali na horských loukách podél říčky Lomné a jejích soutoků stáda krav a ovcí. Žili tu přes léto a na zimu sháněli stáda dobytka do okolních horských dědin.

Dohled nad několika salašemi měl kdysi "vojvoda" , který pro těšínského knížete vybíral od salašníků peněžní poplatky.Na pozemcích obce Lomné bývalo několik velkých salaší (Jelitov, Přelač, Křinov, Uplaz, Gluvčín aj.). První písemná zmínka o lomňanských salaších se týká kravské salaše v Malém Křinově, které polovinu nabyl v roce 1720 od správy knížecích statků jablunkovský vojvoda Jiří Sikora.Salaše nebyly původně vlastnictvím, nýbrž pouze dovoleným užíváním cizí půdy (Těšínské komory), za kterou uživatelé platili poplatky. Z dějin salašnictví se v údolí Lomné zachovalo poměrně hodně dokumentů včetně map, pronájmu pastvin a jejich prodeje. Hranice salaší nebyly zpočátku označeny. Přesně vymezeny byly až v roce 1800, kdy Komora dala zjistit, co patřilo lidu. Ostatní části byly zalesněny.

Největšího rozkvětu dosáhlo salašnictví v 18. století. Avšak neustálé ničení lesů a rozšiřování pastvin vedlo v roce 1756 k vydání zákona na ochranu lesů . Proto se začalo s postupným zalesňováním horských pastvin. Vzhledem k nově vznikajícím průmyslovým podnikům přestalo být salašnictví zdrojem příjmů pro vrchnost. Postupně také docházelo k rušení jednotlivých salaší. V roce 1812 zrušila Těšínská komora velkou přelačskou salaš a založila na jejím místě první dělnickou lesní kolonii. Na bývalé salaši vystavěla 31 chalup jednotného typu, ke každé z nich přidělila půdu na rostlinnou výrobu a také pastviny. Každý kolonista byl povinen s rodinou po celý rok zpracovávat dřevo pro Těšínskou komoru. Do letní kolonie na Přelači se přihlásili hospodáři z Lomné, Mostů u Jablunkova, Milíkova, Jablunkova, Hrádku a Smilovic.

Teprve ve třicátých letech 19. století kolonisté dostali vlastní dispoziční právo na své usedlosti. Ještě dnes jsou na Přelači viditelná políčka, někde obklopena hradbami kamení vybíraného generacemi z kamenité půdy.V souvislosti s rostoucí potřebou dřeva novou perspektivu přineslo Lomné povoznictví, které se, kromě horského zemědělství, stalo jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů. Formanské řemeslo dosáhlo v údolí Lomné největšího rozšíření od druhé pol. 19. století. Po druhé světové válce začalo upadat, ažzcela zaniklo.Pokud jde o doložené historické dokumenty týkající se minulosti Lomné, z těch můžeme uvést: V roce 1596 vydal tehdejší těšínský kníže Adam Václav listinu, kterou se jablunkovským měšťanům přiznává právo na pastviny a kácení dřeva v údolí Lomné. V této listině mimo jiné čteme: "Měšťané jablunkovští hranice a meze od starodávna vymezené mají, počnúce od dědiny Návsí nahoru Viznarovú a Dlabačovú mezí, nahoru potokem Rusniakovem za Piosecznym a za potok Lisky po potok Bartkuv až k Lomné..." Toto knížecí privilegium na pastviska a kácení lesů bylo jablunkovským měšťanům potvrzeno i později, a to listinou těšínské kněžny Alžběty Lukrecie z r. 1644. Z roku 1646 pochází první záznam o ekonomické činnosti v údolí Lomné (Urbář těšínského panství). V přípisu pořízeném 26.6.1647 se v seznamu valašského hovězího dobytka uvádí, že podél řeky Lomné pase Adam Kohut z Mostů 8 krav a 5 telat a starý ovčák z Bocanovic 5 krav a 5 telat.

Počátek většího trvalého osídlení údolí Lomné spadá na konec 17. století, a to zakládáním pasekářských osad. Od prvotních salaší a kurných chat vznikl později roubený dům. Nové osady byly zakládány nejen v úzkých údolích, ale také postupně na svazích a hřebenech. Pěstovalo se pouze jaré žito, ječmen, oves a brambory, které se staly základní složkou lidové stravy. První osadníci pocházeli většinou z okolních vsí (Písek, Bukovec, Milíkov, Smilovice).Původně osada Lomná patřila obci Návsí, a proto se také nejstarší záznamy o osadnících Lomné nacházejí v knize nazvané "Registra dědiny Návsí z r. 1714". Titulní list této knihy zní: "Registra diediny Navsi, založené za ouřadu urozeného a statečného rytíře pana Františka Antoniho z Bossingerů, jeho římské císařské, též Germanii, Hispanii, uherského a českého království milostivého Karla Šestého, arciknížete rakouského, v Horním a Dolním Slezsku komorního rady a ten čas nade zřízeného vrchního regenta - To též za ouřadův nejvýš vzpomenutého jeho císařskou a královskou Milostí nadřízeného purkrabího těšínského pana Ignatiho Standského, důchodního písaře pana Mikuláše Kresba a ouřadového písaře pana Gottfrieda Josefa Puše, Letha Panie 1714."

Ve zmíněných registrech dědiny Návsí, započatých r. 1714 najdeme celou řadu kupních smluv gazdů z Lomné. Z těchto kupů a různých dědických smluv se dovídáme o jménech tehdejších držitelů pozemků a o jejich majetkových poměrech v letech 1733 až do r. 1803. V některých salašnických výkazech je Lomná uváděna jako "předobec" (Vordorf) Návsí a některé dokumenty týkající se např. koupě půdy nebo jiné žádosti jsou opatřovány pečetí obce Návsí.Teprve později se Lomná stala samostatnou komorní obcí a veškeré majetkové změny byly zapisovány do pozemkových knih této obce. S obcí Lomnou se poprvé setkáváme v urbáři Těšínské komory z r. 1755, ačkoliv obecní správa byla ustanovena již někde ve třicátých letech 18. století.Na nejstarší obecní pečeti s vyobrazením horala s holí v ruce sedícího na pařezu pod stromem nebyl žádný nápis ani letopočet. Podle R. Kneifela "Topografie des K.K. Anteils von Schlesien II" čítala Lomná kolem roku 1805 48 čísel domovních a 512 obyvatel.

Významnou úlohu v dějinách obce hrálo školství. Soukromá škola vznikla v Lomné již v r. 1830. Teprve 1852 byla postavena první veřejná škola pod Smolkovem. Byla to škola dřevěná, do které docházely děti z velkých vzdáleností Horní Lomné, Přelače. Později (r. 1875) vznikla zděná škola v centru Dolní Lomné.Autobusové spojení s Jablunkovem, které začal provozovat Karel Kičmer, bylo zahájeno v roce 1930.

V roce 1896 byl vybudován a 12. června posvěcen kostel v centru Horní Lomné, zvaném "Salajka". Byl postaven z darů duchovenstva. Komora postoupila toliko pozemek a dřevo na stavbu. V roce 1833, ještě před vybudováním kostela, postavili Lomňané pod návrším, na němž kostel stojí, "zázračný" kříž. Zázračným byl nazván proto, že po procesí, které k němu vykonali v r. 1836 jablunkovští měšťané, ustala v Jablunkově cholera. Od té doby se zde dvakrát do roka konaly bohoslužby pod širým nebem, až do posvěcení nového kostela.Obě Lomné, které patřily k nejchudším, kde kulturní život se omezoval jen na velmi úzký okruh lidí, vešly dnes do povědomí naší širší společnosti jako významné rekreační centrum v Beskydech.

Zdroj: http://www.dlomna.trz.cz/