Kód CZ 3698
Hartmanice
(Hartmanitz)
Osada: Dobrá Voda, Palvinov
Připojené: Dobrá Voda, Dolejší
Krušec, Dolejší Těšov, Hořejší Krušec, Hořejší
Těšov, Chlum, Javoří, Keply, Kochánov, Kříženec, Kundratice, Loučová, Malý Radkov, Mochov, Prostřední
Krušec, Světlá, Štěpanice, Trpěšice, Vatětice, Vlastějov, Zálužice
Kostel sv.Kateřiny Zdroj 2) Pův.gotický, přestavěn barokně
v 18.stol. Fara … Synagoga Zdroj C) postavena v letech 1883–1898. Nacisty
byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik,
apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní
zánik celé budovy. Obnovy synagogy se ujalo občanské sdružení Památník
Hartmanice, založené Michalem Klímou. S ideovým námětem, vytvořit v Synagoze
Hartmanice "Památník česko-německo-židovského soužití", přišla
Zuzana Jonová. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně
znovuotevřena. Židovský hřbitov … Hřbitovní kaple … Kaple Na Karlově Kaple Sev.nad městem Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj 2)
Nedaleko kostela 1731 Železný kříž
U kostela Železný kříž
Před hřbitovní kaplí Železný kříž
U cesty na Peklo Železný kříž
U cesty na Peklo a Karlov Železný kříž
U cesty od Roviny Železný kříž
U cesty na Nové Městečko Železný kříž
Severně nad městem, 1800 Železný kříž
V zahradě č.p.123 Kašna Zdroj C)
… Kašna Zdroj C)
… Památník padlým
… Dům č.p.37 Zdroj C)
… Vila Karlov
… |
Panství Politický okres Sušice,
s.o.Hartmanice 1961 Okres Klatovy 2003 Pověřený městský úřad Historie města Zdroj C)
Pův.ves pánů z Velhartic,
později městečko na místě výběru cla pro břevnovský klášter, první zmínka
1331, procházela tudy odbočka zlaté stezky, za třicetileté války opuštěna i
fara. První
zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1219, další z roku 1315. Původní osada na
tzv. Březnické stezce spojující Čechy s Bavorskem vznikla za účelem výběru
cla. Hartmanice patří mezi nejstarší sídla v této části Šumavy, jež byla
Kelty nazývána „Gabreta“. Od konce 13. století se zde těžilo zlato, a došlo
tak k rozkvětu městečka, které mohlo být v roce 1320 za vlády Jana
Lucemburského povýšeno na „královské svobodné zlatohorské město“. Do toho
roku patřily Hartmanice k panství Velhartice, v pozdějších letech již
náležely k hornímu právu Kašperských Hor. Před rokem 1340 spolu s dalšími českými
zlatými doly král zastavil hartmanické doly Petrovi z Rožmberka. Výrazné
zbytky dolovacích prací jsou patrné na svahu vrchu Hamižná, západně od silnice
z Hartmanic do Dobré Vody. V letech
1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté
války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650
byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili švábští
Němci, kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku 1918. V
polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik
nových správních jednotek – okresů. Hartmanice připadly logicky pod okres
Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který
zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v
Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19.
století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě
převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná židovská
komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 (13 % obyvatel městečka). Ve
stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob. Ke zvratu
došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti ČSR roku 1918.
Zatímco v roce 1910 žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 %
populace, při sčítání v roce 1921 bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob
československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu
Čechů v Hartmanicích mělo kladný vliv založení české školy v roce 1920. Po
Mnichově v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu.
Židovská komunita za druhé světové války zanikla, mnoho jejích členů zahynulo
v koncentračních táborech. Koncem války, v dubnu 1945 procházel Hartmanicemi
pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts do Volar. Nelidské
podmínky pochodu si vyžádaly dvanáct obětí, které jsou pohřbeny na
hartmanickém židovském hřbitově. Po
osvobození v květnu 1945 se městečko navrací pod českou správu – starousedlým
Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich vysídlení. Na jejich místo
přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. volyňských Čechů a slovenských
Rumunů. Po roce 1948 dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká státní
statek. V roce
1952 byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“
hranicí s NSR vyhlášen vojenský výcvikový prostor se sídlem na Dobré Vodě. V
centru VVP se nachází vesnice Prášily, téměř veškerá další sídla v jeho
obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části
Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny 13 km vzdušnou čarou.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 2) Poche Emanuel,
Umělecké památky Čech, 1977-82 C) cs.wikipedia.org D) cestamipromen.cz (26.3.2019) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Dobrá Voda (část)
(Gutwasser)
… |
2.část v Kundraticích |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 11798
Palvinov
(…)
Kašna
Před zámkem Zámeček Zdroj D) V první polovině
17. století zde vzniklo panské sídlo s poplužním dvorem. Od roku 1702 statek
vlastnila šlechtická rodina Bomalů, jež v roce 1709 iniciovala založení
kaple. |
|
|||||||||||||||||||||||||||
23 – 22 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 15.9.2019 |