Kód CZ 18096

Vojtíškov

(Woitzdorf)

Osada: Vlaské

Kostel Narození P.Marie ^{2) 3)}

1560 dřevěný evangelický kostel, 1807-9 postaven opodál současný

Fara ^{2) 3)}

1784

Hřbitov

…

Márnice

…

Socha Nejsv.Trojice

U fary, 1841

Památník padlým

Na hřbitově

Škola

Nad farou

Zpět na

okres

Politický okres Šumperk, s.o.Staré Město

1961 Okres Šumperk

1960 část obce Malá Morava

2003 Pověřený MěÚ Hanušovice, ORP Šumperk

Historie

Vojtíškov (Woitzdorf) byla německá farní vesnice, ležící na jižním úbočí Sviní hory ( 1088 m.) při silnici vinoucí se na jih do údolí řeky Moravy. Kostel její stojí v nadmořské výši 630 m. Je to politicky a katastrální (699 ha) obec. Rozkládá se mezi 500 – 730 metry nad mořem.

Vojtíškov jest starou dědinou. První zmínka o něm činí se roku 1325, kdy daroval rytíř Jan Wustenhube, pán na Kolštejně, několik vesnic Staroměstska cisterciáckému klášteru v Kamenici. Mezi darovanými vesnicemi byly i dva Vojtíškovy (utrumque Wojcechsdorph). Druhý Vojtíškov stál asi na místě nynější Nové Vsi, 3 km na ssv. od prvního Vojtíškova. Po nedlouhé době byl Vojtíškov s ostatními obdarovanými vesnicemi zeměpánem vyplacen a přičleněn ke kolštejnskému panství, u něhož pak napořád zůstal. Vlivem husitských válek, jak se zdá, zpustl, ale byl v XVI. Století opět oživen. Jan ze Zvole osvobodil jej, aby mu pomohl, za ročních plat 18 bílých grošů ode všech robot. Vyhradil si však robotu Vojtíškovských pro případ, že by stavěl dvory ve Vysokých Žibřidovicích a Chrasticích (Grossdorf). Václav ze Zvole osvobodil (na hradě Kolštejně v pátek po sv. Dorotě r. 1563) vojtíškovské usedlíky rovněž na jejich prosby od veškeré roboty. Každý z nich se však musil na věčné časy zavázati, že bude ročně dávati vrchnosti o sv. Michalu 2 bílé groše, o sv. Martině tolar a o velikonocích tele. Roku 1584 došlo mezi pány z Vrbna, novými to vlastníky kolštejnského panství, a vojtíškovskými k narovnání, podle něhož se tito uvolili robotovati u vikantického dvora, a to po 3 dni v čase setí ozimin a 2 dni v čase setby jařin, neboť z pozemkových registrů nevysvítalo, od kterých robot byli v dřívější době osvobozeni.

Roku 1584 koupil Hynek z Vrbna za 400 moravských zlatých od Jana Bradla ze Scharfenecku ve Vojtíškově svobodný dvorec (Moravie, roč. 1815, str. 108).

Vojtíškovští evangelíci vystavěli si kolem roku 1560 dřevěnou modlitebnu, na jejichž věži visel zvon s českým nápisem , ulitý r. 1592 mistrem Eliášem v Hradci Králové. Po roku 1625 byla evangelická modlitebna upravena pro katolické bohoslužby. Když zchátrala a nevyhovovala také velikostí, daroval vojtíškovský sedlák Ignác Schwarzer v nevelké vzdálenosti na východ od ní pozemek, na kterém byl v letech 1807- 1809 s přispěním vrchnosti vystavěn nynější kostel Narození P. Marie se štíhlou věží. Vojtíškov byl až do roku 1784 přifařen do Hanušovic. Vojtíškovští sousedé mívali rozpory s hanušovickými faráři pro dodávání potahů k obdělání farských polí hanušovických, zejména v létech 1689 a 1780. Roku 1784 byl ustanoven ve Vojtíškově duchovní správce.

Vojtíškov měl r. 1654 35 usedlostí s 224 obyvateli, r. 1677 37 usedlostí s 604 měřicemi polí ( 2 sedláci měli po 36 měřicích, 16 po 24 měřicích, 2 po 12 měřicích, 17 domků bylo bez polí) Rychtářem byl Ondřej Muk. Roku 1785 byl ve Vojtíškově 501 obyvatel a panský dvůr. Roku 1791 65 domů a 518 obyvatel. Roku 1839 74 domů, 546 obyvatel, roku 1921 ( s domky na Hřebenkách) 95 domů, 477 obyvatel (465 Němců, 2 Češi, 10 cizozemců), roku 1930 93 domů s 443 obyvateli.

K politické obci vojtíškovské přísluší osada Vlaské , zvané později Valbeřice, (Walbergsdorf), která vznikla na prahu XIX. století na pozemcích zrušeného panského dvora. Leží 2,5 km západně od Vojtíškova v nadmořské výši 540 – 610 m.n.m. Roku 1839 měla 20 domů se 100 obyvateli, roku 1921 20 domů a 101 katolických Němců, roku 1930 20 domů a 93 katolických německých obyvatel. Tři kilometry na severovýchod od Vojtíškova leží skupina domů na t.ř. Hřebenkách ( Oberschar), která měla r. 1921 55 obyvatel.

Ve Vojtíškově je německá dvojtřídka, do níž musí docházeti i děti ze vzdáleného Vlaského a Hřebenek, poštovna, státní myslivna, spořitelna a bednárna hnaná vodní turbínou. Příslušný telegrafní úřad a četnická stanice jsou v Malé Moravě. Tam je nejblíže také na železniční stanici.

Rok	obyv.	domů
1654	224.	35
1677		37
1785	501
1791	518.	65
1839	546.	74
1921	477.	95
1927	578 N
1930	443.	93
1950
1991

www.obecmalamorava.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

C) cs.wikipedia.org (11.6.2015)

D) turismus.webhouse.cz (11.6.2015)

Kód CZ 24290

Vlaské

(Valbeřice, Walbergsdorf)

[Panský dvůr] ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Již před 1584, na jeho místě vzniklo Vlaské

Vznikla počátkem 19.stol. na místě zrušeného panského dvora, kolem silnice na Králíky

Předchozí editace: 3.3.2008