Kod CZ 8731

Loučná nad Desnou

(Vízmberk, Wiesenberg)

Osady: Filipová, Rejhotice, Kociánov

Připojeny: Kouty nad Desnou, Přemyslov

Zámecká kaple ^C)

Vestavěna kol.1770, rozšířena 1785 Zámecká kaple vystavěná v roce 1744 byla místem modliteb a zpovědí zámeckých pánů.

Fara

…

Socha sv. Alžběty ^{3) 4) A)}

Rodina Kleinů zkrášlila areál zámeckého parku sochou sv. Alžběty v druhé polovině 19. století. Litinová socha umístěná na kamenném podstavci byla vyrobena v blanenských slévárnách. Socha sv. Alžběty byla v roce 2001 zrestaurována akademickými malíři Janem Řepkou a Pavlem Kytkou.

Socha sv. Floriána ^{3) 4) D)}

Díky finančnímu přispění rodiny Kleinů shlíží na zámecký park v Loučné socha sv. Floriána. Litinová podobizna byla do areálu zámeckého parku umístěna v druhé polovině 19. století. Stejně jako socha sv. Alžběty byl také sv. Florián odlit v blanenskch slévárných. I socha sv. Floriána byla v roce 2001 zrestaurována akademickými malíři Janem Řepkou a Pavlem Kytkou.

Socha sv. Huberta ^{3) 4)}

Kovová socha sv. Huberta zdobí zámecký park již od roku 1846. Autor Ramelmayr zhotovil sochu na přání rodiny Kleinů. Socha sv. Huberta nebyla dosud zrestaurována.

Památný kříž ^{3) 4) E)}

V chatové oblasti v Koutech nad Desnou si všimněte památného kříže, který byl  postaven v roce 1905. Kříž byl vystavěn díky drobným dárcům a Klementovi Grögerovi. Neznámý autor ozdobil památný kříž německým romantickým nápisem „Opfer der Liebe“, tedy „Oběť lásky“.

Památný kříž ^{3) 4)}

Památný kříž umístěný u Anenské hory u mostu se pyšní 150 let starou historií. V Koutech nad Desnou ho nechal posatvit Josef Götlicher. Památný kříž ozdobený také plastikou Panny Marie vytvořil ve svých dílnách neznámý autor.

Železný kříž ^{3) 4) E)}

Památný kříž v Přemyslovském sedle nechal vystavět Hans Georg Klein. Kamenný kříž je ozdoben nápisem v německém jazyce „Gestiftet von Hans Georg Klein und erneuert um Jahre 1879 von seinem Uhrenkel ranz Freiherrn Klein von Wisenberg“.

Kříž byl tedy Hansem Georgem Kleinem vystavěn a opraven v roce 1879 prastrýčkem Franzem Kleinem z Wiesenbergu, tedy z Loučné...

Železný kříž ^C)

Za presbytářem kaple

Kašna ^C)

pískovcová, v historizujícím slohu, ze 2. poloviny 19. století

Socha Neptuna ^C)

V jezírku

Pomník obětem 1914-18 ^E)

V parku vedle obecního úřadu Loučná nad Desnou stojí pomník obětem 1. světové války. Pietní místo vystavěné v roce 1927, stejně jako kašna, ukazuje jmenný seznam padlých občanů a nápisy související s 1. světovou válkou.

Pomník je kompletně zrestaurován.

Zámek ^A)

Pozdně renesanční, 1608, koncem 17.stol. byl rozšířen o tři křídla s arkádou

Jde o původně renesanšní zámecký objekt, jeden z pěti renesančních zámků na Šumpersku, jejichž vznik a osudy byly po staletí spojeny se jménem starobylého moravského rodu pánů ze žerotína.

Vízmberské panství vzniklo teprve na přelomu 16. a 17. století vydělením osmi vsí v horním povodí Desné a v povodí Merty z mateřského panství losinského. Stalo se tak za Jana mladšího z Žerotína, který nové panství přenechal svým nejmladším synům, pocházejícím z jeho čtvrtého manželství s paní Andělou Ryšanovou z Modřic, Přemkovi a Vilému Bedřichovi.

Oba bratři přistoupili kolem roku 1608 k vybudování vlastního sídla na jih od tehdejší obce Rejhotice. Tehdy bylo postavenou samotné jádro zámku.

Přemek ze Žerotína  náležel spolu s losinským Janem Jetřichem ke stavovské opozici proti císaři Ferdinandu II. Proto mu byla převážná část jmění kofiskována a musel ji těžce vyplácet.

Vízmberk zdědil  nejstarší syn Jan Karek, který se však velmi zadlužil a o devět let později byl nucen zámek a panství prodat velehradskému klášteru. Vázmberský zámek si vlemi oblíbil učený a uměnímilovný velehradský opat Filip Martin Zuri, který také dal provést na zámku rozsáhlé úpravy. K východnímu křídlu byla přistavěna rozsáhlá zámecká kaple, zasvěcená sv. Cyrilu a Metodějovi. Malby v ní jsou dílem známého pozdně barokního moravského malíře Ignáce Raaba.

Nedlouho nato byl však velehradský klášter za Josefa II. roku 1784 zrušen a panství se zámkem se stalo majetkem náboženské fondu, který je roku 1833 prodal ta 216.050 zlatých Antonínu Bedřichovi hraběti Mitrovskému z Nemyšle. I on si vízmberský zámek velmi oblíbil. Byl to právě on, kdo dal provést rozsáhlou úpravu zanedbaného zámeckého parku, který tehdy dostal v podstatě nynější podobu anglického parku. Duší těchto okrašlovacích staveb byl stavební a železniční ponikatel František Klein, velký cestovatel a sběratel, který přinesl do budování parku bohaté zkušenosti z dob svého učení v lichtenštejnské Lednici na Moravě.

Na zámu pobýval jako častý host jeden z nejznámějších technických odborníků té doby prof. Rippel, na jehož radu byly sobotínské a petrovické hutě přebudovány na moderní železárny. Po smrti Antonína BEdřicha Mitrovského zakoupili vízmberské panství se zámkem a rozsáhlými železárnami železniční podnikatelé bratři Kleinové.

Z vízmberského zámku, který si zvolili za trvalé rodinné sídlo, rozbíhaly se pak nitky jejich rozsáhlé podnikatelské činnosti po celé tehdejší monarchii. U zámku založili Kleinové přírodní park se vzácnými dřevinami. Jednou z jeho ozdob je i 600 let stará lípa s obvodem kmene 730 cm. V parku najdeme i litinové sochy sv. Floriána s atributem vědra a praporu a sv. Alžběty, podávající dítěti chléb, z druhé poloviny 19. století.

Kleinové shromáždili  také na zámku poměrně rozsáhlou sbírku obrazů, která je dnes součástí obrazárny velkolosinského zámku.

Po osvobození v roce 1945 se stal zámek majetkem českého státu a většina jeho původního vnitřního zařízení byla odvezena do depozitářů velkolosinského zámku. Od roku 1969 zde probíhaly rozsáhlé stavební úpravy, které budovu zámku přizpůsobily provozu nápravného zařízení pro mladistvé.

O vzniku okrasné zámecké zahrady v Loučné můžeme uvažovat teprve v souvislosti s výstavbou reprezentativního nového zámku Přemkem III. ze Žerotína ve třetí čtvrtině 17. století.

V současné době není zámek zpřístupněn pro veřejnost, zámecký park ovšem nabízí příjemná zákoutí pro romantické procházky a sportovní aktivity.

Zámecký park

Anglický, 1839-45 se sochami ze sobotínské železárnybratří Kleinů

Zpět na okres

Politický okres Šumperk, s.o.Loučná nad Desnou

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2311 obyv N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

3) Vlastivěda moravská 1932

4) Vlastivěda šumperského okresu 1993

A) loucna-nad-desnou.cz (30.9.2015)

C) cs.wikipeda.org (30.9.2015)

D) turistika.cz (30.9.2015)

E) znatemapu.cz (30.9.2015)

Kód CZ 3459

Filipová

(Philippsthal)

Kamenný kříž ^E)

Tento památný kříž  najdeme při jižním vstupu do zámeckého parku. Díky finančnímu přispění rodiny Probstů bylo dílo neznámého autora k zámeckému parku postavenou v roce 1898. Německý nápis vypovídá o stavitelích „Gewidmet von der Familie Probst“.

Kamenný kříž ^E)

Na rozcestí k mlýnu ve Filipové  stojí již od roku 1875 památný kříž Franze Leliela a Klementa Barfuse. Dílo neznámého autora je označeno výmluvným nápisem „Gestiftet von Franz Leiel Ansiedler Nr. 64 Mitbeiträger Klement Barfus 1875“.

Kód CZ 6784

Kociánov

(Kozianau)

Hřbitovní kaple ^A)

Hřbitovní kapli neznámého autora z 18. století najdeme na starém hřbitově v Kociánově. V čele kaple jsou umístěny náhrobní kameny dvou místních farářů. Strop kaple pak nabízí pohled na nástěnnou církevní malbu.

Hrobka rodiny Kleinů ^A)

Nad starým hřbitovem  v osadě Kociánov odpočívají na věky členové rodiny Kleinů. Jejich „hrobka rodiny Kleinů“ pochází z konce 19. století.

Památný kříž ^E)

Přímo na rozcestí u restaurace U Tygra v Kociánově najdete památný kříž neznámého autora, kteý nechal v roce 1827 postavit Karl Gabriel s manželkou, dětmi a přáteli.

Železný kříž ^E)

Venkovní kamenná modlitebna  stojí na rozcestí v Kociánově. riedrich Klein modlitebnu vystavěl na začátku 19. století. Autor kamenné modlitebny je neznámý. Nápisy „Gestiftet von Firiedrich Klein und dessen Gattin Elisabeth im Jahre 1827,“ „Neu errichtert nach dem frommer Winsche des Onkles Franz Klein Herrn von Wisemberg Im Jahre 1872,“ vypovídají o historii památky a rodinných vztazích pánů z Vízmberka.

Kód CZ 13675

Rejhotice

(Reutenhau)

Kamenný kříž ^E)

Kamenný památný kříž v Rejhoticích  nechali postavit nazačátku 20. století manželé Josef a Amálie Böss. Neznámý autor ozdobil kříž náboženskými nápisy „Es ist vollbracht“, „Aus Liebe zu Gott“ a samozřejmě nápis o stavitelích památky „Errichtet von Josef und Amalia Böss 1911“.

Železný kříž ^E)

Dobou poškozený památný kříž  najdeme v osadě Rejhotice u restaurace Zálesí. Dílo neznámého autora nechali instalovat Josef a Pulina Böhs již v roce 1872. První drobnou rekonstrukcí prošel kříž díky potomkům stavitelů, manželů Josefa a Anny Böhs v roce 1895.

Kamenný kříž ^E)

Kompletně zrekonstruovaný empírový památný kříž stojí na rozcestí v osadě Rejhotice. Kříž s bohatou pamětí byl vystavěn v polovině 19. století neznámým autorem. Kříž zdobí zrestaurované sošky andělů.

Hřbitovní kříž

Rejhotický hřbitov je ozdoben kamenným památným křížem pocházejícím z roku 1831. Kříž nechal postavit Franz Bartl, autor památky je neznámý. Nápis „Geshiftet von Franz Bartl Anno 1831“ odkrývá něco málo z historie památky.

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.9.2015

Předchozí editace: 3.3.2008