Kód CZ 669

Bohdíkov

(Český, Dolní, Böhmisch Märzdorf)

Osada: Horní Dvůr

Připojené: Komňátka, Raškov

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

Na místě dřevěného kostela, Barokní, 1725, monumentální koncepce NKP 841

Fara ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

1836

Hřbitov ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

U kostela s vysokou kamennou zdí

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku na průčelí kostela

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku na průčelí kostela

Socha ^{Zdroj C)}

Ve výklenku na štítu kostela

Erb ^{Zdroj A)}

Na kostele

Busta T.G.Masaryka ^{Zdroj A)}

…

Památník padlým

Před kostelem

Tvrz – Hostinec Zámeček ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4) Zdroj C) Zdroj A)}

Č.p.55, 2.pol.16.stol., po 1622 pro hospodářské účely společně s dvorem a v 19.stol.upravena na hostinec. Bohdíkov původně náležel k novohradskému panství a po jeho rozpadu od konce 15. století připadl panství losinskému. V letech 1564 až 1569 se zde připomíná Tobiáš Prog z Velmic jemuž v roce 1560 Jan mladší ze Žerotína postoupil ještě další obce – Hrabenov a Raškov. Z nich vytvořil samostatný statek a zde po r. 1560 nechal postavit Tvrz Bohdíkov, která se prokazatelně poprvé uvádí v roce 1576. Dalším jejím držitelem se stal roku 1592 Jan Odkolek starší z Oujezdce, který je v písemnostech uváděn právě při koupi temenického a bohdíkovského statku.

Pro účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 byly oba statky jeho synovci – Janu mladšímu Odkolkovi zkonfiskovány a předány knížeti Karlu z Lichtenštejna. Od roku 1622 se tvrz stala součástí rudského velkostatku knížat Lichtenštejnů. Za jejich panování tvrz ztratila residenční charakter a změnila se v hospodářský objekt.

Roku 1446 měla obec svobodný dvůr s tvrzí, která stála na místě dnešní "Krčmy". V tehdejší době se jí říkalo zámeček a připomíná se v roce 1578 a 1592, kdy bylo jednáno o připojení osady k urbáři Leichtenštejnů. Po roce 1570 přešla obec do poddanství Tobiáše Prokopa z Venic, v roce 1598 na Jana Odkolka z Oujezda. Když mu byla roku 1622 odňata účast na českém odboji, přešla obec k rudskému panství Liechtenštejnů.

Vápenka ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

Kruhová, 2.pol.19.stol. výroba ukončena 1979

Škola ^{Zdroj A)}

1819

Sokolovna ^{Zdroj A)}

…

Mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

Na počátku 19. století byl založen na náhonu řeky Moravy mlýn a později o sto metrů výše pila, která byla poháněna vodním kolem. V roce 1870 byla doplněna o rámovačku na řezání dřeva a k této pak byla přistavěna budova slévárny a mechanická dílna. Majitelem byla firma Beneschel a Kratschmer ze Šumperka, správcem byl ustanoven Eduard Kanzler. Správce Kanzler si v roce 1912 zakoupil i pilu v Raškově od vdovy Schenkové. Vystavěl i novou pilu s dvojitou turbínou pro pilu a mlýn, které v roce 1941 vyhořely.

V prostorách bývalého mlýna byla koncem 19. století založena nájemcem Hilariusem Duscherem mechanická dílna na výrobu strojů pro průmysl sklářský a slévárenský. Oba objekty odkoupil pan Karel Matoušek z Chromče, který postavil i obytnou vilu číslo popisné 167 v Bohdíkově, která se stala majetkem firmy. V roce 1912 byly objekty pronajaty židovské firmě Flesch ze Šumperka. V roce 1920 tyto objekty zakoupili Ludvík a Anna Kusákovi, kteří majetek později předali Rudolfu a Vlastě Kusákovým. Noví majitelé změnili výrobu na dřevoobráběcí stroje a slévárnu odlitků. Po roce 1945 vyráběla firma Rudolf Kusák grafické a papírenské stroje. V roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do více jiných firem. V současné době zde sídlí firma JESAN KOVO s.r.o. Šumperk, provoz Bohdíkov.

Dům

…

Dům

…

Roubená stodola

U č.p.35

Vila ^{Zdroj A)}

…

Zpět na okres

1397 panství Ruda nad Moravou

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

1960 připojena Komňátka a Raškov

2003 Pověřený městský úřad

Historie ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj 4)}

348 m.n.m., první zmínka 1350

Vznik dnešní vesnice Bohdíkov a jejích přilehlých osad Raškova Vsi, Raškova Dvora, Komňátky a části Aloisov, které patří mezi nejstarší obce šumperského okresu, zapadá do historických událostí v této oblasti. Souvisí s postupující slovanskou kolonizací z moravského vnitrozemí, vznikem nových sídlišť při toku řeky Moravy a jejích přítoků, t.j. řeky Desné, Branné a Krupé. Již dávno před velkou kolonizací ve 13. a na počátku 14. století vedla údolím řeky Moravy stará obchodní stezka do Kladska a Slezska, zvaná jantarová, spojující Středomoří s Pobaltím. Svědčí o tom slovanské názvy řek a osad v této oblasti. Například název Komňátka je pravděpodobně odvozen od "komnata", místa odpočinku putujících kupců. Kolem roku 1201 - 1216 se vytvořila kolem řeky Moravy celá řada malých slovanských osad, mezi nimi i obce Bohdíkov, Raškov a Komňátka.

První písemná zmínka o Bohdíkově a Raškově se uvádí kolem roku 1351, první zmínka o Komňátce je uvedena v roce 1397 a první zmínka o založení Aloisova se objevuje koncem 18. století, kdy byl Aloisov založen knížetem Aloisem z Liechtenštejna.

První název, pod kterým je obec Bohdíkov známa, je Villa Martini (vesnice Martinova), německy Marzdorf (vesnice březnová), v roce 1397 se nazývá Budíkov a teprve potom Bohdíkov. První název osady Raškov byl Villa Nicolae (vesnice Mikulášova), německy Nicles, později Rasskow a nakonec Raškov.

Bohdíkov, pak Český Bohdíkov, nejseverněji položená česká obec v pohraniční oblasti, stále sváděla v minulosti zápas o udržení svébytnosti a českého jazyka, neboť byla obklopena obcemi, které již v minulosti podlehly německému tlaku v důsledku kolonizace českého pohraničí německým obyvatelstvem. Po Bílé hoře pak připadly tyto oblasti zcela německé šlechtě.

Výhodná poloha obce Bohdíkov a jejích přilehlých osad při obchodní stezce však přinášela zdejším obyvatelům utrpení, bídu a zkázu v době českouherských válek. V této době byly vesnice zpustošeny, mnoho lidí zemřelo následkem různých šířících se epidemií a hladem. Za třicetileté války měla osada 24 usedlíků, v roce 1660 přibylo dalších šest chaloupek. V roce 1677 zde žilo čtrnáct sedláků, jeden zahradník a třináct chalupníků bez polí, všichni s českými jmény. Rychtářem byl Jakub Šimek, který měl v pečeti radlici se šesti hvězdami a nápisem "e;Peczel - dediny - Bohdykowa"e;. V roce 1793 zde bylo 93 domů a 682 obyvatel, v roce 1839 již 118 domů a 866 obyvatel. V roce 1921 se napočítalo 159 domů a 1 109 obyvatel, z nichž bylo 549 mužů a 560 žen, z celkového počtu bylo 991 Čechů, 105 Němců a 13 cizinců.

V době uherských válek byl zničen rozlehlý Nový hrad v novohradském panství Žerotínů, vypínající se nad osadou Raškov. První písemná zmínka o tomto zeměpanském hradu byla v roce 1374. Při jeho založení se Bohdíkov stal jednou z jeho poddanských vsí. Před rokem 1400 byl zástavním držitelem panství Nový hrad Boreš z Rýzmburka a Jindřich Lefl z Lazan. Kolem roku 1400 od nich zástavu vykoupil Mikuláš z Lobkovic, který zemřel v roce 1435. V roce 1423 dal král Zikmund Nový hrad lénem Benešovi z Valdštejna, který celé panství držel až do roku 1438. Po něm jsou jako držitelé ještě známi Bernart ze Šumperka a Jiřík Tunkl z Brníčka. Historicky je dokázáno, že v roce 1490 už hrad ležel v rozvalinách.

V roce 1346 zřídil císař Karel IV. biskupství v Litomyšli, do kterého byl začleněn i děkanát šumperský s 24 farami, kostely a kláštery. Mezi nimi jsou jmenovány i obce Bohdíkov a Raškov, které měly v této době dřevěné kostely s farou. V roce 1678 prastarý dřevěný kostelík s farou v Bohdíkově vyhořel a fara přešla k Rudě. Nynější kostel sv. Petra a Pavla vybudoval deset roků po moru v roce 1725 nekatolík kníže Josef z Liechtenštejna. Od roku 1836 zde byla i duchovní správa.

V obci také v té době docházelo k výraznému rozvoji průmyslu. Většina závodů a továren však patřila německým továrníkům.

Přímo v naší obci byly v provozu dvě vápenky, které patřily německé firmě A. Eisenstein ze Šumperka. První z nich byla postavena v roce 1872, druhá větší a modernější byla uvedena do provozu v roce 1929.

Železniční dráha byla v obci postavena v roce 1892 a silnice přes obec byla vybudována v letech 1892 - 1894. O 65 roků dříve, v letech 1827 - 1833, byla postavena silnice ze Šumperka do Goldštejna, a to robotou. Každá obec panství Ruda a Goldštejn musela vybudovat kus silnice.

První vyučování v obci započal učitel Jan Matýs, rodák zdejší obce v roce 1799. V roce 1819 daroval kníže Liechtenštejn pozemek a dřevo na stavbu dřevěné školy, kde se potom vyučovalo. V roce 1859 se započalo se stavbou nové přízemní zděné školy, která byla dokončena v roce 1860. V roce 1880 byla rozšířena na dvojtřídní. V roce 1884 byla provedena přístavba prvního patra. Zde potom vznikl byt pro podučitele a další třída. Kapacita školy tím dosáhla počtu 200 žáků. Mateřská škola byla postavena v obci v roce 1909 "Školským spolkem moravským" se sídlem v Zábřehu za obnos 3 300 zlatých.

Rok	obyv.	domů
1677
1749
1793	682	98
1834	866	118
1900	1280 (69N)	154.
1927	1109
1930	1090 (108N)
1950	846	204
1991	805	187.

www.bohdikov.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Československé, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

4) Vlastivěda moravská 1932

A) bohdikov.cz (21.8.2016)

Kód CZ

Horní Dvůr

Kaple sv.Floriána ^{Zdroj A)}

…

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.8.2016

Předchozí editace: 3.3.2008