Kód CZ 16763

Tuchlovice

Připojeny: Srby

Kostel sv.Havla ^{Zdroj 2) Zdroj A)}

Gotický, věž 1844. První zmínky o kostelu nalézáme v roce 1283, ale románské zdivo lodi vypovídá o původu již z 12. století. Někteří autoři dávají kostel do souvislosti s řádem maltézských rytířů – johanity, jiní se svatovítskou kapitulou. Zajímavé je, že gotické kněžiště má místo čtyř žeber v klenbě pouze tři (jedno schází). Nejstarší částí kostela (i celé obce) je presbytář – kněžiště. V roce 1352 se stává farním kostelem.

V době baroka byla loď kostela upravována a prodloužena. Z této doby jsou v sakristii zachovány dva relikviáře.

V roce 1844 byla postavena nová věž, která nahradila dřevěnou zvonici porušenou požárem, díky němuž se uskutečnila i rozsáhlá renovace kostela za finanční podpory císaře Ferdinanda Dobrotivého. V těchto letech byl přistaven neslohový přílepek sakristie a na novou věž pořízeny hodiny, které pochází ze zrušené Lounské brány ve Slaném z roku 1835. Kostel byl též obohacen v roce 1866 novým oltářem od J. Kaury a bočním oltářem od Fr. Krejčíka z roku 1893. Roku 1890 byla o polovinu rozšířena sakristie.

Cínová křtitelnice z konce 18. století. Zařízení kostela pochází z 19. století (řezané a intarzované lavice). Varhany pocházejí z roku 1840.

Fara

...

Kaplička sv.Floriána ^{Zdroj C) Zdroj A)}

1715. Nechal ji postavit hospodář Jiří Náprstek (rod Fingerhutů – Náprstků, který v Tuchlovicích působil od roku 1709, nejznámějším příslušníkem tohoto rodu byl Vojtěch Náprstek, jehož jméno připomíná Náprstkovo muzeum v Praze) roku 1715. V této době zachvátil obec dobytčí mor, který postihl všechen dobytek v Tuchlovicích. Tehdejší hospodář Jiří Náprstek, veřejně v kostele přislíbil, že když Bůh ochrání od pohromy moru jeho hospodářství, vystaví na vyvýšeném místě kapli zasvěcenou sv. Floriánovi, ochránci od ohně a morové pohromy, jako díkuvzdání za vyslyšené prosby. Opravena 2002.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C) Zdroj A)}

před kostelem 1779

Mezník ^{Zdroj A)}

Na návsi se nachází velký kámen, na jehož jedné straně je vytesán kříž a letopočet 1813, na druhé straně meč. Kámen je podobný s mezníky v Bělči, Bratronicích, na Červeném Újezdě a Novém Straševí (blízké vesnice a město). Buď značí hranici území (křivoklátské panství), nebo pevný bod dávné cesty, kdy bylo kolem Tuchlovic plno močálů a bažin. Tento druhý výklad by svědčil o cestách, které se na území nynějších Tuchlovic křižovaly. Znamení na takovýchto kamenech: kříž, meč, sekera apod. mohou podle rakovnického Renera znamenat hrozbu božím trestem, setnutím hlavy či vypícháním očí tomu, kdo by s kamenem hnul, přemístil nebo jej odstranil. Lidová pověst v Tuchlovicích vypráví o vojákovi na koni, který se na místě, kde je nyní kámen, utopil i se svým koněm. Podobný kámen stával i v severovýchodním cípu parku.

Památník padlým ^{Zdroj A)}

V roce 1924 byl v místním parku od hlavní silnice Karlovarské odhalen pomník padlých v první a druhé světové válce. Pomník zhotovil akademický sochař Emanuel Kodeta z Prahy.