Kód CZ 14869

Sobětice

(Zobietitz)

Osada: Kýšovice

[Kaple] ^{Zdroj C)}

V 19. století byla postavena nová kaple, která nahradila tu dřívější. Ani ta se však již nedochovala

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

Památník ^{Zdroj C)}

…

Dům

Hrázděný, torzo upravené k rekreaci

Dům

Hrázděný

Zpět na okres

Panství

Politický okres Přísečnice, s.o.Přísečnice

1961 Okres Chomutov

2003 Pověřený městský úřad

část Výsluní

Historie obce

Sobětice leží těsně u Výsluní, v nadmořské výšce 690 m. Jejich název je slovanského původu a byl odvozen od osobního jména Sobata. Německý název byl Zobietitz. První známá zpráva o meh je z roku 1367, kdy patřily k Hasištejnu. Pověst však vypráví, že vesnice dříve ležela poblíž Hory Svatého Šebestiána a jmenovala se Brommendorf. Doklady o tom neexistují, jisté jen je, že ještě začátkem 20. století tam měla obec Sobětice pozemky.

Sobětice patřily stále k té části přísečnického panství, která byla součástí Hasištejnu, i když po Šumburcích patřil hrad Lobkovicům. Těm patřily Sobětice až do roku 1533, kdy přísečnické panství koupili Šlikové. Ti však o panství přišli a po 10 let je spravovala královská komora. Roku 1555 zastavila část panství Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic, který krátce nato koupil od komory Sobětice a další vsi a vytvořil tzv. „suniperský podíl". Roku 1606 byl oddělen od hasištejnského panství a znovu připojen k panství Přísečnice. Tehdy v Soběticích žilo 14 poddaných.

Během 30leté války, pravděpodobně roku 1640. byla celá ves až na 1 dům vypálena. Zřejmě se ale brzy vzpamatovala, protože roku 1654 byly ze 14 jen 4 dvory pusté. Na obci žili také obyvatelé dvou pustých chalup. Jeden ze sedláků formanil.

Sobětice bývaly podřízeny rychtě v Kýšovicích. Většina obyvatel byla zemědělci, děti chodily do školy ve Výsluní, kde byla škola již od 16. století. Od roku 1725 patřily Sobětice k faře ve Výsluní. V 19. století byla postavena nová kaple, která nahradila tu dřívější. Ani ta se však již nedochovala.

Mezi Výsluním a Soběticemi býval důl Václav, který několika šachtami a hlubokou štolou dobýval krevel. Pracoval s přestávkami, poslední zpráva o jeho provozuje z roku 1849.

Od roku 1850 byly Sobětice samostatnou obcí s osadou Kýšovice. V roce 1950 pak byly obě vesnice připojeny k Výsluní. K Soběticím patřila také tzv. Sobětická pila na Prunéřovském potoce, asi 0,6 km JV od vsi.

Po odsunu německých obyvatel se nepodařilo vesnici dosídlit. Podle volebních seznamů z května 1948 mělo právo volit 19 občanů -11 mužů a 8 žen. Pak však 10 z nich odešlo a postupně se vesnice vylidnila úplně. Úředně zrušena byla k 1. 1. 1979. Předtím došlo v Soběticích k rozsáhlým demolicím opuštěných domů. Pak ale vyrostla řada nových rekreačních objektů a Sobětice se změnily v rekreační oblast. K 1. 1. 1999 byly opět úředně obnoveny a nyní má již obyvatele, kteří zde trvale žijí.

Rok	obyv.	domů
1847	163	24
1869	160	24
1880	149	29
1890	135	26
1900	121	30
1910	112	21
1921	91	19
1927	253 N
1930	94	18
1950	9 17
1970	0	0
2001	4
2009

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) …

B) Zanikleobce.cz (19.6.2012)

C) cs.wikipedia.org (2.12.2017)

Kód CZ 7862

Kýšovice

(Gaischwitz)

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

…

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1367

Stav: 6 - 5 - 0

Stav: 4 - 3 - 0

Předchozí editace: 19.6.2012