|
Kód CZ
Malá
Strana
Zahrady
Kostely,
kláštery a kaple>>
Sochy a kříže
>>
Památníky
>>
Paláce významné
budovy >>
Měšťanské a
činžovní domy >>
Valdštejnská zahrada
…
Ledeburská zahrada
…
Malá Pálffyovská zahrada
…
Velká Pálffyovská zahrada
…
Kolovratská zahrada
…
Malá Fürstenberská zahrada
…
Velká Fürstenberská zahrada
…
Seminářská zahrada
…
Zahrada Strakovy akademie
…
Park Petřín Zdroj C)
Park Petřín, zahrada Nebozízek. Park pod svahy kopce
Petřína. Plocha parku byla v letech 1891–1895 upravena v přírodně
krajinářském anglickém slohu s patrným vlivem typu tzv. městského parku,
podle Františka Thomayera. Park vznikl na místě
ovocné zahrady a sadu Nebozez, která se koncem 16. století postupně vytvořila
ze starší, středověké vinice. Součástí parku je soubor soch/pomníků a též
lanová dráha na vrchol Petřína. MonumNet a
Památkový katalog nejsou v popisu zcela jednoznačné, buď k památce patří
větší část Seminářské zahrady, nebo jen malá část s
trojicí soch (č. parc. 917 a části 919/2) a
nepravidelná severní hranice kopíruje stopu původní ohradní zdi Seminářské zahrady zbourané kvůli výstavbě lanové dráhy,
v hodní části byla lanová dráha vybudována v místě
staré ohradní zdi. Základem půdorysné kompozice je cestní systém a rozmístění
porostů dřevin, cestní síť je daná svažitým terénem, místy doplněna
schodišti, ve spodní části je úprava geometrická, horní partie nad
Vyhlídkovou cestou jsou řešeny jako lesopark s výstupy pískovcových skal.
Sad u rozhledny na Petříně Zdroj
C)
Petřínské sady, parc. 928/1,
928/2, 928/3, 932. Sad u rozhledny na Petříně. Petřínská plošina byla ve
středověku využívána jako opukový lom pro mnohé pražské stavby. Zahradní
úpravy zde začaly bát prováděny od poloviny 19. století z iniciativy Karla
hraběte Chotka, další rozsáhlá úprava ze 30. let 20. století (propojení s okolními sady).
Městský park s poutním místem (kostel svatého Vavřince). Prostor mezi jižní
hranicí Lobkovické zahrady a Hladovou zdí byl upraven na park po roce 1836
podle návrhu Jiřího Braula. Další úpravy parkového
rozvrhu si vyžádala stavba rozhledny a umístění stavby bludiště (někdejší
Pavilon turistů). Mezi bludištěm a rozhlednou je plocha půdorysně členěná na
principu české vlajky, západně od rozhledny je podkovovitě zatočená plocha
parterového charakteru. Plocha mezi rozhlednou a Lobkovickou zahradou má
lesnatý ráz, úhlopříčně je protnuta cestou s kaplemi křížové cesty,
pokračujícími na plošině u rozhledny. Kaple křížové cesty a další sakrální
objekty jsou památkově chráněné v rámci areálu kostela svatého Vavřince.
|
Panství
Politický okres Hlavní město Praha
Část města
Praha (III)
literatura a
prameny
1)
Administrativní lexikon obcí v republice Čsl,
1927
C)
cs.wikipedia.org
|
