|
Kód CZ Břevnov
- Praha XVIII.
Bazilika
sv.Markéty C) Klášterní
Klášter
benediktýnů C) Markétská 1/28
Fara … Kajetánská
kaple C) Radimova, Na Petynce
30/23
Kaplička
C) Anastázova, při čp. 14
Zvonička C) na Malém Břevnově Bělohorská, při čp. 162
Kaple
sv.Lazara C) na hřbitově
Kaple
sv.Jana Nepomuckého
C) V usedlosti Kneislovka
Hřbitov C) …
Kaple
poutní cesty C) z Prahy do Hájku Břevnov, Ruzyně, Řepy, pokračuje
v okrese Praha-západ. z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cesta byla lemována
dvaceti kapličkami z let 1720–1726. Dodnes se dochovalo dvanáct z těchto
kaplí, pět z nich stojí na území Břevnova. V posledních dvou dekádách jsou
dochované kaple postupně opravovány.
Kaple
poutní cesty C) …
Kaple
poutní cesty C) … Kaple
poutní cesty C) … Kaple
poutní cesty C) … Výklenková
kaplička C) …
Hrobka
benediktinů C) …
Socha
sv.Benedikta C) Na klášteře, kopie,originál v klášteře
Socha
sv.Jana Nepomuckého C) V areálu kláštera
Socha
sv.Jana Nepomuckého C) Za Břevnovem v zahradě domu
Socha
C) Na hrobce benediktinů
Socha
P.Marie C) Slavníkova ul. 129/3, 1901
Socha
P.Marie Lurdské C) Ul.Radimova
Železný
kříž C) Před kapličkou v Anastázově
ul.
Železný
kříž C) Ul.U.hvězdy
Reliéf
P.Marie C) Ul.Heleny Malířové
Reliéf
P.Marie C) Ul.Šlikova 37/297
Hrobka C) Na hřbitově
Pomník
Otto Wichterleho
C) Ředitel makromolekulárního ústavu, před budovou
ústavu
Náhrobek
sv.Vintíře C) Na jižní stěně baziliky
Erb C) V ul.Na rovni
1013/23
Plastika C) U základní školy
Plastika C) V ul.Nad Alejí
Plastika C) Před Hasičskou zbrojnicí
Plastika
Slunce C) Radimova ul. Předkolejí
Kajetánka
Plastika
C) U stadionu
Socha
C) V zahradě hostince U kaštanu
Socha
Ženy C) Pod Marjánkou 1906/12
Sousoší
Matka a syn C) Kolátorova ul. Před poliklinikou
Sousoší
Chlapce a dívky s loďkou C) U polikliniky
Sousoší
Chlapce a dívky s míčem C) U polikliniky
Socha
Dívky C) Rudolf Svoboda, ul.Ankarská
Reliéf C) Patočkova ul.1636/63
Pamětní
deska C) Na hostinci u kaštanu, na založení Českoslovanské
sociálně demokratické strany dělnické
Pamětní
deska C) Obětem náletu 5.5.1945
Pamětní
deska Josefa Škvoreckého C) …
Pamětní
deska Ladislavu Slezákovi C) Ladislava Slezáka, člena odbojové skupiny Kapitán
Nemo v ulici Vodňanského
Usedlost
Kajetánka C) Radimova, Na Petynce
30/23
Usedlost
Herdovka C) Brána usedlosti Anastázova
8/33 Usedlost
Šleiferka C) Radimova, Na Petynce
33/2
Větrný
mlýn Větrník C) se zahradou U Větrníku 40/1
Hospoda
U kaštanu C) Bělohorská 201/150
Usedlost
Ladronka C) Tomanova 1028/1
Usedlost
Hybšmanka C) Atletická 2368/3
Usedlost
Kneislovka C) Atletická 2339/5, 2340/7, 2430/9
Usedlost
Spiritka C) Spiritka 2352
Vila
č.p. 896 C) architekta Otto Rothmayera
U vojenské nemocnice, U šesté baterie, U páté baterie 896
Masarykův
stadion C) Vaníčkova 100/6
Restaurace
Na Marjánce C) Fastrova, Bělohorská 262/35
Usedlost
Šafránka C) Nad Motolskou nemocnicí čp.
24
Ústav
makromolekulární chemie AV ČR C) Heyrovského náměstí, Štolbova 1888/2. postavená v letech 1960–1964 podle
projektu Karla Pragera. Legendou tohoto ústavu se
stal jeho bývalý ředitel Otto Wichterle, jemuž je
věnován pomník před budovou.
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres Část Prahy 6 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce C)
Břevnov je prvně
zmiňován již v 10. století. Nejvýznamnější historickou budovou a centrem
vzdělanosti je Břevnovský klášter. 27. dubna roku
1907 pak byl Františkem Josefem I. povýšen na město, podle legendy omylem.
Samostatným městem zůstal do konce roku 1921, poté se stal součástí hlavního
města. Spolu s Libocí a Střešovicemi tvořil
tehdejší Prahu XVIII. Během druhé
poloviny 20. století utrpěl Břevnov několik urbanistických a
architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes
Patočkovy) v 50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky
oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání
vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera.
Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl
výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních
příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní
historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici. Během 70. let
došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na
místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v
blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na
výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly
určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě
přezdíváno jako sídliště „Obušek“, častěji „Na pendreku“.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (9-6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 9.6.2015 |
