Historie obce Starý Svojanov, politický okres Polička

Historie

Starý Svojanov, politický okres Polička

Starý Svojanov – „Svánov“

Přívlastek „Starý“ dává tušit, že vznikl dříve než Svojanov. I to, že byl osadou farní s vlastní pečetí a městečko dlouho jen podhradím, leccos naznačuje.

Domy jsou rozesety v otevřeném údolí vysoko nad říčkou Křetínkou. Tím jsou uchráněny před velkou vodou.

I přes drsné podnebí tohoto koutu vysočiny, tu vždy převládala zemědělská výroba. Vyrostly tu statky, které dávaly obživu nejen majitelům a tak kolem nich vyrostly menší chalupy, které dnes udržují převážně rekreanti.

V budově bývalé školy, která byla vystavěna v roce 1890-1891 v současné době sídlí mateřská škola, tolik potřebný obchod se smíšeným zbožím a hasičská zbrojnice. Místní sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1899.

Když se ohlédneme zpět tak jako u jiných osad můžeme se podívat jaká příjmení a hlavně jaké křestní jména byla ve Svánově v té době v módě.

Roku 1565 byl v obci muž příjmením Blahout s manželkou Bětou (nehodnou), a slib, že se žena polepší,museli pod peněžní pokutou podepsat i sousedi jako rukojmí,a to Pavlík Holubec, Vávra Pavlak, Matouš a Václavek. Na dalším listu jsou podepsáni Jiřík Žižka, Jan z Křibu, Jan Mlynář a Václav Gelar rychtář. Roku 1587 jsou jako rukojmí jmenovaní Tomáš Husa, Matyáš Jiřík a Řehoř rychtář.

Když roku 1605 utekl ze Svojanova primátor Petr Pejcha a byl dostižen, zaručovali se za něj ze Starého Svojanova : Burián Beneš, Janek Křibský, Vondra Michalec,Václav Pavlak,Říha Bačovský, Jiřík Pavlak rychtář, Jan Krejzla,Vondra Pešák, Janek Duchků a Šimon Zabulon .

Po roce 1720 jsou tu nová jména : Matěj Krejčanský, Jan Dosana,Urban Hromátka,Václav a Matěj Piternovi

V 18.století se některá jména již vytratila a objevila se nová, z nichž některá jsou zde dodnes.

Při prvním číslování bylo ve St.Svojanově 25 popisných čísel. Když si je trochu přiblížíme uvidíme, kde kdo má kořeny. Začínáme v roce 1776 .

Číslo 1 - Josef Šudoma *1750 manželka Veronika rodem Opršálova. Po roce 1880 Volaufovi, pak Věstinští a po nich Olivovi. V roce 2007 majitel Jiří Cihlář.( nynější číslo 2)

Číslo 2 - Terezie *1736 vdova Benešová, od roku 1827 Lidmilovi asi od roku 1900 Říhovi a nakonec František Kopecký zámečník (nynější číslo 3).

Číslo 3 - Josef Doležal *1732 manželka Kateřina, rodem Benešova

Josef Doležal familiant koupil po roce 1770 od vrchnosti část Skalského dvora .

Jeho pravnuk byl od roku 1868 starostou St.Svojanova. V roce 2007 je majitelem prapra….zeť Jan Kovář (nynější číslo 15 ).

Číslo 4 - Jan Bačovský *1729 II. manželka Kateřina a 12 dětí ve věku od ¼ roku do 25 let Poslední Bačovský z tohoto rodu zemřel v roce 1884 a zůstala jedna dcera. Jednu generaci tam byli Báčovi, ale neměli děti, tak si paní Báčová rodem Bačovská z Předměstí vzala na Křib syna svého bratra Ladislava Bačovského, který se neoženil a také neměl děti, přišel statek na Křibu sice do cizích, ale pečlivých rukou. (nynější číslo 13).

Číslo 5 - Jiří Svojanovský *1702 hrobař a kostelník. Jeho vnučka si v roce 1801 vzala Josefa Báču. Báčovi byli majiteli až do roku 1950 a od nich koupil domek, nynější číslo 11, Antonín Neubauer.

Číslo 6 - Martin Karlík *1736 syn Víta Karlíka, manželka Mariana, rodem Bednářová z Jobovy Lhoty . Jeho prapra……..vnučka prodala stavení po roce 1967. (nynější číslo 26)

Číslo 7 - Václav Beneš *1710 rychtář, manželka Rozina

Jejich dcera Johana si v roce 1766 vzala Josefa Olivu *1744 ( rychtáře od roku 1788) Tento Josef Oliva rozdělil rychtu na dva stejné díly. Starší syn Josef dostal díl kde se dnes říká u Familiantů č.p.37 (nynější číslo 30 ), mladší Alois zůstal v čísle 7 (nynější číslo 28).

Nynější Olivovi jsou tak potomky přes svou prababičku i Václava Beneše.

Číslo 8 - František Svojanovský *1717, manželka Lidmila rodem Tesařová z Rohozné. Dalším majitelem byl Josef Gracias *1760. Po roce 1810 si postavil domek na Předměstí č.p.18 (říká se tam u Gruntů) .

Václav Báča *1788 pocházel z čísla 13 jeho manželka Viktorie Bačovská byla z Křibu

V době první svět. války byl Antonín Báča starostou St.Svojanova. Nynější majitelé Báčovi jsou jejich potomky. (nynější číslo 33)

Číslo 9 - Martin Vorba *1726 manželka Barbora Škrancová ze Studence .

Jejich dcera Johana si vzala v roce 1787 Josefa Stejskala z Jobovy Lhoty a Stejskalovi na tomto čísle byli do roku 1900 kdy si jejich pra ..vnučka vzala Františka Šudomu z Tresného a nynější majitel je jejich potomek a tak je potomkem Martina Vorby.

Číslo 10 - Jan Hutský *1727 manželka Mariana *1717, vdova po Matěji Vorbovi

Dalším majitelem byl její syn vysloužilý voják Josef Vorba, potom jeho zeť Janeček František, v roce 1890 byl majitelem zase jeho zeť Antonín Kopecký. Rodina Kopeckých prodala domek před rokem 2000.

Číslo 11 - Josef Beneš *1732 jeho syn Jan Beneš zemřel po roce 1835 a v této době Benešovi pravděpodobně přišli o pozemky, protože je potom obhospodařovala vrchnost, měl je v nájmu žid Bergman. Nový majitel František Kleinbauer *1812 v Jedlové měl již jen malou část původní výměry. V roce 1869 je toto číslo zapsáno jako vyhořelé. Kleinbauerovi si postavili nový dům na humnech č.p.40.

Číslo 12 - Kateřina Krejzlová *1724 vdova, po ní měl domek Vojtěch Svojanovský *1765 pak Antonín Oliva * 1770 další byla Anna Petříčková a její syn Václav Petříček. Od nich koupil stavení Ferdinand Stejskal*1834 a dodnes je v majetku této rodiny. (nynější číslo 43)

Číslo 13 - Václav Báča *1701 v Rohozné a Báčovi měli tento statek do roku 1906 kdy si jejich dcera Voršila vzala Františka Moravce z čísla 57. Moravcovi byli v roce 1950 ze statku vystěhováni a zpět jej rodina dostala až v roce 1990. (nynější číslo 45)

Číslo 14 - Mikuláš Hutský *1737 manželka Veronika

Jejich dcera si vzala Josefa Havlíčka*1760 z Rohozné a jejich syn Jan Havlíček *1792 byl posledním starosvojanovským rychtářem.V roce 1976 jsou jako majitelé zapsáni manželé Kolískovi a s nimi poslední Havlíčková – Cecilie.

Číslo 15 - Jiří Lidmila *1731, syn Jana Lidmily a Roziny Benešové. Říká se, že první Lidmila kdysi dostal tento půlstatek od vrchnosti proto, že byl vynikajícím hudebníkem. Hudební nadání se dědí v této rodině ještě po mnoha generacích. Dalibor Jedlička známý operní pěvec měl Lidmilovy babičky dokonce dvě. Nynější majitel je prapra…vnukem prvního Lidmily a také je dobrý hudebník. (nynější číslo 49)

Číslo 16 - Jakub Moravec *1749 manželka Mariana rodem Benešová z Předměstí. V roce 2006 je majitelkou jeho prapra…vnučka Žofie Timovtová. (nynější číslo 57)

Číslo 17 - Jakub Beneš *1733 manželka Kateřina

Benešovi byli na tomto statku do roku 1822 po nich hospodařil jejich zeť Josef Bačovský z Rohozné a po něm jeho syn, také Josef. Po něm Josef Jaschka z Horního Poříčí, potom Jan Oliva. Od Olivů koupili už jen zbytky tohoto statku Moravcovi v roce 1884 a jsou stále majiteli tohoto stavení. (nynější číslo 60)

Číslo 18 - chaloupka- majitel Mikuláš Štefka *1749 manželka Mariana

Štefkovi a jejich potomci Georlichovi, Říhovi, Cupalovi a Olivovi drželi chalupu až do roku 1998.

Číslo 19 - Josef Krejzla rychtář *1729 manželka Rozina

poslední Krejzla Václav zemřel v roce 1875 a jeho manželka prodala statek Janu Karlíkovi.Poslední Karlík toho jména zemřel v roce 1949 a hospodářství získala výměnou Eliška Krušinová z Trpína vdaná za Josefa Doležala. Nynější číslo 69 je v majetku Doležalových.

Číslo 20 - Jan Havlíček *1725 v Rohozné - manželka Juliána rodem Svojanovská

Potomci Havlíčkových se rozešli do světa. V roce 1880 byl majitelem Josef Moravec, v roce 1890 František Janeček další majitelé Báčovi a Kopečtí byli jeho přízeň. (nynější číslo 37) Číslo 21 - Ondřej Janeček *1720 manželka Helena rodem Hutská ze Svojanova

V roce 1827 byl majitelem Martin Ducháček a Josef Krejzla, po nich Kleinbauer František, potom Havlíček Petr a po něm v roce 1890 Jan Báča a Marie Zvěřinová, vdova. Po ní její zeť Hamerský Adolf a v této rodině je stavení číslo 72 stále.

Číslo 22 - mlýn patřící původně k rychtě.

Jakub Kopecký *1765 v Předměstí a Barbora rodem Opršálova *5.12.1768

V roce 1890 již hospodařila vdova Anna Petříčková, rozená Kopecká a Petříčkova rodina má toto nynější číslo 29 dosud v majetku a jsou potomky původního majitele.

Číslo 23 - Josef Bačovský *1741 manželka Barbora rodem Olivová

V rodině Bačovských byla chalupa až do roku 1888.Část rodiny odešla v roce 1878 do Ruska V roce 1880 už bydlela v chalupě rodina Josefa Cupala stolaře ze Svojanova. V roce 1890 byl majitelem Josef Báča *1860, který pocházel z protějšího domu číslo 11 . Jeho syn zemřel v roce 1977 a chalupa už není trvale obydlena. (nynější číslo 12)

Číslo 24 - Jan Oliva *1707 familiant, manželka Kateřina - koupili od vrchnosti 1/3 dvora Na Skale. Po sto letech prodal manžel jejich vnučky Jiřík Kopecký část pozemků Báčovým ze Skaly a část dostali Doležalovi ze Skaly. Měl tu smůlu že jeho dcera brzy zemřela a zůstal mu po ní vnuk a také jeho syn nebyl duševně zdravý. Zajistil je tedy tímto způsobem.

Stavení č. 16 které teď na místě tohoto půlstatku stojí postavila údajně obec a bydlela tam rodina Havlíčkova až do roku 1970.

Číslo 25 - Jan Stejskal *1720 a manželka Alžběta. V krátké době po roce 1776 byl majitelem Jan Báča *1753 a Mariana rozená Olivová. Kdo z nich koupil tu 1/3 skalského dvora zda Stejskalovi nebo rodina Báčova, jejíž potomci dosud Na Skale žijí, se ještě nevyjasnilo. (nynější číslo 14).

Za padesát let bylo již 69 popisných čísel a při přečíslování v roce 1869 bylo poslední staré číslo 83.

Ve Starém Svojanově bylo podstatně více půdy, než v sevřeném údolí Křetínky a uživila více lidí. Majitelé statků i půlstatků postavili pro své děti domky na svých pozemcích, ale ti se již museli „přiživovat“ s větší části tkalcovstvím nebo řemeslnou prací. Ze Starého Svojanova se chodilo do továren v Brněnci a Chrastové, jak to popisuje pan Gregor ve své obsáhlé kronice nebo pan Bačovský ve svých vzpomínkách na nedávnou dobu.

V letech 1870 až 1880 se vystěhovalo do Ruska několik rodin . Moravec Ignác kolář, s manželkou a pěti dětmi, Svojanovský Josef s rodinou, Oliva Václav z čísla 35 s rodinou, Stejskalová Františka z čísla 71 se třemi dětmi, Kubín Josef s manželkou z čísla 1, Jan Havlíček zedník, z čísla 19 s rodinou .

Další lidé odcházeli do Vídně a do Brna .

Velká ztráta pro Starý Svojanov byla i první světová válka. Seznam padlých je také dlouhý a je možné, že nejsou uvedeni všichni.

Od horního konce vesnice : František Sedláček č.78,Václav Janeček č.77, Jan Oliva č.50, Václav Gregor č.55, František Moravec č. 57, Antonín Tureček č.63, Josef Báča č.91, Severin a Josef Jaškovi č. 74, Kleinbauer č. 40, Báča z č. 37, Václav Gregor z č. 79, František Petříček z č. 89, František Bačovský z č. 24, František Báča z č. 20, Josef Kleinbauer z č. 96 zemřel na následky války. Několik občanů se vrátilo jako invalidé.

Jako každá válka má své následky ,měla i druhá světová válka na Starý Svojanov oslabující vliv.

Do pohraničí odešly rodiny :Loukotovi č.46, Severin Gregor č.55, Josef Stejskal,Marie Hamerská č.43, Václav Hamerský č.72 ti odešli do Lavičného. Do Dlouhé odešli Jan Klemša č.63 a Antonín Hájek č. 102. Do Banína Josef Čeněk z č. 82. Do Březové paní Olivová č.83. Do Hradce nad Svitavou odešli Hnátovi z č.22, Štaudovi z č. 18, Báčovi z č. 11 a Věstinský z č. 2. Jan Oliva z č. 21 odešel do Bělé .Opršálovi z č. 19 do Svitav. Kabátovi č. 53, Říhovi č.54 a Cupalovi č. 65 jsou také někde v pohraničí.

Zdroj: www.mestyssvojanov.cz (10.9.2013)