[Tvrz] Pomezí, politický okres Polička |
4 km východně od Poličky Ves Limberk
(od r.1945 Pomezí) bývala součástí svojanovského, později bysterského
panství. V r.1350 se zde připomíná farní kostel sv. Jiří.
Když v 16.století připadl Limberk
k bysterskému panství, založil zde Zdislav Andin Bezdružický z Kolovrat kolem r.1587 tvrz, pro niž se až
do nedávné doby udržel název Schlössel. Když v roce
1686 prodali Martinicové bysterské
panství spolu s Limberkem Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, uskutečnil nový
majitel řadu stavebních akcí, mezi nimiž byla i úprava limberské
tvrze v sýpku. V průčelí objektu nad klenutou vstupní branou je znak hrabat z
Martinic a hrabat z Walderode s letopočtem 1692. Hospodářským účelům
slouží stavba dodnes. Zdroj: Hrady, zámky a
tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
es Limberk
byla založena roku 1265 Konrádem z Leewendorfu.
Další písemná zmínka o obci je z roku 1350, kdy je zde připomínán gotický
kostel sv. Jiří. Ves byla součástí svojanovského, v
16. století bysterského panství. Majitel bysterského panství Zdislav Abdon
Bezdružický z Kolovrat nechal kolem roku 1587 v Limberku postavit renesanční tvrz, jako své panské sídlo.
Pozdější vlastnictví dvora a tvrze Martinicové prodali
panství Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode.
Ten nechal tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt
dodnes. I bývalý prostor mezi tvrzí a hospodářskými budovami je v současnosti
plně využit chovem telat. Tvrz je svým jižním křídlem jádrem
hospodářského dvora. Jedná se o dvoupatrovou budovu, se zcela nevýraznou
hladkou fasádou. Přes mnohé stavební úpravy, kterými objekt prošel, zachovala
se nad bývalým hlavním vchodem kartuše se znakem hrabat z Martinic
a hrabat z Walderode. Popis tvrze v roce 2013 Po nesmyslné demolici tvrze a jejího
historického areálu v roce 2009 zbylo do současných dní z původně
středověkého sídla pouze torzo. Východní a jižní křídlo (obsahující tvrz)
bylo zcela sneseno až na původní vnější obvodové zdivo do výše nad oka a
dveře. Podobně dopadlo i křídlo západní z něhož byl
zachován pouze krátký úsek na jeho severním závěru. Torzo smíšeného zdiva již
takřka ničím neupomíná na zašlou slávu tohoto šlechtického sídla. Zdroj:
Encyklopedie českých tvrzí, I. dílo, nakladatelství ARGO 1998 (www.hrady.cz, 9.9.2013) |
Bližší podoba limberské
tvrze ve svých počátcích není známa, její pozůstatky byly zřejmě jádrem
vstupního, tedy jižního křídla hospodářského dvora. To bylo také spolu s krátkým
západním schodišťovým křidélkem nejvyšší. Stavební aktivity za Martiniců a Walderodů zcela
změnili její ráz v hospodářský objekt. Z renesančních konstrukcí se do
demolice v roce 2009 dochovaly části obvodového zdiva a snad také valená
klenba průjezdu jižním křídlem. O barokních a klasicistních úpravách svědčily
klenby v interiérech tvrze. Jižní křídlo hospodářského dvora bylo dvoupatrová
budova s hladkými fasádami, v nádvorní straně s patrnými otisky pavlače a
zazdívkami dveřních otvorů. K jižnímu křídlu přiléhaly na východě a západě
nižší hospodářská křídla dvora. (www.castles.cz,
9.9.2013) |
Galerie
rodů působících na objektu: z Kolovrat Martinicové Desfours-Walderode (www.castles.cz,
9.9.2013) |
|
(www.hrady.cz, 9.9.2013) |
2012 (www.hrady.cz, 9.9.2013) |
|
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 9.9.2013 |