|
Klášterní kostel sv.Máří Magdaleny Hlásnice, bývalý politický okres Polička |
|
Majdalenka - pověst o založení kláštera Roku 1278 padl Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli
zradou českých pánů, Jmenovitě Miloty z Dědic. Královna Kunhuta prý však
nesla též vinu na smrti svého manžela Přemysla. Litovala svého činu, a když
se svým druhým chotěm Závišem z Falkenštejna dlela
na hradě Svojanově, aby opět získala ztracený duševní klid, dala prý postaviti nedaleko hradu kláštera kajících sester “Magdalenitek” a obdařila jej rozsáhlými polnostmi a
dvorem. Zaručené zprávy o počátku kláštera však chybějí. Po bouřlivých dobách husitských, jimiž je přičítáno současné
rozboření kláštera s klášterem tišnovským r. 1421,
byly obývány jeho zříceniny některými poustevníky. Kolem roku 1653 žil zde
poustevník Jiří Horský, Vyučený kovářem, který s povolením vrchnosti hradu
Svojanova sbíral peněžité dary na opravu kostela. ( V archivu města Bystrého
se dosud chová spis v němž prosí Svojanovští bysterské měšťany o peněžitou pomoc.) Z těchto milodarů
byl roku 1653 vskutku kostelík opraven, avšak po smrti Horského pustl a za
panování císaře Josefa II. byl zrušen. Roku 1770 byla zde sloužena mše
naposledy. Tehdy zanikla poustevna i lázně zřízené v 17. století u pramenů,
které vytékají ze země nedaleko kapličky. Umíráček ze zaniklého kostela prý je na kostelní věži v Rohozné. Lid o něm vypravuje, že má zvláštní léčivou
moc. Druhý zvon prý byl odvezen do
kostela sv. Mikuláše ve Starém Svojanově. (Dle jiného podání do Korouhve.)
Cimbál byl dán na radnici svojanovskou, kde byl při
ohni v roce 1842 zničen. V roce 1925 při vykopávkách byl nalezen v pískovišti u kapličky
v hloubce 1 a půl metru stříbrný peníz ze 13. století. Na jiném místě byly
nalezeny 4 kostry a při jedné z nich peníz s letopočtem 1632. Pod základy
kapličky v hloubce asi tři čtvrti metru ležela kostra hodně zetlelá,
pochovaná v rakvi, z níž zbyl jen prach a osm pravidelně rozložených
železných hřebů. Kostra měla ruce zkřížené na prsou a v lebce zaražený
železný hrot (pravděpodobně kovaný bodec z husitského šípu). Nalezená
stříbrná mince má asi souvislost se založením kláštera a měďák s jeho
zánikem. Tehdy zanikla též vesnice Kamenec za Hlásnicí. Kromě střepin nádob z 18. století byly uvnitř kostela nalezeny
šestihranné dlaždičky bývalé dlažby chrámové a kus podezdívky kruhovitého
tvaru. V kapičce stál donedávna malý oltář se starým bezcenným obrazem
sv. Maří Magdalény. Roku 1935 byl zásluhou svojanovského
pana faráře Josefa Kepla a osadníků zřízen v kapličce nový oltář s uměleckým obrazem sv. Maří
Magdaleny. Kaple byla restaurována a nově vymalována. Při odškrabávání omítky
byly odhaleny za oltářem nápisy psané kreolínem.
Čitelné jsou dva nápisy: “R. 1591-Nic jistějšího nemá člověk před očima, nežli
smrt” a “A.D. 1583 extruxit Mariam Magdalena Georgius Paulus”. Nejcenější
památkou v kapličce je kamenná kropenka zasazená vedle dveří uvnitř kapličky. Trosky kláštera jsou opuštěny; jen jednou v roce je zde živo a
rušno. Je to o puti 22. červenec v den
sv. Maří Magdaleny sjedou se k “Majdalence” poutníci z dalekého okolí. Lidé
přicházejí, aby se v kapličce pomodlili a potom pobavili. Pozdě večer se
návštěvníci neradi loučí s “Majdalenkou” , která opět osiří na celý rok. Od zřícenin kláštera je krásný rozhled po dalekém kraji. Vozovou
cestou sejdeme na pěšinku, která nás dovede ke studánkám. Zde dříve stávaly
lázně. Voda ze studánek obsahuje hojnost železitých látek. Okolní lid ji
pokládal za léčivou. Nalevo od horní studánky byly štoly, v nichž se dolovalo
na tuhu. Lid vypravuje, že jsou to chodby, jimiž vycházeli obyvatelé kláštera
ke studánkám. Zříceniny kláštera sv. Maří Magdaleny jsou opředeny mnoha
pověstmi: 1. Kopání pokladu. Třináct kroků směrem jižním ode dveří je prý
zakopán poklad, na který má právo syn, zrozený ve čtvrtém pokolení ze statku,
který patříval ke klášteru. Poklad se však musí kopati
jen v měsíčné noci po jedenácté hodině. Při kopání se nesmí promluvit, kdyby
se cokoliv dělo. Jednou prý vskutku syn ze statku kopal se svým druhým na
rovince u kláštera. Když odešli až na železnou truhlici, uslyšeli z blízkého
lesa divný pronikavý skřek, který se stále blížil. Jati hrůzou obrátili se
oba tím směrem, odkud skřek přicházel. Před nimi stále šeredná baba a
šklebila na ně svou ošklivou tvář. Mladší polekán úprkem utíkal k Hlásnici.
Starší zapomněl příkazů dědových a hlasitě zaklel. Vtom okamžení odtrubuje
ponocný v blízkém Studenci dvanáctou hodinu.
Železná truhlice s ohlušujícím rachotem padá do lůna země a příšerná babizna
mizí v hlubinách lesa. Ráno prý ležela motyka i krumpáč u kapličky vedle sebe
a po kopání nebylo ano památky. 2. Noční zjev. Kdysi prý šel kolem “Majdalenky” mladík od
“muziky” ze Starého Svojanova k Trpínu. Poněvadž se
právě rozpršelo a černé mraky, které náhle zaclonily tvář měsíční, věstily
velkou bouři, schoval se mládenec do kapličky. Tajemné ticho a jednotvárný
klepot dešťových kapek na střechu brzy ho uspaly. Najednou se probudí. Vedle
sebe vidí dvě ženy, oblečené do klášterního hávu. Jejich hubené prsty
přebírají dřevěná zrnka velkého růžence. V pronikavém svitu blesku zahlédne
kolem sebe mnoho podobných postav. Strach lomcuje mladíkem, který prudce
vyrazil ze dveří kapličky a pádí přes pole na návrší nad Hlásnicí, kde zahýbá
k Trpínu. Bouře se přehnala a bílé paprsky měsíční
polily celou krajinu. 3. Zmizelá studánka. Na jižní straně paloučku bývala prý dříve
malá studánka, z níž prýštila voda jako křišťál. Líná “komediantka”, která zde
se svým mužem měla postavený kolotoč, vymáchla ve studánce plénky. Studánka v
níž posvátná voda byla zneuctěna, prý proto zanikla a také prohlubeň se
srovnala se zemí. Podobných pověstí o “Majdalence” koluje mez lidmi ještě více. Zdroj: www.obectrpin.sweb.cz
(10.9.2013) |
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
10.9.2013 |