|
Kód CZ 1279 Březiny
(Brzezina, 1939–45 Birkicht)
Hřbitov Na současném hřbitově se začalo pohřbívat v druhé polovině 19.
stolení. Ze známých osobností je zde pohřeben a ve hřbitovní zdi je usazena
pamětní deska Josefa Václava Justina Michla († 1862) - známý jako Drašar,
hrdina stejnojmenného románu Terézy Novákové.
Pamětní desku zde má akademický malíř Dušan Říha († 2001), který žil a tvořil
na Březinách. Na konci druhé světové války zde byl pochován také ruský
partyzán Michail Svičkar Jakovič,
který padl 1. května 1945.
Márnice …
Pomník padlých 1. světové války Pomník, postavený naproti bývalé škole na památku 21 březinských občanů, kteří se nevrátili z bojišť první
světové války. Jména všech statečných mužů jsou do pomníku vyryta zlatým
písmem. Podél cesty mezi pomníkem padlých a hřbitovem je vysázena březová
alej. Každemu padlému muži je věnována právě jedna
bříza.
Škola Dominanta obce, která dnes slouží jako kulturní dům. Kromě
různých kulturních a společenských akcí se zde pořádají výstavy obrazů a
fotografií. Ve této budově se vyučovalo od podzimu 1914. Do té doby byla
škola v budově bývalého obchodu u Musílků. Na fasádě je stále zachován
původní reliéf Komenského. "V květnu 1913 začato se stavbou školy na pozemku rolníka
Jaroslava Částky, č. 33; stavba dokončena v prázdninách 1914, takže nový
školní rok 1914/15 zahájen byl již v nové školní budově. Celkový náklad činil
65.000 K. Jednotlivé práce zadány: Práce zednická staviteli Otakaru Medkovi z
Hlinska. Práce tesařská mistru tes. Josefu Henychovi z Německého. Práce
truhlářská mistru truh. Josefu Černému z Pusté
Rybné. Práce zámečnická mistru zam. Ant. Kaštánkovi
z Hor. Dubenek. Práce malířská mistru mal. J. Pešákovi ze Svratouchu. Relief
Komenského zhotoven prof. Kunhartem. Tašky na
krytinu objednány od fy Tomášek z Vysokého Mýta."
Chalupa č.p.9 Roubená
Chalupa č.p.24 Roubená
Usedlost č.p.35 V centru
Dům č.p.49 Roubený
Dům č.p.51 Zděný
Dům č.p.54 Roubený
Dům č.p.55 Zděný
Chalupa č.p.76 Roubená
Chalupa č.p.79 Roubená
Chalupa č.p.84 Roubená
Chalupa č.p.94 Roubená
Chalupa č.p.96 Roubená
Dům č.p.99 S obchodem
Chalupa Roubená
Luňáčkova lípa Památný strom, jehož stáří se odhaduje na 300 až 500 let. Lípa
je vysoká asi 30 metrů, obvod kmene má asi 600 cm, průměr koruny je 28 až 30
metrů. Drašarova lípa Památný strom, jehož stáří je přibližně 250 let. Lípa je vysoká
26 metrů a obvod kmene má asi 400 cm. V roubené chaloupce u této lípy strávil
zbytek života Josef Václav Justin Michl. Hlavní hrdina románu Terézy Novákové "Drašar". Dnes už tato
chaloupka nestojí.
|
Panství Politický a soudní
okres Polička 1961 Okres Svitavy 2003 ORP a PO Polička Historie
obce
První písemná
zmínka o obci pochází z roku 1702. Vznik obce se podle pověsti datuje do
období třicetileté války, kdy obyvatelstvo okolních míst utíkalo před Švédy a
ukrývalo se v "březině", krajině močálovité a neschůdné. Švédové,
kteří do těchto míst vnikli, pro neschůdnost tuto krajinu opustili. Místa
sušší začala být vyhledávána novými osadníky. Za tím prvním, přicházeli
další, kteří mýtili lesy a zdělávali pole, ne však v těsném sousedství těch
předcházejících, ale každý sám pro sebe, na různých místech, aniž by
pomýšleli na založení nové osady. Jiný údaj je ještě
o něco přesnější a datuje vznik vesnice po bitvě na Bílé hoře, kdy v těchto,
tehdy nehostinných končinách, hledali úkryt a bezpečí evangelíci, kteří byli
v té době tvrdě pronásledováni. Ještě před
založením naší malé vesničky se musím zmínit o protějším břehu řeky Svratky,
která zde odděluje Čechy a Moravu. Právě na břehu moravském bylo první
osídlení tohoto kraje. Byla to ves Bezděkov, která byla později vypálena,
podle pověsti
švédskými vojsky, ale vyloučit nelze ani turecké nájezdníky.
Nyní je v těchto místech pouze les. Roku 1558 koupil
panství Rychmburské nejvyšší sudí království a chrudimský hejtman Zdeněk
Berka z Dubé a Lipého. Některý z jeho potomků dal
vybudovat na Březinách v roce 1696 sklářskou huť, takzvanou Berkovnu. Sklárna byla proslulá zvláště ve druhé polovině
18. století a začátkem 19. století plochými, malovanými nebo řezanými
pryskami na rosolku. V této době
fungovaly na Březinách tři hamry na zpracování železa. Jeden hamr byl na
moravské straně za řekou naproti chatě p. Hřibové a dva na české straně u
domu č. 49. V pozdější době patrně z nedostatku listnatých lesů, ze kterých
se pálilo dřevěné uhlí v milířích a na němž byly hamry přímo závislé, všechny
zanikly. Na přelomu 19. a 20.
století se místní obyvatelé živili převážně zemědělskou výrobou a v zimě
prací v lese a zpracováváním lněného vlákna na plátno. Plátno pak vozili na
prodej do nedaleké Borové. Počet obyvatel naší
obce byl vždy přímo úměrný pracovní příležitosti. Na konci 19.století, v roce
1896 byl rekordní - asi 715 obyvatel. Ještě při
sčítání lidu ve 30.letech 20.století bylo napočteno 574 osob, z čehož asi 180
Slováků, kteří zde pomáhali na odstranění škod lesní pohromy. Po druhé
světové válce v 50. a 60. letech došlo k velkému odlivu obyvatel. V současné
době se počet stálých obyvatel pohybuje mezi 140 a 160.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A)
www.breziny.net (3.9.2013) |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
20
– 20 - 0 12
– 11 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace
14.7.2020 Předchozí
editace: 3.9.2013 |
#/media/File:Lun%C3%A1%C4%8Dkova_l%C3%ADpa_04.jpg)
