Kód CZ 19310

Žďár nad Sázavou

(Město Žďár na Moravě, Saar)

Osady: Mělkovice, Radonín, Žďár-Zámek

Připojené: Stržanov, Veselíčko,

Kostel sv. Prokopa 

2.pol.13.stol., přestavěn v 1.pol.16.stol, barokní kaple sv.Barbory, vybudován již v průběhu druhé poloviny 13. století. Dvojlodní kostel, v interiéru klenutý pozdně gotickou žebrovou klenbou, je opatřen čtyřbokou sedmipodlažní věží zastřešenou cibulovou střechou s lucernou.

Kaple sv. Barbory 

u kostela sv. Prokopa Jednoduchá barokní kaple byla postavena roku 1729 zásluhou žďárského faráře cisterciáka Ferdinanda Kristla. Dvě barokní sochy biskupů v kapli jsou přisuzovány klášterní sochařské dílně, kterou v té době vedl Řehoř Theny. Nejsou vlastní prací Thenyho a vykazují spíše rysy díla pražského sochaře I.F.Platzera

Fara 

1781

Kaple Nejsv. Trojice 

Hřbitovní, Horní ul., 17.stol., 1715 doplněna přístavba sakristir, Jan Santini

Hřbitov 

U kostela Nejsv.Trojice

Nový hřbitov 

Na východním okraji města

Evangelický sbor

Na rohu ulic Hálkova a Husova

Sloup Nejsv.Trojice 

na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z Tyrolska. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl („trůn milosti)

Sousoší Nejsv.Trojice

na vrcholu sloupu

Socha sv.Jana Nepomuckého

na podstavci sloupu

Socha sv.Šebestiána

na podstavci sloupu, 1706

Socha sv.Floriána

na podstavci sloupu

Socha sv.Rozalie

V jeskyňce podstavce

Socha sv.Floriána

Ve výklenku č.p. 62

Kamenný kříž 

U kostela

Kamenný kříž 

U kaple sv.Barbory, 1891

Kamenný kříž 

U kaple sv.Barbory

Kamenný kříž 

Ul.U Klafárku, 1886

Kamenný kříž 

U nového hřbitova v parku

Železný kříž 

Novoměstská 1093/30, před novým hřbitovem

Železný kříž 

Na západním okraji města, ul.U Křížku

Železný kříž 

Jamská ul., poblíž č.p.2294/43

Železný kříž 

Severně od nového hřbitova

Boží muka 

Ul.Jiřího z Poděbrad, při domu č. 488/17

Boží muka 

park u nového hřbitova

Boží muka 

park u nového hřbitova

Boží muka 

park u nového hřbitova

Boží muka 

Dvořákova, Nádražní, r.1695

Boží muka 

Ul.Brněnská, r.1662

Boží muka 

při železničním mostě, pod hvězdárnou

Kámen sv.Huberta 

U cyklostezky kolem Sázavy, 2012

Památník padlým 

V parku u Smetanovy ulice, 1921 sochař J.Pelikán

Pomník obětem nacismu 

městský park u Ivana

Pomník Rudé armádě 

městský park

Busta J.A.Komenského 

U škola na Komenského ul.

Busta 

V městském parku, antikizující

Smírčí kámen

u plotu chaty če. 72 u hráze rybníka Velká Strana

Reliéf Můzy 

Na budově divadla, 1986, autor František Kovařík

Socha Děvče z Vysočiny 

Na náměstí před radnicí, autor Julius Pelikán, 1962

Socha Dívka s holubicí 

Na Havlíčkově náměstí, Julius Pelikán, 1959

Socha Ženy 

Před poliklinikou, František Kovařík, 1985

Socha Hutníka 

Před průmyslovou školou

Socha Svářeče 

Před průmyslovou školou

Socha Taviče 

Před poliklinikou ŽĎASu

Pomník lesníka Jana Doležala 

U městského divadla, 1934 autor V.Suchomel

Socha 

U hřbitova

Socha Žena ve svitu měsíce 

Severně od kostela

Socha 

Havlíčkovo náměstí, Arnošt Košík, 1979

Socha 

Havlíčkovo náměstí

Socha 

Havlíčkovo náměstí

Socha 

Před domem kultury

Socha Oči 

Před domem kultury

Socha 

Před domem kultury

Socha Vysočina 

Před kinem Vysočina, Arnošt Košík, 1963

Socha Živý kámen 

V parku u Sázavy ul.1.máje

Socha Vlasatice 

V parku u Sázavy ul.1.máje

Socha Kůň 

V parku u Sázavy ul.1.máje

Socha Stavaři 

Brněnská ulice, r.1986

Kašna 

U č.p.46

Pamětní deska 

Na náměstí, 17.listopadu 1989 z r.2016

Pamětní deska 

Na náměstí, padlým legionářům, 1937

Plastika ŽĎAS 

Na jižním okraji města u železničního přejezdu u silnice od Vatína

Tvrz 

Kol.1300, přestavěná pozdně goticky a barokně, Vznik objektu býval spojován s novým vysazením městečka před rokem 1300. Novější poznatky posouvají stáří budovy až do období poloviny 15. století, kdy pravděpodobně nevznikla jako šlechtické sídlo, ale jako opevněné místo sloužící potřebám vrchnosti, zřejmě v souvislosti se zdejší rozsáhlou činností zpracování železné rudy.

Radnice

náměstí Republiky 294/24, vystavěna před rokem 1580, přestavěná empírově.

Divadlo

Doležalovo náměstí

Sokolovna

Tyršova ul.

Dům č.p. 64

náměstí Republiky 64/14, bývalý "Hotel Veliš" zůstal ušetřen před devastujícími zásahy v 70 letech 20. století, kdy byla celá protější fronta domů zbourána. O poslední stavební úpravu domu, která jej proměnila do současné podoby, se zasloužil tehdejší starosta města a majitel hotelu Otakar František Veliš (1863-1914). Bohatě zdobená secesní fasáda z roku 1906, vytvořená podle návrhu akademického sochaře Vilíma Amorta, z dosud nevýrazné stavby vytvořila jednu z hlavních dominant náměstí.

Domy č.p. 60 a 61

Veselská 60/2, náměstí Republiky 61/20

Dům č.p. 62

náměstí Republiky 62/18

Čechův dům č.p.253

Havlíčkovo náměstí Měšťanský dům bez dvorních objektů

Zpět na okres

Panství

Politický okres N.Město na Moravě, s.o.Žďár nad Sáz.

1961 Okres Žďár nad Sázavou

2003 ORP a PO Žďár nad Sázavou

Historie města

Už kolem roku 1100 stávala poblíž dnešního zámeckého areálu tržní osada na zemské obchodní stezce u brodu přes řeku Sázavu. Poté, co byl v roce 1252 panem Bočkem z Obřan nedaleko založen cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie, došlo k přestěhování osady do prostoru tzv. Starého města (pomístně Klafar, Žďár nad Sázavou 3) a krátce poté do míst okolo kostela sv. Prokopa (dnešní historické jádro města

Rok	obyv.	domů
1869	2955	355
1880	2678	353
1890	2430	346
1900	2763	372
1910	3242	189
1921	3376	418
1930	3328	536
1950	3671	674
1961	8916	979
1970	14.372	1191
1980	19.311	1473
1991	20.592	1486
2001
2011
2021

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipeda.org (19.9.2015)

D) npu.cz (19.9.2015)

E) kaple.cz (21.9.2015)

Kód CZ 9397

Mělkovice

(Melkowitz)

Kaplička 

U silnice

Kamenný kříž 

žulový u silnice z roku 1859

Kamenný kříž 

U č.p.313

Kamenný kříž 

Východně od rybníka Škodů

Železný kříž 

na kamenném podstavci před kaplí

Železný kříž 

U silnice Žďár - Jámy

Železný kříž 

U silnice Žďár – Jámy

Dřevěný kříž 

U samoty U Krčálů, severně od vsi

Dům č.p.304

…

Rok	obyv.	domů
2011		39
2021	127

Kód CZ 13492

Radonín

Kaplička P.Marie 

Na návsi, 1878

Kamenný kříž 

Na návsi před č.p.23

Kamenný kříž 

U rybníka poblíž č.p.22

Kamenný kříž 

U silnice na Žďár nad Sázavou

První písemná zmínka pochází z roku 1353

Rok	obyv.	domů
1930	98	16
2011		22
2021	63

Kód CZ 19311

Zámek Žďár

(Saar-Schloß)

Kostel sv. Jana Nepomuckého 

Zelená hora. Poutní, s ambity, branami a kaplemi., 1719-22, Jan Santini, Památka na seznamu UNESCO

Ambity

Zelená hora, 1719-22, Jan Santini

Socha

Na střeše západní (hlavní) vstupní brány ambitů

Socha

Na střeše vstupní západní (hlavní) brány ambitů

Socha

Na střeše vstupní západní (hlavní) brány ambitů

Socha

Na střeše vstupní západní (hlavní) brány ambitů

[Socha]

Na střeše vstupní západní (hlavní) brány ambitů

[Socha]

Na střeše severozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

Socha

Na střeše severovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše severovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihovýchodní vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihovýchodní vstupní brány ambitů

Socha

Na střeše jihozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

[Socha]

Na střeše jihozápadní (slepé) vstupní brány ambitů

Dolní hřbitov 

1709 Dolní hřbitov je jednou z prvních staveb, kterou pro žďárský klášter, konkrétně opata Václava Vejmluvu, realizoval architekt Jan Blažej Santini Aichel. Stavbu hřbitova vyvolala reálná hrozba morové epidemie, která se ovšem žďárskému panství nakonec vyhnula. hřbitovní kaple propojené zdí, socha Anděla Posledního soudu, kované kříže nebo jejich torza, příp. podstavce (24 ks)

Východní kaple – vstupní

…

Jižní kaple

…

Západní kaple

…

Severní kaple

…

Socha anděla Posledního soudu 

Na dolním hřbitově, kol.1730, Řehoř Thény, Na hřbitov byla umístěna až asi v letech 1729 - 1733.

Socha sv.Benarda

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Vojtěcha

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Pavla

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Metoděje

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Cyrila

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Jana

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Mikuláše

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Socha sv.Benedikta

Originál sochy z mostu u zámku, 1761

Nový hřbitov 

Založen pro přestěhování hřbitova z prostoru ambitů poutní kaple na Zelené hoře

[Klášter cisterciáků]

1252, obnoven po zničení husity 1421, 1614-38 v úpadku, na počátku 18.stol. rozsáhlé přestavby Jan Santini. Po zrušení a požáru 1784 přestavěn na zámek (viz Zámek)

Konvent

…

Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv.Mikuláše 

parc. 9 Areál kláštera, Klášterní1250-70, 1706 přestavěn v duchu barokní gotiky.Jan Santini.

Fara

č.p. 2, Areál kláštera

Konvent

…

Studniční kaple P.Marie 

gotická, Areál kláštera

Kostel sv. Markéty 

Zrušený, č.p. 10 a 64 Areál kláštera, 1701 pro poutníky, později obytná budova, poč.20.stol. rekonstruován z části, restaurace

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého 

U č.p.47, poč.18.stol.

Sloup P. Marie 

1.nádvoří kláštera, lužický sochař Matěj Václav Jäckel, původně byla součástí kašny

Socha sv. Cyrila

Na západní straně mostu u kláštera 1761, kopie

Socha sv. Jana

Na západní straně mostu u kláštera 1761, kopie

Socha sv. Mikuláše

Na západní straně mostu u kláštera 1761, kopie

Socha sv. Benedikta

Na západní straně mostu u kláštera 1761, kopie

Socha sv. Bernarda

Na východní straně mostu u kláštera, 1761, kopie

Socha sv. Vojtěcha

Na východní straně mostu u kláštera, 1761, kopie

Socha sv. Pavla

Na východní straně mostu u kláštera, 1761, kopie

Socha sv. Metoděje

Na východní straně mostu u kláštera, 1761, kopie

Kamenný kříž 

U poutního kostela

Kamenný kříž 

Před klášterním kostelem, 1879

Kamenný kříž 

Jižně od poutního kostela

Kamenný kříž 

Západně od vsi v poli

Kamenný kříž 

V lese severozápadně od vsi

[Boží muka] 

u rozcestí k Polničce

Boží muka 

u cesty do Starého Dvora u Dolního hřbitova, 1845

Boží muka 

u cesty západně od vsi

Kašna 

na 4. nádvoří, (parc. 10), Areál kláštera

Kašna 

Areál kláštera

Hraniční kámen

Deponován v objektu dílen, Dvorská ul., parc. 141

Napajedlo – máchadlo

…

Památník padlým 

Před klášterem, podle návrhu A. Kravky byl odhalen v roce 1923

Památník Rudoarmějcům 

Na rušeném hřbitově u poutního kostela, přesunut na nový hřbitov

Památník Roberta Krejčího 

Legionář, v rekreačním areálu

Socha jelena 

Před klášterním kostelem

Socha jelena 

Před klášterním kostelem

Hraniční kámen 

Českomoravské hranici, 1867, u silnice na Stržanov

Hraniční kámen 

Českomoravské hranici se sochou lva a orlice, v parku, 2009

Zámek

č.p. 1, Bývalý cisterciácký klášter zde v roce 1252 založil Boček z Kunštátu. O rozkvět kláštera se nejvíce zasloužil opat Václav Vejmluva, který sem povolal mnoho známých umělců a především architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Po zrušení kláštera byl areál od roku 1826 využíván jako šlechtické sídlo. Posledními majiteli byli Kinští, jimž byl také v roce 1992 majetek v restituci navrácen.

Brána

Areál kláštera

Konírny 

Areál kláštera

Hodinová věž

č.p. 3, Areál kláštera

Škola

č.p. 4, 1902

Správní budova

č.p. 5, Areál kláštera

Konventní budova

(parc. č. 5), Areál kláštera

Letní prelatura 

zámeček č.p. 13 Areál kláštera

Jízdárna

Areál kláštera

Špýchar

(parc. 36) Areál kláštera

Mlýn

č.p. 6 mlýnský náhon, sádky

Sladovna

č.p. 8

Pivovar

kolny (parc. 57)

Útulna

č.p. 9

Domek

č.p. 53

Nový dvůr Lyra 

Dvorská 33/16, 123/14, 95/12. před 1720, Jan Santini, později nevhodně přestavovaný, Hpůdorysem tvar lyry

Starý dvůr

Č.p.32/1, západně od vsi

Zájezdní hostinec Táferna 

Santiniho 38, Budovu dnešní restaurace Táferny dal postavit opat cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Václav Vejmluva kolem roku 1720, hostinec patřil klášteru a sloužil jeho potřebám. Fungoval i jako ubytovna a hospoda pro italské stavební dělníky, době stavby chrámu sv. Jana Nepomuckého. Po zrušení kláštera přešla restaurace Táferna do majetku šlechty a sloužila jako zájezdní hostinec.

Hostinec U tří hvězd 

Kol.1722, 1900 neorenesančně přestavěn, před 1980 zčásti zbořen.

Tálský mlýn č.p.18/1

Na západním okraji vsi

Usedlost č.p.12/17

Ul.Santiniho

Chalupa č.p.58/19 a 111/51

Se štukovými nápisy rámujícími štíty. Nápis: JA SEM STAVIEL CHVALA BOHU STAVIEL SEM NEVIM KOMU PRVNI DUM MUJ BILA KOLIBKA DREVIENA DRUHY BUDE RAKV PRKENA DEUSAMO, Nápis na západním průčelí: BUCH JEST STUDNICE ZIVOTA BUCH POMAHA BUCH POMOHL BUCH POMUZE DALE AL ... MEHO ZIVOTA JEST NAMALE SM ... PRICHAZI NENADALE ... SNAMY

Sádky

U kláštera

Silniční most 

kol 1760, sochy z 1761-6 s 8 sochami přes Stržský potok, u zámku. Barokní most převádějící silnici I/37 přes Stržský potok (kdysi považovaný za horní tok Sázavy) v těsné blízkosti bývalého kláštera pochází z první poloviny 18. století. Jeho doplnění osmi sochami světců inicioval kolem roku 1761 opat kláštera ve Žďáru Bernard Hennet. Výzdoba byla inspirována podobou Karlova mostu v Praze.

Mostek 

Kamenný dvouobloukový most z roku 1838 na příjezdové cestě od zámku ke dvoru Lyra, kde přechází řeku Sázavu.

Zámecký park

ohradní zeď

Památný buk 

U poutního kostela na Zelené hoře

1949 část města Žďár nad Sázavou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1252

Rok	obyv.	domů
1850
1921	632
2011		435
2021	2139

188 – 168 - 0

72 – 34 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 28.12.2024

Předchozí editace: 19.9.2015

Předchozí editace: 8.5.2011