|
Kód CZ
10913 Nové Město na Moravě
(Neustadtl)
Připojené: Hlinné, Jiříkovice,
Maršovice,
Olešná,
Petrovice,
Pohledec,
Rokytno,
Slavkovice,
Studnice
Kostel sv.Kunhuty
Konec 14.stol., renesanční věž 1592, barokní
úprava 1725-8, sgrafitová fasáda 1928-9.- jedoucí sv. Václav od ak.
malíře Karla Němce.
Fara
Č.p.120. Barokní, přestavěná 1801-3
Kaple Nanebevzetí P.Marie
Hřbitovní, původně renesanční před 1596, 1741 prodloužen,
později upraven.
Evangelický kostel
1897-8, arch.Hans Glaser z Vídně, neorenesanční
Evangelická fara
Č.p.135. 1823 dům zakoupen a přestavěn pro faru. 1868 zvýšena o
patro
Kaplička sv.Jana Nepomuckého
Ul.Jánská, upravena 1810
Hřbitov
V severní části města
Evangelický hřbitov
Na východním okraji města
Sloup se sochou sv.Anny - Kašna Na kašně, 1727. upravena 1875, odstraněn
výklenek se sochou sv.Rozálie a sloup doplněn o kašnu a sochy svatých
Socha sv.Anny 1727
Socha sv.Jana Sarkandera 1875
Socha sv.Karla Boromejského 1875
Socha sv.Jana Nepomuckého 1875
Socha sv.Šebestiána 1875
Socha Krista U kostela
Socha sv.Jana Nepomuckého U kostela
Socha sv.Františka Na nádvoří zámku Kalvárie z vděčnosti za záchranu před morovou
epidemií, na kterou nezemřel ani jeden obyvatel města, nacházející se asi 1
km jihovýchodně od centra města na vrcholu (675 m n. m.) zalesněného kopce. V
roce 1482 byla postavena na Michovském kopci kaplička jako vděk za záchranu
obyvatel před morem. Kaple později zanikla, ale ze stejného důvodu zde byly
postaveny v roce 1680 tři dřevěné kříže a tyto byly obnoveny v roce 1832
dřevěnými kříži na kamenných podstavcích. Tyto kříže byly postaveny z
vděčnosti za záchranu před morovou epidemií, na kterou nezemřel ani jeden
obyvatel Nového města na Moravě. V této době se na místo Tří křížů konaly
poutě a konaly se zde také polní mše. Kamenné podstavce se zde z této doby
zachovaly.
Kamenný kříž U kostela
Kamenný kříž Na křižovatce ulic Křičkova a
Masarykova
Kamenný kříž Na křižovatce ulic Lesní a Bělisko,
1935
Kamenný kříž U nemocnice, 1943
Kamenný kříž U Hrobku, východně od Černého rybníka,
1820
Železný kříž U kostela
Železný kříž U kostela, ze zrušeného hřbitova
Železný kříž U kostela, ze zrušeného hřbitova
Železný kříž U hřbitova, 1859
Železný kříž U silnice na Olešnou
Železný kříž U Horního dvora, 1887
Dřevěný kříž V lese východně od Vysočina
Arény
Dřevěný kříž U silnice na Olešnou
Boží muka Ul.Jánská u č.p.258
Boží muka U nemocnice. S popravčím mečem. původně
umístěna na rohu zahrady č.147, kde připomínala popravní místo zvané "Na
Stínadlech". Odtud byla odstraněna při stavbě okresní nemocnice v 30.
letech 20. století. Při obnově v roce 1948 je sloup vybaven železným křížem,
který záhy zmizel, proto byl nahrazen replikou meče.
Svatý obrázek V lese mezi městem a Vysočina
Arénou východně od Černého rybníka, U Hrobku
Obrázek sv.Huberta V lese mezi městem a Vysočina
Arénou
Obrázek sv.Rodiny Severně nad Vysočina Arénou
Smírčí kříž U zahrádkářské kolonie Obora
Pamětní kámen Kateřiny Zahradníkové, u cesty do
Zahradníkova Koutu, 1842. Původně náhrobek na hřbitově, na toto místo
postaven po nalezení 2020
Kašna Na náměstí. Se sochou Vratislava
z Pernštejna, na půdorysu čtyřlistu, 1871
Socha Vratislava
z Pernštejna Na
kašně soch. Karel Dvořák. V roce 1902 památku restauroval sochař Jan Štursa.
Kašna Na Palackého náměstí z r.1875. Se
sochou Píseň hor z roku 1891.
Socha Píseň hor chlapec
s ovečkou, představuje alegorii rodného kraje, od sochaře Jana Štursy.
Originál z roku 1905 je v chodbě Horáckého muzea, společně se dvěma předchozími
návrhy.
Busta Leandera Čecha národní buditel, středoškolský
profesor, literární historik, kritik a teoretik. Před budovou gymnázia, 1931 od
Vincence Makovského, z nedvědického mramoru.
Busta J.A.Komenského Na Komenského náměstí, 1920
Busta J.A.Komenského Na náměstí, 1928, obnoven 1990,
sochař Jan Štursa
Busta Josefa Svítila Ul.Malá u č.p.153, sochař Jiří
Plieštik.
Památník padlým 1914-18 - Sousoší
Pohřeb v Karpatech Na náměstí v parku. Kamenné
pískovcové sousoší uniformovaných legionářů na mohutném podstavci bylo
vytesáno v roce 1932 podle předlohy dřevořezby Jana Štursy z let 1917 – 1918. Původní návrh, vytvořený během války, který
zobrazoval postavy v rakouských uniformách, přepracoval později sochař Jan
Štursa pro pomník obětem 1. světové války v Předměřicích nad Labem a Místku.
Památník samostatnosti Masarykova ul.
Památník padlým 1938-45 - Socha Raněný
Na náměstí, od sochaře Jana Štursy.
Bronzová plastika stojící před Štursovým rodným domem, 1965
Socha Františka Palackého Na Palackého náměstí, od Jana Štursy.
1902
Socha M.jana
Husa Za evangelickým kostelem, 2015, podle
Jana Štursy
Socha Nehmatatelná postava Na Komenského náměstí, 2005, autor
Jiří Plieštik
Socha Sedící ženy Křižovatka Smetanovy a Tyršovy ulice,
1981 sochař Antonín Oth
Socha Ženy s klasy V areálu nemocnice, 1936 autor
Vincenc Makovský
Reliéf Salvatora Mundi Na č.p.119, 1905, autor Jan Štursa
Památník setkání Nových Měst Před Kulturním domem, na památku
32.ročníku setkání
Pamětní deska na radnici
Pamětní deska padlým Budově předzámčí do Komenského náměstí
Pamětní deska Františku Seidlovi na domě č.p. 22 Bobrovská později
Nečasově ul., kde od svého raného dětství žil ruský legionář František Seidl,
který padl v červnu 1918 při dobývání Kurganu, 1938
Pamětní deska Jaromíra Nečase na rodném domě ing.
Jaromíra Nečase. Jaromír Nečas se roku 1888 narodil v domě č.p. 31, v dobách
první republiky se stal ministrem sociální péče a později byl i členem
exilové vlády v Londýně, 1947
Pamětní deska Josefa Veselky V roce 1910 se v domě č.p. 21 Nečasova
ul. narodil Josef Veselka, pozdější zakladatel a sbormistr Akademického
pěveckého sdružení Moravan, profesor brněnské konzervatoře a JAMU. 1996
Pamětní deska bratrů Německých Na č.p.34
Pamětní deska Hany Brdy Na č.p.13
Pamětní deska Vincence Makovského Na č.p.11, 1980, autoři Miloš Axman a
Evžen Simek.
Pamětní deska Ivana Sekaniny Na č.p.119, novinář, 1960 autor Oskar
Kozák
Pamětní deska Jana Štursy Na č.p.122
[Tvrz] V č.p.97 zachován kamenný sloup
se znakem Pernštejnů. z přelomu 15. a 16. století. Mázhaus
zaklenutý na středový sloup, se znakem pánů z Pernštejna
Zámek
Pův.renesanční,
1585-8, barokně upraven 1745 a 1874-7 neoklasicistně.
Radnice
Stará. Po přestavbě
1803. Vznikla v roce 1555 přestavbou původních dvou
měšťanských domů. V roce 1723 ale vyhořela a při následné obnově přibylo
další poschodí a také věžička. V roce 1938 byla místním rodákem Karlem Němcem
vytvořena sgrafitovou výzdoba.
Nová radnice a škola
1876-8, Florian Zednik
Škola
1901
Pivovarský sklep
1770, průčelí zdevastováno betonovým obkladem po 2010
Horní dvůr
Jihovýchodně od města
[Hánův mlýn] – Jarošova pila Žďárská ulice zmiňovaný již v 16.
století. Stál nedaleko mostu (č.p. 81). vyhořel 1801, obnoven. Jako
chátrající znovu vyhořel 1907 Obnovena pouze lipa. [Kazmírův mlýn] Žďárská ulice č.p. 35. Původně Škrobův.
Shořel 1916. [Ráčkův mlýn] Žďárská ulice Ke konci 16. století pod
tehdejším Sadovým později Klečjovským rybníkem. Zbořen 1935 Jelínkův mlýn č.p. 285 Žďárská ulice Ke konci 16. století pod
tehdejším Sadovým později Klečjovským rybníkem. Zbořen 1935
Nemocnice 1940-8, funkcionalistická, pavilonová
arch.B.Rozehnal
Dům č.p. 4 …
Dům č.p. 6 …
Dům č.p. 7 hotel Panský dům.
Dům č.p. 8 Přestavěn po 1960
Dům č.p. 9 …
Dům č.p. 10 …
Dům č.p. 11 rodný dům Vincence Makovského. kde se
v roce 1900 narodil umělec Vincenc Makovský. Na ojedinělé fasádě s prvky
české novorenesance je umístěna pamětní deska s umělcovou bustou, kterou
navrhl jeho žák a asistent Miloš Axman. Deska byla odhalena v roce 1985.
Dům č.p. 12 Okresní úřad, 1931 arch.F.A.Libra
Dům č.p. 13 rodiny Bradyových, je připomínkou
nacistické okupace a Holocaustu.
Dům č.p. 30 …
Dům č.p. 32 …
Dům č.p. 40 Rodný dům malíře Karla Němece, na
průčelí domu vidíme vyřezávaný reliéf se svatým Lukášem – patronem malířů. A
kousek od něj visí i pamětní deska z dílny dalšího novoměstského rodáka –
Jiřího Plieštika.
Dům č.p. 47 …
Dům č.p. 101 …
Dům č.p. 103 s renesančními základy z poloviny 16.
století sloužil zpočátku jako dům právovárečný. Po rekonstrukci v letech
2002–2003 zde sídlí městský úřad.
Dům č.p. 118 – Městská spořitelna 1931, arch.F.A.Libra
Dům č.p. 119 JUDr. Ivan Sekanina, přední levicová
osobnost předválečného období, antifašista a přítel básníka Jiřího Wolkera,
se v roce 1900 narodil v Novém Městě na Moravě. Rodný dům označuje pamětní
deska s bustou, realizována podle návrhu pražského sochaře Jana Kozáka.
Fasádu také zdobí reliéf Salvator mundi (Spasitel světa) z roku 1905, kterou
zhotovil k výzdobě průčelí lékárny u Salvatora Jan Štursa.
Dům č.p. 121 roku 1608 zřízena škola.
Dům č.p. 122 …
Dům č.p. 133 s bohatě dekorovanou fasádou v duchu historismu
byl postaven v roce 1888. Výrazná štuková výzdoba uliční fasády, jež čerpá
ozdobné prvky z téměř všech architektonických slohů, je v prostředí regionu
skutečně ojedinělá
Dům č.p. 160 Zničen přestavbou po 2000
Přírodní památka Pernovka rašelinná louka
Přírodní památka U Bezděkova lokalita šafránu bělokvětého
Alej Smíření V roce 1928 byla ke Třem křížům
vysázena javorová alej – Alej smíření, vedoucí od evangelického hřbitova ke
Třem křížům. Kde za každého mrtvého obyvatele z 1. světové války byl vysazen
jeden strom
|
Panství Nové Město na Moravě Politický okres N.Město
na Moravě, s.o.N.Město na Mor. 1949 Okres Žďár nad Sázavou 1961 Okres Žďár nad Sázavou 2003 ORP a PO Nové Město na Moravě
Historie obce
1990 MPZ První písemná zmínka o obci pochází z
roku 1267, kde je osada uváděna ještě jako Bočkonov. 1293, kde je již uvedeno
jako městečko Nové Město, 1635 město Do 70 let 20.stol. památkově hodnotné,
po té přestavěna předměstí ve stylu socialistického
depresionismu.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002 C) cs.wikipedia.org
(15.9.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ [Mnichov] |
Východně
od Nového Města se nacházela vesnice Mnichov nebo též Michovy, která zanikla
a dnes ji připomínají pouze místní názvy Horní a Dolní Michovy a Michovské
hory. První zmínka o osadě Mnichov pochází z konce 15. století, kdy jsou
zmiňováni Mikuláš Vicher a Huňatý z Mnichova. Od začátku své existence
patřila osada pánům z Lipého, kteří ji v roce 1496 prodali Vilémovi z
Pernštejna. Od té doby začíná postupné skupování pozemků v Mnichově obyvateli
Nového Města. Roku 1540 byla vesnice Janem z Pernštejna prodána Novému Městu.
V roce 1580 ji Vratislav z Pernštejna uznává jako součást tehdejšího
městečka. O 7 let později byla osada již vylidněná a o další rok později je v
kupní smlouvě uváděna jako zcela pustá. Mnichov
možno lokalizovat severně od kopce Kalvárie na horní okraj pramenného zářezu
přibližně v místech dnešní silnice č. 19 ve směru k Bystřici nad Pernštejnem |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
102 – 98 – 0 50 – 34 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.12.2024 Předchozí editace: 15.9.2015 Předchozí editace: 8.5.2011 |
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
