Kód CZ: 1
Abertamy
(Abertham)
Osada: Hřebečná Kostel Čtrnácti pomocníků Zdroj 2) Zdroj C) Zdroj F) 1534, současný barokní 1736. upravený
v 1. polovině 19. století. Původně pozdně gotický farní kostel Čtrnácti sv. pomocníků
byl postaven v roce 1534 na bývalé návsi uprostřed nově založené hornické vsi
Abertamy (Abertham). Roku 1544 byla při abertamské faře zřízena oddací
matrika, čtvrtá nejstarší v Čechách. V roce 1560 byl na věž kostela zavěšen
zvon. V letech 1735-1738 byl zdejší kostel
Čtrnácti sv. pomocníků barokně přestavěn. Roku 1757 byly postaveny neznámým
varhanářem na kruchtě kostela nové varhany. Další úpravy farního kostela
proběhly v první polovině 19. století. V době kolem roku 1870 přijela do
městečka Abertamy misie tří jezuitů, kteří zde kázali osm dní. V roce 1885
byly pořízeny nové varhany od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z
Křemže. Během první světové války byly dne 11. listopadu 1916 zrekvírovány
čtyři zvony kostela a odvezeny na válečné účely. Po nuceném vysídlení německého
obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a
postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl kostel Čtrnácti sv. pomocníků zapsán
na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 45867/4-721. V roce 1973
byla provedena celková rekonstrukce zastřešení kostela včetně věže. Z důvodu
neúdržby však kostel následně opět značně zchátral. Zdivo věže i lodi kostela
bylo postupně narušováno množstvím trhlin. V roce 1989 byla statika věže
natolik narušená, že hrozilo její zřícení. V letech 1993-1996 proběhla rekonstrukce
kostela Pozdně gotický, barokně přestavěný
neorientovaný jednolodní kostel na obdélném půdorysu, s neodsazeným pětiboce
uzavřeným presbytářem, krytý původně šindelovou, dnes valbovou střechou s
pálenou krytinou. V hlavním západním průčelí kostela je vestavěna
předstupující hranolová věž, završená jehlancovou střechou s hranolovou
sloupkovou zvoničkou, zakončenou jehlancovou stříškou s pozlaceným křížem na
vrcholu. V západní stěně věže je prolomen obdélný vchod s polokruhovým a
kruhovým okénkem v ose nad ním. Horní část věže je prosvětlena na třech
stranách obdélnými, polokruhově zakončenými okny. Nad okny jsou umístěny
čtvercové pole věžních hodin, poháněných starým hodinovým strojem v interiéru
věže. K severní straně kostela je připojena
obdélná sakristie se zkosenými nárožími, krytá valbovou střechou s pálenou
krytinou. Podélné stěny lodi kostela a boční stěny presbytáře jsou v horní
části prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny s malovanými
vitrážemi a ostěním v omítce. Boční stěny sakristie jsou prolomeny dvojicí
menších obdélných oken. Vnější stěny kostela jsou hladké, bez členění,
doplněné jednoduchým ostěním oken a vchodu a iluzivní bosáží v nárožích stěn
kostela. Vnitřní prostor kostela je
plochostropý, krytý cenným dřevěným kazetovým stropem. Otevřený pětiboký
prostor presbytář není oddělen triumfálním obloukem. V lodi kostela je
umístěna dřevěná trojramenná kruchta s rovným prkenným podhledem, vynesená na
dřevěných sloupech s mramorováním a profilovanými hlavicemi. Jednotné klasicistní vnitřní zařízení
kostela pochází z konce 18. století. Při závěrové stěně presbytáře je umístěn
portálový hlavní oltář Čtrnácti sv. pomocníků. V pozlaceném rámu uprostřed
bílé natřeného oltáře jsou umístěny dřevěné sošky Čtrnácti sv. pomocníků. Po
stranách výjevu jsou postaveny sochy světců. Točité sloupy vynášejí římsu, na
které je umístěn nástavec oltáře. Po stranách oltáře jsou umístěny branky, se
soškami světců v nástavcích, vedoucí do prostoru za oltářem. Při bočních stěnách presbytáře jsou
postaveny dva protějškové postranní oltáře, v severní části postranní oltář
Ukřižování a v jižní části postranní oltář Panny Marie. Na oltářích jsou
postaveny vyřezávané pozdně gotické sochy sv. Mikuláše a sv. Šebestiána, sv.
Anny Samotřetí, sv. Barbory, socha světice bez atributu. V lodi kostela je
postavena socha Panny Marie (Madony) s malým Ježíškem. Čtyři zbylé sochy byly
v roce 1999 převezeny do depozitáře plzeňského biskupství. Pozdně gotická
socha sv. Jana Evangelisty byla nezvěstná již v sedmdesátých letech 20.
století. Při severní stěně lodi je postavena
dřevěná kazatelna, zdobená medailóny s malovanými výplněmi. Dále se zde
nachází křtitelnice. V lodi kostela jsou postaveny dvě řady dřevěných lavic.
Na zábradlí kruchty jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Na kruchtě jsou
umístěny varhany od rakouské varhanářské firmy Zachystal a Czapek z Křemže z
roku 1885. Fara Zdroj G) Přestavěna na penzion Kamenný kříž Zdroj C) Na kopečku na konci městečka Železný kříž Zdroj C) Před kostelem Železný kříž Zdroj C) … Železný kříž Zdroj C) Na konci městečka Obrázek Nejsv.Trojice Zdroj C) Na domě č.p.27, Perninská ul. Kašna císaře Josefa Zdroj C) Na náměstí Dům Zdroj C) … Dům č.p.27 Zdroj C) Perninská ul. Dům č.p.33 Zdroj C) Pražská ul., Stará radnice Dům č.p.35 Zdroj C) Pražská ul. Dům … Chata Plešivec Zdroj C) Na vrcholu hory, pův.1895 Rukavičkárna Zdroj E) Na vrcholu hory, pův.1895 provoz ukončen před 2000 |
1654 Panství královské horní město Jáchymov Politický okres Nejdek,
s.o.Horní Blatná 1961 Okres Karlovy Vary 2003 Pověřený městský úřad Historie
města Zdroj 2) Zdroj C)
Horní městečko
založeno 1529 První zmínka o městečku pochází z roku 1529. V roce 1579 byly
Abertamy prohlášeny královským horním městem a do užívání jim byl dán znak.
Těžba stříbra upadla během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování
cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět
pokleslo na městečko. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý
kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie
Curie-Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky,
které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Po
třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19.
století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly
kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Známý byl i Abertamský kozí
sýr z kozího mléka, dochucovaný různými bylinkami. Abertamské rukavice byly
známé v celém světě svou vysokou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po 2. světové
válce byly drobné i větší továrny sloučeny do Rukavičkářských závodů.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82 3) Kuča Karel, Atlas památek ČR, 2002 4) Kuča Karel, Města a městečka
v Č. na M. a ve S,1996-2011 A) … B) abertamy.eu (15.2.2015) C) cs.wikipedia.org (15.2.2015) D) obecabertamy.cz (15.2.2015) E) herzgebirge.cz (15.2.2015) F) pamatkyaprirodakarlovarska.cz
(15.2.2015) G) rudsecura.cz (15.2.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kod CZ 4961
Hřebečná
(Hengstererben)
Kříž Na kraji osady Památník padlým Zdroj F) stával na dnes již neznámém místě v
obci Hřebečná (Hengstererben). Návrh a provedení pomníku bylo dílem sochaře
Otta Galsera z Hluboké. Odhalení pomníku proběhlo dne 19. října 1930.
Slavnostní řeč tehdy pronesl otec Johann Nath. Někdy v minulosti, patrně po
nuceném vysídlení německého obyvatelstva, byl však pomník Čechy zničen. Stopy
po umístění pomníku nebyly dnes již dohledány. Trojdílný pomník s portálově
umístěnými deskami. V prostřední předsazené části byla umístěna deska s
reliéfním obrazem, reliéfem válečného kříže a nápisem „UNSEREN HELDEN“ v
nástavci a nápisem „TREUE um TREUE“. Dvě postranní desky nesly jména padlých,
nad kterými bývaly v nástavcích datace 1914 a 1918. Pomník stával na dvou
stupních. |
Starší
zástavba, vesměs zděná případně s obkladem. Několik zachovalých staveb
z 19.stol. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 15.2.2015 |