Kod CZ 9686

Miroslavské Kninice

(Německé Knínice, Deutsch Knönitz)

Kostel sv. Mikuláše ^{Zdroj C)}

13.stol., v parku blízko zámku

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Kaple sv.Floriána ^{Zdroj C)}

U hřbitova

Kaple ^{Zdroj C)}

Zv.Denkova u č.p.178 a 183

Hrobka ^{Zdroj C)}

rodiny Schustlerů a Scholzů, po opravě zůstlav interiéru jen hlavní reliéfní deska

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

na jižní straně mostu přes Našiměřický potok. V roce 1838 ji nechala postavit místní farnice Eleonora Čurdová.

Socha sv. Marka ^{Zdroj C)}

se lvem stojící poblíž rozcestí tří polních cest u lesíka, asi 750 metrů východně od centra obce Miroslavské Knínice.1887

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela, 1906

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

směrem do Suchohrdel, stojící na úbočí lesíka sousedícího s Dolním rybníkem (Suchánek). 1881, kámen je silně destruovaný

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

poblíž domu č. 26 v části obce zvané Výhon.1820

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na hřbitově

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U silnice do Miroslavi

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Zv.Švábůj, v poli asi 300 metrů jihovýchodně od domu č. 66. Ve špatném stavu, vrchní část se zlaceným litinovým Kristem je ztracena a podstavec značně poškozen. Na přední straně je nápis: „Obětovali ke cti a slávě boží. Manželé Antonín a Anna ŠVÁB. 1894“, na zadní straně pak: „Pojďtež kdož pracujete a obtížení jste, já Vás občerstvím. Mat 11, 28.“

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Litinový, černý kříž nacházející se v lesním porostu u cesty do Lesonic z Miroslavských Knínic.

Železný kříž ^{Zdroj C)}

v zatáčce cesty do Lesonic

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Zámek ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Panský sklep ^{Zdroj C)}

1780

Zámecký park ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Moravský Krumlov, s.o. M.Krumlov

1923 Část Miroslavi

1946 samostatná obec

1961 Okres Znojmo

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První zmínka o pánech Knínického zámku z doby Markrabství Moravského pochází z roku 1262, v roce 1368 Jaroslav z Knínic († asi 1382) zastával úřad hofmistra na Lucemburském knížecím dvoře markraběte Jana Jindřicha. Obec samotná je zmíněna až v roce 1349. Roku 1752 panství získal rakouský státník Fridrich Vilém Haugwitz, pán Bílska, který zemřel roku 1765. Navzdory svému historickému názvu, obec byla vždy obydlena pouze česky mluvícími obyvateli. V roce 1923 byla obec přičleněna k Miroslavi a osamostatnila se v roce 1946.

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (13.5.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 13.5.2016