Hořejší Kunčice
(Kunčice, Kunzendorf) [Kostel Nanebevzetí P.Marie] C)
D) E) pocházel z roku
1769. Tvořila jej mohutná jednolodní stavba, posazená na návrší nad vsí..
Kostel měl diskrétně členěná průčelí jednoduchými špaletami vytaženými v
omítce a lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na
evangelijní straně. V chrámu bylo pět zvonů, největší, zasvěcený P.Marii, pocházel z roku 1568. K roku 1771 jsou v
interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva boční, z nichž jeden byl
zasvěcen sv.Janu Nepomuckému, a také chór s
pozitivem.“ 9. srpna roku 1961 kostel zcela vyhořel při velké bouři. V březnu
roku 1965 byly zbytky kostela odstřeleny. Kostel byl
odstřelen v březnu 1965 poté, co vyhořel při velké bouři 9.8.1961. - Kostel
stál uprostřed dnes zničeného hřbitova vedle obchodu. Zůstaly jen části
ohradní zdi hřbitova, na místě hřbitova a kostela je dnes hřiště. - Kostel
byl postaven v roce 1769. Tvořila jej mohutná jednolodní stavba, posazená na
návrší nad vsí. Vedle kostela se nacházela nízká hranolová zvonice. Kostel
měl průčelí diskrétně členěná jednoduchými špaletami vytaženými v omítce a
lizénami, kompaktní hmotu narušovala přístavba sakristie na evangelijní
straně. V kostele bylo pět zvonů, největší, zasvěcený Panně Marii, pocházel z
roku 1568. K roku 1771 jsou v interiéru připomínány tři oltáře, hlavní a dva
boční, z nichž jeden byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, a také chór s
pozitivem. - Kostel vyhořel při velké bouři dne 9.8.1961. Již dne 5.9.1961 napsal
tajemník Místního národního výboruv Hořejších
Kunčicích církevnímu tajemníkovi na Okresním národním výboru v Opavě, že
vyhořelý kostel představuje nebezpečí, protože hrozí zřícení jeho štítu a při
okrajích střechy zůstaly části krytiny, které padají při velkém větru. Žádá,
aby na místo byli vysláni hasiči, kteří by uvedené závady za pomoci místních
občanů odstranili. V odpovědi ze dne 7.9.1961, kterou zaslal odbor školství a
kultury Okresního národního výboru v Opavě, sdělují Místnímu národnímu
výboru, že požadovaná akce je v kompetenci jejich stavební komise a kdyby v
místě neměli příslušného odborníka, mají se obrátit na Okresní stavební
podnik v Opavě, který podobné akce zajišťuje. Dne 18.7.1963 napsal vedoucí
odboru výstavby Okresního národního výboru v Opavě Ing. Stanislav Vacula na
Kapitulní konzistoř v Olomouci, že ho týž den navštívil tajemník Místního
národního výboru v Hořejších Kunčicích s tím, že v jeho obci vyhořel před
dvěma lety po zásahu bleskem kostel, z něhož zůstalo pouze obvodové zdivo.
Tajemník mu dále sdělil, že „následkem povětrnostních podmínek je nutno, aby
došlo k jeho zboření, a to v nejkratší době, aby nedošlo k ohrožení
bezpečnosti nebo zdraví osob, návštěvníků hřbitova, příp. dětí neb jiných
občanů“. Ing. Vacula dále napsal: „Žádáme, aby Kapitulní konzistoř požádala o
zboření tohoto kostela do 1 týdne“ a potřebné doklady „předložila odboru
výstavby ONV v Opavě v této lhůtě. Náklady se zbořením nese vlastník, tj.
římskokatolická církev.“ Dne 12.12.1963 se o záchranu kostela pokusil ředitel
Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán,
když v dopise Kapitulní konzistoři v Olomouci napsal, že „po prohlídce
objektu jsme konstatovali, že hmota kostela, která se dodnes nezastřešená
uchovala, se zvonicí v sousedství s ohradní zídkou, tvoří v obrazu vesnice
stále ještě výraznou dominantu na návrší. Vzhledem k tomu, že za zničení
budovy požárem byla vyplacena dle sdělení tajemníka MNV pojistka ve výši
650.000,- Kč, navrhujeme, aby stojící zdivo bylo jednoduchým způsobem
zastřešeno, kleštiny znovu sepnuty a výhledově aby budova byla využita pro
místní účely. Při zastřešování připouští se v tomto případě konstrukce krovu
novodobá při zachování výšky a sklonu střechy.“ K tomu ale nedošlo a dne
14.1.1965 se sešla porada zástupců Okresního národního výboru v Opavě,
Místních národních výborů v Hořejších Kunčicích a Podlesí, Lidových milic
okresu Opava, vojenského útvaru v Opavě a dalších za účelem postupu bouracích
prací kostelů v Podlesí a Horních Kunčicích. Zde bylo dohodnuto, že oba
kostely budou odstřeleny v průběhu měsíce února 1965 s tím, že jako první
bude odstřelen kostel v Podlesí a následně kostel v Hořejších Kunčicích. Pro
provedení demolice měl být k dispozici buldozer a ocelová lana. Odbor
výstavby ONV Opava dostal za úkol jednat s Památkovým úřadem a církevními
úřady a získat jejich souhlas se zbořením obou kostelů. Místní národní výbor
v Hořejších Kunčicích dostal za úkol projednat s pozůstalými odstranění pěti
hrobů z blízkosti kostela. Dále bylo dohodnuto, že předmětem demoličních
prací nebude zboření zvonice u kostela, že demolici zvonice si musí zajistit
Místní národní výbor v Hořejších Kunčicích na vlastní náklady. O přesném datu
odstřelu obou kostelů měli být předsedové obou místních národních výborů
informováni odborem výstavby Okresního národního výboru v Opavě minimálně
čtyři dny předem. Bourací práce na obou kostelích měly být provedeny jako
součinnostní cvičení jednotky STCHS CO firmy Ingstav,
stavební správy v Opavě, Lidových milicí okresu Opava, vojenské jednotky v
Opavě a dalších složek. Součinnost měl organizovat major Pavelek, náčelník
štábu CO okresu Opava. Dne 25.1.1965 požádal odbor výstavby Okresního
národního výboru v Opavě odbor školství a kultury téhož úřadu o vyjádření,
zda nemá námitky proti provedení demolice kostelů v Hořejších Kunčicích a
Podlesí. Požádal o stanovisko doplněné vyjádřením Památkového úřadu do dne
5.2.1965; souhlasné stanovisko k demolicím bylo dodáno dne 7.2.1965. Dne
30.1.1965 napsal zástupce Kapitulní konzistoře v Olomouci na odbor výstavby
Okresního národního výboru v Opavě, že „souhlasí, aby kostely v Hořejších
Kunčicích a Podlesí byly demolicí odstraněny“. Dne 3.2.1965 napsal tajemník
Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích František Sváček
na odbor výstavby Okresního národního výboru v Opavě, že bude nutno „chvíli
posečkat ve věci bourání kostela“, protože místní národní výbor ještě nemá
souhlas pozůstalých s přemístěním pěti hrobů v okolí kostela. Zároveň dne
3.2.1965 tajemník Místního národního výboru v Hořejších Kunčicích Sváček napsal Krajskému středisku památkové péče a
ochrany přírody v Ostravě, že místní národní výbor „hodlá ke 20. výročí
osvobození naší vlasti zbourati zbytky kostela v
naší obci“ a požádal „o vydání písemného potvrzení na uvedenou demoliční
práci kostela. Doufáme proto, že nám pomůžete v naší práci a potvrzení neb
rozhodnutí nám zašlete v co nejkratším čase.“ Dne 2.3.1965 napsal ředitel
Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě Josef Štěpán
odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Opavě, že památkáři
souhlasí se zbořením kostela v Hořejších Kunčicích. Zároveň však v dodatku k
tomuto stanovisku ze dne 8.3.1965 napsal: „Připomínáme, že u vyhořelého
kostela v Hořejších Kunčicích byla majitelem vyčerpána pojistka na opravu
jiného objektu a náklady na jeho demolici by měl hradit majitel. Kromě toho
částka 265.000,- Kč je dosti vysoká a při porovnání s náklady na zastřešení
objektu, které by odhadem stálo asi 100.000,- Kč, by bylo ekonomicky
výhodnější využít objekt např. na skladiště hospodářských strojů, které jsou
na poli zasněženy.“ Dne 23.3.1965 napsal vedoucí odboru výstavby Okresního
národního výboru v Opavě Ing. Vacula na Kapitulní konzistoř v Olomouci, že
„vzhledem k výsledku různých šetření provedených na vaši žádost uděluje se
vám povolání ke zbourání kostelů v Horních Kunčicích a Podlesí“ a “ukládá se
vám provésti zbourání do 30.4.1965. Při různých
šetřeních bylo zjištěno, že oba kostely hrozí zřícením a ohrožují bezpečnost.
K dalšímu zachování bylo by zapotřebí stavebních prací v takovém rozsahu, že
není možno tyto kostely obnoviti.“ Dále oznámil, že
„odstřel kostelů bude proveden n.p. Ingstav, stavební správa Opava a další bourací práce
provedou Pozemní stavby Opava. ONV Opava si vyhradil provedení stavebního
dozoru pro oba demolované kostely. - Pozemek, na němž kostel stál (pozemková
parcela č. 1674), je v soukromém vlastnictví (MUDr. Valentin Kolbach z Opavy). [Zvonice] D) E) Vedle kostela
nízká hranolová zjevně staršího data, zbořená v 80. letech 20. století. Vzdor
jejím hladkým bezozdobným fasádám nelze vyloučit její souvislost s kostelem,
který je v Hořejších Kunčicích připomínán již v roce 1393 Fara … [Kaple] D) E) Zbořena. Dne
3.9.1980 odpověděl apoštolský administrátor Arcibiskupství olomouckého biskup
Josef Vrana farnostem v Bohdanovicích
a Jakartovicím na jejich dotaz ze dne 29.8.1980, že
nemá nic proti zboření kapliček v Hořejších Kunčicích, protože jsou ve stavu
demoličním a nemohou sloužit svému účelu. Doporučoval vést opatrně jednání s
Místním národním výborem v Jakartovicích tak, aby
MNV demolici provedl na své náklady. [Kaple] D) Zbořena Kaple D) vyrabovaná Památník padlým 1914-18 F) texty vztahující
se k 1. sv. válce byly z poomníku odstraněny.
nahoře portrét T.G.M. |
Panství Politický okres
Moravský Beroun, s.o.Dvorce 1961 Okres Opava Část Jakartovic 2003 Pověřený městský úřad Historie První písemná
zmínka pochází z roku 1403. Roku 1769 byl postaven kostel Panny Marie, který však
vyhořel. Roku 1960 byly k obci připojeny Kerhartice
a Medlice s osadou Moravská Harta.
Kerhartice a Medlice
téměř zanikly po výstavbě vodní nádrže Kružberk. V
roce 1974 byly Hořejší Kunčice s Kerharticemi a Medlicemi připojeny k Jakartovicím
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (6.3.2015) D) zaopavu.cz
(6.3.2015) E)
znicenekostely.cz (6.3.2015) F)
vets.cz (6.3.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 6.3.2015 |