|
Kód CZ 5744 Jaroměřice nad Rokytnou
Osady: Kobylí Trh, Lhota Připojené
obce: Boňov, Ohrazenice,
Popovice,
Příložany, Ratibořice,
Vacenovice [Kostel sv.Markéty]
Před 1325, na jeho místě nový kostel
[Zvonice] Sev.od
kostela
Centrální, součást zámeckého
komplexu, na místě středověkého kostela 1716-39 dokončený až 1782
Hřbitovní 1701 stavitel Jiří Gravani. rozšířená 1764.
Loretánská, východně od panské sýpky,
1668-73 Jan Křtitel Erna, zrušena a zbořena, křížová chodba
v přestavbách z části dochována. [Kostel kláštera servitů] 1675-80, zbořen po zrušení kláštera
1784
klášter servitů 1675-80, po zrušení kláštera upraven
na školu
Kaple sv.Kateřiny špitální, 1671-2
[Kaple P. Marie] na kopečku za špitálem, zrušena za
josefínských reforem 1785 [Kaple sv. Antonína Padovského] (později sv. Víta) na Křížové hoře
(hoře sv. Víta), zrušena roku 1785 za josefinské reformy. [Fara] Jaroměřická fara byla zřízena zároveň
s farní školou roku 1362. Původní budova stála v dnešním zámeckém parku, u
kostela těsně pod hřbitovem. Čelem byla obrácena k předměstí Lhotě. Byla
veliká: měla tři komíny. Pod farou byla farní zahrada uzavřená sýpkou a
stodolou. Zde farní komplex sousedil s ohradní zdí panské zahrady. Vrchnost
nechala faru a její příslušenství chátrat, až všechno zcela sešlo. Fara byla poté po dohodě mezi děkanem
Polachem a Janem Adamem z Questenberka z roku 1706
vybudována na severu městečka, při dnešní Havlíčkově ulici. I tamní komplex
sešel věkem a fara byla roku 1833 přesunuta do části zrušeného kláštera servitů. Komplex staré fary s rozlehlou zahradou byl
rozdělen na několik stavebních a pozemkových dílů a ty daly základ čtvrti Na
děkanství. [Klášter servitů]
- Fara Původně klášter servitů
1675-80, zrušen 1784 a budova adaptována pro faru a školu
Hřbitov 1835, ,
rozšířen 1873 a 1934
Výklenková kaplička U silnice na Ohrazenice Výklenková kaplička Ul.Čelakovskéh
Sloup Nejsv.Trojice
Na náměstí, 1715-16, sochy Štěpán Pagan.
Sousoší Nejsv.Trojice
a korunování P.Marie 1898
nahrazena nepřesnou kopií
Socha sv.Šebestiána
…
Socha sv.Karla
Boromejského …
Socha sv.Rocha …
Socha sv.Jana Nepomuckého Štěpán Pagan,
na mostě přes Rokytnou, 1714. Socha sv.Jana
Sarkandera Štěpán Pagan,
na mostě přes Rokytnou Socha P.Marie
s dítětem Ve výklenku vlevo od vchodu do
špitálu, asi 1725
Socha sv.Josefa
Ve výklenku vpravo od vchodu do
špitálu, 1725 Štěpán Pagan
Socha sv.Floriána 1745, Komenského ul. (malé náměstí) Socha sv.Floriána Kol.1790, roh ul.Čelakovského
a Floriánské
Socha sv.Jana Nepomuckého Havlíčkova ul., po 1850 Sousoší sv.Cyrila
a Metoděje U farního kostela, Josef Axmann 1943.
Kamenný kříž se sochou Piety Štěpán Pagan,
na mostě přes Rokytnou, 1714, Kamenný kříž se sochou sv.Máří Magdaleny Štěpán Pagan,
na mostě přes Rokytnou, 1716. Kamenný kříž U silnice na M.Budějovice,
1905
Kamenný kříž Na hřbitově, centrální Kamenný kříž Na křižovatce k Blatnici
Železný kříž Ve výklenku vedle špitálu
Železný kříž Před kaplí sv.Josefa
Železný kříž Za kostelem sv.Markéty,
1863
Železný kříž Na roku Legionářské a Sokolovské ul.
Železný kříž Dukelská ul.
Železný kříž U silnice na Boňov
Železný kříž U silnice na Bohušice
Dřevěný kříž U hřbitova, 2011
Boží muka U silnice na Boňov,
zděný pilíř s nikami, v omítce bylo vyryto 1678
Boží muka U silnice na Ratibořice, zděný pilíř
s nikami
Boží muka U silnice na Moravské Budějovice,
zděný pilíř s nikami
Boží muka U silnice na Blatnici Boží muka Ul.Ke
spravedlnosti, 1708
Kašna Na náměstí, kol.1780 se sousoším sv.
Kateřiny, sv. Alžběty s malým Janem Křtitelem
Sousoší sv. Kateřina, sv. Alžběta s
malým Janem Křtitelem …
Fontána Ve francouzské zámecké zahradě
Socha Palas Atheny - Aurory Ve zámecké zahradě, z mušlového
vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733.
Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod sochy jsou
dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Dia (Jupitera) Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Héry Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Saturna (Krona) Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu. Socha Arese Ve zámecké zahradě, z mušlového
vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733.
Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod sochy jsou
dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Eos Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Clytie
(Nymfy) Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Afrodity (Venuše) Ve francouzské zámecké zahradě, z
mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let
1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod
sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Demether
(Ceres) Ve zámecké zahradě, z mušlového
vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733.
Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod sochy jsou
dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Flóry Ve francouzské zámecké zahradě, za
korytem řeky, z mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera
z let 1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce
pod sochy jsou dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Socha Apollóna Ve zámecké zahradě, z mušlového
vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733.
Barokní sochy znázorňují antická božstva a hrdiny. Podstavce pod sochy jsou
dílem Františka Stricknera z Egenburgu.
Náhrobek - Sousoší Básník a
jeho sestra Bolest Náhrobek O.Březiny,
1932 je dílem jeho přítele, sochaře Františka Bílka. Bronzové sousoší
"Tvůrce a jeho sestra Bolest" odlil dle Bílkova modelu výtvarník
Franta Anýž v roce 1932. Realizace mis s ohněm a
Knihy života patří Jaroslavu Krulovi. Památník padlým 1914-18 Na hřbitově. Nápis : Bednář Karel,
Benda Eduard, Bouda František, Brabenec Karel, Brtnický Adolf, Čech Jan,
Čermák František, Čtveráček Bohumil, Čtveráček Karel, Čtveráček Rudolf,
Dokulil Antonín, Dokulil Jan, Dokulil Vilém, Doležal Jan, Durda
Jan, Foltýn František, Fouma Bohumil, Fuchs Eduard,
Fukal Josef, Hahn Alois, Hájek František, Havliš
Matěj, Heinige Jan, Herc Josef, Holý Jan, Höffer Ferdinand, Hrazdil Jan, Hübner Jan, Indra
Augustin, Janoušek Lambert, Jeleček Jan, Jeleček Antonín, Ježek Jiří, Kadera
Antonín, Kunst Jan, Kampf Josef, Klouda Ferdinand, Kořínek František, Krocler Jan, Kraus Josef, Kselik
Josef, Kuchařík Jan, Kunst František, Licek
Leopold, Loucký Bohumil, Makovička Jan, Malena
Karel, Maštera František, Martinů Josef, Mašek Jan, Matoušek František,
Minařík Jan, Minařík Leopold, Minařík Alois, Murita
František, Netoušek Julius, Páral František,
Papoušek Maxmilián, Plaček František, Procházka Methoděj,
Prokeš Ferdinand, Ptáček František, Punčochář Josef, Pacola
Arnošt, Reiber Julius, Řimovský
Jan, Růžička František, Slabý Karel, Slabý František, Sita
Václav, Šebesta Alois, Svoboda František, Svírák Rudolf, Svoboda Tomáš,
Svoboda Jan, Stejskal František, Stehno Josef, Svoboda Jiří, Studený
František, Sýkora Jan, Stromaier Ludvík, Sláma
Karel, Tesař Jan, Tomšíček Edmund, Turnébr Leopold, Veselý Leopold, Veselý Josef, Vlček
Alois, Vlček Jaroslav, Zlatuška František, Zoufalý František, Zoufalý
Antonín, / + Občané jaroměřičtí svým padlým ve válce světové.
Památník padlým Rudoarmějcům
Na hřbitově. Nápis
: ст. лeйтeнaнт
М.Н. Жидков
*1912 +9.5.1945крaсноaрмeeц
П.Г. Бойко
*1908 +9.5.1945 / Budiž vám bratři česká země lehkou!
Památník padlým francouzům V Napoleonských válkách
Hrobka farářů Na hřbitově
Hrobka Na hřbitově
Hrobka JUDr.Holčapka Na hřbitově, Náhrobek operního
zpěváka JUDr. Karla Holčapka, zemřelého roku 1909, navrhl
v podobě stély Stanislav Sochor. Reliéf poutníka, který náhrobek zdobí,
pochází od sochaře Jana Štursy. Pamětní deska O.Březiny Na č.p.40, domě, kde zemřel, F.Bílek, 1928, s reliéfem hlavy
Pamětní deska O.Březiny Na domě, kde bydlel v l.1901-13,
č.p.122, reliéf s polopostavou, Josef Kapinus
Pamětní deska O.Březiny Na budově školy
Erb Questenberků
zakladatelů špitálu Na průčelí
špitálu
Pamětní deska obětem 1938-45 Vstupní hala MěÚ
Jaroroměřice nad Rokytnou. Nápis
: V zasedací síni této radnice byli dne 23.6.1944 německými vetřelci
na smrt odsouzeni a dne 24.6. v Praze popraveni. MICHAL KRATOCHVÍL, FRANTIŠEK
PELÁN, FRANTIŠEK DURDA, stateční rolníci z Boňova
pro poskytnutí přístřeší českým parašutistům z Anglie. Navěky budou zde znít
slova: JSEM ČECH A ČECHA NIKDY NEZRADÍM!
Hrob gen. J. Durda Hřbitov, Generál J. Durda / 1852 – 1923
Kenotaf Ing. C. Rudolfa
Kubeše Ing. C. Rudolf Kubeš / 24. X. 1920 –
18. VI. 1942 / umučen v Mauthausenu. / Volker: - - - miloval svět a pro
spravedlnost jeho šel se bít
Kenotaf Emila Peše Peš
Emil / 1886-1914 / bankovní úředník a praporčík v z. / padl na ruském bojišti
a byl tam pochován
Hrob Josefa Kratochvíla Rodina Kratochvílova z Boňova / Josef / po 4 letém utrpení v ruském zajetí
vysílen zemř. 18. července 1918 ve věku 25 let
Hrob Vladimíra Vlny Vladimír Vlna / čsl. partyzán nar.
28.8.1927. / Padl v boji za svobodu vlasti 21.4.1945. /Čest jeho památce.
Hrob Miloše Nechvátala Miloš Nechvátal / podporučík
presenční služby voj. útvaru ve Znojmě. / Tragicky zahynul 26.3.1947 ve
vlnách rozvodněné Dyje při cvičení v mladém věku 24 let. /Kdo byl milován
není zapomenut.
Hradiště Jižně nad silnicí na Blatnici,
z doby Halštatské
Po 1498 či 1534, na místě dnešního
zámku, po roce 1600 rozšířena na renesanční zámek
Na místě tvrze postaven renesanční
zámek rozšířený kol.1670. 1710-37nahrazen monumentálním vrcholně barokním
komplexem
Radnice Na náměstí, Stavba je dokladem tvorby
pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů
meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v
roce 1933 podle projektu z let 1930-1931.
Špitál 1671-2, za mostem s převýšeným
průčelím přízemní budovy s tympanonem Sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny z.pol. 17. století. Škola O.Březiny
Budova Na malém náměstí, 1904
Muzeum O.Březiny
Č.p.40, bylo zřízeno Společností
Otokara Březiny v roce 1931 v domě, kde až do své smrti bydlel.
Domek zahradníka V zámecké zahradě
Skleníky V zámecké zahradě
Branka Z náměstí k Panské uličce
Elektrárna Ve zříceninách. Bývalý objekt vodní
elektrárny se náchází na břehu Štěpánovického
potoka
Mlýn …
Sokolovna …
Dům č.p. 4 na Náměstí Míru, památkově chráněný. Dům č.p. 24 Náměstí Míru
Dům č.p. 31 Komenského
ul.
Dům č.p. 38 Komenského
ul.
Dům č.p. 39 Březinova ul.
Dům č.p. 109 Březinova ul.
Dům č.p. 125 Palackého
ul.
Dům č.p. 126 Palackého
ul.
Dům č.p. 130 na Helfertově ulici, památkově chráněný.
Dům č.p.131 Na náměstí
Dům č.p.132 Na náměstí
Dům č.p. 133 na Helfertově ulici, památkově chráněný.
Dům č.p. 558 F.V. Míči
Zámecká zahrada S parkem, 1710-1715 J.Trehet, oprava zahrady 1961-3
|
1329 Panství Bítov 1498 Jaroměřice n.R. Politický i soudní
okres Moravské Budějovice 1961 Okres Třebíč 2003 Pověřený MěÚ Jaroměřice nad
Rokytnou a ORPTřebíč
Historie obce
1990 Měststská památková zóna První písemná
zmínka 1325, před 1420 městečko.
literatura
a prameny 1) Administrativní
lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002 3) B.Samek,
Umělecké památky M. a S., 1999 4) Karel Kuča, Města a městečka
v Č. na M. a ve S. 5) Program regenerace MPZ, 2007 A) jaromericenr.cz (6.12.2014) B) dedictvivysociny.cz C) cs.wikipedia.org D) farnostjaromerice.cz E) zamek-jaromerice.cz F) vanderkrogt.net G) foto.mapy.cz H) turistika.cz I) ohrozenestavby.wz.cz J) eurobydleni.cz K) vets.cz L) svatosi.cz |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Kobylí Trh |
Historie
Původní
ves splynula s městečkem, po roce 1854 se již neuvádí. Část městečka za
špitálem ul.Čelakovského |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Lhota |
Historie
Ves
připomínaná 1481 a 1609. 924 sloučena s Jaroměřicemi jako její čtvrť.
V roce 1992 již není uváděna ani jako ZSJ. Část městečka pod zámeckou
zahradou ul.Poděbradova a Stromořadí. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
107 – 103 – 5 99 – 87 - 5 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace
7.8.2022 Předchozí editace: 5.12.2014 |
.jpg)
#/media/File:Cross_near_chapel_of_Saint_Joseph_in_Jarom%C4%9B%C5%99ice_nad_Rokytnou,_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_District.jpg)
.jpg)
.jpg)
