|
Kód CZ 5971
Jevíčko
(Gewitsch)
Části:
Sanatorium,
Staré Jevíčko
Kostel
Nanebevzetí P.Marie >>
Pův.gotický, nově postaven 1762-6
jako barokní, od 1784 farní, podle plánů Pavla Merty z Boskovic na místě
strženého kostela,

Klášterní konvent augustiniánů Matky Boží
Založen 1353-72, zbořen a znovu postaven 1682-8. S ozdobným
portálem a znakem Markrabství moravského z r.1593, zrušen 1785, později
Střední zemědělská škola, v části
je muzeum, v prelatuře městská ubytovna

[Kostel sv.Mikuláše
Biskupa]
1230 – 1240, zbořen 1784 u
zvonice.

[Zvonice]
Vedle kostela sv.Mikuláše, r. 1711
zasažena bleskem a shořela. Od r. 1715 stojí na jejím místě socha Mikuláše
Tolentinského

Městská věž
2.pol. 16.stol., patřila ke kostelu
sv.Mikuláše,

[Fara]
Stávala u
kostela sv.Mikuláše

Fara
…

[Kostnice]
…

[Hřbitov]
U kostela
sv.Mikuláše

Hřbitov
Za městem u klášterního dvora.
S hrobkou rodiny Salm-Neuburgů

Kaplička
Po 1750,
úprava 1825, u cesty za hřbitovem zv.Zezulova

[Kaple Nejsv. Trojice]
Stála
uprostřed klášterního hřbitova, býval v ní bratrský sbor

Synagoga
Dnes modlitebna Církve ČS husitské,
1792-4 ze zdiva zbořeného farního kostela sv. Mikuláše. secesní úprava 1907,
na místě dřevěné, která shořela při velkém požáru města r. 1747.

[Starý židovský hřbitov]
Starý židovský hřbitov se nacházel v
sousedství ghetta na valech pod Chornickou (Židovskou) bránou, na vnější
straně městských hradeb. Užíván byl v letech 1630-1836.

Židovský hřbitov
Z r.1837-1941, zrušen. Nový hřbitov o
ploše 7.795 m2 byl založen roku 1836 za městem při silnici do Zadního
Arnoštova. Za německé okupace sem byly převezeny všechny náhrobky ze starého
hřbitova. Plocha hřbitova byla v 70. letech 20. století přeměněna na park a
jen v okrajové části ponechána skupina asi 13 novějších náhrobků jako
lapidárium.

Sousoší Piety
Na náměstí, klasicistní z r. 1811 na
starším podstavci a toskánském sloupu s datováním do r. 1711. Kolem tohoto
sloupu je novorenesanční ohrádka. Původně umístěna na předměstí, na náměstí
přemístěna 1811

Socha sv.Jana Nepomuckého
1730, na náměstí

Socha sv.Josefa
U silnice na
Jaroměřice, 1710, na podstavci erb donátorů Václava Ferdinanda Žalkovského a
Alžběty roz.z Bohuňovic.

Socha sv.Norberta
Nedaleko židovského starobince č.p.269 u silnice na Chornice, 1759.
Nápis: HONORI / VENERATIONI / BEATI NORBERTI / STATVAPRAESENS / SVMPTIBVS P/ NORBERTI KAWAN / CIVISHVIATIS / AEDIFICATA / FVIT

Socha Nejsv.Trojice
U silnice na
Chornice, 1726

Socha sv.Mikuláše Tolentinského
Náměstí J.A.Komenského, vrcholně barokní s chronogramem 1715, na
místě pův.dřevěné zvonice kostela sv.Mikuláše.

Socha sv.Anny samotřetí
s dcerou Marií a malým Ježíškem z roku 1709 osazené na kopii vysokého
barokního podstavce s drobným aliančním znakem donátorů. Sochu nechal
postavit tehdejší majitel Jevíčka Václav Ferdinand Žalkovský a jeho manželka
Alžběta Saková z Bohuňovic. Opravena 1887, 1910, 1955, 1974

Sochy andělů
Nad portálem
kláštera

Reliéf Nejsv.Trojice a sv.Rodiny
Na náměstí na
č.p.34, 1735, kopie, originál je uložen v Brně

Kamenný kříž
Centrální, na hřbitově, Nápis vzadu Věnováno památce padlých a zemřelých
farníků ve světové válce 1914-18. Odpočinutí věčné dejž jim o Pane.

Kamenný kříž
U kláštera

Kamenný kříž
U odbočky na
Biskupice, zbudován továrníkem Effenbergerem

Kamenný kříž
U silnice na Velké Opatovice, původně za křížem stál Bašných grunt.
Před tím stál o něco blíž k centru na křižovatce Brněnské a Okružní ul.

Kamenný kříž
U cesty do Vísky,
zv.Dworchakův, před 1764-8, renovován 1817, s reliéfem P.Marie Bolestné
na podstavci

Kamenný kříž
U silnice na
Chornice, zv.Schneiderův. Nápis: V tomto znamení zvítězíš L.P.1948, byl
na tomto místě kříž před 1764-8

Kamenný kříž
U silnice do
Biskupic

Kamenný kříž
U silnice do
Uhřic, Text: Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby
žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Na zadní straně:
Znovu vybudován L.P.1930, (nebo 1950) nákladem RODINY NĚMCOVÉ z č.5

Kamenný kříž
1897, u
silnice na Zadní Arnoštov, obnoven po rozbití při autonehodě.

Železný kříž
U kláštera,
barokní, 1874 jej věnoval Josef Sedláček

Železný kříž
U silnice na
Jaroměřice za býv.Sokolovnou

Železný kříž
Horní ulice za
č.p.448, zv.Bubeníkův

Železný kříž
U silnice na
Chornice, zv.Tutschův

Železný kříž
U silnice do
V.Opatovic, Nápis: opraven 1864 KAREL BUBENIK

Železný kříž
U silnice na
Smolnou, původně u mlýnského náhonu zv.Jenišův, pův.patrně 1780, ale později
celý obnoven.

Erbovní deska
S aliančními znaky stavebníků, na
zámku

Kašna
1838, kameník Fišer z Boskovic
Socha T.G.Masaryka
1930, prof.Polák, původně
v parku u pivovaru, do roku 1990 uschována ve sladovně.

Socha diskobola
Od prof.M.Poláka, na plovárně
z r. 1932, přemístěn k hřišti u nádraží
Busta J.A.Komenského
U zámečku

[Památník padlým]
Na náměstí, 1914-18

Památník padlým
U zámečku, 1914-18

Památník obětem napoleonských válek >>
Na pohřebišti z let 1813-14. Za
dálničním mostem západně od města pod Červeným kopcem, 1910. Vojáci a
personál polní nemocnice v č.p.39 po bitvě u Lipska. Krom vojáků je zde
pochováno 6 civilních lékařů, 11 ošetřovatelů a jevíčský kaplan. Nápis:
1813-1814 zemřelo po slavných bitvách na rány a nemoci v hlavní polní
nemocnici v Jevíčku č.39 u vědomí věrně vykonané povinnosti vojáka 215
Rakušanů, 20 Prusů, 8 Rusu, 133 Francouzů a byli zde pochováni. Pokoj jejich
popelu. Původně na tomto místě stál oplechovaný kříž (přemístěn do městské
věže), současný pomník vytvořil předseda komitétu c.k.zemský soudní rada
Leopold Klíma z Jevíčka.

Památník obětem fašismu
1985 Nápis: Barfus Vladimír, Dostál
Antonín, Kaderka Václav, Krobotová Berta, Müller Petr, Řehoř Adolf,
MUDr.Reiss Otakar, Schneider František, Skácel Jaroslav, Svoboda Jan,
Ing.Zapletal Jaroslav, 1939-45

Památník židovské obce
U synagogy

Soubor soch
Před č.p.321

Památník letecké nehody
Mezi Červeným kopcem a hrází
Smolenské přehrady, sedmičlenné posádce vojenského letadla Albatros Al 39,
který havaroval za bouřky 26.5.1949. Zahynuli por.Leopold Margetin,
rotm.Jindřich gubarjev, čet.Miroslav Tuček, a letecký dorost Antonín Beneš,
Rudolf Ďurča, Josef Daněk, František Drhoň. Obnoveno Petrem loubalem a Pavlem
Vykydalem

Památník popravenému Petru Müllerovi
U Smolenské přehrady před chatou se
skautskou lilií. Nápis: Petr Müller popraven nacisty 3.X.1944 ve Vratislavi
ve věku 27 let.

Zámek
Po roce 1454 pozdně gotická tvrz, 1560–1569
přestavěna na renesanční zámek. Ve 2.čtvrtině nebo okolo poloviny 18.století
byl zámek přestavěn a rozšířen barokně, v 1.patře věže zřízena kaple
Hradby
Městské hradby - zbytky gotického opevnění
středověkého města. Uzavíraly oválně v délce 1 km vnitřní město. Byly
zbudovány ve 14. století na místě starých palisád. Naposled byly opraveny v
16. století za starostování Beneše Moltoše a Jana Čecha, jejich součástí byly
čtyři brány, orientované podle světových stran.

[Jižní brána]
Zbořena
1835

[Severní brána –
Židovská / Chornická]
Zbořena
1845

[Východní brána –
Jaroměřická]
Zbořena
1846, zbytky na domě koželužny

[Západní brána – Horní]
Zbořena 1907,
která stála vedle Městské věže a nesla erby města, které jsou dnes
umístěny na věži

[Radnice]
Stála v místě současného
obchodního domu, 1792 prodána Fr.Šichovi

Panský dvůr
…

Sýpka
U panského dvora

Hospodářská škola
Č.p.461, v současnosti Výzkumný
ústav rostlinné výroby

[Kamenný mlýn]
Pod Jaroměřickou branou, zmíněn 1258,
zbořen 1979

Prostřední mlýn - Klášterský
Č.p.336 (pův.75), přestavěn 1717, po
1945 skladiště

[Horní mlýn - Křivánkův]
Pod zámečkem, vrchnostenský, prodán
1743, zbořen 1979

Gymnásium
Proti
zámečku

Akciový pivovar
Za městem

[Zámecký pivovar]
Vedle
zámku, zbořen. majitelé : Jan Haugvic z Biskupic, Erasmus
z Bobolusk, Petr Šedík z Kunčiny, Vít, Ladislav, Albrecht a Zdenka
Lhotští ze Ptení, Václav Chroustecký z Malovar, Prokop Podstatský
z Prusinovic, Bedřich st. Podstatský z Prusinovic, Václav
Podstatský z Prusinovic, Jan Haugvic z Biskupic, Jan Žalkovský ze
Žalkovic, Jiří Žalkovský ze Žalkovic, Václav st. Žalkovský ze Žalkovic,
Václav ml. Žalkovský ze Žalkovic, Jindřich Václav a Jiří Protivec ze Žalkovic,
Václav Protivec ze Žalkovic, František Zikmund ze Žalkovic, Terezie Veronika
Přepyská z Rychmburka, Františka hrabě Salm-Neuberk, Arnošt Leopold
hrabě Salm-Neuberk, Karel Otto hrabě Salm-Neuberk, Karel Vincenc hrabě
Salm-Neuberk, Jindřiška hraběnka Salm-Neuberk

Měšťanský pivovar
…

Sokolovna
U silnice
na Jaroměřice

Městská spořitelna
U městské
věže

Nákupní středisko
Pozdně
socialistická stavba snažící se o dojem městotvorné architektury

Katolický dům č.p.41
Nevkusně
přestavěný na kino. Katolický spolek dům koupil v roce 1909. Při
přestavbě byl vyzdoben na průčelí sgrafity podle malíře Josefa Krögla.

Dům č.p. 3
Palackého náměstí – jde o klasicistní
stavbu asi z1.poloviny 19. století,jejíž průčelí bylo upraveno eklekticky
koncem 19.století, nad valeně klenutými, snad
již gotickými sklepy. V přízemí dvorního křídla zachovány
plackové klenby.

Dům č.p. 11
Palackého náměstí – Původně gotická
stavba s dochovaným sklepem, přestavěná renesančně s křížovými hřebínkovými
klenbami bývalého loubí, upravovaná i barokně (valené klenby s trojbokými i
pětibokými výsečemi) a novodobě, kdy byla nevhodně přeřešena fasáda.

Hotel záložna
č.p.12 (Morava)
Na náměstí,
zbořen a nahrazen hotelem Morava podle plánu Jindřicha Freiwalda v roce 1938.

Dům č.p. 14
Palackého náměstí, Brněnská ul. – novorenesanční stavba z roku 1896 má uvnitř visuté
schodiště a ve sklepě i přízemí segmentové klenby do traverz.

Dům č.p. 15
Palackého náměstí – Původně se jedná
o dva raně renesanční domy zdoby po požáru v r. 1562 (dochované valeně
klenuté sklepy, křížové hřebínkové klenby zrušeného podloubí, z části s
lomenými čely, a valené výsečové klenby v přízemí), spojené snad až novorenesanční
úpravou kolem roku 1870.

Dům č.p. 16
Palackého náměstí – původně snad
již gotická stavba (dochovány valeně klenuté sklepy
včetně přístupových chodeb), radikálně přestavěná raně renesančně po požáru v
r. 1562 (dochovány valené výsečové klenby ve zrušeném podloubí a z části i v
dalších prostorách, ojediněle s lomenými lunetami) a upravovaná klasicistně
(schodiště klenuto valeně a plackami). Pozdně secesní průčelí z 2.desetiletí
20 století bylo ve 3. čtvrtině 20.stol. poškozeno necitlivou úpravou otvorů.

Dům č.p. 22
Palackého náměstí – původně gotická
stavba s dochovanými dispozicemi a valeně klenutými kamennými i
cihelnými sklepy. Ve 2. polovině 16.století byla renesančně upravená (v přízemí
i patře vzadu po jedné křížové hřebínkové klenbě) a později i klasicistně
(plackové klenby v průjezdu). Ještě na konci 19. století měl dům atiku snad
renesančního původu, průčelí bylo ale nevhodně upraveno ve 2. polovině 20.
století.

Dům č.p. 31
…

Dům č.p. 34
Palackého náměstí – vrcholně barokní
stavba z r. 1733 – letopočet udává rozměrný reliéf N. Trojice a sv. Rodiny na
průčelí – vznikl přestavbou domu gotického (dochovaný valeně klenutý sklep).
Dům, dnes uvnitř plochostropý, míval i podloubí

Dům č.p. 35
Palackého náměstí – jedná se o
původně gotický dům (dochován valeně klenutý sklep), přestavěný renesančně
(dochovaný jen oblouk zrušeného podloubí v mezidomovní zdi), a opět radikálně
v 80. letech 19. století, kdy byly interiéry upraveny na plochostropé a
vzniklo nynější průčelí, částečně zjednodušené při obnově koncem 20. století. Tento objekt je
po razantní rekonstrukci, která zčásti potlačila památkovou hodnotu domu.

Dům č.p. 36
Palackého náměstí

Dům č.p. 37
Palackého náměstí – renesanční dům ze
2. poloviny 16.století s mimořádně hodnotnými interiéry (valeně klenuté
kamenné i cihelné sklepy, v přízemí bývalého loubí i další křížové a valené
klenby s výsečemi i bez nich), přestavěný klasicistně (placky v části
předělené síně, vložené pod renesanční klenbu) a upravovaný i ve 20.
století..

Dům č.p. 56 – židovská škola
Pův.součást ghetta, pozdně
klasicistní stavba asi z poloviny 19. století s ojediněle dochovaným portálem
s drobnou kartuší, později upravovanou. Chodby jsou částečně klenuty valeně.
V tomto domě sídlila od roku 1784 samostatná židovská škola, která byla roku
1919 zrušena.

Dům č.p. 58 – rabinát
Pův.součást ghetta, rabinát se zde
nacházel do roku 1919, ve kterém žilo postupně 15 rabínů. Ve dvoře rabinátu
se nacházely židovské rituální lázně - mikve

Dům č.p. 71
Se secesní fasádou

Dům č.p. 98
S neoklasicistní fasádou

Dům č.p. 116
Se secesní fasádou,

Dům č.p. 117
Se secesní fasádou, silně poškozenou

Dům č.p. 122
Se secesní fasádou, bývalá
nástrojárna

Dům č.p. 224 - Koželužna
Původně snad barokní stavba celnice
(dochován valeně klenutý sklep a
trámové stropy v přízemí),
klasicistně upravená na koželužnu
s pozoruhodným předsazením
střechy. Dům je přistavěn ke gotické městské hradbě se zbytkem brány.

Dům č.p. 253
Nárožní s historizující fasádou

Dům č.p. 268
Původní secesní fasáda z roku
1909 zničena
 
Dům č.p. 269- Chudobinec
Nedaleko křiţovatky ulic Okruţní II.
a Třebovské stála Chornická brána, zvaná také Židovská. Dnes zde v místech
bývalého židovského hřbitova stojí stavba z počátku 20.století (budovaná vletech
1905–1907), rekonstruovaná v roce
1960. Jedná se o bývalý starobinec tzv.
azyl pro přestárlé
a nemajetné členy židovské obce. Stavba
byla financována nadací
Joachima a Šimona Appfelů.

Dům č.p. 318
S neoklasicistní fasádou

Dům č.p. 319
Se secesní fasádou

Dům č.p. 319
Se neorenesanční fasádou

Dům č.p.337 a 634
Se secesní fasádou a hodnotnými vraty

Vila Vítězslava Krejcara
č.p.346
1947
od brněnského architekta Jana Tymicha

Dům č.p.464
Ul.K.H.Borovského,
s rondokubistickou fasádou

Dům č.p.472 – hostinec (Klášterní dvůr)
Původně barokní, výrazně nevhodně
upravován, původně klášterní dvůr rozparcelován na jednotlivá stavení

Německá dálnice
Za 2.sv.války těleso pro dálnici
Wraclaw-Vídeň

|
1285 město
Panství Jevíčko
Politický okres Moravská Třebová, s.o Jevíčko
1961 Okres Svitavy
2003 ORP Moravská
Třebová, PO Jevíčko

Historie
města
1990
MPZ
V místě stával římský tábor.
Původní osada stála u kostela sv.Bartoloměje. První písemná zmínka pochází z
roku 1145, první zmínka o městě z r. 1249., roku 1285 povýšení na město,
v 15.stol. obehnáno hradbami, dochováno ghetto.
|
Rok
|
obyv.
|
domů
|
|
1850
|
|
|
|
1927
|
2718
|
|
|
1930
|
|
|
|
1947
|
|
|
|
1961
|
|
|
|
1970
|
|
|
|
2001
|
|
|
|
2020
|
2801
|
|
literatura
a prameny
1) Administrativní lexikon obcí
v republice Čsl, 1927
2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002
3) MPZ Jevíčko, Pavlína Kořenovská, bakalářská práce 2011
A) jevicko.cz
C)
cs.wikipedia.org (6.2.2013)
D) regionmtj.cz
E)
olujevicko.cz (6.2.2013)
F)
vychodni-cechy.info (6.2.2013)
G)
pamatkyodfrypata.estranky.cz (6.2.2013)
H) linuxexpres.cz
(6.2.2013)
I)
atlasceska.cz (6.2.2013)
J)
kerol.atlasweb.cz (6.2.2013)
K)
slavnevily.cz
L)
pivety.com (18.6.2020)
|