Trojanovice

Kaple sv.Cyrila a Metoděje ^{A) B)}

Na Radhošti, Dřevěná zvonice se šindelovou střechou k ní byla přistavěna až v roce 1924 při celkové opravě. Tehdy nechal předseda Matice radhošťské, frenštátský farář Filip Eliáš, obložit impregnovaným šindelem celou kapli, aby tak zabránil vlhnutí zdí, k němuž v extrémních podmínkách v nadmořské výšce 1129 metrů docházelo. Kaple sv. Cyrila a Metoděje je nejvýše položenou církevní stavbou v ČR.

Od vysvěcení kaple olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem v roce 1898 se o ni starají členové spolku Matice radhošťská z Trojanovic, kteří také řídili obnovu dřevěné zvonice v roce 2000. Podobně jako při výstavbě kaple před sto lety lidé na Valašsku uspořádali sbírku, z jejíhož výnosu byly stavební práce částečně hrazeny. Kromě peněz věnovali také dřevo z vlastních lesů. Na jeden z trámů dopravených na Radhošť byl vytesán symbolický nápis "Valaši sobě". Řemeslníci, kteří kapli opravovali, museli prokázat stejnou zručnost a um jako jejich předchůdci. Vyřezávané sloupy, ručně tesané trámy nebo šindelová střecha nové zvonice se ani v detailech neliší od původní historické stavby.

Hora Radhošť je dnes neodmyslitelně spojována s kaplí, která zde byla vystavěna nákladem 20 000 zlatých roku 1898. Již v roce 1862 byla na hoře uspořádána slavnost a na stavbu kaple se vybralo 120 zlatých. Znovu ožila myšlenka roku 1881, kdy se vybralo 500 zlatých. Roku 1888 daroval hrabě Kinský na stavbu kaple potřebný pozemek a zdivo. Nová sbírka byla uspořádána mezi lety 1889-1895 a vynesla 8000 zlatých. Malíř Adolf Liebscher namaloval u této příležitosti triptych „Valašská madona“, který vystavil na Národopisné výstavě v Praze. Výbor pro stavbu kaple koupil od malíře obraz v hodnotě 4000 zlatých za 800 zlatých. Zbytek věnoval malíř na kapli. Obraz byl vystavován v Čechách i na Moravě a vynesl 6000 zlatých. Dnes je originál obrazu umístěn v kapli na Radhošti.

Ke stavbě kaple bylo přikročeno roku 1896, základní kámen byl položen 5. července. Dne 11. září 1898 kapli posvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a byla odevzdána veřejnosti do užívání. Roku 1905 byl založen spolek Matice Radhošťská s cílem udržovat kapli. Z jeho popudu byla původní kamenná kaple v roce 1926 obložena šindelem a přistavěna zvonice. Frenštátský rodák sochař Albín Polášek, žíjící v USA, věnoval Matici Radhošťské v roce 1930 sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které nyní stojí před kaplí na hřebenu hory Radhošť. Roku 1951 byla Matice Radhošťská komunisty zrušena a její činnost obnovena až v roce 1994. Roku 1995 byla v kapli provedena nová elektroinstalace a roku 2003 byla ukončena kompletní rekonstrukce zvonice. Matice Radhošťská nechala také zhotovit nový obětní stůl z carrarského mramoru a nyní financuje rekonstrukci vitrážových oken. Celkové náklady na opravu kaple činily v letech 1995 - 2009 téměř pět miliónů korun.

Kaple ^{C) A)}

Nechal ji postavit na Lomné hostinský Kocián v roce 1890. Zvon, jehož replika je v kapličce od července roku 2007, byl původně z roku 1738. Byl to zvon, který koupil Viktor Kocián v roce 1932 poté, co byl tento odstraněn ze zvoničky na Lomné. Dle spisovatele Bohumíra Četyny se jedná o zvonek z pozůstalosti po posledním poustevníkovi Felixovi z Pusteven. Kaplička byla v roce 2009 nově zrekonstruována.

Kaple ^A)

na Lomné u č. p. 205, nelze zjistit přesně její stáří. S největší pravděpodobností byla postavena na začátku 19. stol., kdy tato usedlost patřila dědičnému fojtovi Janu Jandovi. Ten zemřel v roce 1816. Po jeho smrti získal majetek Jan Vojtek, který byl od r. 1848 trojanovským starostou. Vzácné dřevěné sošky z 18. století byly z této kapličky ukradeny.

Kaple ^A)

na Bystrém u domu č. p. 227. V roce 1998 byla kaplička vypáčena a zdemolována. Kaplička byla v roce 2009 nově zrekonstruována.

Kaple ^C)

na Bystrém u domu č. p. 265.,patří ke kulturním památkám v obci. Pochází z počátku 18. století z doby, kdy na Bystrém byla založena hamernická osada. Kapličku po staletí udržuje rodina Uhlářova z č. p. 265.

Kaple P.Marie Lurdské ^A)

na Horečkách je postavena jako stylizovaná jeskyně zapuštěná do svahu nad hotelem Vlčina. V roce 1902 ji nechala vybudovat manželka továrníka Bumbaly z Frenštátu p. R. jako dík za navrácené zdraví. Ve třicátých letech minulého století věnoval pan Choleva kapli zvonek. V roce 1978 usilovali frenštátští komunisté o její zbourání, jelikož dle jejich názoru působila jako bunkr. Kaple však stojí na katastru Trojanovic a tím unikla zvůli úředníků MěNV Frenštát p. R. Každoročně se zde koná slavnost Seslání Ducha Svatého

Zvonička ^{A) B)}

pod Javorníkem. pochází z roku 1941. Na její výstavbě se podílel také tesař Karel Halamíček. Původně jednoduchá zvonička byla na zahradě obchodníka Josefa Mikesky z č. p. 33. Funkci zvoníka zastává paní Zdenka Stavárková z č. p. 724.

Zvonička ^{A) B)}

na Bystrém. je zřejmě jedna z nejstarších v obci. Její zvon z roku 1769 je kulturní památkou, stejně jako socha Panny Marie z roku 1720, stojící vedle zvonice. Na zvonici je umístěna kopie zvonu a originál je v archivu obecního úřadu. Původní zvonička byla menší a byla velmi jednoduchá. V polovině 50. let ji do dnešní podoby vystavěli tesaři Josef Káňa a Valentin Strnadel. Funkci zvoníka zastává p. Pavel Uhlář z č. p. 593.

Zvonička ^A)

je umístěna pod Radhoštěm u cesty Solárka poblíž bývalé školy. Byla postavena v roce 1971. Stavbu vyprojektoval František Šmajstrla a postavili ji místní tesaři pod vedením pana Adamčíka. Původní zvon, který je uznán kulturní památkou, se nachází v archivu obecního úřadu. Na zvoničce je nainstalována funkční replika. Funkci zvoníka zastává pan Ladislav Šmajstrla z č. p. 98.

Zvonička ^A)

V Karlovicích. U památníku braří Strnadlů, 1998. Jedná se o nejmladší zvoničku v Trojanovicích. Vysvěcena byla v roce 1998. Zvoničku vyprojektoval architekt Aleš Krkoška a její stavbu provedla fi rma Juráň z Ústí u Vsetína. Zvon, vážící 35 kg, ulil zvonařský mistr Josef Tkadlec z Halenkova. Dárcem zvonu byl starosta pan Drahomír Strnadel z č. p. 454, který také zastává funkci zvoníka.

Zvonička ^A)

na Horečkách - Strážkyně Beskyd. Tato otevřená duchovní stavba symbolizuje nesouhlas obyvatel s těžbou uhlí v Beskydech.alt Iniciátorem stavby je občanské sdružení Naše Beskydy. Moderní design zvoničky je dílem architektů Kamila Mrvy a Martina Rosy. Stavba vychází z valašské lidové tradice jednoduchých dřevěných zvoniček. Vedle celodřevěné konstrukce s šindelovým pláštěm stojí osmimetrové stožáry ze tří modřínových trámů nesoucích třicet kilogramů vážící zvon z dílny v Halenkově, který bude odzvánět umíráček dolu Frenštát. Kromě loga občanského sdružení Naše Beskydy, znaku Trojanovic a Frenštátu nese zvon jména 37 měst a obcí, které se spojily proti těžbě uhlí v Beskydech. Na spodním okraji zvonu je vysázen citát frenštátského rodáka Josefa Kaluse „Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chválí, jak by se mi klaněl.“ Poprvé se symbolický umíráček rozezněl při třetím výročí Uzamčení země Valašské na 100 roků 15. května 2010.

Socha P.Marie ^{A) B)}

z roku 1720 je národní kulturní památkou. Její vznik souvisí se založením tzv. hamernické osady na Bystrém. V té době byl na Bystrém v provozu hamr, valcha, mlýn a pila.

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje ^{A) B)}

(1931) je dílo Čechoameričana,  frenštátského rodáka Albína Poláška (1879 - 1965). Sousoší věnoval v roce 1930 Albín Polášek spolku Matice Radhošťská. Sousoší sv. Cyrila a Metoděje je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta. Vyzařuje z něj bratrství a touha po sjednocení. Žilnaté ruce ukazují, že oba jsou muži práce. V rozevřené knize, kterou drží sv. Cyril, čteme hlaholským písmem počátek evangelia sv. Jana „Na počátku bylo Slovo“. Sv. Metoděj ukazuje na písmo a pozdvihuje mezi glorioly trojramenný byzantský kříž. Duté sousoší, 2,60 m vysoké a vážící 800 kg, je ulito z bronzu, čímž (oproti kameni) je vyjádřena vyšší a pozdější kultura. Zdvíhá se na žulovém podstavci vysokém 1,60 m za kaplí na místě, kde stával kamenný kříž. Obráceno je k východu, pohlíží na Radegasta na protější vyvýšenině a vítá příchozí.

Kamenný kříž ^{A) B)}
1796

Kamenný kříž ^{A) B)}
na kruhovém objezdu

Socha Radegasta ^A)

Sochu pohanského boha Radegasta vytvořil sochař Albín Polášek (* 14. 2. 1879, † 19. 5. 1965) pro Pohorskou jednotu Radhošť. Na podstavec se stěhovala dvakrát. Při první cestě v roce 1930 nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na Pustevnách, odkud ho druhý den muselo vytahovat šest párů nejsilnějších koní z Trojanovic. Po ustavení sochy na místo se strhl silný déšť provázený bouřkou, při níž blesk zabil jednoho z vojáků, kteří u Radegasta drželi čestnou stráž. Původní socha byla zhotovena z umělého kamene a špatně odolávala nepříznivému počasí. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii. Pro kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce a akademického sochaře Jaroslava Machalu ze Vsetína, který na průběh prací dohlížel, se vytesání kopie sochy z přírodní žuly stalo životní zakázkou. Druhé putování sedm tun těžké sochy do nadmořské výšky přes tisíc metrů se odehrálo v červenci 1998. Originál díla se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice. Socha stojí 8 m od hranice obce na katastru obce Dolní Bečva.

Pomník obětem z I. a II. světové války ^A)

byl zbudován v r. 1946 odborem Národní jednoty z Bystrého za fi nanční podpory továrníka Petra Polacha. Pomník je dílem sochaře Jana Knebla, rodáka z Trojanovic. Je z hořického pískovce. Stojí před Jubilejní školou prezidenta T. G. Masaryka na Lomné.

Sousoší „Partyzánská hlídka“ ^A)

je umístěno u hotelu Beskyd v centru Lomné. Autorem tohoto sousoší je frenštátský sochař Karel Vašut. Sousoší bylo odhaleno v roce 1985 na počest 40. výročí osvobození republiky Sovětskou armádou. Je odkazem na dobu 40 let vlády jedné strany a její propagandy.

Památník bratří Strnadlů ^A)

Jana Knebla byl postaven v letech 1985-1989 obcí Trojanovice podle návrhu Ing. architekta Aleše Krkošky. Památník je umístěn v místní části Karlovice. Expozici výstavy zpracovali pracovníci Vlastivědného muzea v Novém Jičíně. V přízemí je zachycena ve zkratce historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. K vidění je také historický kroj, dvě sochařská díla od Jana Knebla (busta spisovatele Bohumíra Četyny, alegorie hospodářské krize) a Valašský betlém z roku 1930 od Josefa Knězka. Betlém obci zapůjčil pan Bedřich Pustka z č. p. 389. Na místě památníku stála dříve dřevěná chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v r. 1919 Václav Strnadel. V roce 1998 byla poblíž památníku vystavěna roubená zvonička. V roce 2002 byla na místě stodoly přistavěna nová roubenka, kterou projektoval Ing. arch. Aleš Jílek. Roubenka stojí na základech plánované hospodářské budovy a slouží jako místo pro výstavy nebo posezení.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Místek, s.o.Frenštát pod Radhoštěm

1961 Okres Nový Jíčín

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Trojanovice vznikly oddělením pasek od města Frenštátu v roce 1748. Klíčem k historii podhorské obce Trojanovice, do jejíhož katastrálního území patří i část Radhoště a Pusteven, je Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla. V přízemí tohoto trojanovického muzea si mohou návštěvníci prohlédnout například kopii pečeti z roku 1766, na níž je použit pro obci název Trojanovská, nebo mužský a ženský kroj, který dříve obyvatelé této obce nosili. Vzácností je také Valašský betlém z roku 1930, který vytvořil frenštátský řezbář Josef Knězek. Na místě dnešního muzea se nacházelo stavení, v němž se narodili malíř Antonín Strnadel, sochař Jan Knebl a spisovatelé Bohumír Strnadel-Četyna a Josef Strnadel.

Předpokládá se, že paseky začaly vznikat brzy po založení Frenštátu po roce 1300. První zprávy o jejich počtu se objevují až po roce 1600, kdy jich bylo 36. Jejich počet neustále stoupal a v polovině 18. století dosáhl 200. 

Pasekáři vypláceli daně jak městu, tak hukvaldským biskupským úředníkům, a proto usilovali o vytvoření samostatné obce. Tím by se vymanili z vlivu města. 

V roce 1748 došlo k odtržení tzv. pasek od Frenštátu a byla jmenována první obecní samospráva v čele s fojtem Václavem Košárkem.

 V listině z 30. 8. 1754 olomoucký biskup Troyer zdůvodnil zřízení nové obce jako "odměnu" za namáhavou práci pasekářů. Tuto listinu, která je psána německy, lze pokládat za zakládací listinu Trojanovic.

Od roku 1850 do roku 1900 se z Trojanovic vystěhovalo, především do Texasu, téměř 500 obyvatel. Potomci těchto vystěhovalců žijí hlavně ve středním Texasu v okolí Fayetteville, Weimar, Hostýna, Dubiny a dalších.

V roce 1898 byla v Trojanovicích na Radhošti postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje. Jedna třetina je nyní na katastru obce Dolní Bečva. O údržbu této největší architektonické památky se stará Matice Radhošťská, která má sídlo v Trojanovicích. 

V roce 1940 byla zprovozněna lanová dráha z Ráztoky na Pustevny, první svého druhu nejen v naší republice, ale též na světě.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2060
1930
1947
1961
1970
2001

www.trojanovice.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) trojanovice.cz (1.3.2011, 21.12.2013)

B) frenstat.cz (1.3.2011)

C) wikipedie.org (21.12.2013)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.12.2013