Rychaltice

Kostel sv. Mikuláše ^B)

byl stavěn za působení arcibiskupa hraběte Schrattenbacha. Kostel je malá dvouvěžová bazilika. Délka presbytáře je 8 metrů, délka lodi 24 metrů, šířka lodi je 14 metrů. Stavba je bez pilířů. V presbytáři se ve výklencích nacházejí 4 sochy - sv. Benedikta, sv. Martina, sv. Valentina a sv. Blažeje.

Hlavní oltář je zděný s kamennou mensou přes 2 metry dlouhou a 1 metr širokou, tabernakulum (schránka pro umístění hostie) je točivé, po obou stranách jsou andělé a nad tabernaculem je archa s dvěma anděly (odcizeno) darovaná knížetem Lichtensteinem od frýdeckého malíře Jakuba Belle. Součástí hlavního oltáře jsou dva sloupy 5 metrů vysoké, vedle sloupů po bocích sochy, 2 metry vysoké, představují sv. Augustina, sv. Filipa, apoštola Jakuba, sv. Arnošta. Obraz na hlavním oltáři představuje sv. Mikuláše - patrona kostela. Daroval ho rovněž kníže Lichtenstein, kdo je jeho autorem se neví.

V roce 1994 bylo opraveno původní schodiště, vybudované v roce 1881 za působení faráře P. Antonína Kouřila, vedoucí ke kostelu z okresní silnice. Práce provedli sami farníci.

V roce 1998 prošel rychaltický kostel důkladnou opravou. Pro zajištění lepší statiky byla věž stažena s kostelní lodí čtyřmi speciálními lany a loď byla stažena po obvodu ocelovou kostrou. Venkovní omítka byla z 80 % otlučena a dána nová.

Fara ^C)

Po několika dstruktivních opavách, při poslední byly otlučeny všechny vrstvy omítek vybetonovány podlahy.

Hřbitov ^C)

U kostela

Kaplička ^C)

…

Kaplička ^C)

Pod kostelem

Kaplička ^C)

…

Socha ^C)

Ve výklenku průčelí kostela

Socha ^C)

Ve výklenku průčelí kostela

Socha sv.Jana Nepomuckého ^C)

Na sloupku

Kamenný kříž ^C)

Před kostelem

Kamenný kříž ^C)

1892

Kamenný kříž ^C)

1769

Kamenný kříž ^C)

1885

Kamenný kříž ^C)

…

Železný kříž ^C)

1832

Železný kříž ^C)

…

Památník pomoci ^C)

Na výstavbu mostu, strženého povodní od obce Nepomuk

Škola ^B)

Již v urbáři z roku 1580 je zmínka o škole, je však oprávněna domněnka, že tam škola byla již dříve. První škola byla dřevěná a stála na levé straně Ondřejnice. V polovině 18. století byla postavena na farském pozemku nová škola, za několik let již svou velikostí nevyhovovala. Třetí škola byla v budově čp. 4 (u kostela). V roce 1824 vystavěl arcibiskup olomoucký Rudolf Jan novou školní budovu, zděnou a ta stojí dodnes. Počátkem tohoto století došlo k přestavbě a rozšíření, ve dvacátých letech přibyla ještě další třída. Od roku 1948 se dělila o prostory s mateřskou školou. Školní třídy byly zrušeny po dostavbě nové velké školy v Dolním Sklenově, tam se přestěhovala i mateřská škola. Nyní využívá budovu akademický malíř Antonín Kroča - má v ní svůj ateliér a od roku 1995 i malou galerii.

[Tvrz] ^D)

ležela dle mnoha badatelů na oválném návrší nad bývalým panským dvorem, pozdějším státním statkem, západně od středu obce a kostela. Nejsnadnější přístup ke dvoru a od něj do kopce na návrší je od rychaltického kostela. Tady se dá snadno přejet i autem po mostě přes říčku Ondřejnici a pokračovat stále rovně až do chátrajícího areálu dvora.

K problému lokace rychaltické tvrze existují v podstatě dvě teorie. Obě mají svá pro i proti.

Pan J. Tichánek umísťuje středověkou tvrz přímo na vrcholek návrší nad bývalým panským dvorem, kterému se dodnes říká Bollwerk, do trati zvané „Ve vápenkách“. Celá lokalita pahorku je viditelně narušena těžbou vápence, která tu probíhala v průběhu 19. století. Lokalita samotná je dosti rozsáhlá s místy zachovanými náznaky možných příkopů a navážkami vytěžené hlušiny. Střední plató návrší je narušeno zřízením oplocené bažantnice. Severozápadním směrem od oplocení bažantnice bylo na přilehlé roli nalezeno povrchovými sběry větší množství středověkých keramických zlomků, které byly vesměs datovány do období 14. až poloviny 16. století. Místo samo by bylo pro středověké sídlo velmi výhodně, chráněné ze tří stran svahy a od stoupajícího pole na západě byla lokalita chráněna příkopy a valy, avšak těžební činnost toto místo natolik porušila a rozčlenila, že je dnes prakticky nemožné odhadnout, kde opravdu leželo samotné jádro lokality, a které z příkopů jsou vytvořeny úmyslně pro středověkou tvrz, a které až činností lomu. Pro toto hodně členité místo však mluví jednoznačně jeho poloha a archeologické nálezy.

Prostor tvrziště je po většinu roku silně zarostlý trávou a hustými keři, částečně také vzrostlými stromy. Její zaměření je proto dost problematické. Rozměry tvrziště ukazují na prostor o stranách 200 x 50 metrů a kdy centrální plató mohlo akceptovat plochu cca 50 x 30 metrů. Lze předpokládat, že objekty tvrze byly postaveny z místního materiálu – tedy z vápencového lomového kamene. Jejich velikost a situování by mohl prokázat jen případný archeologický průzkum.

Naopak druhou variantu lokace rychaltické tvrze uveřejnil již dříve i Dr. M. Plaček. Ten situuje rychaltickou tvrz na jazykovitý výběžek z masívu výše zmiňovaného vršku, při jeho samotném jihozápadním úpatí. Ten je dosti veliký, 50 m dlouhý a u jeho kořene se zdá být 9 m široký a 1,5 m hluboký příčný příkop a val, před nímž je náznak druhého příkopu. Při severním boku je plochý pahrbek ledvinového tvaru (19 x 10 m), který od jihozápadního výběžku kopce odděluje příkopová úžlabina (šířky 12, hloubky 4 m). Také se zdá , že nízká hrázka se táhla po jižním okraji jazyka až k menšímu pahrbku na jihovýchodě. Tam mohl jazyk původně končit. Samotné místo by mělo pro středověké sídlo poměrně vhodnou polohu, avšak bylo by zcela nechráněno od stoupajícího návrší. S touto lokalizací však nesouhlasí J. Tichánek, který studiem starších podkladů a rozhovory s místními lidmi zjistil, že tento jazykovitý výběžek vznikl vyvážkou hlušiny při těžbě

K přesnému zjištění toho, která ze sousedících lokalit je ta „pravá“ bude potřeba provézt zjišťovací archeologický výzkum. Ať to však je se skutečnou rychaltickou tvrzí jak je, místo samotné, jak samotný vršek pahorku, tak jeho jazykovitý výběžek na jihozápadě, jsou velmi zajímavé a pro milovníky historie atraktivní. Je však třeba připomenout, že obě místa jsou v období vegetace zcela zarostlé keři a vysokou travou s kopřivami a je takřka nemožné zde cokoliv vidět. Nejlepší je návštěva tohoto místa z kraje jara a na podzim po opadu listí.

Zpět na okres

Politický i soudní okres Místek

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Část Hukvald

Historie

Počátky Rychaltic sahají na počátek 14. století, první zpráva pochází z roku 1394. Rychaltice byly založeny biskupským úředníkem Bertholdem a také se původně jmenovaly Bertholdesdorf, od roku 1408 se však již uvádějí pod názvem Rychaltice. Náležely ve zvláštním lenním poměru k hukvaldskému panství. Ctibor Syrakovský z Pěrkova, který ves Rychaltice dostal lénem, prodal ji i s dvorem, mlýnem a vápenkou za tři tisíce moravských zlatých Vilému Prusinovskému, pánu hukvaldského hradu. Od této doby byla pod správou hukvaldského panství. Rychaltický dvůr spravoval šafář, povinnost roboty v něm měli poddaní z Rychaltic. Po Josefínské parcelaci zůstal zbytkový statek, který několikrát změnil majitele, až jej v roce 1879 koupil nájemce hukvaldského pivovaru Josef Jung. Jeho rodina ho vlastnila až do roku 1948, kdy jí byl zabaven. Mnoho let sloužily budovy dvora místnímu zemědělskému družstvu. V restituci byl majetek potomkům Josefa Junga vrácen, budovy ve značně zdevastovaném stavu. K Rychalticím patřila od roku 1770 část pasekářské osady Krnalovice.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	643
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A)

B) wikipedie.org (16.12.2013)

C) farnost.ihukvaldy.cz (16.12.2013)

D) hrady.cz (16.12.2013)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 16.12.2013