Pstruží
Kaple … Dřevěný kříž před kaplí Pamětní deska Karla Plucnary … Památník padlým A) V 1.sv.válce Smaltovna Další zdroj doplňkové obživy občanů
Pstruží se objevil v roce 1834, kdy berlínský občan Bedřich Leese založil u říčky Ondřejnice
u čp. 45 smaltovnu. Od frýdlantských železáren,
které mimo jiné zboží vyráběly i litinové nádobí, odkupoval nejdříve vadné
kusy, které broušením opravoval a pak je v peci smaltoval. Pro smaltovnu, aby
bylo možno rozemílat smalt, a pro pohon brusek byl z říčky Ondřejnice veden náhon k nově postavené smaltovně. Toto
smaltované nádobí šlo velmi na odbyt. Po návštěvě světové výstavy v Paříži,
kde jeho syn viděl smaltované nádobí plechové, začal tento budovat novou
továrnu na toto nádobí ve Frýdlantě. Ve Pstruží
smaltovna na litinové nádobí pracovala až do roku 1888. Škola A) …
Chalupa Roubená Chalupa Roubená Dům 2011, výjimečný venkovský nový dům se
šindelovou střechou, ostatní novostavby zcela plitké
až ohavné. |
Panství Politický i soudní
okres Místek 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce A) B)
Obec
leží mezi Lysou horou a Ondřejníkem, v místech, kde se údolí rozdvojuje a
jeho levá část stoupá podél řeky Ostravice a pravá část sleduje říčku Čeladenku.
Je roztroušená po východním břehu svahu Ondřejníku, zástavba se mísí s
horskými chatami a chalupami. Nejstarší
zmínka o obci se dochovala v registrech hukvaldského panství a je z roku
1581. Pověst vypráví o hrobech švédských vojáků z třicetileté války, kteří
padli při obléhání hradu Hukvaldy a leží na zalesněné louce Kavalčanka. V
obci najdeme dům, ve kterém byla u říčky Ondřejnice založena roku 1834 první
smaltovna na nádobí. Významnou památkou na práci místních řezbářů je
polychromovaná soška Pstružovské Madony, která obec reprezentovasla na
světové výstavě v Bruselu. Obcí
protéká pět potoků, které byly v minulosti plné pstruhů a odtud má obec
zřejmě i svůj název. Tato tradice se přechovává až do dneška, protože v
líhních a sádkách chovají rybáři rovněž pstruhy. Návštěvníci obce si je mohou
prohlédnout, nebo dokonce zkusit štěstí a postarat se o vlastní úlovek. Občanům
i návštěvníkům slouží velká tělocvična, tenisové a volejbalové kurty, dva
lyžařské vleky a v okolí i běžkařské tratě. Řeka Ostravice tvoří
hranice mezi Moravou a Slezskem. Pstruží se nachází na moravské straně a
patřilo do hukvaldského panství, které vlastnilo
arcibiskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka o existenci Pstruží je z
roku 1581. Nachází se v registrech hukvaldského
panství, kde je toho roku uvedeno, které obce mají odvádět desátky (daně). Ve
vyčtu je i uvedena obec Pstruží. Další zmínka je z let
1651 a 1667. Rovněž obec Pstruží je uváděna ve zvláštním řádu datovaném 20.
Září 1675 na Hukvaldech, který zajišťuje provoz druhé nově postavené vysoké
pece ve Frýdlantě. V řádu je uvedeno, že pro provoz
nutno zajistit větší počet dřevěného uhlí a proto byla založena další uhliště, na kterých měli pracovat lidé z Frýdlantu a
okolních vesnic a to i ze Pstruží. Hukvaldská vrchnost
začala osídlovat pohraniční lesy, aby zvýšila bezpečnost hranic. Z tohoto
důvodu povolila bezplatnou těžbu dřeva pro výrobu dřevěného uhlí. Tak
vznikaly paseky a na nich políčka. Tyto louky se nazývaly podle jmen majitelů
a některé názvy se dochovaly až dodnes. Jsou to např. Kaňovice,
Strakošovice, Kavalčanka
atd. Poslední jmenovaná louka byla zalesněna až ve 30 letech tohoto století a
podle ústního podání se na ní nacházely hroby švédských vojáků z 30-leté války, kteří se zde zdržovali při obléhání hradu
Hukvaldy. Dle záznamu v
kroměřížském archívu z roku 1833 dobývala se ve Pstruží i železná ruda, a to
„v břehu na pozemku Josefa Bužgy, horníky Fabiánem,
Uhlářem a Zemanem“. Toto dolování však muselo být jen dočasné, neboť v
zápisech z roku 1838 - největšího to rozkvětu ve frýdlantských železárnách se
píše, že asi 500 horníků doluje železnou rudu ve štolách, ovšem o Pstruží tam
není již žádná zmínka. Další zdroj doplňkové
obživy občanů Pstruží se objevil v roce 1834, kdy berlínský občan Bedřich Leese založil u říčky Ondřejnice
u čp. 45 smaltovnu. Od frýdlantských železáren,
které mimo jiné zboží vyráběly i litinové nádobí, odkupoval nejdříve vadné
kusy, které broušením opravoval a pak je v peci smaltoval. Pro smaltovnu, aby
bylo možno rozemílat smalt, a pro pohon brusek byl z říčky Ondřejnice veden náhon k nově postavené smaltovně. Toto
smaltované nádobí šlo velmi na odbyt. Po návštěvě světové výstavy v Paříži,
kde jeho syn viděl smaltované nádobí plechové, začal tento budovat novou
továrnu na toto nádobí ve Frýdlantě. Ve Pstruží
smaltovna na litinové nádobí pracovala až do roku 1888. K rozvoji obce, jakožto
samostatné jednotky, patřila v té době v prvé řadě škola. Obec Pstruží byla
odedávna přifařena a přiškolena k obci Frýdlantu, který tvořil hospodářské,
politické a kulturní jádro zdejší oblasti. Protože však byla škola v obci
nutná, zahájilo obecní zastupitelstvo v čele se starostou první kroky ve věci
výstavby školy. Pro její výstavbu bylo vyčleněno místo na louce vedle kaple a
tím byl dán i základ na utvoření centra obce. Se stavbou školy se započalo v
roce 1896. Náklady na stavbu školy činily 6000 zlatých. Otevření nové školy
se událo v pátek 16. září 1898. Nastoupilo tehdy téměř 120 žáků. Škola byla
jednotřídní a po čase nestačila množství žáků, takže se muselo učit i v sále
místního hostince. Proto se v roce 1903 zaslala žádost o přístavbu. V roce
1904 začaly práce na přístavbě patra školy. Nejvíce žáků za celou historii
školy bylo ve školním roce 1913 - 1914, kdy do školy nastoupilo 102 chlapců a
84 děvčat. Dnešní škola je pětitřídní s krásnou tělocvičnou, šatnami a
sprchami, má i družinu a je jedna z nejkrásnějších. V nedávné době byla
rovněž vybudovaná počítačová učebna. Žáci zde velmi rádi chodí, dokonce i z
Frýdlantu a okolních vesnic, protože je láká rodinné prostředí i krásný vztah
jejich učitelek k nim. Obec Pstruží, jako v
minulosti chudá horská obec, neoplývá žádnými historickými stavbami. Vlastní
jen malou kapličku, která je zasazena mezi dvě krásné lípy, hned vedle
základní školy. Měla a má však řadu umělců, ať už lidových nebo z
akademickými tituly. Slavní rodáci jsou akademičtí malíři Jaromír Fajkus a
Karel Myslikovjan, jsou zde lidoví umělci pracující
s dřevem, smaltem nebo keramikou. Významná památka na lidové řezbářské práce
minulých století je uložena v muzeu ve Frýdku. Jedná se o polychromovou
sošku Pstružovské madony, která nás reprezentovala
na světové výstavbě v Bruselu a k slavnostnímu odhalení pamětní desky rodáku
Karlu Plucnarovi, který padl v první světové válce. V
současné době si obec zachovává charakter horské obce, přestože její vybavení
se v mnohém zlepšilo. Obec je z 80% plynofikovaná, rekonstruuje se místní
vodovod, opravují komunikace. Jelikož se obec nachází ve velmi krásném
prostředí, je v obci velký zájem o výstavbu rodinných domků. Nová výstavba
dosáhla nebývalých rozměrů.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 A) pstruzi.cz
(16.12.2013) B) beskydy.cz (1.3.2011) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.12.2013 |