Myslík
Kaple P.Marie
Sedmibolestné B) D) Původně na tomto místě stávala malá
dřevěná kaple pro 8 až 10 osob. Tato kaple byla kolem roku 1851 pro špatný
technický stav rozebrána. Až v letech 1857 až 1859 byla na stejném místě
postavena současná kamenná kaple zasvěcená Sedmibolestné Panně Marii. Přesně
o sto let později, v roce 1957 byla kaple vážně poškozena vichřicí. Do dvou
let však byla obětavostí místních lidí opět obnovena. Zásluhou kozlovického
faráře Vincence Boháče byl do kaple pořízen nový oltář. První mše v obnovené
kapli se konala 5. června 1960. Ve věži kaple visí dnes celkem 3 zvony. Jeden
ruční z roku 1943, druhý z roku 1971 a třetí „Ludmila“ byl do věže zavěšen 6.
června 2006.
Hřbitov C) Za kaplí
Lurdská kaplička C) A) Se sochou P.Marie.
Z podnětu faráře Stanislava Dubiny a nákladem Jana Bělunka
byla r. 1946 vystavěna v Mankově skále kaplička, Myslíkovské Lurdy, jako poděkování za záchranu jeho
života při bombardování Ostravy během 2. světové války. Kaplička byla vysvěcena
12. září 1946, v květnu 1947 byla dodána socha Panny Marie Lurdské a
Bernadetty a zároveň upravena jeskyně a oltář.
Zvonička C) Nad Lurdskou kapličkou. na vrcholu Mankovy skály byla postavena v roce 1948
Socha sv.Barbory
A) Na sloupku, u domu čp. 199 a pochází
z r. 1734. Znázorňuje s atributem věže a kalicha, stojící v mírném kontrapostu na oblacích. Na přední straně soklu je nízký
reliéf okřídlené hlavy anděla.
Socha sv.Jana
Nepomuckého A) pochází z 2. poloviny 18. století.
Zobrazuje sv. Jana v kanovnickém rouchu, rozkročeného v mírném kontrapostu s atributem kříže.
Socha sv. Josefa na sloupu se šindelovou stříškou u
čp. 62 Kamenný kříž A) r. 1904 postavili v místě „Batrná“ sourozenci Josef Škarka a jeho sestra Marie
Krpcová kamenný kříž s nápisem „Pochválen buď Ježíš Kristus“. Podle vyprávění
oba sourozenci vyhráli v loterii a tak nechali z vděčnosti postavit tento
kříž. V r. 1985 byl však při stavbě dálkového elektrického vedení nechtěně
zničen. Místo něj byl v r. 1987 postaven nový žulový kříž. Kamenný kříž vedle cesty v osadě Rybí, poblíž čp.
65 [Dřevěný kříž] D) Před kaplí
Obraz Ve skříňce na sloupu u čp. 57
Obrázek na sloupu v zahradě u čp. 127 Obrázek sv. Jana na dřevěném sloupu u čp. 2 Obrázek sv. Jana na dřevěném sloupu poblíž čp. 131 Obrázek na Myslíku v Rybím u čp. 165 byla
postaven a požehnán v roce 1993. Památník padlým A) se nachází na pozemku čp. 50 Památník padlým A) Za 2.sv.války. ze dne 4. 5. 1945, byl
slavnostně odhalen 11. května 1947 a zhotovil ho kameník Jan Ťahan z Myslíku. Pomník na
Myslíku V tzv. Zátopkově lomu na Myslíku, kde bylo dne 4. května 1945
německými vojáky zastřeleno šest občanů Palkovic, dva z Metylovic a s nimi
jeden bezejmenný zajatec. Toho dne si vyšli na kopec Habeš v Palkovicích,
odkud se chtěli podíval na postupující frontu. Německými vojáky byli
považováni za partyzány, a proto byli zatčeni. Mezi zatčenými byl také Jiří
Volný, syn poslance Zemského sněmu Václava Volného. A právě Václav Volný
žádal pro všechny chlapce propuštění, avšak marně. Nakonec byl osobně vyměněn
za svého syna, kterého Němci propustili domů. Průvod zajatců kráčel pak přes
Palkovice a Myslík, až došel do Zátopkova lomu, kde byli všichni zajatci
zastřelení ranou do týla.
[Fojtství] A) Poblíž sochy sv.Jana
Nepomuckého [Hrad] B) Na katastru obce Myslík, naproti
hradu Hukvaldy, na vysokém poměrně úzkém hřbetu táhnoucím se ve směru SV-JZ,
ohraničením bezejmenným potokem na jihovýchodě a Rybským
potokem na straně sz., se v blízkosti kóty 507,7,
na jeho konci, nad prudkým klesáním do údolí, před kterým je malá, vcelku
rovná ploška, nacházejí pozůstatky drobného středověkého opevnění. Vlastní
skalnaté jádro je celkem malé (osy 22 a 12 m)-mohla zde stát maximálně jedna
stavba. Od úzkého hřbetu je pak fortifikace oddělena příkopem vysekaným ve
skále, cca 10 m širokým a 3 m hlubokým. Snad pozůstatkem po zahloubené
místnosti obytného (věžovitého) stavení je do pravého úhlu a do hloubky 2 m
vytesaná prohlubeň. Místnost mohla mít rozměry přibližně 5 x 6 m a vnější
rozměry 6,5 x 7,5 m. Archeologický materiál byl získán na
JV straně při vrcholu suťového kužele. Na mikroplošce
50x50x30 cm bylo objeveno kolem stovky nálezů, převážně keramických zlomků.
Dále byly nalezeny 3 kusy kostí a jeden hřeb s příčnou T hlavicí. Celý soubor
lze datovat do 14., snad i 15.století. "Hradisko" je lokalita
literaturou doposud opomíjená. Snad jedinou výjimkou je D. Menclová, která se
zmiňuje o existenci tohoto místního názvu a vyslovuje domněnku o možné
existenci předchůdce hradu Hukvaldy. Možná je i souvislost se vsí Kozlovice
nebo Myslík. Možné vstahy k hukvaldskému
hradu lze dedukovat výlučně z umístění lokality v terénu, neboť písemné
prameny mlčí. Existence lokality na přístupové cestě k hradu však naznačuje
možnost jeho využití jako jakéhosi strážního předsunutého stanoviště, jak by
tomu ostatně napovídala jeho výrazně ostrožná nepřístupná poloha,
připomínající hrádek na Čeladné.
Škola D) …
|
Panství Politický i soudní
okres Místek 1961 Okres 1.1.1980 součást obce
Palkovice 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce A)
První písemná zmínka o Myslíku pochází z roku 1564. Listina Jana
Očka, biskupa Olomouckého, vydává svědectví, že obec Mestlishow,
za dřívějších pánů psáno Myslikov, existovala již
ve 14. století. K založení obce došlo nejpozději v 1. polovině 15. století,
přesněji okolo roku 1437, nedlouho po husitských válkách. Myslík byl stejně
jako Palkovice součástí majetku olomouckého biskupství. Původní název Myslíku zněl pravděpodobně Myslíkov,
což potvrzuje také zdejší časté příjmení Myslikovjan.
První konkrétnější údaje o obyvatelích pocházejí z konce 16. století. Záznamy
o této době informují o fojtu Pavlovi, který vlastnil louky, rybníky, 2
mlýny, pole, krčmu a fojtství. Z myslíkovských fojtů si připomeňme
alespoň fojta Jana (1581), fojta Václava (1656) a Jakuba Mičulku
(1675). Činnost jednotlivých představitelů Myslíku se v písemných materiálech
nedochovala, ale ze zápisů obecní rady víme, že hlavním příjmem do obecní
pokladny byly příjmy z nájemného obecního hostince a ze školného, jehož
vybírání bylo pronajato Janu Vyvialovi. Dalším
příjmem obce byly dávky z lihovin, které museli prodávající alkoholů obci
platit. V roce 1894 byla v Myslíku na místě bývalé fojtské hospody
postavena obecní hospoda. Do té doby patřil dům Josefu Mičulkovi
(čp. 50), který jej obci prodal za 900 zlatých.
Stavbu nového šenku provedl stavitel František Bergmann z Místku, s celkovým
nákladem 2 267 zlatých a 75 krejcarů. Na výstavbě nového hostince se nejvíce
podílel učitel František Horák. Postupně měli hospodu pronajatou Josef
Václavík z Chlebovic (1894-1902), Antonín Habrnál z Chlebovic
(1902-1904), Tomáš Harabiš z Myslíku (1904-1918),
poté byla hospoda prodána. Hostinskou zde byla až do roku 1926 Marie Mičulková, dcera Josefa Mičulky,
po ní její bratr Alois. Od roku 1885 prodávali v Myslíku
alkohol Heinrich Storch (v domě čp.
67) a Franz Weiner (v
domě čp. 32). V roce 1910 se alkohol prodával v obchodech, jejichž majiteli
byli Josefa Štorchová (čp.
67), František Šimek, Karolína Škrblová a Františka
Weinerová. V roce 1910 bylo v Myslíku 15 rodin,
které se živily při menším hospodářství výrobou březových košťat, 5 rodin pod
jednou firmou vyrábělo žebře. Obojí bylo dodáváno do Vítkovických železáren a
do ostravských šachet. Mezi světovými válkami byla kromě drobných obchůdků s
potravinami a službami pro obyvatelstvo také významná výroba žebřů,
dodávaných např. do Vítkovic. V okolí obce bylo 7 kamenolomů – u Hrnčáře v Rybím, Zátopka (čp.
2) – tzv. Bačovo lomisko, Vincence Bůžka (čp. 109), Antonína Slípka (čp. 42), Jana Eliáše (čp. 48)
a u Jana Zátopka (čp. 45) byly lomy dva.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 A) Palkovice.cz (16.12.2013) B) hrady.cz (16.12.2013) C) foto.mapy.cz (16.12.2013) D) fotohistorie.cz
(16.12.2013) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 16.12.2013 |
