Historie Horního Újezda

Historie obce

Horní Újezd, bývalý politický okres Litomyšl

V době kolem 10. - 11. století dochází k osidlování zalesněných břehů a okolí řeky Desné a v této době vzniká poněkud rozptýlená obec či seskupení jednotlivých usedlostí pod názvem Aujezd, který spadal pod litomyšlské biskupství.

1398 - Zmínky o osadách dnešního Horní Újezda - Krasínova Ves, nyní Krásňoves, Cikov a Lubníček, nyní Podlubníček.

1548 - První zmínka o Horním Újezdě se týká rozdělení Aujezda na Horní a Dolní.

1653 - V naši obci žije 219 občanů.

1676 - Po Třicetileté válce zůstávají v naši obci z 31 statků pouze 2, nebof ostatních 29 bylo vypáleno.

1680 - Nelidské zacházení vrchnosti s poddanými vrcholilo v tomto roce ve vzpouru sedláků pod vedením našeho rodáka Lukáše Pakosty (nyní č.p. 10), které bylo potlačeno a ještě toho roku byli Lukáš Pakosta a Jiří Lorenců (nyní č.p. 46) s dalšími ze sousedních obcí popraveni.

1770 - V naší obci se provádí první číslování domů.

1824 - V Horním Újezdě se začíná učit v první škole v č.p. 150 a započala se budovat první silnice.

1839 - Je postavena druhá škola (nyní známá jako stará škola).

1875 - Druhá škola rozšířena o jednu třídu (navštěvovalo ji asi 150 žáků).

1877 - V obci byl ustaven divadelní sbor, který sehrál jako první představení hru Zlý duch.

1883 - V č.p. 10 se narodil Fr. Xaverius Boštík profesor náboženství konsistorní rada - duchovní správce, spisovatel a básník.

1889 - Naší obcí prochází vojska císaře Franse Josefa I. s generálním štábem. 12. září t.r. byla ubytována v naši škole jeho výsost arcivévoda Otto se svoji družinou t.č. rytmistr 6. pluku a 6. eskadrony.

1894 - Postavena kaplička.

19 stol./20 stol. - Od přelomu století se užívá nepřetržitě razítka a pečeti se znakem doleva otočeného rozsévače sedícího na pařezu.

1908 - Založen sbor dobrovolných hasičů.

1910 - Postavena třetí škola (nyní známá jako nová škola) Naše obec čítá 862 občanů.

1913 - V naši obci se narodil Václav Bo~tík akademický malíř.

1914 - Narukovalo do 1. světové války 169 někdy i 16-ti letých mužů. 1918 Do Ruského a Italského zajetí upadlo 23 mužů. Ve válce padlo 34 mužů.

1929 - Byl postaven pomník všem 34 padlým obětem 1. světové války1938 Do opevnění podél státní hranice byli povoláni čtyři muži z obce.

1945 - V naši obci je 7. května zastřelen místním "pařtyzánem" mladý německý voják.

1948 - Seskupení t.č. převážně mladých občanů většinou neúspěšných ve volbách 1946 pod názvem "Akční výbor" odvolává z obecního úřadu 9 zástupců Lidové strany a bezpartijních a na jejich místo dosazuje (bez voleb) 9 členů KSČ.

1955 - Byla postavena nová požární zbrojnice.

1956 - Založení JZD i v naši obci předcházel tvrdý nátlak na soukromé zemědělce, ve čtyřech případech toto skončilo uvězněním a to (včetně žen.) Jeden z vězněných Fr. Fulík č.p. 101 kruté mučení nepřežil.

1. 9. 1963 - Slavnostní otevření nového kulturního domu

1966 - Založena tělovýchovná jednota.

1969 - Přistaveno pohostinství u kult. domu.

1974 - Byl postaven obchod potravin se dvěma byty u kult. domu.

1975 - Zrušen MNV v Horním Újezdě a naše obec byla přičleněna pod MNV Dolní Újezd.

1990 - Bylo požádáno o obnovení samostatnosti Horního Újezda, a v listopadu t.r. se uskutečnily volby do obecního zastupitelstva. Přejmenování místní organizace Svazarmu na Autoklub.

1991 - Znovuzřízen obecní úřad v naši obci.

1993 - Založeno myslivecké sdružení v naši obci pod názvem "Háje".

1994 - Bylo provedeno rozšíření kapličky.

1999 - Provedena nástavba 2. podlaží na kulturním domě pro obecní úřad.

K 31. 12. 2000 - žije v obci 439 obyvatel.

z historických podkladů zpracoval J. Flídr

Historie obce a vznik její symboliky

Počátky Újezda souvisejí s velkým újezdem "na Lubém". Tak je zmiňován v listině krále Vladislava I. pro litomyšlský premonstrátský klášter; hlásící k roku-1167 /"circuitum ...; qui dicitur Nalabnenn"/. Vypovídá o něm rovněž listina vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly z roku 1347, kterou provedl majetkové vyrovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou tamtéž /"Vyesd usque in Chocinow ascendendo"/. Touto listinou tedy byl Újezd dán litomyšlskému biskupovi; a to - jak uvedeno - až k Chotěnovu se všemi právy a důchody i zástavami. Při směně týkající se Lanšperského panství v roce 1358 dal biskup Jan II. ze Středy úrok 100 kop z Újezda a Osíka klášteru ve Zbraslavi, který' jej měl do deseti let přenést na své bližší klášterní statky a Újezd měl být vrácen biskupovi. Tak se patrně stalo, neboť v notářském instrumentu z roku 1398 je Újezd uváděn opět jako majetek biskupův. Tyž biskup - Jan IV., řečený Železný - jej osvobodil v roce 1412 od odúmrtí. Po faktickém zániku litomyšlské diecéze přešel Újezd do majetku světské vrchnosti. V roce 1547 bylo litomyšlské panství konfiskováno Kostkům z Postupic v souvislosti s prvním protihabsburským odbojem. S ohledem na tuto skutečnost je Horní Újezd uváděn v "Registrech hlavních zámku Litomyšle s jeho příslušenstvím z roku 1548". Zmínku o obou Újezdech shledáváme též k roku 1654 /"ves Dolni Augest ... ves Horni Augest"/.

Užívání erbů městy a obcemi v českých zemích je častější až ve 14., resp. 15. století. Lze říci, že v případě Újezdů je užití znamení nynějšího Dolního Újezda starší a vztahuje se svou symbolikou tedy nikoli chronologicky - k premonstrátskému klášteru, resp. k litomyšlskému biskupství. Užívání erbu obcí Horní Újezd je patrně mladší. V obou případech je máme doloženo až z doby nedávné, tj. z užití na razítcích obou obcí. Josef Páta ve své práci "O našich obecních pečetích " /viz Od Trstenické stezky, roč. XX., č. 2 - 3, str. 23 /popisuje erbovní znamení - na základě znalosti obecní pečeti - tak, že uvádí v pečetním poli na pařezu sedícího sedláka, živě vykládajícího, snad nějakého mudrlanta, resp. písmáka ? Hovoří dále, že až doba nová udělala z vykladače na pařezu rozsévače. Erbovní figurou je tedy "sedící rozsévač!?".

Zdroj: www.horniujezd.infobec.cz