Kaple Narození P.Marie Mariazellské Horní Čermná, bývalý politický okres
Lanškroun |
Mariánská
hora, říkalo se zde také Na Vrších, leží v nadmořské výšce 503 m. Zde končily
hranice velkého statku, které podle pozemkových knih obce Čermné
měly parcelní číslo 28. Po roce 1772, kdy byla očíslována všechna obydlí,
dostal statek č. 128. Vlastnil jej Franz Tschepen, lidově zvaný Čípa,
který daroval pozemek na postavení kostela a poutního domu. Pochován je na
hřbitově u sv. Jiří v Dolní Čermné. Honosná hrobka,
bohatě zdobená reliéfy, je umístěna ve zdi vlevo u vchodu do kostela od
Rychty. Čípa byl člověk zbožný. Říkalo
se, že několikrát viděl na Vrších za noci z okna statku jasně ozářenou
oblohu. Na tom místě nechal pak roku 1813 postavit veliký honosný kříž. Rok nato
v roce 1814 se Na Vrších odehrála zázračná událost s formanem Antonínem Keprtou z Kunvaldu. „Ve chrámě
zdejším zříš prostičký obraz, představující zázračnou událost zdejšího místa.
Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta
z Kunvaldu u Žamberka,
vezl tudy roku
1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou
roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel.
Síla jeho nestačila a vůz i s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoci,
volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou
hodinku smrti vyprosila. Vtom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá
panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal
bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu
neuhnul, načež panna i se světlem zmizela. Zachráněný, velebě Boha, jenž ho
ze smrti na orodování Rodičky Boží vytrhl, konal cestu dále až do známé
hospody v Třešňovci a tu, jakož potom i všude jinde po celý život, o příhodě
své vypravoval, a že každoročně do Maria-Celli putovati bude, se
zavázal, kterýž slib až do své smrti věrně plnil. Na památku svého zázračného
zachování pověsil na lípu obrázek, zázračný děj představující.“ (Tolik citace z brožurky Hora Mariánská v Čermné z roku 1896 s odvolávkou na Blahověst z roku 1869.) V letech
1857 zde byl postaven pískovcový sloupek s obrázkem Panny Marie Cellenské, (nyní stojí v Dolní Čermné
u Suchomelových stromů nad Rájem). Roku 1864 byla postavena kaple, jejíž
presbytář stojí dnes uprostřed kostela. Poněvadž kaple nestačila velikým
zástupům poutníků, byl v roce 1875 postaven současný kostel. O postavení
kostela se zasloužil zbožný poutník, vůdce do Maria Zell,
pozdější správce Mariánské hory, Leopold Fiala. Světitelem nového kostela byl
bývalý čermenský farář, poté třebovský vikář, P.
Josef Tupec z České Třebové. První
hodiny na věž byly pořízeny v roce 1886. Vnitřní
zařízení kostela je prosté, stylově připomínající novogotiku. Na hlavním
oltáři je v kružbě s paprsky reliéf Panny Marie s Ježíškem. Dva rohové
postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Františku Serafínskému a sv. Pelegrínu. Dále je zde malý oltářík Pražského Jezulátka.
Jedná se o práce lidových řezbářů a truhlářů zdejšího kraje. Jejich jména
nejsou známá. Umělecky na velmi dobré úrovni je velký postranní novogotický
oltář Kalvárie od truhláře Jahna z Horního Třešňovce z konce 19. století. Jednomanuálové varhany v novogické skříni zčásti vsazené do balustrády kruchty
mají 6 rejstříků. Postavila je na přelomu století varhanářská firma Franze Hanische z nedalekých Jakubovic. Poutní
kostel měl 3 zvony: Panna Maria a sv. Josef – 214 kg, sv. Anna – 70 kg ve věží a malý zvon „sanktusáček“ v malé věžičce. Ty byly v
roce 1942 zabrány pro válečné účely Německa. Farnost nechala v 70-tých
letech 20. století ulít zvon Panna Maria, který je zde dosud. V roce
1865 byl postaven malý patrový domek o čtyřech místnostech, ve kterém bydlel
již zmíněný zakladatel Mariánské hory Leopold Fiala. Později farnost roku
1872 postavila přízemní hostinec a v roce 1908 na něj přistavěla patro. Dům sloužil
poutníkům Mariánské hory jako hostinec. Ještě za
posledního hostinského Josefa Výprachtického v roce
1964 se zde svítilo petrolejkami a svíčkami. Následujícího roku byl hostinec
elektrifikován, kostel však nedovolil komunistický režim elektrifikovat. Ten
byl elektrifikován (vč. elektrického pohonu varhan) až roku 1997 nákladem
farnosti ve výši 76.4 tis. Kč. Poutní
místa mívají křížové cesty. Tu má i naše Mariánská hora, zasazenou do krásné
přírody. Do půlkruhu před kostelem bylo postaveno roce
1886 čtrnáct kapliček a v areálu vysazena dvojitá alej lip. Kapličky byly
zrekonstruovány ze sbírek a darů vařících v roce 1995, nákladem 149.5 tis.
Kč. Lipové aleje byly ozdravěny a dosazeny nákladem 636.5 tis. Kč v roce 1996
(80% z dotací ze SFŽP ČR a 20 % fin. prostředky obce Dolní Čermná). Celková rekonstrukce kostela, včetně výmalby a
nového osvětlení, byla provedena ze sbírek věřících v roce 2002/2005 nákladem
1 431.1 tis. Kč. Obec Horní Čermná vybudovala
příjezdovou asfaltovou cestu od silnice k areálu kostela za 250,- tis. Kč v
roce 1998. Kostel s
poutním domem je v nadmořské výšce 503 m. Je postaven o 102 metrů výše, než
stojí farní kostel sv. Jiří v Dolní Čermné.
Mariánskou horou prochází rozvodí Baltického a
Černého moře. Zcela klasicky to dokazují okapy kostela. Z levého okapu (z
průčelí) teče voda do Čermenky, ta se vlévá do
Tiché Orlice a do Labe, které ústí do Baltického moře. Z pravého okapu teče
voda do Jánského potoka, do Moravské Sázavy, do Moravy, do Dunaje a Dunaj
ústí do Černého moře. První
zmínky o srazech poutníků Na Vrších, putujících do Maria-Zell v Rakousích, jsou z roku 1780.
Od léta 1846 až do roku 1880 vodíval každoročně poutníky do Maria-Zell zbožný vůdce Leopold
Fiala. Putování začalo o svatodušních svátcích, s noclehy po stodolách nebo
sálech hostinců, na povozech nebo pěšky, bosi, boty přes rameno. Na zádech v
ranci bochník chleba a trochu vařiva. U známých studánek si poutníci vařili
skromnou stravu. Cesta kolem 800 km tam a zpět trvala 21 až 23 dnů, z čehož
jeden den byl věnován prohlídce císařské Vídně a dva dny pouti v Maria-Zell. Leopold
Fiala, ač prostý a chudý, byl váženým občanem obce. V roce 1873 byl spolu s Frant. Palackým a Frant.
Lad. Riegrem jmenován čestným občanem obce Čermné při příležitosti povýšení obce na městys. Leopold
Fiala zemřel roku 1881 a je pochován na hřbitově u sv. Jiří v prvním hrobě
vlevo u kaple sv. Barbory při vchodu od rychty. Slavné poutě
zde na Mariánské hoře se konají od roku 1885, kdy je ustanovil hradecký
biskup Josef Jan Hais k poctě tisícího výročí smrti
sv. Metoděje. Tehdy se zde prý sešlo několik tisíc poutníků a 42 kněží.
Biskup Hais prohlásil Mariánskou horu poutním
místem, „aby každý, kdo
na Velehrad putovati nemůže, mohl
poutní místo zde na Mariánské hoře navštíviti“. Rok
co rok se zde v neděli po 8. září na slavnost Narození Panny Marie, jíž je
kostel zasvěcen, scházejí poutníci nejen z Dolní Čermné,
ale i ze širokého okolí. V roce 1938 zde za účasti mnoha poutníků měl
vlastenecké kázání mons. P. Bohumil Stašek. Za
německé okupace pak byly poutě zakázány, po osvobození byly obnoveny, a
konaly se i přes nepřízeň komunistických úřadů, a konají se tu nepřetržitě až
do dnešních časů. Posvícení se v tomto potním kostele na Mariánské hoře
neslaví. Tomu
místu se začalo říkat Mariánská hora zřejmě po zázračné události, kdy zbožný
sedlák Franz Tschepen
daroval v následujících letech pozemky katolické farnosti pro stavbu
kostela. Tichý, odlehlý a vyhledávaný
areál poutního místa na Mariánské hoře i dnes působí příjemným dojmem a
osvěží každého návštěvníka, ať zbožného poutníka, či turistu. Zdroj:
hornitresnovec.cz, poutnik.kratky.org (7.11.2013) |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.11.2013 |