Kód CZ 1696

Cvrčovice

Zvonice ^{Zdroj C)}

…

Mlýn ^{Zdroj C)}

Jednu z prvních zmínek o mlýně nacházíme v roce 1520 a na tomto místě po stavebních úpravách stojí dodnes, i když už neslouží původnímu účelu. Původně byl poháněn vodním zdrojem, na konci 19 století byl přebudován na parní. Jeho známými nájemci jsou Franz Klemm, který ho spolu s lisovnou oleje propachtoval v roce 1781, pak Wenzl Šponnar, který v roce 1822 provedl regulaci mlýnského náhonu. Wenzl Schuppik, Anton Halla a konečně Franz Stratil a jeho žena Josefa. Manželé Stratilovi mlýn v roce 1870 koupili a jejich rod jej vlastnil až do roku 1937. Eduard Stratil zřídil při mlýně pilu a sklad dřeva, mletí obilí ustoupilo do pozadí. On také provedl elektrifikaci celého objektu. K pohonu použil dynamo a vodu. Posledním provozovatelem mlýna byl Vincenc Vítek. K poslednímu mletí došlo v roce 1952.

Škola ^{Zdroj C)}

původně přiškoleny ke Zdounkám, teprve v roce 1908 byla podána žádost o vyškolení, ta však byla zamítnuta. Ale již v roce 1911 byly vykoupeny pozemky od Jana Kochaníčka a nechávají se vymazávat všechny pohledávky, kterými jsou zatíženy. Druhým prodávajícím byl František Rejčoch, který se zavázal k tomu, že pozemky, které budou nadbytečné, odkoupí zpět. Zpráva o plánované stavbě školy byla zveřejněna v Lidových novinách a Pozorovateli. Jejím provedením byl dne 11. června 1913 pověřen kroměřížský stavitel Jan Slaměník a náklady byly odhadnuty na 29 tisíc korun. Plány vypracoval zdounecký stavitel Křižan. Na práce dohlížel jeden člen obecní komise a dne 29. listopadu 1913 byla podána žádost o kolaudaci a vyučování mohlo být zahájeno 1. ledna 1914. Bylo ustaveno místo učitele, učitelky ručních prací a člověka, který pečoval o dopravu kněze na výuku, tuto funkci vykonával František Šafařík. Další zprávy o výuce máme až z let 1940-1945, kdy byla povinně vedena školní kronika. Tu její pisatel po ukončení války označil za bezcennou, protože ji musel psát v loajálním duchu. Přesto se dozvídáme, že děti se v roce 1941 zúčastnily akce Každý tisíc chroustů, jejímž cílem bylo zlikvidovat, co nejvíce těchto příslušníků hmyzí říše. Celkem jich ve Cvrčovicích padlo 6356. Žáci měli ale příležitost pozorovat jiného, exotického, brouka. Škola získala 0,5 gramu vajíček bource morušového. Mlynář Vítek pěstoval moruše, a tak žáci mohli pozorovat, jak se vytváří hedvábná nit. Hedvábnickému ústavu v Hradci Králové pak odeslali 0,385 kg kokonů, několik jich zůstalo ve škole jako pomůcka při výuce: část byla rozpletena a část ponechána vývinu. Škola se v obci udržela pouze do roku 1975, kdy byla zdejší jednotřídka zrušena a děti začaly opět docházet do Zdounek

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kroměříž, s.o. Zdounky

1961 Okres Kroměříž

Část obce Zdounky

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

V blízkosti Cvrčovic byla objevena pravěká sídliště. Její bezprostřední okolí bylo osídleno již v době paleolitu, čemuž odpovídají nálezy výrobků a odpadu z pazourku. Nálezy v této oblasti náleží k nejbohatším ve střední Evropě.

První písemná zmínka o Cvrčovicích pochází z roku 1412, kdy markrabě Jošt prodával zdounecké zboží Jakoubkovi Konečkovi z Prus. Společně se Zdounkami byly prodávány vesnice Světlá, Cvrčovice, Soběsuky a Újezdec včetně všeho příslušenství. Od tohoto roku jsou Cvrčovice neustále spojeny se Zdounkami. Další zmínky jsou z roku 1446, kdy Vojtěch z Bojanovic pohnal Jana Mecha z Vitčic a z Cvrčovic ze 30 kop, protože držel polovinu čtvrtlánu ve Svrčovicích, i když na něj neměl žádné právo, další zprávy pocházejí z roku 1481 a 1520.

Nejstarší zástavba se nachází kolem zvonice, za nimi následovaly chalupy. Domky postavené v době, kdy panství držel Antonín Kaschnitz z Weinberga, nesou jeho jméno, Kašnice. Tento místní název se dále vztahuje i na pole rozkládající se nad vesnicí.

Před třicetiletou válkou byly v osadě 3 lány, 2 pololány, 3 čtvrtlány, 12 domů bez rolí a panský šenk. Po třicetileté válce bylo v obci 12 domů pustých a 12 obývaných. V roce 1750, tedy sto let od ukončení války, jsou zmiňováni pouze 2 sedláci, 14 čtvrtláníků, 1775 pak 3 sedláci a 16 čtvrtláníků.

Po vydání robotního patentu v roce 1775 pracovali čtvrtláníci na panském od svátku sv. Jana do svatého Václava potahem celý týden jedním koněm. Od sv. Václava do svatého Jana jednou osobou pěšky nebo jedním koňským potahem tři dny v týdnu. Ve žních dostávali robotníci 3 mázy piva denně, ale museli za to řádně pracovat při otavách i při senách.

Zdounecké vrchnosti byly dále odváděny poplatky z kopanic, luk, zahrad a za hlídku, platové slepice, přádlo nebo výdělek z přástku. Cvrčovský mlynář platil 30 zlatých ročně.

Rok	obyv.	domů
1869
1880
1890
1900
1910
1921	294
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (21.9.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 21.9.2016