Kód CZ
12006
[Pelhřimovy]
(Mährisch Pilgersdorf) Kostel sv.Jiří Zdroj C)
První
písemné zmínky o kostelu pocházejí z roku 1600. Podle stavebního průzkumu a
podobnosti půdorysu a prostorové dispozice s obdobnými slezskými vesnickými
kostely z období 13. století se předpokládá, že vznik jádra kostela lze řadit
do třetí čtvrtiny 13.století. Upravován byl v 17 a 18. století. V druhé
polovině 19. století byla přistavěna západní předsíň s věží. Před druhou
světovou válkou byla stržena valená klenba kněžiště a nahrazena plochým
stropem. Po roce 1945 přestal sloužit svému účelu. V šedesátých letech
sloužil jako sýpka ČSSS. Kostel svatého Jiří byl zařazen na Seznam ohrožených
nemovitých památek. Hnutí Duha jej zachránilo před zánikem provedenými
rozsáhlými opravami v letech 2006 až 2013 |
Panství Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha 1961 Okres Bruntál Část Slezských Rudoltic 2003 ORP Krnov, PO Osoblaha Historie
obce >> Zdroj C)
zaniklá obec, nyní
katastrální součástí obce Slezské Rudoltice. Vznik se datuje před kolonizaci osoblažska
olomouckým biskupem Brunaze Schaumurgu.
Ves s půdorysem blížícím se krátké lánové vsi podél potoka Trója a v archivních listinách se poprvé připomíná roku
1303, dále roku 1317 a pak průběžně do nejnovější doby. Pohroma přišla pro
ves v roce 1948, kdy tehdejší poúnorové ministerstvo obrany nařídilo vytvořit
na hranici s Polskem 300 m široké pásmo bez zástavby. Tím padly všechny
předchozí plány na obnovu válkou poničených Pelhřimov, a tak kdysi významné státky, včetně válkou nepoškozených. V létech 1948 - 1950 bylo odstřeleno 66 objektů. První dochovaná zmínka o Pelhřimovech pochází z roku 1377, za
dobu skutečného vzniku se však považuje období kolonizace, kterou prováděl
olomoucký biskup Bruno v polovině 13. století. Až do konce druhé světové
války se jednalo o čistě sudetoněmeckou obec, v níž při sčítání lidu z 1.
prosince 1930 žilo 217 obyvatel.Za Druhé světové
války byla většina domů v obci těžce poškozena. Po válce došlo v červenci a
srpnu 1946 k odsunu zdejšího sudetoněmeckého obyvatelstva. Od konce února
1946 přicházeli do Pelhřimov noví osadníci z řad Slováků a později především
z řad Volyňských Čechů. Po Únoru 1948 rozhodlo
ministerstvo vnitra z ideologických důvodů o zákazu zastavovat území do
vzdálenosti 300 metrů od státní hranice a o ponechání stávajících domů k
dožití. V letech 1949-1950 probíhala demolice obce. Součástí Slezských
Rudoltic se dříve samostatná obec Pelhřimovy formálně stala 22. srpna 1951,
ale již 2. února 1950 byla MNV Slezské Rudoltice předána agenda zdejší místní
správní komise, která obec řídila od roku 1945. Z původních 70 obytných domů
se zde do současnosti zachovaly pouze dva obytné domy, užívané k rekreaci,
jež mají čísla popisná 113 a 114. Jako část obce byly Pelhřimovy zrušeny k 1.
lednu 1971. Od té doby jsou jako základní sídelní jednotka součástí slezskorudoltické části Slezské Rudoltice. V roce 2013
přišlo hnutí Duha s iniciativou směřující k obnově Pelhřimov
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (9.2.2015) D) osoblazsko.cz (20.12.2008) E) historickasekce.blog.cz (20.6.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
20.6.2015 Předchozí editace: 20.12.2008 |