Kód CZ 12006

[Pelhřimovy]

(Mährisch Pilgersdorf) 

Kostel sv.Jiří ^{Zdroj C)}

První písemné zmínky o kostelu pocházejí z roku 1600. Podle stavebního průzkumu a podobnosti půdorysu a prostorové dispozice s obdobnými slezskými vesnickými kostely z období 13. století se předpokládá, že vznik jádra kostela lze řadit do třetí čtvrtiny 13.století. Upravován byl v 17 a 18. století. V druhé polovině 19. století byla přistavěna západní předsíň s věží. Před druhou světovou válkou byla stržena valená klenba kněžiště a nahrazena plochým stropem. Po roce 1945 přestal sloužit svému účelu. V šedesátých letech sloužil jako sýpka ČSSS. Kostel svatého Jiří byl zařazen na Seznam ohrožených nemovitých památek. Hnutí Duha jej zachránilo před zánikem provedenými rozsáhlými opravami v letech 2006 až 2013

Zpět na okres

Panství

Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha

1961 Okres Bruntál

Část Slezských Rudoltic

2003 ORP Krnov, PO Osoblaha

Historie obce >> ^{Zdroj C)}

zaniklá obec, nyní katastrální součástí obce Slezské Rudoltice.

Vznik se datuje před kolonizaci osoblažska olomouckým biskupem Brunaze Schaumurgu. Ves s půdorysem blížícím se krátké lánové vsi podél potoka Trója a v archivních listinách se poprvé připomíná roku 1303, dále roku 1317 a pak průběžně do nejnovější doby. Pohroma přišla pro ves v roce 1948, kdy tehdejší poúnorové ministerstvo obrany nařídilo vytvořit na hranici s Polskem 300 m široké pásmo bez zástavby. Tím padly všechny předchozí plány na obnovu válkou poničených Pelhřimov, a tak kdysi významné státky, včetně válkou nepoškozených. V létech 1948 - 1950 bylo odstřeleno 66 objektů.

První dochovaná zmínka o Pelhřimovech pochází z roku 1377, za dobu skutečného vzniku se však považuje období kolonizace, kterou prováděl olomoucký biskup Bruno v polovině 13. století. Až do konce druhé světové války se jednalo o čistě sudetoněmeckou obec, v níž při sčítání lidu z 1. prosince 1930 žilo 217 obyvatel.Za Druhé světové války byla většina domů v obci těžce poškozena. Po válce došlo v červenci a srpnu 1946 k odsunu zdejšího sudetoněmeckého obyvatelstva. Od konce února 1946 přicházeli do Pelhřimov noví osadníci z řad Slováků a později především z řad Volyňských Čechů. Po Únoru 1948 rozhodlo ministerstvo vnitra z ideologických důvodů o zákazu zastavovat území do vzdálenosti 300 metrů od státní hranice a o ponechání stávajících domů k dožití. V letech 1949-1950 probíhala demolice obce. Součástí Slezských Rudoltic se dříve samostatná obec Pelhřimovy formálně stala 22. srpna 1951, ale již 2. února 1950 byla MNV Slezské Rudoltice předána agenda zdejší místní správní komise, která obec řídila od roku 1945. Z původních 70 obytných domů se zde do současnosti zachovaly pouze dva obytné domy, užívané k rekreaci, jež mají čísla popisná 113 a 114. Jako část obce byly Pelhřimovy zrušeny k 1. lednu 1971. Od té doby jsou jako základní sídelní jednotka součástí slezskorudoltické části Slezské Rudoltice. V roce 2013 přišlo hnutí Duha s iniciativou směřující k obnově Pelhřimov

Rok	obyv.	domů
1850
1927	305 N
1930
1947
1961
1970
2005	0

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

D) osoblazsko.cz (20.12.2008)

E) historickasekce.blog.cz (20.6.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 20.6.2015

Předchozí editace: 20.12.2008