Kód CZ 2337

Dívčí Hrad

(Maidelberg)

Připojené: Sádek, Životice

Kaple ^{Zdroj A)}

Na Starém dvoře, přestavěná na garáž

Kaple sv.Huberta a P.Marie ^{Zdroj G)}

S křížovou cestou, sv.Huberta od r.2001

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Po 1750

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Na Starém dvoře

Křížová cesta ^{Zdroj C)}

Na návrší severně od obce s kaplí sv.Huberta a P Marie

Památník padlým ^{Zdroj A)}

II.sv.války

Památník padlým ^{Zdroj A)}

Na Starém dvoře od Josefa Obetha

Zámek Maidburg ^{Zdroj A) D) E)}

Dívčí Hrad se nachází v mírně zvlněném terénu osoblažského výběžku v nadmořské výšce 307m.n.m. Dominantou obce je renesanční zámek, který stojí na návrší nad řekou Osoblahou. V dnešní době je veřejnosti nepřístupný.

Zámecký areál je obklopen hradebním okruhem se třemi drobnými podkovovitými baštami, které mohou být pozůstatkem původního hradu. Jižně a východně od této hradby je dochován původní hradní příkop a na těchto dvou stranách byly vystavěny renesanční hospodářské trakty. Na jihu je to patrová vstupní budova obsahující velkou sýpku. V obdobné budově na východě byly stáje a daší provozní místnosti. Téměř čtvercová patrová zámecká budova má v nárožích okrouhlé věže a ze dvou stran je lemována parkánovými zídkami.

Samotný zámek je jednoposchoďová budova čtvercového půdorysu s věží nad vstupní bránou a se čtyřmi válcovými věžemi, ukončenými cimbuřím, z nichž dvě jsou z větší části pobořeny. Hlavní průčelí je členěno kamenným reliéfně zdobeným portálem, který rámují kanelové polosloupy. Architektonické členění vnitřních prostor je vcelku jednoduché - místnosti přízemí i patra jsou seskupeny kolem podélné síně, která prochází středem objektu a do níž se vchází hodnotným edikulovým portálem s ionskými polosloupky. V přízemí jsou klenby místností ozdobeny lunetami a štukovými žebírky, v patře mají jednoduchý trámový strop.

Panství Dívčí hrad (Maidburg), dříve též Děvice, bylo původně součástí opavského knížectví. Ve 13. století Děvice na Osoblažsku drželi manové olomouckého biskupa Bruna. Opevněné sídlo (hrad Maidburg) vystavěli leníci olomouckého biskupa Bruna a připomíná se již roku 1267. Při dělení Opavska v roce 1377 na něm seděl Beneš z Kravař, v r. 1385 jej převzala do zástavy opolská knížata, poté páni z Vrbna a od roku 1460 ho drželi bratři biskupa Tasa z Boskovic. Stál na místě nynějšího zámku, na mírném návrší nad říčkou Osoblahou. Byl tak chráněn přirozeným vodním příkopem a valem, na západní straně pak ještě druhým vodním příkopem, jehož zbytky jsou dosud viditelné. Menší zbytky někdejšího hradního příkopu se podnes zachovaly i na jižní straně (mezi dnešní zámeckou parkovou ohradou a dvorem).

Podobně jako mnohá jiná hradní sídla byl za česko-uherských válek také Dívčí hrad, na němž byla posádka Jiřího z Poděbrad, v r. 1474 obležen vojsky Matyáše Korvína a po krátké době dobyt a pobořen. Koncem 15. století jej vlastnil Jan Neuhauser, který panství v r. 1495 prodal Jindřichu Peřinovi z Ketře; v r. 1535 se stali jeho majiteli páni z Vrbna a v r. 1571 připadlo zpět olomouckému biskupovi jako odúmrť. V té době byl hrad ještě pustý, avšak hned v následujících letech byla zahájena jeho přestavba na zámek, neboť již v r. 1580 bylo panské sídlo obydleno. Stavbu zřejmě započal po roce 1573 Hynek Bruntálský z Vrbna, ale hlavní stavební práce probíhaly v 1. 1591-1593, kdy panství náleželo Janu staršímu Sedlnickému z Choltic.

V rodu Sedlnických z Choltic zůstalo panství spolu se zámkem až do r. 1622, kdy bylo za aktivní podporu stavovského odboje Karlu Kryštofovi Sedlnickému z Choltic zkonfiskováno a darováno arciknížeti Karlovi, velmistru řádu německých rytířů, po jehož smrti připadlo řádu. V r. 1768 získal Dívčí hrad řád johanitů, později maltézský řád, který zde zřídil svou komendu. V jeho držení zůstal zámek spolu se statkem i po r. 1918.

Za druhé světové války byl zámek dělostřeleckými zásahy značně poškozen. Navíc vypukl v zámku požár, který dokonal dílo zkázy. Po válce bylo provedeno provizorní zastřešení a byly opraveny také značně poškozené věže. V r. 1953 převzal správu zámku ONV v Krnově a od r. 1962 n. p. Zdravotnické zásobování Praha, závod Ostrava. V 1. 1962-1969 byla rekonstruována celá budova. Dnes je zámek účelově využit a je nepřístupný veřejnosti. Ve vlastnictví státu. Prodán 1/2018 za 5mil.Kč.

Škola ^{Zdroj A) Zdroj G)}

Škola vážně poškozena odpudivou rekonstrukcí, kdy byla snížena okna na polovinu a celá budova dostala ubohý vzhled.

Sýpka ^{Zdroj H)}

Barokní

Konírna ^{Zdroj H)}

16.stol.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Krnov, s.o.Osoblaha

1961 Okres Bruntál

2003 ORP Krnov, PO Osoblaha

Historie obce >>

Dívčí Hrad byl osídlen již v mladší době kamenné. Z 2. poloviny 9. století se dochovala písemná zpráva o existenci kmene Holasiců. První písemné zmínky o Dívčím Hradu jsou z roku 1267, kde je v závěti biskupa Bruna ze Schaenburka uváděn hrad Deuviz (Děvice), který byl v pozdějších letech přejmenován na Maidelberg (Dívčí Hrad). Zámek je dominantou, ke kterému se váže pověst o čtyřech sestrách, kdy nejmladší skočila žalostí z nešťastné lásky do studny. Zámek je postaven jako čtyřúhelník se čtyřmi rohovými věžemi (báně na čtyřech věžích byly nahrazeny korunami cimbuří), chráněn byl širokým příkopem s valem a mocnými kamennými zdmi a též baštami.

V podhradí, při hlavní cestě z Liptaně do Osoblahy, se nachází barokní plastika sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol. O několik metrů výše stojí pomník obětem 1. světové války. V Životicích, v místní části obce Dívčí Hrad, stojí další pomník obětem 1. světové války, a v Sádku, se tyčí pomník obětem 2. světové války. Jihozápadně nad obcí stojí v lese kaplička zasvěcena sv. Hubertovi a Panně Marii. V katastru obce se nachází zkameněliny lilijic, korálů, hlavonožců a ramenonožců, které má název OBLÍK.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	261 N
1930
1947
1961
1970
2005	247

www.divcihrad.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) divcihrad.cz (20.12.2008)

C) cs.wikipedia.org (26.5.2015)

E) msregion.cz (26.5.2015)

F) jeseniky.net (26.5.2015)

G) info.dh.sweb.cz (26.5.2015)

H) osoblazsko.cz (2.3.2018)

Stav: 11 - 10 - 0

Stav: 8 - 8 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 2.3.2018

Předchozí editace: 26.5.2015

Předchozí editace: 20.12.2008