Kód CZ

Kraslice

(Graslitz)

Osada: Sklená

Připojené obce: Černá, Čirá, Hraničná, Kámen, Kostelní, Krásná, Liboc, Mlýnská, Počátky, Sněžná, Tisová, Valtéřov, Zelená Hora

Kostel Božího Těla (Nejsv. svátosti oltářní) ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

z let 1893 až 1896 byl vyprojektován v novorománském slohu. Kostel byl postaven podle návrhu architekta Ludvíka Láblera. Interiery s malbami s výjevy ze života Ježíše Krista jsou dílem výtvarníka Zikmunda Rudla. v předsíni se nachází barokní kříž.

Kaple Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Hřbitovní, 19.stol., neogotická, Hřbitovní s rozlučkovou síní, 1885

Kaple ^{Zdroj 2)}

1939, spojená s kaplí sv.Kříže, osmiboká s pravoúhlým presbytářem

Kaple ^{Zdroj 2)}

Na kraji města, barokní

Kaple ^{Zdroj 2)}

Na kraji města směrem na Bublavu, 1881

Evangelický kostel ^{Zdroj 2)}

1911 eklektický, s věží

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

U vchodu figurální náhrobník 1662

Fara ^{Zdroj 2)}

Uvnitř pozdně gotická socha sv.Jakuba z kostela sv.Jakuba ve Sněžném

Lesní oltář ^{Zdroj C)}

u cesty na Hradiště

Mariánský sloup ^{Zdroj C)}

u kostela Nejsvětější svátosti oltářní

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Na můstku ve městě, rokoková, pol.18.stol.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

u kostela Nejsvětější svátosti oltářní

Železný kříž ^{Zdroj 2)}

Kovaný, barokní, 1703, na vnější straně hřbitovní kaple

Náhrobek ^{Zdroj C)}

hřbitov, u ohradní zdi náhrobek 2 synů horního hejtmana v Kraslicích Jana Viléma a Davida Jindřicha. Pískovec, 150 x 200 cm, datace nápisem 1667, pův. umístění za hlavním oltářem městského kostela, nyní ve zdi hřbitova.

Památník ^{Zdroj C)}

Před radnicí

Dotzauerův obelisk ^{Zdroj C)}

U hradu

Hrad Hausberg ^{Zdroj C)}

vrch Hradiště, zřícenina. Hrad mohl založit před rokem 1272 král Přemysl Otakar II., který ho udělil jako léno Jindřichu staršímu z Plavna, jehož rod Kraslice vlastnil až do roku 1370. Podle archeologických nálezů však hrad existoval až během čtrnáctého a patnáctého století. Vzhledem k tomu, že v roce 1370 se Kraslice popisují jako město pod Novým hradem, je možné, že hrad vznikl až ve druhé polovině čtrnáctého století.

Král Václav IV. hrad zastavil pánům z Raitenbachu, ale ti se proti němu postavili, a proto byl hrad v roce 1412 dobyt chebským vojskem. Raitenbachové ho však získali zpět a po nich ho od roku 1448 drželi opět páni z Plavna. Během poděbradských válek ho Jindřich II. z Plavna sám nechal zapálit. Plavenští z Plavna ho však získali zpět a s přestávkami jim patřil až do roku 1519, kdy hrad získal jako zástavu Václav Elpognár ze Šenfeldu. Od jeho bratra Hanuše Elpognára získal kraslický hrad neznámým způsobem Hanuš Pluh z Rabštejna a v roce 1527 Šlikové, za kterých byl pravděpodobně opuštěn.

Podle listiny, údajně vydané 15. července 1272 v Praze, měl kraslický hrad, uváděný jako „hrad Greklis“, získat od Přemysla Otakara II. jako léno Jindřich starší z Plavna. Později bylo zjištěno, že listina je falzifikát, který nechal někdy mezi léty 1465–1480 vyhotovit Jindřich II. z Plavna, na kterého jako na svého odpůrce vyhlásil král Jiří z Poděbrad klatbu. Z této falešné listiny lze oprávněně dovozovat, že stavba hradu či tvrze byla tehdy již dokončena.

Vzhledem k obtížně dostupné poloze a malým rozměrům plnil hrad především funkci opěrného a strážního bodu. Rozměry jeho oválného areálu dosahují pouze 14 × 7 m. Dochovala se z něj jen malá část zdiva hradby s malou polookrouhlou baštou na jižní straně

Radnice ^{Zdroj C)}

…

Spořitelna ^{Zdroj 2)}

Patrová na náměstí, se dvěma reliéfy

Textilní továrna Buhland a Fuchs ^{Zdroj C)}

Lipová cesta 625/19

Městská jatka ^{Zdroj C)}

Č.p.1928, s omezením: bez objektu trafostanice postavené na místě bývalé elektrárny na parc. č. 3110, z r.1904

Nádraží ^{Zdroj C)}

…

Budova ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.306 ^{Zdroj C)}

Ul.5.května

Dvojdům čp. 217 ^{Zdroj C)}

Č.p. 217/25, pův. čp. 217 a 218

Dům ^{Zdroj C)}

Nerudova ul.

Breinlova vila ^{Zdroj C)}

Lipová cesta 1091/17, 1903

Vila továrníka Wilhelma Fuchse ^{Zdroj C)}

Dukelská 1128/37, 1904

Vila ^{Zdroj C)}

Dukelská

Vila ^{Zdroj C)}

…

Vila ^{Zdroj C)}

…

Vila č.p.72 ^{Zdroj C)}

Havlíčkova ul.

Vila ^{Zdroj C)}

Ul.V zátiší

Vyhlídka Josefa II. ^{Zdroj C)}

Pod Šibeničním vrchem

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kraslice, s.o.Kraslice

1961 Okres Sokolov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Město založené podél cest v horách, domy převážně z 19.stol.

Oblast na horním toku řeky Svatavy a Libockého potoka byla postupně osídlována německými zemědělci už od poloviny 12. století. Osada byla povýšena na město až Karlem IV. v roce 1370, podle nějž se měly Kraslice stát základnou na trase do Durynska, která vedla přes Karlovy Vary a saský Schöneck. Dalším důvodem povýšení byl císařův zájem o rozvoj těžby stříbra v této oblasti.

V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města a od této doby používají písmeno G ve svém městském znaku.

Třicetiletou válku přežily Kraslice díky své poloze a ochranné listině celkem dobře a byly ušetřeny i pustošení švédských a císařských vojisek. V roce 1666 získává město od svobodných pánů ze Schönburku silně katolický hrabě Hans Hartwig von Nostitz a zavádí zde protireformaci, která do té doby na rozdíl od zbytku Čech zde proběhla neúspěšně. V květnu 1671 povolává hrabě Nostitz mladého duchovního ze Sokolova a zakládá v Kraslicích katolickou faru, rozpouští luteránské městské zastupitelství a nahrazuje ho katolickým. Téměř veškeré obyvatelstvo bylo nuceno přestoupit ke katolicismu nebo se vystěhovat. Valná většina po počátečním odporu nakonec přistoupila ke změně náboženství.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	12 526 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech

C) cs.wikipedia.org (23.2.2015)

Kód CZ

Sklená

(Glasberg)

Kaple sv.Vojtěcha ^{Zdroj C)}

Původní stavba z roku 1718, nynější kaple klasicistní. Zvonice dodatečná. Kaple stojí ve svahu na vysokém návrší na kraji lesa při staré cestě z Kraslic do Rotavy. Obdélná stavba, k jejímuž průčelí připojena užší, ale stejně vysoká zvonice se sanktusníkem. Stěny člení pilastry. Nízká, široká okna zaklenuta segmentem.

36 – 31 - 0

24 – 13 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.1.2020

Předchozí editace: 23.4.2015