Kód CZ 14334
Sedlov
Osada: Těšínky Kaple
Povýšení sv.Kříže Zdroj C) Se
zvoničkou, patrně konec 18.stol. Památník
padlým Zdroj C) 1914-18,
vedle kapličky 1926 Tvrz Zdroj D) poprvé
písemně doložena v roce 1607, kdy ji dcera Václava Vlka z Kvítkova prodává
spolu s dvorem a částí vsi Mikuláši Horňateckému z Dobročovic. Sňatkem s
Mikulášovou dcerou Marianou získal v roce 1615 tvrz Adam Mírek ze Solopysk,
jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro účast na stavovském odboji v
letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil zkonfiskovaný majetek majitel
Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce 1624 byla tvrz poškozena
požárem a v roce 1634 vydrancována saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov
Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé. Ta
prodala v roce 1646 zpustlou tvrz i celý statek novému majiteli Ratboře
Jindřichovi Kraftovi z Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi, nicméně
na tvrzi již nesídlil a nechal ji upravit na sýpku. V roce 1885
prodala Terezie Cecinkarová z Birnic Sedlov Josefu Hrabaňovi z Přerubenic,
který přestavěl a značně zvelebil statek, při kterém nechal vystavět novou
obytnou budovu. Jeho syn prodal statek v roce 1903 JUDr. Theodoru Slavíkovi,
advokátovi z Litomyšle, který ho pronajal bratřím Mandelíkovým, majitelům
velkostatku a cukrovaru v Ratboři. V roce 1928 jej od doktora Slavíka mladšího
odkoupili. Během německé okupace a po znárodnění statek Sedlov sdílel stejný
osud se statkem Ratboř. Hospodařil zde Státní statek Kolín, později JZD
Bečváry, v této době byla koncem 80. let téměř celá tvrz zbořena. Po roce
1993 byl statek vrácen dceři Ing. Ervína Mandelíka, Jindřišce Králové a menší
část Hermíně Domácí, vnučce Roberta Mandelíka. V roce 1998 byl majetek
Jindřišky Králové převeden na syna, Ing. Josefa Krále a jeho potomky – MVDr.
Josefa a Ing. Ondřeje Krále, kteří celý statek postupně upravují. Jádrem
tvrze byl patrový gotický palác s fasádami ozdobenými sgrafitem, který se
vypínal nad terénní hranou, spadající na severní straně o několik metrů dolů.
O původním vnitřním členění paláce nejsou známy žádné podrobnosti, neboť při
přestavbě na sýpku byl již v 18. století zbaven všech příček i stropů.
Počátkem 80. let 20. století byly na vnějších zdech značně zchátralé budovy
zbytky renesančních sgrafit. Z paláce tvrze se dodnes dochovaly pouze zbytky
tří obvodových zdí ve výši přízemí. Panský
dům Zdroj B) Č.p.22 ve
statku |
Panství Ratboř Politický okres Kolín,
s.o.Kolín 1961 Okres Kolín 1960 Část Ratboře 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj D)
Ves Sedlov se
poprvé připomíná v roce 1457, když paní Markéta Písecká, vdova po Janu
Doupovcovi z Prahy, darovala svůj majetek v Sedlově dceři Martě. V roce 1465
statek jako odúmrť připadl králi Jiřímu z Poděbrad, který ho v témže roce
daroval Martinovi z Dříně. Ten prodal Sedlov v roce 1486 majiteli Ratboře
Janu Hrabaňovi z Přerubenic. Kolem roku 1540 došlo k rozdělení vsi, kdy jedna
část nadále patřila k Ratboři a druhá část patřila kutnohorskému měšťanovi
Jindřichovi z Vilémovce. Obě části byly opět spojeny až v roce 1646. V roce
1607 Sedlov prodala dcera Václava Vlka z Kvítkova spolu s tvrzí Mikuláši
Horňateckému z Dobročovic, sňatkem s jeho dcerou Marianou ji v roce 1615
získal Adam Mírek ze Solopysk, jemuž byl v roce 1623 majetek zkonfiskován pro
účast na stavovském odboji v letech 1618–20. Ještě v témž roce koupil
zkonfiskovaný majetek majitel Ratboře Ondřej Horňatecký z Dobročovic. V roce
1634 byl Sedlov vydrancován saským vojskem. V roce 1643 zdědila Sedlov
Ondřejova dcera Apolena Ludmila, provdaná za Bohuslava Berku z Dubé, a ta ho
v roce 1646 prodala novému majiteli Ratboře, Jindřichovi Kraftovi z
Lammersdorfu, který opět spojil obě části vsi a Sedlov trvale připojil k
ratbořskému panství, jehož součástí zůstal až do zrušení patrimoniální správy
po roce 1848.
literatura
a prameny 1)
Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 B) ratbor.cz (28.9.2017) C) cs.wikipedia.org
(28.9.2017) D)
cestyapamatky.cz (28.9.2017) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
16393
Těšínky
Kaple
sv.Markéty Zdroj D) 1901 |
Historie
Zdroj D)
Těšínky se vzpomínají v
průběhu 16. století, kdy zde stála krčma a dvě chalupy, jako součást
suchdolského panství. V roce 1653 byla v Těšínkách osídlena po třicetileté
válce pouze jedna chalupa, a to jediným usedlíkem Jakubem Němcem. Těšínky
koupila v roce 1695 hraběnka Františka Lidmila z Lobkovic od hraběte
Františka Antonína Šporka, majitele Suchdola, a připojila je k Sedlovu a tím
k ratbořskému panství. Součástí ratbořského panství pak zůstaly Těšínky až do
zrušení patrimoniální správy po roce 1848. Od roku 1950 jsou součástí Sedlova
a s ním dnes patří k Ratboři. |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 28.9.2017 |