Kód CZ
Kouřim Osada: Molitorov, Muzeum lidových
staveb Kostel sv. Štěpána Děkanský. Poč.13.stol.
trojlodní gotický Zvonice Mimo kostel, gotická Kostel Nejsv.Trojice Na hřbitově Kaple
P.Marie Pomocné 1727, pětiboká Děkanství … [Kostel sv.Martina] Při cisterciáckém proboštství,
vypálen Husity 1421 [Cisterciácké
proboštství] 1280, u hradeb, s kostelem sv.Martina, vypálené Husity 1421 Husův sbor … Hřbitov … Židovský hřbitov … Kaple sv.Víta Na hradišti Stará Kouřim Výklenková kaplička V opěrné zdi hradeb Socha sv.Jana Nepomuckého Před děkanským kostelem, 1715 Kašna Před děkanským kostelem, 1715 Socha P.Marie Immaculaty Na kašně Památník Prokopa
Velikého Na náměstí Památník padlým Na náměstí Pomník astronomického
středu Evropy Na náměstí Pamětní deska Fr.R.Netáhlíka
Na č.p.5,
1844-1916, umělec a samouk Pamětní deska Václava
Konráda Na chlapecké škole, italský legionář,
popraven 1918 jako bojovník za vlast Busta T.G.Masaryka Před kinem Hradiště U sv. Jiří, ostroh na jihovýchodě města Hradiště Stará Kouřim ostroh nad pravým břehem Výrovky, jihovýchodně od města Hradiště U sv.Vojtěcha U Vojtěcha, parc. 985, jihovýchodně od
města, u mlýna Bukačova Hradby … Bašta U Kolínské brány Bašta Jižního parkánu Bašta Jihovýchodní Bašta Severního parkánu Bašta Západní Hranolová věž Jihovýchodní Hranolová věž Severozápadní rohová Pražská brána Hranolová věž Radnice 1782, v současnosti muzeum Nová radnice … Sokolovna … Dům č.p.4 a 5 Na náměstí Dům č.p.31 Zlická ul. Dům č.p.42 Na náměstí Dům č.p.47 Na náměstí Dům č.p.48 Na náměstí Dům č.p.115 Na náměstí Dům č.p.116 Na náměstí Dům č.p.117 Na náměstí Dům č.p.122 Na náměstí Dům č.p.144 Na náměstí Dům č.p.392 Na Ptačím rynečku Dům č.p.400 Židovská ul. Dům Dubová ul. Chlapecká škola U kostela. postavena v letech
1864–1865 na místě středověkého děkanství, které od třicetileté války bylo v
rozvalinách (původní škola byla na sousedním pozemku v č. p. 145 na místě
dnešní pošty a obecního úřadu). Od roku 1883, kdy byla postavena druhá, dívčí
škola, se tato škola nazývala chlapecká, koedukace byla znovuzavedena
školním rokem 1953/1954. Tzv. chlapecká škola sloužila do června 1979, kdy
pro havarijní stav musela být opuštěna. Později se jejím majitelem stala
nakladatelská a pohostinská firma METAFORA s. r. o. a budova je v havarijním
stavu. Hořejší mlýn Zdroj C) Kdy byl
postaven není známo. Na samém počátku zde byl jako
jediný zdroj publikace od profesora Profouse
„Místní jména v Čechách – Jejich vznik, původní význam a změny“. Díl I, A–H, 1947, dále v Archivu českém následující záznam
z 23. února 1407. Jedná se vlastně o vůbec prvou zmínku o Drahonickém
objektu, což byl s největší pravděpodobností dvorec, který byl přeměněn na
mlýn. Mlýn Hořejší zvaný též Drahonický, byl nazván
podle Petra Drahonického a později (počátkem 17.
století) zván Pášovský nebo Pášov.
Václav Pašek (Páša)
koupil v roce 1604 "sobě dědicům a budoucím svým mlejn
jenž slove Drahonický v
těch mezech pravých ....".
Mlýn dostal jméno po majitelce Kateřině Pášové,
což byla dcera Paška. Mlýn Bukačov Zdroj C) Č.p.247, z 18. století s hospodářskými objekty
a přístavbami z 19. století umístěný v rokli pod hradištěm Stará Kouřim. Ve
zdivu objektů se nachází řada druhotně použitých románských článků ze
zaniklého kostela sv. Vojtěcha. je v
"Bílé knize Práva a svobod" (Liber privilegiorum,
začínající roku 1404, v městském archivu) jmenován jako mlýn Prostřední,
zvaný též Vojtěchovský a později zvaný Bukačovský.
V držení Vojtěchovského rodu byl nejpozději od roku 1515 a rozdělen mezi jeho
dcery a vnučku roku 1598. Jednalo se o Marianu, mlynářku na Hrázi, vdovu po
Janu Hrázském, která se znovu provdala za člena
městské rady Václava Paška, majitele Nového Dvora
(nynější Molitorov). Dále o druhou dceru Lidmilu
provdanou Zlonickou a po smrti mužově pak za jiného
člena rady Jeremiáše Jihlavského. Dále pro Lidmilinu dceru z prvního
manželství Alžbětu Zlonickou. Poté přechází mlýn do
majetku Václava Ferdinanda z Větčína. Jeho manželka
v roce 1680 prodává mlýn Jiřímu Bukačovi, který však již v roce 1689 umírá.
Jiří Bukač byl dvakrát ženatý a měl děti z obou manželství. Spor o jeho
majetek trval 35 let. Velký mlýn Zdroj C) Jako poslední z tří těchto mlýnů je
mlýn Veliký později zvaný Panský, který koupila sama obec v roce 1532. První
písemná zmínka pochází z r. 1407 v listině o majetku cisterciátského
proboštství v Kouřimi. Další zmínka je v knize Liber privilegiorum,
folium 223, z roku 1431. V roce 1537 koupilo tento
mlýn město od sirotků po mlynáři Jírovi za 1200 kop míšeňských grošů a
dosazovalo do mlýna nájemce. Roku 1547 se Kouřim zúčastnila vzpoury stavů a
po jejich porážce přišla o všechny své statky včetně dvou mlýnů. Tento
majetek byl navrácen či odkoupen zpět roku 1561. Při konfiskaci majetku v
roce 1623 přišlo město znovu o tento mlýn. Mlýn připadl za směšný poplatek
znehodnocenou měnou knížeti Lichtenštejnovi a
rozhodoval o něm Lichtenštejnský úřad v Kostelci nad Černými lesy. Malý mlýn Zdroj C) Zv.Podfortenský či Malý mlýnec postavený ještě před
husitskými bouřemi a Němci zvaný Holzmül (Dřevěný
mlýn) zřejmě podle blízko stojící dřevěné branky uváděné v latinských
zápisech jako Janua lignuorum.
Ačkoli ležel jen na Ždánické strouze, měl dostatek vody, protože v té době
byla strouha odtokem řady rybníků ležících pod Ždánickým vrchem. Prvá zmínka
o něm je rovněž z roku 1407, kdy patřil kouřimským cisterciákům, kteří z něj
platili 12 kop grošů z čehož 1 kopu přímo městu. Nejstarším známým mlynářem z
roku 1507 byl Jiří v Malém mlýnci. Mlýn Hrázka Zdroj C) Nejmladší mlýn. Mlýn Fortna Václava Apltauera Mlýn U Skanzenu Mlýn Na Podskalí Kamenný most Přes Výrovku |
Panství Politický okres Kolín, s.o.Kouřim 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie města Zdroj C)
V místní krajině
je dokázáno osídlení lidmi již z mladší doby kamenné, zhruba 3000 let př. n.
l. V 6. století n. l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v 7. století
vzniká na místech dávného slovanského osídlení Stará Kouřim. Význam mohutného
opevněného hradiště se mohl směle měřit s Prahou. Tzv. Kristiánova legenda z
10. století vypráví o souboji zlického knížete Radslava
s přemyslovským knížetem Václavem, který Radslava
božím zásahem bez boje porazil. Zlické knížectví, které se stalo nebezpečným
konkurentem Prahy, bylo vyvráceno ve dvou taženích Václavova bratra Boleslava
I., zvaného Ukrutný, a následně přešlo do majetku Slavníkovců.
Hradiště Stará Kouřim zaniklo kolem roku 936. Přemyslovci poté založili na
sousední ostrožně nové menší hradiště u svatého Jiří. Lehce opevněný
velmožský dvorec stával v 11.–12. století na místě
pravěkého hradiště a sídliště zvaného hradiště u svatého Vojtěcha. Rovněž Slavníkovci začali brzy
ohrožovat zájmy v Praze sídlících Přemyslovců Mocenský střet obou rodů vyvrcholil vyvražděním Slavníkovců
v Libici nad Cidlinou roku 995. Po dobytí slavníkovského panství vznikl kouřimský úděl, kde
panovaly pod svrchovaností pražského knížete vedlejší větve přemyslovského
rodu. Kouřimský údělný kníže Děpolt III. vedl ve
13. století odboj proti králi Přemyslu Otakaru I. Jeho vzpoura byla však
rozdrcena, Děpolt zabit a hradiště zničeno. Z této
doby pochází druhá legenda o vzniku jména města obsažená v Dalimilově
kronice. Současná Kouřim,
asi 1 km severozápadně od Staré Kouřimi a kdysi jedno z nejvýznamnějších
královských měst v Čechách, byla patrně založena ve třetí čtvrtině 13.
století králem Přemyslem Otakarem II. Nebývalý rozkvět středověké Kouřimi
trval až do roku 1547, kdy byla Kouřim, podobně jako celý městský stav
království, oslabena konfiskacemi v souvislosti s účastí v protihabsburském
povstání. Největší úpadek
města však nastal po roce 1620 v době třicetileté války, kdy bylo téměř zcela
zničeno. Většinu majetku získal kníže Karel z Lichtenštejna
a vylidněná Kouřim byla nadto několikrát vydrancována nejen procházejícími
švédskými, ale též císařskými vojsky. Až do roku 1848 byla Kouřim krajským městem.
V 19. století se ocitla mimo hlavní dopravní tepny, na rozdíl od jiných měst
se zde nerozvinul významnější průmysl a její význam postupně upadal.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 C)
cs.wikipedia.org (2.5.2020) |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Molitorov Kaple … Zámek Dušan Jurkovič Zámek Diblíkov Zdroj C) S dvorem, 1903 |
První písemná zmínka o vesnici
pochází z roku 1654. Nachází se v berní rule, podle které zde stál dvůr v
majetku Jiřího Molitora z Mühlfeldu. |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Muzeum lidových
staveb ]Kostel sv. Jana Křtitele[Zdroj C) Plánovaný objekt z Dolních Kralovic nad Želivkou. Kostel
byl rozebrán na konci roku 1975. Ačkoliv šlo o jeden z prvních objektů, který
byl do areálu skanzenu převezen, zatím nebyl znovupostaven.
V 70. a 80. letech to bylo z ideologických důvodů, aby se nestal poutním
místem Posázaví. Proto byla zvažována možnost rekonstruovat pouze torzo
krovu. Nynější projekt předpokládá stavbu kopie kostela s osazením veškerých
zachovalých prvků a výhledově i s možností navrácení existujících částí
původního mobiliáře, které byly rozmístěny do jiných kostelů. ]Věžovitá polodřevěná zvonice[Zdroj C) Plánovaný objekt v areálu kostela
Povýšení svatého kříže v Mečeříži u Benátek nad
Jizerou, pravděpodobně z roku 1620, přestala svému účelu sloužit v roce 1913,
kdy byly zvony přeneseny do novostavby kostela. Původní zvonice pak chátrala
a v roce 1976 se při vichřici horní část zřítila. Kopie má být zhotovena na
základě plánové a fotografické dokumentace. ]Výklenková kaplička P. Marie[Zdroj C) Plánovaný objekt stál
ve Svobodě nad Úpou Zděná u cesty na Janskou horu pod Matčinou loukou západně
od kostela byla postavena před rokem 1764 a zanikla
po odsunu původního německého obyvatelstva. Muzeum plánuje postavení kopie. Dřevěná zvonička Zdroj C)
kopie církve
Československé husitské z Býchor na Kolínsku,
umístěna před statkem z Týřovic
Socha sv. Donáta Zdroj C)
barokní z
roku 1764 ze Svatbína u Kostelce nad Černými lesy,
umístěná za usedlostí ze středního Polabí
Mariánský sloup Zdroj C) z 2. poloviny 19. století z Konárovic na Kolínsku. Na původním místě byl sražen
nákladním autem v roce 1981, poté byly jeho trosky předány muzeu. postaveno v rámci první etapy dostavby v letech 2015-16 ]Sousoší sv. Jana Nepomuckého[Zdroj C) Plánovaný objekt Barokní z Tismic z doby po roce 1750 stávalo na parapetní zdi
schodiště ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1943 bylo těžce
poškozené sousoší na původním místě nahrazeno kopií, neúplný originál byl
přenesen do Podlipanského muzea v Českém Brodě, kde
zůstal pohozen na muzejní zahradě. V roce 2009 bylo torzo částečně
konzervováno. Ve skanzenu má být rekonstruované sousoší umístěno do
výklenkové kapličky, která má být volnou kopií kapličky sv. Jana Nepomuckého
ve Třebovli, kde je osazeno podobné barokní
sousoší. Boží muka sv. Prokopa Zdroj C)
z Kostelce
nad Černými lesy, z nučického červeného pískovce z roku 1897, umístěna u
začátku prohlídkové trasy
Dřevěný kříž Zdroj C)
volná kopie
s korpusem Krista malovaným na plechu z Němčic na
Kolínsku, umístěna na rozcestí v jižní části areálu
Rumpálová studna Zdroj C)
roubená z
počátku 19. století z Kozojed u Ratají
nad Sázavou, umístěna před budečskou chalupou
Dřevěná pumpa Zdroj C)
ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem, umístěna u usedlosti z Podbrdska
Vahadlová studna Zdroj C) … ]Rychta č.p. 1[Zdroj C) Plánovaný objekt z Kamenice u Dobrého
u Dobrušky z přelomu 16. a 17. století nebyla od 50. let 20. století
udržována a zchátrala. V roce 1977 bylo zahájeno jednání o jejím přenesení do
kouřimského skanzenu. Byla připravena dokumentace k transferu, avšak tento
záměr ztroskotal na administrativních a technických překážkách. V létě 1981 tedy
byly sejmuty a zachráněny alespoň nejcennější architektonické detaily a
zbytek stavby byl ponechán svému osudu. Výstavbě kopie v 80. letech bránil
nedostatek pracovní kapacity, poté pozemkové spory. Obytný dům statku č.p. 1 Zdroj C)
z Týřovic u Rakovníka byl do muzea přenesen v roce 1975.
Statek byl jako Jerýskovský grunt zmiňován už v 16.
století, na konci 17. století se vytvářela jeho dochovaná podoba, dalšími
úpravami prošel v 19. století. Po nové adaptaci zde byla v roce 2012
zpřístupněna stálá expozice „Venkovská škola na konci 19. století“ (velká
světnice statku skutečně před rokem 1885 nouzově sloužila jako škola). Malá
světnice a přední komora jsou instalovány do podoby zámožnějšího selského
obydlí v polovině 19. století, v zadní komoře se nachází expozice „Lidový
nábytek ze sbírek Regionálního muzea v Kolíně“
]Chalupa č.p. 1[Zdroj C) Plánovaný objekt z Nové Starosti u Rynoltic na Liberecku byla do skanzenu věnována
majitelkou a převezena v roce 2010 poté, co na původním místě zchátrala a
byla určena k demolici. Pochází z přelomu 18. a 19. století a patřila k
nejstarší zachované zástavbě osady. Po rozebrání se podařilo k přesunu
zachránit jen některé části konstrukcí stěn, protože chalupa byla napadena
dřevokaznými organismy. Zachovány byly hodnotné architektonické prvky včetně
pískovcových kvádrů podezdívky. Obytné stavení rychty č.p. 2 Zdroj C) z Bradlecké
Lhoty bylo zachráněno přenesením do skanzenu v roce 1981. Roku 1998 jej
poškodil požár, po němž byla provedena celková obnova. Hospodářský trakt
usedlosti dosud stojí na původním místě v Podkrkonoší. Stavení pochází z doby
po roce 1689. Interiér je instalován do podoby z první poloviny 19. století, jsou
zde vystaveny předměty z vybavení domácnosti a soubor malovaného nábytku z
oblasti Podkrkonoší a Polabí. Chalupa usedlosti č.p. 2 Zdroj C) z Masojed na Českobrodsku
z druhé poloviny 18. století. Roubená obytná část chalupy byla v roce 1987
zbořena a nahrazena novostavbou, detaily včetně lomenice, podstávky
a ostění oken byly získány do muzea, kde došlo k postavení rekonstrukce
chalupy s osazením zachovalých původních prvků. Chalupa byla doplněna o kopii
zaniklé klenuté brány s volutovým štítem, která stávala v podobné usedlosti v
Masojedech. postaveno v rámci první etapy dostavby v
letech 2015-16 Chalupa č.p. 8 Zdroj C)
pravděpodobně
z roku 1786, z Budče u Ledče nad Sázavou. Do muzea byla přenesena v roce 1973
ze zátopové oblasti vodní nádrže Želivka.
Interiérová instalace představuje domácnost drobného chalupníka
v druhé polovině 19. století.
]Brána panského dvora č.p. 14[Zdroj C) Plánovaný objekt Goticko-renesanční v
Tismicích z roku 1506. V roce 1970 byla brána
(podle webu muzea nejspíše úmyslně) stržena projíždějícím traktorem, po
neúspěšném úsilí památkových orgánů o obnovu byla věnována do skanzenu. ]Hospodářská budova u usedlosti č.p. 17[Zdroj C) Plánovaný objekt (dvě komory a chlév)
v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. Pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18.
století. Byla v havarijním stavu a napadená dřevokaznými organismy. V roce
2012 se po podrobné dokumentaci podařilo zachránit jen několik prvků, které
by měly být zakomponovány do plánované kopie stavby. ]Roubený dům č.p. 19[ Zdroj C) Plánovaný objekt ze Starostína na Broumovsku vznikl
v 18. století. V 70. letech 20. století byl zanedbaný a hrozil jeho zánik.
Byl demontován a měl být přenesen do podkrkonošského skanzenu ve Vrchlabí,
který však nikdy nevznikl. Roku 1982 byl přenesen do muzea v Kouřimi, kde
však nikdy nebyl znovupostaven. Pozůstatky jsou
kvůli nevhodnému způsobu uložení silně poškozené a většinu ze součástí by
bylo nutno nahradit kopiemi. ]Dům vrchnostenské správy č.p. 31[Zdroj C) Plánovaný objekt zvaný Laubovna z Amalína u Křivoklátu
byl postavený na svažitém pozemku po roce 1715, když ves ještě nesla název Čamrdoves. Na stavbu byly použity části konstrukcí ze
starších objektů včetně dřevěné nástavby jedné z věžic
hradu Křivoklátu. Dům byl označován názvem podle rodiny houslisty a hudebního
skladatele Ferdinanda Lauba, která jej používala
jako letní byt. Roku 1996 byl dům poškozen požárem a roku 2005 byla nadzemní
část zbořena a nahrazena novostavbou. Část původních konstrukcí byla v roce
2013 předána kouřimskému skanzenu. Obytné stavení usedlosti Šperkovna č.p. 41 Zdroj C) ze Strašic na Rokycansku,
z první čtvrtiny 19. století. Usedlost byla zlikvidována v roce 1978 z důvodu
stavby nákupního centra, v muzeu byla postavena rekonstrukce zaniklého
objektu s osazením několika zachovalých původních detailů. postaveno
v rámci první etapy dostavby v letech 2015-16 Dům č.p. 50 Zdroj C) z osady Kamenná u Jílového na Děčínsku, z počátku 19. století, kombinující tři stavební
techniky, byl do muzea přenesen v roce 1986. Expozice v interiéru přestavuje
vybavení venkovské domácnosti na přelomu 20. století. Domek u usedlosti č.p. 64
Zdroj C) z Krchleb u
Nymburka, který sloužil jako obydlí nemajetného domkaře,
podruha nebo výměnkáře, byl postupně památkově
znehodnocen modernizacemi, poslední autentická část, roubená světnice, byla
zbořena roku 1975. Muzeum získalo pouze vyřezávanou lomenici v nerozebraném
původním stavu. Znovupostavení domku bylo pojednáno jako rekonstrukce
pravděpodobné původní podoby s využitím analogií s jiných dochovaných staveb.
postaveno v rámci první etapy dostavby v letech
2015-16 ]Usedlost č.p. 128[Zdroj C) Plánovaný objekt z Chedrbí na Čáslavsku
pocházející z přelomu 18. a 19. století, představuje stavbu patřící menšímu
zemědělci tzv. domkáři - zemědělci bez vlastní
půdy. V roce 2008 byla vážně poškozena požárem, při kterém shořela celá
konstrukce krovu, štít a byl silně porušen strop. Do muzea byly v roce 2016
přeneseny všechny nepoškozené původní konstrukce objektu. ]Vodní mlýn[ Zdroj C) Plánovaný objekt z roku 1676 z Tismic na Českobrodsku. Původní
objekt postupně zanikl zanedbáním po roce 1991. Jeho podrobné zdokumentování
umožňuje stavbu kopie. Ve skanzenu k němu má být vybudován i funkční náhon s
vyrovnávací nádrží, v souvislosti s tím má být u okraje areálu obnoven rybník
Vodák, který zanikl na konci 18. století. ]Větrný mlýn[ Zdroj C) Plánovaný objekt na pozemku usedlosti
čp. 189 na Zimní straně Červeného vrchu v obci
Borovnice u Staré Paky z roku 1841 byl posledním sloupovým větrným mlýnem v
Čechách, v provozu byl do 40. let 20. století. Na původním místě byl mlýn
roku 1966 poškozen bleskem. Ač byl poté opraven, roku 1968 byl demontován a
převezen ke konzervaci do Hostinného, odkud měl být převezen do plánovaného
skanzenu v Dolánkách u Turnova, později byl
převezen do plánovaného skanzenu ve Vrchlabí. V roce 1979 shořely zbylé
základy původní stavby v Borovnici, roku 1982 byly zubožené a nekompletní
zbytky horní části stavby převezeny do Kouřimi, kde však kvůli nevhodnému způsobu
uložení dále zchátraly a nedostatku finančních a technických kapacit a kvůli
pozdějším pozemkovým sporům nebyl mlýn dosud znovupostaven.
Muzeum nyní uvažuje o stavbě kopie, použití původních částí konstrukcí je
dnes již nereálné. Občanské sdružení Větrák usiluje od roku 1997 o
znovupostavení mlýna na původním místě v Borovnici. Kovárna Zdroj C) Celoroubená od usedlosti č.p. 2
ze Starého Bydžova z roku 1774 byla do muzea přenesena v roce 1976. Svému
účelu sloužila až do roku 1958. Uvnitř je vystaven kovářský mobiliář
především z kovárny v Louňovicích pod Blaníkem a
také z několika obcí na Kolínsku. Kovárna je v muzeu zatím nevhodně
prezentována jako samostatně stojící objekt bez obytného stavení a dalšího
hospodářského zázemí. Celoroubený špýchar Zdroj C) s unikátní roubenou klenbou od
usedlosti č.p. 3 z Kornatic na Rokycansku pochází z roku 1774. Do skanzenu byl v dobře
zachovalém stavu převezen v roce 1977 poté, co se majitelka usedlosti
zbytečně rozhodla jej zbořit. postaveno v rámci
první etapy dostavby v letech 2015-16 Sýpka Zdroj C)
od
usedlosti č.p. 5 z Hrádku u Zruče nad Sázavou
z přelomu 18. a 19. století byl do muzea přenesen v roce 1973 ze zátopové
oblasti nádrže Želivka. Uvnitř je expozice o
domácím zpracování mléka.
Sýpka Zdroj C)
od
usedlosti č.p. 7 z Budče pochází z 2. poloviny 18. století, do muzea
byl přenesen v roce 1973.
]Patrový špýchar[ Zdroj C) Plánovaný objekt od usedlosti č.p. 27
z Martinic u Votic z roku 1794 byl několik letv rozebrané podobě na zahradě usedlosti, v roce 2013
majitel dohodl jeho darování Muzeu lidových staveb v Kouřimi. Polygonální
stodola Zdroj C) Devítiboká
roubená se strmým vysokým krovem středověkého typu pokrytým došky, od
usedlosti č.p. 7 z Durdic u Votic, z roku
1648, do muzea přenesena v roce 1972 jako první stavba. Stávala hned za
vstupem do areálu. V rámci úprav byla přenesena dovnitř areálu a
šindelová střecha byla nahrazena doškovou.
Polygonální stodola Zdroj C) Dvanáctiboká od č.p. 3 ze Želejova u Hořic z roku 1660 byla do muzea přenesena v
roce 1977. V interiéru je vystaveno hospodářské náčiní a zemědělské strojem,
některé pocházejí přímo z usedlosti č.p. 3 v Želejově. Balící stroj Zdroj C) stroj na balení sazenic ovocných
stromků z Molitorova u Kouřimi, umístěn za
usedlostí ze středního Polabí |
Muzeum lidových staveb v Kouřimi leží
asi 1 km jižně od středu města. Vzniklo v roce 1972 původně jako záchranný
regionální skanzen objektů lidové architektury ze zátopové oblasti vodárenské
nádrže na řece Želivce. První část skanzenu byla
zpřístupněna v roce 1976. Nosným programem se později stal výběr základních
regionálních typů lidové architektury z území České republiky a jejich
prezentace. |
|||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch © Aktualizace 2.5.2020 |