První zmínka z roku 1257. Kostelu
pravděpodobně předcházel malý románský kostelík. Po požáru roku 1507 byl
znovu postaven v pozdně gotickém slohu. V druhé polovině 18. stol. byl tento
farní kostel povýšen na děkanský. Vnitřní zařízení pseudogotické. Hlavní
oltář zdobí obraz Loučení sv. Petra se sv. Pavlem z 2. pol.
18. století.
Fara
…
Kostel sv.Floriána
Pozdně gotická stavba, zaklenutá
síťovými klenbami, jejíž dnešní podoba pochází z počátku 16. stol. Je možné
se domnívat, že původně zde stával karner
(kostnice) nebo hřbitovní kaple. Vnitřní zařízení barokní. Uvnitř se
nacházejí kaple sv. Linharta a sv. Marie.
Kaple sv.Josefa
a sv.Barbory
Stavba
pochází ze 16. století, původně sloužila jako
protestantský kostel (kaple byla pravděpodobně jeho presbytářem). Později
(1738) byl tento kostel přestavěn na církevní špitál s kaplí. Oltář je z
první třetiny 18. století, portálový, sochařský. Při jihozápadním nároží
budovy je dodnes patrné lehce vystouplé zdivo bývalé věže kostela.
Kaple sv.Jana
Nepomuckého
Hřbitov
Socha sv. Jana Nepomuckého
Boží muka
Kašna
O kamenném sloupu kašny se traduje,
že to býval pranýř. Kašna
byla postavena roku 1646. Na počátku II. světové války došlo k jejímu
posunutí z osy náměstí na severní stranu
Výstražní brzdový kámen
Radnice
Existence budovy radnice uváděna v
česky psaném urbáři od roku 1553. První zmínka o "soudním domě"
(domě, kde se městská rada scházela) pochází ale již z roku 1382. Současná
podoba původně renesanční radnice vznikla při přestavbě v roce 1852.
Dominantu radnice tvoří barokní věž s bání.
Dům čp.
24
Dům čp.
32
Měšťanský
dům č.p.200
…
Dům čp.
206 - Měšťanský pivovar
Měšťanský
dům č.p.215
Na náměstí. Patrový renesanční dům na
náměstí nese na průčelí zbytky figurálních sgrafit s letopočtem 1605.
Sgrafita zobrazují motiv řezníka, porážejícího býka a postavu justice.
Sgrafity je zdobená i korunní konsolová římsa.
První písemná zmínka o Kaplici je z
roku 1257. Město se rozkládá v malebné krajině při říčce Malši
na úpatí Novohradských hor. Vzniklo v raném středověku jako trhová ves na
důležité obchodní stezce, která spojovala Horní Rakousko s jižními Čechami.
Stezka, po níž se hlavně dopravovala sůl, měla pro kupce důležitá zastávková
místa v rakouském Cáhlově (Freistadtu)
a Kaplici, a proto byla nazývána cáhlovskou nebo též kaplickou.
Z výhodné polohy na stezce Kaplice těžila a záhy se z malé osady začala měnit
v cílevědomě budované městečko.
Český název města je obvykle spojován s mariánskou kaplí, která
stávala v místech dnešního kostela sv. Floriána. První písemná zpráva o Kaplici pochází z roku 1257 a z ní se dozvídáme o
existenci farního kostela pod patronátním právem milevského kláštera. Půdorys
vznikajícího městečka na vyvýšenině nad levým břehem Malše
ukazuje na promyšlený kolonizační projekt. Od obdélníkového náměstí v
blízkosti kostela se odvíjí pravoúhlá obvodová uliční síť, jejíž pravidelnost
je omezena pouze na severní straně tokem řeky. Prvotní kolonizační proud z
vnitrozemí byl později překryt vnější kolonizací, a tím se vysvětluje i
prolnutí českého a německého živlu ve městě. V písemných pramenech z 1.
poloviny 14. století se Kaplice několikrát uvádí jako městečko, avšak městské
právo jí bylo propůjčeno až v roce 1382. V pozdějších dobách bylo několikrát
obnovováno novými vrchnostmi. Kaplice jako poddanské město byla součástí
panství pořešínského, později přešla
pod panství novohradské Roku 1434 si přivlastnilPořešín i Kaplici Oldřich II. z
Rožmberka. Po vymření Rožmberků zdědili statky Švamberkové,
po nich přešel majetek do rukou vítěze bělohorského, císařského vojevůdce
Karla BonaventuryBuquoye.
Město získlalo řadu výsad, které příznivě
ovlivňovaly jeho hospodářský rozvoj. Ten však byl v minulosti mnohokrát vážně
narušen. Kaplice se nevyhnula takovým katastrofám, jako byly časté požáry a
plenění v neklidných válečných dobách, zejména za husitských nepokojů a během
třicetileté války. O životaschopnosti města svědčí to, že jeho obyvatelé
dovedli vždy následky katastrof překonat. V letech 1771 až 1775 působil v Kaplici farář Ferdinand Kindermann,
osvícenecky orientovaný pedagog a později litoměřický biskup, který zde
vybudoval vzornou školu, jejíž pověst záhy přesáhla hranice Čech. Po zrušení
poddanství a odstranění vrchnostenského systému v polovině 19. stol. se město
stalo podle nového administrativního členění sídlem politického i soudního
okresu. Přes mnohé následující reorganizace a politické zvraty zůstalo
okresním městem až do roku 1960. Ačkoliv byla Kaplice správním střediskem
rozsáhlého územního celku na jihu Čech, k němuž patřilo Vyšebrodsko
a Novohradsko, zůstávala nadále městem venkovského
charakteru bez většího ekonomického zázemí. V roce 1869 měla 2 252 obyvatel a
do roku 1921 se tento stav takřka nezměnil. Tehdy jich bylo ve městě
napočítáno jen o osm více. V témže roce měla Kaplice 361 domů. Vzhledem k
delší stagnaci a malému počtu obyvatel byla vedena po určitou dobu jako
městys. Statut města jí byl udělen teprve 9. července 1936. Soužití německé
většiny s českou menšinou ve městě bylo po dlouhou dobu poklidné a téměř
bezproblémové. Kaplice byla oběma národnostem společným domovem. Teprve
vzrůst nacionalistických nálad na konci 19. století a zejména v první
polovině 20. století vyvolal první vážnější konflikty. Hájit svoji národní
existenci v převážně německém městě bylo pro Čechy stále obtížnější. Poprvé
se kapličtí Němci pokusili odtrhnout město od Čech
po zhroucení habsburské monarchie na konci 1. světové války a vyhlášení
československého státu, avšak bez úspěchu. Během první republiky zůstávala
Kaplice nadále městem s převahou německého obyvatelstva, Češi však již mohli
svobodně rozvíjet svůj národní život. Bohužel tato situace netrvala příliš
dlouho. V druhé polovině září 1938 vyvolávali příslušníci fašistické Henleinovy Sudetoněmecké strany na Kaplicku
nepokoje, ozbrojené incidenty, výpady proti československým úřadům a otevřeně
žádali připojení k hitlerovskému Německu. Mnichovskou dohodou se jejich přání
vyplnilo a menšinové české obyvatelstvo města i okolních vesnic se muselo
vystěhovat. Jen několik Čechů zůstalo a ti se náhle stali cizinci ve vlastní
zemi. Jakmile skončila 2. světová válka, bylo Československo obnoveno a
Kaplice se stala opět českým městem. Po šesti letech se sem začali vracet
vyhnaní čeští obyvatelé a spolu s nimi přicházeli i další čeští a slovenští dosídlenci, aby nahradili odsunuté německé obyvatelstvo.
Ve městě zůstalo pouze 109 Němců (antifašisté a ve smíšených manželstvích).
Město i celou okolní oblast však čekal v následujících letech
složitý vývoj. Mnoho nových dosídlenců v souboji s
tvrdými podmínkami podlehlo a Kaplicko se jim tak
nestalo novým domovem. Nemalou měrou k tomu přispěl i komunistický režim,
který krátce po osídlení násilným zakládáním družstev a státních statků bral
lidem půdu, sotva ji dostali a začali na ní hospodařit. Město si však uchovalo
svoji tvář a od šedesátých let se začalo utěšeně rozrůstat. Byly postaveny
nové školy, nové průmyslové podniky, nová sídliště, přicházeli noví lidé. I
když v té době přestala být Kaplice okresním městem, zůstala přirozeným
centrem širokého okolí. V roce 1953 byla ve městě zřízena jedenáctiletá
střední škola (dnešní gymnázium) a o tři roky později z ní odcházeli první
maturanti. Tak byl položen základ střednímu školství v Kaplici.
Po přechodné existenci střední zemědělské technické školy přibyla koncem
šedesátých let střední ekonomická škola, nynější obchodní akademie. Zároveň
ve městě zakotvilo učňovské školství. Poválečným odsunem Němců počet
obyvatelstva ve městě poklesl. V roce 1947, tedy dva roky po válce, zde žilo
pouze 1 588 lidí. V dalších letech však počet obyvatel neustále stoupal.
Výraznější vzestup byl zaznamenán v sedmdesátých a osmdesátých letech, v
současné době se počet obyvatel ustálil. Na konci roku 1997 žilo ve městě 6
466 obyvatel a v přičleněných osadách Blansko, Dobechov,
Hradiště, Hubenov, Květoňov,
Mostky, Pořešín, Pořešínec,
Rozpoutí, Rožnov, Žďár dalších 638 lidí. Do roku
1989 byla poloha města blízko uzavřené hranice zřetelnou nevýhodou. Po pádu
totalitního režimu a odstranění železné opony město ožilo čilým
podnikatelským a turistickým ruchem. Opravené a rekonstruované domy září
čerstvými omítkami, nové obchody upoutávají pestrostí nabídky. Současná
Kaplice se chce stát příjemným domovem pro své obyvatele i přitažlivým místem
pro české a zahraniční návštěvníky.
.jpg)
