Kód CZ

Frymburk

(Friedberg)

Osada: Frydava

Připojené osady: Svatonina Lhota, Blatná, Kovářov, Milná

Kostel sv.Bartoloměje ^{Zdroj A)}

z 13. století, který byl později přestavěn do dnešní pozdní gotiky. Vnitřní vybavení kostela je barokní. Stavba kostela byla dokončena v roce 1277 a samotný kostel byl věnován Vítkem z Rožmberka benediktinskému probošství v Zátoni. Svoji pozdně gotickou podobu kostel získal přestavbou v roce 1530. Z této doby se zachovala síťová klenba presbytáře. Do této doby zde byl pouze dřevěný strop. V letech 1649-1652 proběhla další přestavba, kdy vznikla valená klenba lodi. Poslední přestavba byla provedena roku 1735. Hlavním nápadným prvkem kostela je jeho věž, která byla roku 1870 zvýšena a přestavěna do novogotické podoby. Interiér kostela je barokní. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1650, autorem je Jan Worath z Aigenu. Po pravé straně lodi se nachází další barokní oltář z poloviny 17. století.

Kaple P.Marie Bolestné ^{Zdroj A)}

Na vršku Marta nad Frymburkem 1898. neboli Vysoká muka se nachází na výšině zvané Na Martě nad Frymburkem. Má půdorys obdélníka o rozměrech přibližně 6 × 8 metrů s polygonální apsidou na východní kratší straně. Její západní průčelí je zakončeno malou vížkou.

Byla postavena v roce 1898 a z Frymburku k ní vedla křížová cesta, po které sem putovala procesí až do roku 1950. V období komunistického režimu byla kaple i křížová cesta poničeny a od roku 1992 postupně opravovány ve spolupráci s bývalými německými farníky pod záštitou obce Frymburk; k jejich benedikci došlo v roce 2000. Nynějším vlastníkem kaple je městys Frymburk. U kaple se nachází studánka.

Stavba současné kaple byla zahájena 8. července 1897 podle stavebního plánu Ondřej Wagnera, stavebního mistra z Frymburka. Náklady na stavbu činily asi dva tisíce zlatých, z nichž necelá polovina byla hrazena ze sbírky farníků zorganizované frymburským kaplanem Benediktem Sobotkou a zbytek věnoval premonstrátský klášter ve Schläglu. Kaple byla na podzim 1898 dokončena a slavnostně vysvěcena 13. října 1898. Z tyrolského Grödenu byla pro kapli pořízena skupina tří soch s Ukřižovaným uprostřed - Kalvárie. Vnitřní výzdobu tvořily šumavské obrázky malované na skle, které znázorňovaly křížovou cestu. Z vnitřní strany nad vchodem byla zobrazena původní kaple Ukřižovaného, která na místě stála do června 1897.

Fara

…

Kaple

Na hřbitově

Hřbitov

…

Socha P.Marie Immaculaty

1735

Křížová cesta

Ke kapli na vršku Marta, začínala u dnes zatopeného hřbitova. Vybudována byla 1894, po roce 1950 ustoupila dolní část budované silnici.. V letech 1999 -2000 byla cesta obnovena. Doplněna byla chybějící zastavení I. a XIV. a všechny kříže a obrazy.

I.zastavení

…

II.zastavení

…

III.zastavení

…

IV.zastavení

…

V.zastavení

…

VI.zastavení

…

VII.zastavení

…

VIII.zastavení

…

IX.zastavení

…

X.zastavení

…

XI.zastavení

…

XII.zastavení

…

XIII.zastavení

…

XIV.zastavení

…

Kalvárie

U kaple na vršku Marta

Kašna

…

Pranýř

…

Erb

Na kostele

Reliéf Adalberta Stiftlera

…

Památník padlým 1914-18 a 1938-45

…

Památník osvobození

Americkou armádou

Meteorologický sloupek

…

Pamětní deska

Ondřej Baumgartner

Socha trpaslíka

Na náměstí

Socha žáby

Na náměstí, na začátku vodního příkopu

[Hrádek]

Na kopci nad městečkem, před 1354, zanikl poč.17.stol.

Stará škola

Dnes penzion, č.p.35

Bašta

Za č.p.78-80

Dům č.p.37

…

Vodní příkop

Na náměstí

Zpět na okres

Panství

Politický okres Kaplice, s.o. Vyšší Brod

1961 Okres Český Krumlov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj A)}

Prehistorické nálezy osídlení v blízkém okolí jsou datovány deset tisíc let před naším letopočtem.

Novodobá historie začíná v roce 1198, kdy Dr. Valentin Schmidt uvádí "Fritburk byl strážný hrad nad vltavským brodem již v roce 1198 připomínaný". V roce 1270 daruje Vítek z Krumlova kapli ve Frymburku benediktinskému probožství v Zátoni u Č. Krumlova a v roce 1305 Jindřich z Rožmberka ji převádí k rakouským premonstrátům ve Schlägru. V roce 1379 byl Frymburk poprvé nazván městem a od 16. století zde byl i městský pivovar. V roce 1598 měla frymburská rychta 118 obytných domů, 61 lánů orné půdy a šest hospod. V roce 1620 přechází Frymburk pod panství Buquoyů a během třicetileté války je zpustošeno a vypáleno Švédy. Později byly znovu potvrzeny každotýdenní trhy a výroční trh na svátek svaté Anny. V roce 1856 vypukl ve Frymburku obrovský požár při kterém bylo zcela zničeno historické náměstí, když požáru padlo za oběť 54 domů a čtyři lidské životy. O tom, že Frymburk vždy stranil pokroku svědčímimo jiné i to, že již v roce 1881 zde svítili na náměstí pouliční lampy a v roce1884 zde byla zřízena telegrafní stanice. Po vzniku Československa v roce 1918 byl Frymburk český s německou většinou, která uvítala Mnichov a obsazení českého pohraničí Hitlerem, Frymburk byl 6. května 1945 osvobozen americkou armádou a po dosunu Němců sem přišli jako dosídlenci nejen Češi a Slováci, ale i reemigranti z Rumunska a Volyňští Češi. Frymburk i krajina se podstatně změnily po napuštění lipenské přehrady v roce 1959, kdy postupně Frymburk získal ráz rekreačního městečka. Na jižní straně náměstí s parkem, které bylo "od nepaměti tržištěm při zemské stezce", stojí kostel svatého Bartoloměje z 13. století, který byl později přestavěn do dnešní pozdní gotiky. Vnitřní vybavení kostela je barokní. V parku na náměstí stojí pranýř, kašna, mariánský sloup a reliéf Adalberta Stiftera. Na vršku Marta nad Frymburkem stojí nově zrestaurovaná kaple z roku 1898 a nově se obnovuje křížová cesta k této kapli. Od kaple je nejhezčí pohled na Frymburk. Z významných frymburských občanů zde připomínáme pouze kantora a hudebního skladatele J. W. Maxanta, jeho žáka varhaníka S. Sechtera a univerzitního profesora A. Baumgartnera.

	obyv	domů
1677
1771
1805
1843
1921
1927	1403 N
1930
1950
1961
1988
1991
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Města a městečka v Č. na M. a ve S,1996-2011

A) frymburk.info (26.3.2011)

C) cs.wikipedia.org (3.3.2015)

Kod CZ

[Frydava]

(Friedau)

Zatopena lipenskou přehradou

37 – 27 – 0

34 – 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 27.12.2020

Předchozí editace: 3.3.2015

Předchozí editace: 26.3.2011