Kód CZ 17901

Vítkovice

(Witkowitz)

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj 2)} ^{Zdroj B)}

1784 Přestavěna pův.kaple z roku 1699. je umístěný ve svažitém terénu v horní části obce a tvoří velmi výraznou krajinnou dominantu. Od roku 1699 tu stávala hřbitovní kaple přestavěná roku 1784 majitelem sklárny a Vítkovického dvora s přispěním hraběte Harracha do podoby typicky horského kostela s pokud možno jednoduchým zevnějškem, dřevěnou předsíňkou před hlavním vstupem a s interiérem velmi dobře dokládajícím náboženské cítění našich předků. Interiér kostela je v presbyteriu zaklenut valenou klenbou s pěti výsečemi, jež klenbě dodávají na bohatosti. Malíř K. Meissner zde r. 1936 vytvořil iluzívní zrcadlo, v něm anděla nesoucího Kristův monogram IHS a nad ním monstranci. Loď kostela je plochostropá, na ploše lze vidět další malbu K. Meissnera znázorňující Nejsvětější Trojici a pohled na Vítkovice r. 1936. Na vítězném oblouku, oddělujícím loď od presbyteria, je malba stejného autora s tématem Poslední večeře Páně. Rovněž podvěží uzavírá klenba – tentokrát to jsou tři prostá, ale působivá pole, tzv. pruské placky. Mramorový oltář je z roku 1883. Nejstaršími památkami v zařízení kostela jsou socha sv. Jana Nepomuckého (z roku 1741) a lavice s malovanými rokaji na opěradlech a postranicích umístěné dnes na kůru. Ostatní zařízení je pseudorenesanční z druhé poloviny 19. století. Varhany: Původně jednomanuálový mechanický zásuvkový nástroj pochází z 1. poloviny 18. století a byl sem přenesen z kartuziánského kláštera ve Valdicích. V r. 1833 jej rozšířil Johann Anton Barth o pozitiv. V roce 1857 nástroj přestavěl J. Prediger a poté zde proběhlo ještě několik oprav (1876 F. Kobrle, 1914 J. Fries). Tento vzácný nástroj je po zvukové stránce zdařilý a dobře slouží k doprovodu liturgie. Jeho technický stav však není dobrý, ale zatím vyhovující. Potřeboval by rozsáhlejší opravu.

Fara ^{Zdroj B)}

1787

Výklenková kaplička

Mezi stromy nedaleko pod kostelem

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Na sloupu na křižovatce při cestě do Stromkovic, F.A.P.1741

Kamenný kříž ^{Zdroj 2)}

Před vchodem na hřbitov, 1816

Litinový kříž

Na kamenném podstavci litinový postament s reliéfními polosochami. Neogotický

Památník padlým 1914-18

Vedle fary

Mohyla ^{Zdroj C)}

Na Vrbatově návrší

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Jilemnice, s.o.Rokytnice nad Jizerou

1961 Okres Semily

2003 Pověřený městský úřad Jilemnice

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1606. V 1. polovině 17. století zde pracovala sklářská huť patřící huťmistrovskému rodu Preisslerů.

Osídlování Krkonoš probíhalo, obdobně jako v jiných horách, po jednotlivých časových vlnách a obecně se dá říci, že určujícím činitelem byla nadmořská výška a toky řek. Osídlení lokality dnešních Vítkovic bylo poměrně pozdní. Husté zalesnění a značná nadmořská výška jsou příčinou, že patrně až v polovině 15. století vzniká první hospodářský dvůr. První písemná zmínka o Vítkovicích je však až z roku 1606.

Pověst mluví o dvou bratrech jménem Vítkové, kteří v době husitské podobně jako řada katolických rodin, uprchli do krkonošských lesů, kde se skrývali. Po skončení husitských válek založili pak první hospodářský dvorec na místě, které se jim zalíbilo a podle nich dostalo jme Vítkovice. Pověst se však pro nedostatek historicky pramenů těžko dokládá.

Ve druhé fázi kolonizace, zvané hornická, byl vystavěn hrad Štěpanice v místě nad dnešní silnicí spojující Jilemnici s Beneckem.

V této oblasti vznikaly železářské a později skelné hutě. Dostatek dřeva a zpočátku i snadný povrchový sběr železné rudy umožnil tuto náročnou výrobu.

Pokud jde o další majitele oblasti včetně Vítkovic, na čas to byli Zárubové z Hustířan a pak známý Albrecht z Valdštejna. Po konfiskaci majetku po zavražděném Albrechtovi získávají na konci třicetileté války toto panství Harrachové, když nezletilého Ferdinanda Bonaventuru Harracha zastupoval kardinál a pražský arcibiskup hrabě Karel Harrach.

Snahou Harrachů bylo obnovit činnost železářských a sklářských hutí, jejichž činnost v době třicetileté války patrně ustala. S obnovou hutí se dá předpokládat i výstavba některých domů a také rozvoj obce.

Podle obecní kroniky byly již v roce 1642 postaveny dřevěné boudy a místo pojmenováno Mísečky. Údajně nejstarším domem bylo č.p. 148 , později chata min. chemického průmyslu.

V dějinách Vítkovic se až do I. světové války nic dramatického neodehrálo a také obecní kronika o tomto období mnoho nevypovídá. Dramatické události nastaly po vzniku Československa (28.10.1918 ). Již 29. října 1918 se němečtí poslanci z Čech (poslanci Říšského sněmu) usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Deutschböhmen a přičlenit ji jako autonomní jednotku k Německému Rakousku (Deutsch-Ostereich). Vítkovice se do tohoto separatistického hnutí aktivně zapojily. Po obsazení Liberce (sídlo provizorní vlády) českým vojskem dne 14. prosince 1918 skončily naděje na odtržení i pro německé obyvatelstvo Vítkovic. Druhé dramatické období se pak týkalo obyvatelstva českého v říjnu 1938 po Mnichovském diktátu. Třetí pak po podepsání Postupimské dohody, kdy začal v roce 1946 odsun Němců z Vítkovic.

Po II. světové válce probíhaly události ve Vítkovicích obdobně jako ve většině vesnic v pohraničí, snad jen s tím rozdílem, že díky své poloze dochází k rozvoji horské rekreace a Vítkovice tak byly ušetřeny osudu jiných vesnic, které po odsunu německého obyvatelstva a příchodu nového, bez historických kořenů, byly zdevastovány. Vítkovicům se však nevyhnula vlna výstavby podnikových chat, které mnohde necitlivě zasáhly do krajiny.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1402 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Poche E., Umělecké památky Čech

A) vitkovicevkrk.cz (27.12.2014)

B) vikariatjilemnice.cz (27.12.2014)

C) cs.wikipedia.org (27.12.2014)