Kód CZ 4207

Horní Dubenky

(Ober Dubenken)

Evangelický kostel ^{Zdroj C)}

z roku 1786, zařízení většinou z doby po roce 1950

Evangelická fara ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Psí hřbitov ^{Zdroj C)}

Nad hřbitovem

Kaple ^{Zdroj C)}

V části Jenštejn

Železný kříž ^{Zdroj C)}

V centru

Boží muka ^{Zdroj C)}

torzo z roku 1742 za školou

Náhrobek ^{Zdroj C)}

prvního evangelického faráře Ondřeje Lazányiho

Pomník Jana Husa ^{Zdroj C)}

před evangelickou farou

Žižkův kámen ^{Zdroj C)}

při cestě k Janštejnu

Pomník husitské bitvy ^{Zdroj C)}

u rybníka Bor

Památník Josefa Krejčího ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým 1914-18 ^{Zdroj C)}

Na hřbitově,obětem z Horní Dubenky, Jihlávky, Nové Vsi, Kaliště a Janovic

Památník padlým ^{Zdroj C)}

…

Radnice ^{Zdroj C)}

…

Chadimův mlýn ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.37 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.82 ^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.183 ^{Zdroj C)}

…

Vila č.p.116 ^{Zdroj C)}

postavena podle plánů architekta Bohumila Turečka. Stavba byla povolena 4. 6. 1934. Stavbu prováděl Augustin Třeček, stavitel v Třešti

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava

1961 Okres Jihlava

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1385. Dne 17. listopadu 1423 byly poblíž obce přepadeny vojskem Menharta z Hradce husitské vojenské jednotky vracející se tudy z obléhání Telče. V boji proti přesile zahynulo kolem 300 mužů včetně jednoho z husitských vojevůdců Havla Pinty, přežil druhý z vojevůdců Jan Hvězda z Vicemilic, který se zbytky jednotek odtáhl do Pelhřimova, kde se spojil s ostatním Žižkovým vojskem. Na břehu rybníka Bor 0,5 km z obce po červené turistické značce směr Jihlávka stojí pomník této bitvy.

Obec má dlouholetou reformační tradici. Již ve 14. století působili v okolí valdenští. V 16. století v obci působil bratrský sbor, o němž se však zachovaly pouze útržkovité zprávy.[3] Pobělohorská rekatolizace zde byla vedena jezuity z Telče a Jindřichova Hradce. Tajní evangelíci se tehdy scházeli v lesích, mj. u Studánky Páně nedaleko vrcholu Javořice. Po vyhlášení Tolerančního patentu v roce 1781 se velká část obyvatel přihlásila k augsburskému vyznání a zažádala o zřízení evangelického sboru a.v. Telčská vrchnost tehdy nevyhověla s tím, že v témž panství působí sbor a. v. ve Velké Lhotě. Teprve v roce 1783 se podařilo sbor ustavit a povolat z Uher prvného faráře Ondřeje Lazányiho. V roce 1786 byl vybudován kostel s farou.

Z roku 1809 pochází první písemná zmínka o janštejnské sklárně, i když historie sklářství zřejmě sahá do starších dob.[6] Roku 1827 byla sklárna rozšířena a byl tak položen základ dnešní osady Janštejn. Roku 1838 vznikla zdejší škola, a to jako škola evangelická, v době, kdy v sousední Jihlávce byla ustavena škola katolická. Od roku 1889 působí v obci pošta.[8] V roce 1898 byla ustavena zdejší záložna. V roce 1908 byl založen zdejší lihovar, který fungoval až do roku 1961

Rok	obyv.	domů
1850
1927	810
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (4.2.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 4.2.2017