Kód CZ 197

Batelov

(Battelau)

Osada: Bezděčín

Připojené: Lovětín, Nová Ves, Rácov

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj C)}

barokní na náměstí, 1755-61, na místě got.kostela, vstup s dvojvěžím 1836

Kostel sv. Barbory ^{Zdroj C)}

Na hřbitově. pův.farní. Postaven byl na konci 13. století. Z této doby se dochovaly zdi lodi a presbytáře. Přestavěn 1670, nově přistavěna sakristie, zaklenut presbytář, zvětšena okna a proražen nový vchod na západní straně. V 19. století byla postavena kruchta a plochostropá loď zaklenuta dešťovou klenbou.

Fara ^{Zdroj C)}

1635-6, č.p.129 na náměstí

Hřbitov

S řadou zajímavých náhrobků

Synagoga ^{Zdroj I)}

v severozápadním rohu náměstíčka, na místě starší synagogy zničené spolu s ostatními okolními domy při požáru v roce 1790. Dostavěna byla v roce 1794, upravena byla v roce 1825. K bohoslužbám místní židovské obce sloužila do 2. světové války. V letech 1958–74 budovu využíval místní sbor Církve čs. husitské. V letech 1984–85 byla upravena na klub a sloužila místní organizaci svazu zahrádkářů. I přes pozdější úpravy si zachovala klasicistní vzhled.

Židovský hřbitov ^{Zdroj I)}

Na mírném návrší nad silnicí na Švábov. Zeď se rozpadá. Márnice v jihovýchodním rohu rozpadlá.

Márnice židovského hřbitova ^{Zdroj I)}

Pouze torza zdí

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Na náměstí

Socha sv.Jana Nepomuckého

Před kostelem

Socha P.Marie Immaculaty ^{Zdroj C)}

Před kostelem

Kalvárie ^{Zdroj C)}

Tři dřevěné kříže na kopci u lesa

Socha P.Marie ^{Zdroj C)}

U silnice do Třeště

Socha sv.Pavla ^{Zdroj C)}

Na schodišti před kostelem vpravo

Socha sv.Petra ^{Zdroj C)}

Na schodišti před kostelem vlevo

Socha sv.Cyrila

Na schodišti před kostelem

Socha sv.Metoděje

Na schodišti před kostelem vlevo

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Lovětínská ul.

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U silnice na Třešť

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U cesty k Lovětínu

Boží muka ^{Zdroj C)}

U silnice do Třeště

Boží muka ^{Zdroj C)}

Svabov

Boží muka ^{Zdroj C)}

U zastávky autobusu

Boží muka ^{Zdroj C)}

U silnice ke Spělovu

Boží muka ^{Zdroj C)}

U CESTY do Lovětína při č.p..598 v ul.Pod Vrškem, POSTAWEN TYTO BOŽÍ MUKY PRO AMATKI PANA JEŽISSE KRYSTA A PRO JEHO SMRT V KRVI… NAKLADEM MARKA BEZSTAROST KAMENIKA L.P. 1667

Boží muka ^{Zdroj C)}

U silnice na Rácov

Boží muka ^{Zdroj C)}

Ul.Pod vrškem, NAKLADEM LUKASE PARKANA Z BATELOWA 1770

Boží muka ^{Zdroj C)}

Ul.Pod Vrškem

Boží muka ^{Zdroj C)}

U silnice do Nové Vsi

Boží muka ^{Zdroj C)}

Severně od obce, 1744

Smírčí kříž ^{Zdroj J)}

Reliéf latinského kříže, gotizující nápis a rytina pistole. Stával u kraje lesa severovýchodně od obce. Výška 92 cm šířka 46 cm tl.14 cm.

Smírčí kříž ^{Zdroj J)}

1894, v chatové osadě Vršku jižně od obce před chatou č.019.Na paměť zabité bleskem paní Marie Herzové. Nápis Na památku zemřelé věrné manželce a matce 18 25/IV 94. Výška 71 cm šířka 42 cm tl.10 cm.

Smírčí kříž ^{Zdroj J)}

stál vpravo u silnice do Rácova v mezi, asi 150 m od rozcestí se silnicí do Nové Vsi, naproti sloupu vysokého napětí. Na kameni byl reliéf jetelového kříže. Kámen byl naposledy zaznamenán v listopadu 1972, zapadlý v zemi a zarostlý travou.

Památník Karla Havlíčka Borovského ^{Zdroj C)}

na Havlíčkově vrchu

Erb Jiřího Čižovského z Čižova ^{Zdroj E) Zdroj F)}

1586, na budově zámku

Erb ^{Zdroj E) Zdroj F)}

na budově zámku

Památník obětem holocaustu ^{Zdroj A)}

Na náměstíčku v ghettu

Sloup ^{Zdroj C)}

Na Noveckém kopci

Kašna ^{Zdroj C)}

Na náměstí, 1726 OBNOWENACI ZA CASV PAMATECE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO, na horní části dříku 1846,

[Tvrz] ^{Zdroj E) Zdroj F)}

Již 1406 pustá

[Tvrz] ^{Zdroj E) Zdroj F)}

Zmíněna 1534, nahradila pusté sídlo. Na jejím místě postaven „Nový“ zámek.

Starý zámek ^{Zdroj E) Zdroj F)}

Tzv. „starý zámek“ v Batelově postavili ve druhé polovině 16. století Čížovští z Čížova, pravděpodobně Jiří Čížovský. Krátce po té, na přelomu 16. a 17. Století, byl změněn na úřednickou budovu. Sloužil tak i za následujících majitelů - Krabicové z Weitmile, Odkolkové z Újezdce, páni z Klee či Blankensteinové.

Nový zámek ^{Zdroj E) Zdroj F)}

Pozdně renesanční ze 17. století postavený na místě středověké tvrze. Majitelé Batelova se často střídali: statek náležel pánům z Lipé (do poloviny 14. století), Pacovským (od poloviny 14. století do konce husitských válek), pánům z Prostného (po Pacovských do r. 1534), Mikuláši Radkovcovi z Mirovic (1534 – 1546) a Čížovským z Čížova (1546 – 1626). R. 1586 byla tvrz Jiřím Čížovským přestavěna, takže se pak označuje jako zámek Nový Batelov. Po Bílé hoře – r. 1626 – koupili batelovské panství Krabicové z Weitmile, za jejichž éry vzkvétalo. Páni z Weitmile či po nich přišedší Odkolkové z Újezdce zámek přestavěli. V r. 1735 koupil batelovské panství Jan Kryštof Burkhardt de Klee, který po roce 1755 zahájil v Batelově výstavbu velkého kostela a zámek opět přestavěl a rozšířil, tentokrát klasicistně. Posledními soukromými majiteli Batelova byli od r. 1839 Blankensteinové. Nejpozdnější zásahy do podoby objektu pocházejí z r. 1893 a bohužel i z druhé poloviny 20. století. Původní mansardová střecha byla nahrazena valbovou a došlo i k zásahům v interiéru.

Židovské ghetto ^{Zdroj C)}

Židovské ghetto vzniklo východně od náměstí pravděpodobně hned v době, kdy se Židé usadili v Batelově po svém vyhnání z Jihlavy, důkazy o tom však chybí. Všechny starší domy – včetně synagogy – podlehly velkému požáru v roce 1790. Nově vystavěná židovská čtvrť tvoří poměrně dobře dochovaný celek s malým náměstím a několika úzkými uličkami. V 19. století zde bylo 14 obytných domů.

Židé se v Batelově usadili snad ve 2. čtvrtině 15. století, když byli vypovězeni z nedaleké Jihlavy. Lze předpokládat, že již tehdy zde vznikla první židovská náboženská obec. V 18. století a 1. polovině 19. století bylo batelovské ghetto velmi početné – povolení žít v Batelově mělo 26 židovských rodin, což tehdy mohlo představovat až 2000 osob. Na konci 19. století – v roce 1880 – žilo v Batelově již jen 134 osob židovského vyznání (což představovalo 6 % obyvatel městyse), v roce 1900 tu žilo už jen 77 Židů (4 % obyvatel), v roce 1930 31 lidí (1 %). Ve 2. světové válce židovská obec zanikla a nebyla obnovena.

Záložna ^{Zdroj C)}

S původní rondokubistickou fasádou

Usedlost č.p.39 ^{Zdroj C)}

…

Památná lípa ^{Zdroj C)}

U hřbitova

Zpět na okres

Panství

1850 politický okres Jihlava, s.o. Jihlava

1961 Okres Jihlava

2003 Pověřený městský úřad Třešť

23.4.2008 vrácen statut městyse

Historie městečka >>

Městys po obou stranách bývalé česko-moravské zemské hranice, rozkládající se asi 18 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. První zmínka o Batelovu je ze z r.1279 jako o vsi.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1905
1930
1947
1961
1970
2008	2335

www.batelov.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Jiří Fiedler: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Sefer, 1992

3) Z. Jaroš: Pamětní kameny na Jihlavsku, 2003

A) batelov.cz

C) cs.wikipedia.org

D) region-vysocina.cz

E) castles.cz

F) hrady.cz

G) amar-sro.cz

H) kr-vysocina.cz

I) turistika.cz

J)pavel464.rajce.idnes.cz (21.4.2016)/

Kód CZ

Bezděčín

(Besdietschin)

Kaplička ^{Zdroj A)}

20.stol.

Boží muka ^{Zdroj C)}

stojí na západním kraji vsi. Barokní toskánský sloup s plnou hranolovou kaplicí pochází z roku 1727.

Pamětní kámen ^{Zdroj C)}

se nachází v lese nad vsí

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1400

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 3.5.2011

Mapa stabilního katastru 1835 (Zdroj: www.castles.cz )