Kód CZ 5166

Charvátská Nová Ves

(Ober Themenau)

Kaplička P.Marie

Uprostřed obce

Železný kříž

Vedle kaple

Boží muka ^{Zdroj C)}

…

Náhled

Památník padlým ^{Zdroj B)}

...

Sousoší tří Grácií ^{Zdroj C)}

Sousoší má zobrazovat trio antických bohyní: Athénu (bohyně moudrosti a války), Afroditu (bohyně lásky a krásy) a Artemis (bohyně lovu), nebo spíše Charitky – bohyně krásy a půvabu. První drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy, druhá křídlo Merkura, boha obchodu a obchodních styků, třetí myrtu, symbol reka Persea. Sochař Martin (Leopold) Fischer, původně umístěno u lednického zámku.

Sochy ^{Zdroj C)}

ve výklencích chrámu Tří Grácií, 10 soch od sochaře Josefa Kliebera

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha malířství

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha hudby

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Socha

ve výklenku chrámu Tří Grácií

Sochy můz ^{Zdroj C)}

Na Apolonově chrámu

Socha můzy

Na terase chrámu můz

Socha můzy

Na terase chrámu můz

Socha můzy

Na terase chrámu můz

Socha můzy

Na terase chrámu můz

Sousoší amoretů s Apollonovou lyrou

Na terase chrámu můz

Nový dvůr ^{Zdroj C)}

empírová stavba hospodářských budov v Lednicko-valtickém areálu zbudovaná v letech 1809 - 1810 podle projektu Josefa Hardtmutha. Statek se nachází v katastru Charvátské Nové Vsi asi 3 km jižně od Lednice nedaleko Prostředního a Mlýnského rybníka. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Celý objekt je disponován kolem širokého obdélníkového dvora vymezeného třemi křídly hospodářských budov (stájí, sýpek a bytů zaměstnanců) a je uzavřen směrem k Lednici arkádovou zdí. Uprostřed tohoto křídla stojí centrální stavba, v níž byla stání pro koně obklopující kruhovou místnost zdobenou iluzionistickým geometrickým a rostlinných dekorem, prolomenou do stájí i ven velkými francouzskými okny. Tu navrhl přistavět v roce 1820 Josef František Engel. Ochoz centrály s dřevěnými kuželkami balustrády, nesený šesti hranatými sloupy, umožňuje výhled do krajiny směrem k Lednici a ke vzdáleným Chřibům. Kopule centrály je kryta šindelem. Boční křídla s hospodářskými objekty jsou spojena s centrálou na každé straně zdí prolomenou bránou a šesti oblouky, které jsou vyplněny kovanými mřížemi.

Stavba původně sloužila pro chov dvaceti krav bernského plemene, poté vzácných merinových ovcí. Po přestavbě, kterou provedl císařský architekt Josef Kornhäusel, přivítaly stáje koně a znovu se tu objevily i krávy.

Budova Nového dvora zažila krušná léta za dob totality. Objekt byl využíván k živočišné výrobě a na historický význam památky nebyly brány ohledy. Když se časem začalo přemýšlet o obnovení budov, objevila se trojice nápadů, jak se stavbou naložit. Vítězně vyšel návrh založit zde chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Místní koně si nevedli vůbec špatně, dva dokonce startovali na Velké pardubické.

V současné době je Nový Dvůr v soukromém vlastnictví a slouží jako stáje pro chov jezdeckých koní a je také využíván k rekreačním účelům

Jízdárna ^{Zdroj C)}

V areálu Nového dvora

Apolonův chrám ^{Zdroj C)}

Nedaleko odsud stával dříve Chrám Múz, vyzdobený sochami od Josefa Kliebera. Počátkem 19. století byl zrušen a výzdoba byla převezena do tohoto nově postaveného chrámu z let 1817-19, zasvěceného antickému bohu Apollónovi. Chrám je vystavěn v té době oblíbeném Empírovém stylu, který je příznačný i pro některé další stavby v Lednicko-Valtickém areálu.

Nejvýraznějším prvkem přední strany je osm (+2) dórských sloupů, za nimiž je mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze. V horní části chrámu jsou sochy z Chrámu Múz - uprostřed je skupina amoretů s Apollonovou lyrou a po stranách jsou 2 dvojice soch, znázorňující múzy. Na vrcholu chrámu je klasicistní zábradlí, protože střecha dříve sloužila jako vyhlídka, na kterou vede točité schodiště. V posledních letech chrám prošel rekonstrukcí. Objekt je nyní oplocen a interiéry - vyhlídková terasa s dalekohledem

Chrámek Tří Grácií ^{Zdroj C)}

Socha trojice nahých krasavic, která dala stavbě jméno, zaujme na první pohled. Ztepilé ženy se vypínají na podstavci, umístěném vprostřed parkově upravené paseky. Dokola je obtáčí půlkruhová klasicistní stavba z dílny Jana Karla Engela.

Na Třech Gráciích je zajímavé především to, že ve skutečnosti žádné grácie nejsou. Sousoší zobrazuje trio antických bohyní: Athénu, Afroditu a Artemis. Kromě počátečního písmene jména mají společný lehký úsměv a baculaté postavičky. Na dnešním přehlídkovém molu by neobstály, ale proti svým „konkurentkám“ ze štětce Patra Pavla Rubense jsou přímo vyhublé. Sousoší vytesal z jediného balvanu Leopold Fischer a původně zdobilo zámecký park v Lednici.

Vnady bohyň nedaly panovníkům spát, tak se rozhodli vystavět jim samostatné reprezentativní sídlo. Od roku 1825 „bydlí“ řecké krasavice necelý kilometr od Hlohovického rybníka. Otáčí se směrem k třpytivé hladině, majíc za zády velkolepý klasicistní salet. Poutníci (s dalekohledem) je mohou spatřit z Rybničního zámečku na protějším břehu.

Kolonáda ukrývá ve svých útrobách salon s mozaikovou podlahou. Má tvar půlkruhovitého ochozu, jejž podpírá dvanáct jónských sloupů. Ve stěně je rovněž tucet výklenků. Z nich na krásné panny na „nádvoří“ koukají alegorické sochy klasického umění a věd. Zezadu je k chrámu přistavěn sál s toskánskou lodžií.