Kód CZ 1780

Čejkovice

(Czeikowitz)

Kostel sv. Kunhuty ^{Zdroj A)}

Čejkovický kostel sv. Kunhuty ukazuje na založení německými templáři (13. stol.). V roce 1673 byl opraven Jezuity, ale již roku 1692 vyhořel a s ním i větší část městečka. Tehdy se rozlily i zvony. Záhy byl znovu postaven, ale práce nebyla provedena odborně. Roku 1700 byla postavena věž s hodinami a opatřena novou bání a makovicí. Po pěti letech však kostel znovu vyhořel při vpádu Uhrů.

Hned v prvním roce, když císař Josef II. koupil Čejkovice (1783), bylo započato se stavbou nového kostela. Do roku 1891 však neměl věž ani klenbu. Věž, jejíž výška činní 42 metrů, byla přistavěna v letech 1890 -1892. Další oprava kostela je datována rokem 1924. Náklady na opravu byly značné neboť její součástí byly i tři nové zvony. Hlas a souhra zvonů byly překrásné. Tato nádhera zanikla v době druhé světové války, kdy byly zvony použity jako válečný materiál. Po válce byly pořízeny zvony nové, ale jejich hlas již nebyl tak melodický.

Fara

…

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

U kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela

Dřevěný kříž ^{Zdroj C)}

Před farou, od řezbáře Františka Výmyslického. Restaurováno v roce 2016

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

Zvaný Peckův

Boží muka ^{Zdroj A)}

...

Socha T.G. Masaryka ^{Zdroj A)}

...

Zámek ^{Zdroj A)}

Prošel složitým vývojem. Do značné míry se uchovalo zdivo a dispozice středověkého feudálního sídla a templářské komendy, které mu předcházely. Samotný zámek má kolem vnitřního nádvoří tři jednopatrová křídla uspořádaná do půdorysného tvaru mezi čtvrtkruhem a podkovou. Vedle průjezdu do nádvoří vystupuje hranolová věž. Právě tato věkovitá věž představuje nejpozoruhodnější objekt starší části zámku - původní tvrze.

Dolní úzký prostor je zčásti vytesaný do skály a byl přístupný jen otvorem v podlaze prvního patra. Pro vzhled a využití bylo podstatné renesanční rozšíření sídla o jižní a východní křídlo, neboť došlo k překročení původní rozlohy sídla východním směrem.

Příležitostí ke stavebním zásahům bylo více než dost, neboť v roce 1645 zámek vypálili Švédové a 1705 povstalečtí kuruci. Toto poslední zničení zámku vyvolalo náročnou přestavbu na řádovou residenci. Po zrušení řádu byl čejkovický statek připojen k hodonínskému panství a sloužil především jako kanceláře a byty úředníků. Těžké období pro zámek nastalo po roce 1918, kdy připadl státním statkům. V roce 1975 získala obec objekt v dezolátním stavu. Demolici však striktně zamítla a od tohoto data se postupně prováděla rekonstrukce celého objektu. Jako první byla veřejnosti zpřístupněna kaple. Část zámku byla adaptována na hotel s kapacitou 50 lůžek ve stylově zařízených pokojích. V roce 2000 byla v prostorách zámku otevřena Zámecká galerie vín, která nabízí vína z Mutěnické vinařské oblasti a to jak od větších vinařských podniků, tak také od drobných vinařů. V současnoti se dokončuje hudební salon v patře starého paláce.

Templářské sklepy ^{Zdroj A)}

Byly vybudovány současně s tvrzí a o jejich velikosti se dodnes vyprávějí legendy. Tyto mohutné sklepy, jimiž může projet ozbrojenec na koni či vůz naložený zbožím, byly a jsou stále využívány pro uskladnění a zrání vín. Z celkového komplexu chodeb, které údajně vedly až do Skalice je zpřístupněno pouhých 650 metrů sklepení, známé jako Templářské sklepy.

Domek T. G. Masaryka ^{Zdroj A)}

S Čejkovicemi je spojen jeden z největších velikánů tohoto století vysokoškolský profesor, spisovatel a humanista, zakladatel Československé republiky v roce 1918 - T. G. Masaryk. Masaryk se narodil v roce 1850 v Hodoníně a do Čejkovic přichází v roce 1856 jako šestiletý chlapec. Zde chodí do školy, poznává život a svět, studuje v zámecké knihovně. Prožívá zde šest let svého dětského života. Do Čejkovice se vrací ještě jednou v letech 1864-65 a působí zde jako praktikant ve škole.

Domek, v němž TGM bydlel, byl téměř zničený, léta neudržovaný. Jeho záchrana se podařila díky obrovskému nadšení čejkovických občanů, obecního úřadu a zemědělského družstva. Na domku byla v roce 1933 instalována terakotová pamětní deska, která setrvala na svém místě až do dnešních dnů. V interiéru domku je instalována stálá expozice ze života TGM.

Havlíčkův mlýn ^{Zdroj A)}

na tomto místě nacházel nejspíše od poloviny 19. století. Nejstarší dochovaná část současné podoby mlýna prošla poslední doložitelnou rekonstrukcí v roce 1909. V té době mlýn patřil rodině pana Josefa Havlíčka. Mlýn byl zpočátku poháněn plynovým motorem, posléze elektřinou. V roce 1953 byl mlýn znárodněn a převeden pod Ministerstvo zemědělství a výživy, které jej pronajímalo jako sklad místnímu JZD. Po sametové revoluci se v rámci restitucí vrátil majetek původním majitelům, kteří mlýn prodali společnosti Sonnentor. Současný majitel celou budovu kompletně zrekonstruoval. Nový výrobní program se zaměřuje výhradně na zpracování bylin a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství. Mlýn tedy nepřestal sloužit svému účelu, pouze místo obilí se tu zpracovávají léčivé rostliny a koření.

Radnice ^{Zdroj A)}

S kinem

Čejkovické Špidláky ^{Zdroj A)}

Zachovalých lokalit nelesní vegetace je dnes už jen několik a jedná s především o stepní biotopy. Nejcennější jsou dvě stráně nazývané Čejkovické Špidláky, které jsou od počátku 90. let zapsány v seznamu našich chráněných území. Jedná se o lokality unikátní i v celorepublikovém měřítku co se týče společenstev i druhového bohatství. Počet druhů přesahuje dvě stovky, z toho několik desítek vzácných a chráněných.

Zpět na okres

panství

1850 politický okres Hodonín, s.o.Hodonín

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Příchod templářů do našich zemí je datován rokem 1232. K tomuto datu se vztahuje rovněž budování čejkovické gotické tvrze a příslušného sklepení (Templářské sklepy).

V té době zde často sídlil templářský komtur EKKO. První zmínka o Čejkovicích je z roku 1248. Tehdy břeclavský údělník Oldřich ze Sponheimu daroval čejkovickým templářům čtyři grunty v Rakvicích. V r. 1309 se nejmocnější feudál Jindřich z Lipé zmocnil majetku templářů. Pro Čejkovice to znamenalo definitivní převzetí tvrze do rukou feudálů. Legenda hovoří o tom, že tvrz byla spojena obrovským sklepením dlouhým cca 24 km s městečkem Skalicí, kudy procházela obchodní jantarová stezka. Skutečností však zůstává, že dnes je přístupno 650 metrů sklepení, které je tak velké, že v něm projede ozbrojený jezdec na koni a vůz plně naložený zbožím. Po odchodu feudálního rodu z Lipé se v Čejkovicích střídají rody z Kunštátu, ze Štemberka, ze Zástřizl, z Lomnice a z Víckova. V r. 1540 došlo k obnovení trhového a hrdelního práva. V r. 1624 přešel majetek na řád – tovaryšstvo Ježíšovo (Jezuité). Po zrušení řádu r. 1773 přešel majetek do Studijního fondu. V r. 1785 navštívil Čejkovice rakouský císař Josef II. a na přímluvu starosty zrušil své nařízení o pohřbívání v plátně.

Během první světové války bojovali také někteří občané Čejkovic jako legionáři. Převážně bojovali ve francouzských, italských a ruských legiích. Během nejhoršíhoobdobí, druhé světové války, přišlo o život mnoho občanů Čejkovic. Všichni lidé se těšili na konec války, který pro Čejkovice nastal 14. dubna 1945, kdy byla obec osvobozena sovětskou armádou.

Na konci 70. let dochází k zahájení rekonstrukčních prací na zdevastované tvrzi. Jen do roku 1987 na ni bylo proinvestováno 26 mil. korun. Celkové náklady na rekonstrukci činily cca 50 mil. Kč. V roce 1995 se konečně chýlila rekonstrukce ke konci. První veřejnosti zpřístupněnou částí se stala bývalá jezuitská kaple upravená na obřadní síň. V následujících letech byl zámek po částech přebudováván na hotel s dvoulůžkovými pokoji, restaurací a dalšími prostorami.

Změna politické situace iniciovala u občanů již v prosinci 1989 zájem o stav domku T.G. Masaryka a jeho sochy. Socha čejkovického krajana byla odhalena 7. března 1990 a po generální opravě byl slavnostně otevřen domek T. G. M. 20. května 1990.

Rok 1998 byl rokem 750. výročí první písemné zmínky o Čejkovicích. V témže roce byl obci udělen znak obce.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2378
1930
1947
1961
1970
2001

www.cejkovice.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) cejkovice.cz

C) cs.wikipedia.org (30.11.2016)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.11.2016

Předchozí editace: 27.9.2010