Kód CZ Čejč
(Czejtsch, Tscheitsch)
Kostel sv.Vendelína Zdroj C) z
let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen
zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní
obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty.
Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne
tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne,
chraň náš dobytek před nákazou). Kaple sv. Rocha Zdroj C) u
vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7
obětí) nebo 1866 (44 obětí). Socha sv.Kajetána Zdroj A) barokní,
zbudovaná v roce 1722 nákladem hraběnky Liechtensteinové . Socha je dnes
umístěna v ulici Nádražní řádek. z roku 1722. Na přední straně podstavce je
nápis: S. Caietane ora
pro nobis crucifixum. Na
zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové:
Erexit Maria Antonie ta. Princeps
de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z
jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo. Sousoší sv. Rodiny Zdroj C) z
roku 1920 v místním parku Náhrobek Zdroj A) pruského.podmaršálka
Friedricha von Clausevitz
z roku 1866 se v místním parku. pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období
prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich
von Clausewitz,
generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807,
zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[7] V
roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz
a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní
České republik Znak Lichtenštejnů a Hrzánů Zdroj C) nad
vchodem do panské sýpky z 18. století. Pamětní deska T.G.Masaryka Zdroj C) na
domě č.p. 93 - kde se učil kovářem v roce 1865/66. Mlýn Zdroj C) … Špidláky Zdroj C) přírodní
rezervace Výchoz Zdroj C) přírodní
památka |
panství 1850 politický okres Hodonín, s.o.Hodonín 1961 Okres Hodonín 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Čejč
je obcí starobylého rázu a poprvé se připomíná v roce 1222. V roce 1335 se
poprvé jmenuje městečkem s právem konat týdenní trhy, vařit a prodávat pivo.
V roce 1459 byla obec podle písemných záznamů již pustá, neboť utrpěla těžké
ztráty za husitských válek. Znovuzaložení Čejče
V
roce 1769 nařídila císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče,
aby byly na takto získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce
císařských statků , svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche – Comté
francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny pocházely z
kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers. První
polovina 19. století přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl
podnikavý čejčský občan Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil
zde lázně s léčivým sirným pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně
mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v
následujících letech i rychlý rozvoj Čejče.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) cejc.cz C) cs.wikipedia.org (30.11.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 30.11.2016 Předchozí editace: 27.9.2010 |