Kód CZ

Čejč

(Czejtsch, Tscheitsch)

Kostel sv.Vendelína Zdroj C)

z let 1729–1731. V roce 1937 prošel kostelík přestavbou. Ve věži je zavěšen zvon sv. Donáta z roku 1747 a sv. Cyrila a Metoděje z roku 1923. Oltářní obraz zobrazuje sv. Vendelína čtoucího Písmo a obklopeného domácími zvířaty. Nad horním okrajem je chronogram ukrývající letopočet 1731: O reX et pastor et abbas WenDeLIne tV peCora nostra DefenDe a LVe (v překladu: Ó králi a pastýři a opate Vendelíne, chraň náš dobytek před nákazou).

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/%C4%8Cej%C4%8D_-_kaple.JPG/800px-%C4%8Cej%C4%8D_-_kaple.JPG

 

Kaple sv. Rocha Zdroj C)

u vlakového nádraží připomíná cholerové epidemie z let 1836 (15 obětí), 1849 (7 obětí) nebo 1866 (44 obětí).

 

Socha sv.Kajetána Zdroj A)

barokní, zbudovaná v roce 1722 nákladem hraběnky Liechtensteinové . Socha je dnes umístěna v ulici Nádražní řádek. z roku 1722. Na přední straně podstavce je nápis: S. Caietane ora pro nobis crucifixum. Na zadní straně je údaj o zhotovitelce Marii Antonii Czoborové: Erexit Maria Antonie ta. Princeps de Lichtenstein 17.22 6. May. Hraběnku Czoborovou na tomto místě údajně vyhodil manžel z jedoucího kočáru a zázrakem se jí nic nestalo.

Čejč kajetán.JPG Čejč kajetán.JPG

 

Sousoší sv. Rodiny Zdroj C)

z roku 1920 v místním parku

 

Náhrobek Zdroj A)

pruského.podmaršálka Friedricha von Clausevitz z roku 1866 se v místním parku. pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz z období prusko-rakouské války v místním parku s textem: Zde odpočívá v Pánu Friedrich von Clausewitz, generálporučík, narozen v Burgu v Prusku 1807, zemřel na choleru v Čejči 31. července 1866.[7] V roce 2011 byl náhrobek opraven.[8] Byl synovcem pruského generála Carla von Clausewitz a také nejvyšším důstojníkem pruské armády, který byl pohřben na území dnešní České republik

Čejč - náhrobek Friedricha Clausewitze, 2008 obr1.jpg

 

Znak Lichtenštejnů a Hrzánů Zdroj C)

nad vchodem do panské sýpky z 18. století.

 

Pamětní deska T.G.Masaryka Zdroj C)

na domě č.p. 93 - kde se učil kovářem v roce 1865/66.

Čejč - dům TGM čp 93 obr1.jpg Čejč - dům TGM čp 93 obr2.jpg

 

Mlýn Zdroj C)

Mlýn na návsi

 

Špidláky Zdroj C)

přírodní rezervace

Brzke jaro - spidlaky - prirodni rezervace - 08.jpg

 

Výchoz Zdroj C)

přírodní památka

Výchoz u Čejče.JPG

 

Zpět na

okres

panství

1850 politický okres Hodonín, s.o.Hodonín

1961 Okres Hodonín

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie obce

Čejč je obcí starobylého rázu a poprvé se připomíná v roce 1222. V roce 1335 se poprvé jmenuje městečkem s právem konat týdenní trhy, vařit a prodávat pivo. V roce 1459 byla obec podle písemných záznamů již pustá, neboť utrpěla těžké ztráty za husitských válek.

Znovuzaložení Čejče

V roce 1769 nařídila císařovna Marie Terezie zorání obecních pastvin u Čejče, aby byly na takto získané půdě zakládány nové osady. Tehdejší správce císařských statků , svobodný pán Posch, povolal z Lotrinska a Franche – Comté francouzské rodiny ke kolonizaci uherských statků. Tyto rodiny pocházely z kraje Besanconského, panství Dorna, z vesnice Deservillers.

První polovina 19. století přinesla obci velký rozvoj. V roce 1825 přestavěl podnikavý čejčský občan Poduška místní zájezdní hostinec na patro a zřídil zde lázně s léčivým sirným pramenem. Hned v prvních letech přivábily lázně mnoho hostů z blízkého i vzdálenějšího okolí a k jejich rozkvětu napomáhal v následujících letech i rychlý rozvoj Čejče.

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

1002

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

www.cejc.cz

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

 

A) cejc.cz

 

C) cs.wikipedia.org  (30.11.2016)

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.11.2016

Předchozí editace: 27.9.2010